Písma
Nauka a smlouvy 20


Oddíl 20

Zjevení o církevní organisaci a správě dané skrze Josepha Smitha, Proroka, v dubnu 1830 (History of the Church, 1:64–70). Prorok před svým záznamem tohoto zjevení napsal: „Obdrželi jsme od Něj [Ježíše Krista] následující, duchem proroctví a zjevení; což nám dalo nejen mnohé informace, ale také nám ukázalo přesný den, ve kterém, podle Jeho vůle a přikázání, máme přistoupiti k zorganisování Jeho Církve ještě jednou zde na zemi“ (History of the Church, 1:64).

1–16, Kniha Mormonova dokazuje božskost díla posledních dnů; 17–28, Nauky o stvoření, pádu, usmíření a křtu jsou potvrzeny; 29–37, Jsou uvedeny zákony řídící pokání, ospravedlnění, posvěcení a křest; 38–67, Jsou shrnuty povinnosti starších, kněží, učitelů a jáhnů; 68–74, Jsou zjeveny povinnosti členů, požehnání dětí a způsob křtu; 75–84, Jsou dány modlitby svátosti a předpisy řídící členství v Církvi.

1 Vznik Církve Kristovy v těchto posledních dnech, a to jeden tisíc osm set třicet let od příchodu Pána našeho a Spasitele Ježíše Krista v těle, která byla řádně zorganisována a zřízena v souladu se zákony naší země, podle vůle a přikázání Božích, ve čtvrtém měsíci a v šestém dni toho měsíce, který se nazývá duben –

2 Kterážto přikázání byla dána Josephu Smithovi ml., který byl povolán Bohem a vysvěcen apoštolem Ježíše Krista, aby byl prvním starším této církve;

3 A Oliveru Cowderymu, který byl také povolán Bohem za apoštola Ježíše Krista, aby byl druhým starším této církve, a byl vysvěcen pod jeho rukou;

4 A to podle milosti Pána našeho a Spasitele Ježíše Krista, jemuž budiž veškerá sláva, nyní a na věky. Amen.

5 Poté, co bylo vpravdě projeveno tomuto prvnímu staršímu, že obdržel odpuštění hříchů svých, byl zapleten opět v marnostech světa;

6 Ale po upřímném pokání a pokoření se, skrze víru, Bůh mu sloužil skrze svatého anděla, jehož tvář byla jako blesk a jehož šat byl čistý a bílý nad veškerou jinou bělost;

7 A dal mu přikázání, jež ho inspirovala;

8 A dal mu moc z výsosti skrze prostředky, které byly předem připraveny, přeložiti Knihu Mormonovu;

9 Která obsahuje záznam padlého lidu a plnost evangelia Ježíše Krista pro pohany a také pro Židy;

10 Která byla dána inspirací a je potvrzena skrze službu andělů dalším a je jimi oznamována světu –

11 Dokazujíce světu, že svatá písma jsou pravdivá a že Bůh inspiruje lidi a povolává je ke svatému dílu svému v tomto věku a pokolení, tak jako v pokoleních za stara;

12 Tím ukazuje, že on je tentýž Bůh včera, dnes a na věky. Amen.

13 Tudíž, maje tak veliká svědectví, bude jimi svět souzen, vpravdě tolik, kolik jich později dojde k poznání tohoto díla.

14 A ti, kteří je přijímají ve víře a činí spravedlivost, obdrží korunu věčného života;

15 Ale těm, kteří zatvrzují srdce své v nevíře a zavrhují je, se to obrátí k jejich vlastnímu odsouzení –

16 Neboť Pán Bůh to pravil; a my, starší církve, jsme to slyšeli a vydáváme svědectví o slovech nádherné Majestátnosti na výsostech, jemuž budiž sláva na věky věků. Amen.

17 Skrze tyto věci víme, že v nebi je Bůh, který je nekonečný a věčný, od věčnosti do věčnosti tentýž neproměnlivý Bůh, tvořitel nebe a země a všech věcí, jež jsou na nich;

18 A že stvořil člověka, muže a ženu, podle svého vlastního obrazu a podle své vlastní podoby stvořil je;

19 A dal jim přikázání, že ho mají milovati a sloužiti mu, jedinému živému a pravému Bohu, a že má býti jedinou bytostí, kterou mají uctívati.

20 Ale přestupkem proti těmto svatým zákonům se člověk stal smyslným a ďábelským a stal se padlým člověkem.

21 Pročež, Všemohoucí Bůh dal svého Jednorozeného Syna, jak je psáno v oněch písmech, jež byla dána o něm.

22 Vytrpěl pokušení, ale nedbal jich.

23 Byl ukřižován, zemřel a vstal opět třetího dne;

24 A vystoupil do nebe, aby usedl na pravici Otcově, aby vládl s všemohoucí mocí podle vůle Otcovy;

25 Aby tolik, kolik jich bude věřiti a bude pokřtěno ve svatém jménu jeho a vytrvá ve víře do konce, bylo spaseno –

26 Nejenom ti, kteří uvěřili poté, co přišel v zenitu času, v těle, ale všichni ti od počátku, totiž tolik, kolik jich bylo dříve, než přišel, kteří věřili ve slova svatých proroků, kteří mluvili tak, jak byli inspirováni darem Ducha Svatého, kteří vpravdě svědčili o něm ve všech věcech, budou míti život věčný,

