Písma
    Nauka a smlouvy 128
    Poznámky pod čarou
    Theme

    Oddíl 128

    List Josepha Smitha, Proroka, Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů obsahující další pokyny ohledně křtu za mrtvé, datovaný v Nauvoo ve státě Illinois 6. září 1842 (History of the Church, 5:148–153).

    1–5, Místní a hlavní zapisovatelé musejí potvrditi skutečnost křtu za mrtvé; 6–9, Jejich záznamy jsou závazné a zaznamenané na zemi a na nebi; 10–14, Křticí nádrž je podobenstvím hrobu; 15–17, Eliáš znovuzřídil moc týkající se křtu za mrtvé; 18–21, Všechny klíče, moci a pravomoci minulých dispensací byly znovuzřízeny; 22–25, Radostné a slavné zvěsti jsou vyhlášeny pro žijící i mrtvé.

    1 Jak jsem vám uvedl v dopise svém, dříve než jsem opustil místo své, že vám budu čas od času psáti a dávati vám informace ve vztahu k mnoha věcem, pokračuji nyní ve věci akřtu za mrtvé, poněvadž ona věc, zdá se, zaměstnává mysl mou a dotýká se pocitů mých nejsilněji, od doby, kdy jsem pronásledován nepřáteli svými.

    2 Napsal jsem vám několik slov zjevení ohledně zapisovatele. Měl jsem několik dalších myšlenek ve vztahu k této záležitosti, které nyní potvrzuji. To je, v předchozím dopise mém bylo oznámeno, že má býti azapisovatel, jenž má býti očitým svědkem, a také aby slyšel ušima svýma, aby mohl učiniti záznam v pravdě před Pánem.

    3 Nyní, ve vztahu k této záležitosti, bylo by velmi obtížné pro jednoho zapisovatele, aby byl přítomen v každém čase a aby plnil veškeré zodpovědnosti. Aby se odstranila tato nesnáz, může býti v každém sboru ve městě určen zapisovatel, jenž je dobře schopen zapisovati přesné zápisy; a nechť je velmi svědomitý a přesný v zapisování celého postupu, potvrzuje v záznamu svém, že viděl očima svýma a slyšel ušima svýma, udávaje data a jména a tak dále a průběh celé činnosti; jmenuje také asi tři jednotlivce, již jsou přítomni, jsou-li nějací přítomni, kteří mohou v kterémkoli čase, když jsou předvoláni, toto potvrditi, aby ústy dvou nebo tří asvědků každé slovo mohlo býti utvrzeno.

    4 Dále, nechť je hlavní zapisovatel, jemuž tyto další záznamy mohou býti předávány, jsouce doprovázeny potvrzeními nad jejich vlastními podpisy potvrzujícími, že záznam, jejž učinili, je pravdivý. Potom hlavní církevní zapisovatel může zanésti tento záznam do hlavní církevní knihy s potvrzeními a všemi doprovodnými svědectvími, se svým vlastním prohlášením, že vpravdě věří výše uvedenému prohlášení a záznamům, že jsou pravdivé, podle své znalosti celkového charakteru a ustanovení těchto mužů církví. A když je toto učiněno v hlavní církevní knize, záznam bude právě tak svatý a bude potvrzovati obřad právě tak, jako by to byl viděl očima svýma a slyšel ušima svýma a učinil o tom záznam v hlavní církevní knize.

    5 Můžete si mysleti, že tento řád věcí je velmi podrobný; ale dovolte mi, abych vám řekl, že je to pouze naplnění vůle Boží skrze přizpůsobení se obřadu a přípravě, kterou Pán ustanovil a připravil před založením světa pro aspasení mrtvých, již zemřou bez bpoznání evangelia.

    6 A dále, chci vám připomenouti, že Jan Zjevovatel hloubal právě o této věci ve vztahu k mrtvým, když oznamoval to, co najdete zaznamenáno ve Zjevení 20:12 – A viděl jsem mrtvé, malé i veliké, státi před Bohem; a knihy byly otevřeny; a další kniha byla otevřena, což je kniha života; a mrtví byli souzeni z oněch věcí, jež byly zapsány v knihách, podle skutků svých.

    7 V tomto citátu shledáte, že knihy byly otevřeny; a další kniha byla otevřena, což byla akniha života; ale mrtví byli souzeni z oněch věcí, které byly zapsány v knihách, podle skutků svých; následkem toho knihy, o nichž se mluví, musejí býti knihy, které obsahovaly záznam o jejich skutcích a týkají se bzáznamů, jež jsou vedeny na zemi. A kniha, která byla knihou života