27 Rovněž ti, kteří přijdou poté, kteří budou věřiti v dary a v povolání Boží skrze Ducha Svatého, který vydává svědectví o Otci a o Synovi;

28 Kterýžto Otec, Syn a Duch Svatý jsou jeden Bůh, nekonečný a věčný, bez konce. Amen.

29 A my víme, že všichni lidé musejí činiti pokání a věřiti ve jméno Ježíše Krista a uctívati Otce v jeho jménu a vytrvati ve víře v jeho jméno do konce, jinak nemohou býti spaseni v království Božím.

30 A víme, že ospravedlnění skrze milost Pána našeho a Spasitele Ježíše Krista je spravedlné a pravdivé;

31 A víme také, že posvěcení skrze milost Pána našeho a Spasitele Ježíše Krista je spravedlné a pravdivé pro všechny ty, kdož milují Boha a slouží mu celou svou mocí, myslí a silou.

32 Ale je možnost, že člověk může odpadnouti od milosti a odvrátiti se od živého Boha;

33 Tudíž, nechť se církev má na pozoru a modlí se vždy, aby neupadli v pokušení;

34 Ano, a dokonce nechť i ti, kteří jsou posvěceni, se mají také na pozoru.

35 A my víme, že tyto věci jsou pravdivé a podle zjevení Janova, ani nedoplňují, ani nezmenšují proroctví jeho knihy, svatá písma nebo zjevení Boží, která budou přicházeti nadále darem a mocí Ducha Svatého, hlasem Božím nebo službou andělů.

36 A Pán Bůh to pravil; a čest, moc a sláva budiž vzdávána svatému jménu jeho, nyní i na věky. Amen.

37 A opět, cestou přikázání církvi ohledně způsobu křtu – Všichni ti, kteří se pokoří před Bohem a přejí si býti pokřtěni a přicházejí se srdcem zlomeným a s duchem zkroušeným a dosvědčují před církví, že opravdově činili pokání ze všech hříchů svých, a jsou ochotni vzíti na sebe jméno Ježíše Krista, maje odhodlání sloužiti mu do konce, a vpravdě skutky svými projevují, že přijali z Ducha Kristova na odpuštění hříchů svých, budou přijati křtem do jeho církve.

38 Povinnosti starších, kněží, učitelů, jáhnů a členů církve Kristovy – apoštol je starší a jeho povoláním je křtíti;

39 A vysvěcovati další starší, kněze, učitele a jáhny;

40 A žehnati chléb a víno – symboly těla a krve Kristovy –

41 A konfirmovati ty, kteří jsou pokřtěni do církve, vkládáním rukou pro křest ohněm a Duchem Svatým, podle písem;

42 A učiti, vysvětlovati, nabádati, křtíti a bdíti nad církví;

43 A konfirmovati církev vkládáním rukou a udělováním Ducha Svatého;

44 A převzíti vedení všech shromáždění.

45 Starší mají vésti shromáždění tak, jak budou vedeni Duchem Svatým, podle přikázání a zjevení Božích.

46 Povinností kněží je kázati, učiti, vysvětlovati, nabádati a křtíti a žehnati svátost,

47 A navštěvovati příbytek každého člena a nabádati je, aby se modlili nahlas i v skrytu a konali všechny rodinné povinnosti.

48 A může také vysvěcovati další kněze, učitele a jáhny.

49 A má převzíti vedení shromáždění, když žádný starší není přítomen;

50 Ale když je starší přítomen, má pouze kázati, učiti, vysvětlovati, nabádati a křtíti,

51 A navštěvovati příbytek každého člena nabádaje je, aby se modlili nahlas i v skrytu a konali všechny rodinné povinnosti.

52 Ve všech těchto povinnostech má kněz pomáhati staršímu, vyžadují-li to okolnosti.

53 Povinností učitele je vždy bdíti nad církví a býti s jejími členy a posilovati je;

54 A hleděti, aby v církvi nebyla žádná nepravost ani tvrdost jednoho ke druhému, ani lhaní, pomlouvání, ani zlé řeči;

55 A hleděti, aby se církev často shromažďovala, a také hleděti, aby všichni členové konali svou povinnost.

56 A v nepřítomnosti staršího nebo kněze má převzíti vedení shromáždění –

57 A vždy mu mají pomáhati ve všech jeho povinnostech v církvi jáhnové, vyžadují-li to okolnosti.

58 Ale ani učitelé, ani jáhnové nemají pravomoc křtíti, žehnati svátost nebo vkládati ruce;

59 Mají však varovati, vysvětlovati, nabádati a učiti a zváti všechny, aby šli ke Kristu.

60 Každý starší, kněz, učitel nebo jáhen má býti vysvěcen podle darů a povolání Božích pro něj; a má býti vysvěcen mocí Ducha Svatého, který je v tom, kdo ho vysvěcuje.

61 Jednotliví starší tvořící tuto církev Kristovu se mají scházeti na konferenci jednou za tři měsíce nebo čas od času, jak zmíněné konference určí nebo ustanoví;

62 A zmíněné konference mají vyříditi jakoukoli církevní záležitost, která je nutná, aby byla vyřízena v té době.

63 Starší mají obdržeti svá oprávnění od jiných starších, hlasováním církve, ke které náležejí, nebo od konferencí.

64 Každý kněz, učitel nebo jáhen, který je vysvěcen knězem, si může vzíti od něho v té době osvědčení, kteréžto osvědčení, když je předloženo staršímu, mu dá právo obdržeti oprávnění, které ho zplnomocní vykonávati povinnosti svého povolání, nebo ho může obdržeti od konference.

65 Žádná osoba nemá býti vysvěcena k žádnému úřadu v této církvi, kde je řádně zorganisována její odbočka, bez hlasování oné církve;

66 Ale předsedající starší, cestující biskupové, vysocí rádcové, vysocí kněží a starší mohou míti výsadu vysvěcovati tam, kde není žádná odbočka církve, aby hlasování mohlo býti vyhlášeno.

67 Každý president vysokého kněžství (nebo předsedající starší), biskup, vysoký rádce a vysoký kněz má býti vysvěcen pod vedením vysoké rady nebo generální konference.

68 Povinnosti členů poté, co jsou přijati křtem. – Starší nebo kněží mají míti postačující čas k tomu, aby vysvětlili všechny věci ohledně církve Kristovy, aby jim porozuměli, dříve než přijmou svátost a budou konfirmováni vkládáním rukou starších, aby všechny věci mohly býti konány v pořádku.

69 A členové projeví před církví, a také před staršími, zbožným kráčením a řečí, že jsou jí hodni, aby mohly býti skutky a víra v souladu se svatými písmy – kráčejíce ve svatosti před Pánem.

70 Každý člen církve Kristovy, který má děti, má je přivésti ke starším před církev, kteří na ně mají vložiti své ruce ve jménu Ježíše Krista a požehnati je v jeho jménu.

71 Nikdo nemůže býti přijat do církve Kristovy, pokud nedosáhl let zodpovědnosti před Bohem a není schopen pokání.

72 Křest má býti vykonán následujícím způsobem pro všechny ty, kteří činí pokání –

73 Osoba, která je povolána Bohem a má pravomoc od Ježíše Krista křtíti, sestoupí do vody s osobou, která se dostavila ke křtu, a řekne, oslovujíc ho nebo ji jménem: Byv pověřen Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.

74 A pak ho nebo ji ponoří do vody a opět on nebo ona z vody vyjde.

75 Je nutné, aby se církev scházela často, aby přijímala chléb a víno na památku Pána Ježíše;

76 A starší nebo kněz ho bude žehnati; a tímto způsobem ho bude žehnati – poklekne s církví a bude vzývati Otce ve vážné modlitbě řka:

77 Ó Bože, Věčný Otče, prosíme tě ve jménu tvého Syna, Ježíše Krista, abys požehnal a posvětil tento chléb duším všech těch, kteří jej přijímají, aby jej mohli jísti na památku těla tvého Syna a tobě dosvědčiti, ó Bože, Věčný Otče, že jsou ochotni vzíti na sebe jméno tvého Syna a vždy na něj pamatovati a zachovávati jeho přikázání, jež jim dal; aby mohli vždy míti jeho Ducha, aby byl s nimi. Amen.

78 Způsob žehnání vína – uchopí také kalich a řekne:

79 Ó Bože, Věčný Otče, prosíme tě ve jménu tvého Syna, Ježíše Krista, abys požehnal a posvětil toto víno duším všech těch, kteří je pijí, aby to mohli činiti na památku krve tvého Syna, která byla pro ně prolita; aby ti mohli dosvědčiti, ó Bože, Věčný Otče, že na něj vždy pamatují, aby mohli míti jeho Ducha, aby byl s nimi. Amen.

80 S kterýmkoli členem církve Kristovy, který činí přestupky nebo je přistižen při chybě, bude jednáno tak, jak požadují písma.

81 Povinností jednotlivých církví tvořících církev Kristovu bude vyslati jednoho nebo více jejich učitelů, aby se zúčastnili jednotlivých konferencí konaných staršími církve,

82 Se seznamem jmen jednotlivých členů, kteří se připojili k církvi od minulé konference; nebo ho poslati rukou nějakého kněze; tak aby mohl býti uchováván řádný seznam všech jmen celé církve v knize jedním ze starších, kterého čas od času ustanoví ostatní starší;

83 A také, jestliže byli někteří z církve vyloučeni, aby jejich jména mohla býti vymazána ze všeobecného církevního záznamu jmen.

84 Všichni členové stěhující se z církve, kde přebývají, jestliže jdou do církve, kde nejsou známi, mohou si vzíti dopis osvědčující, že jsou řádnými členy a v dobrém postavení, kteréžto osvědčení může býti podepsáno jakýmkoli starším nebo knězem, jestliže člen dostávající dopis se osobně zná s tímto starším nebo knězem, nebo může býti podepsáno učiteli nebo jáhny církve.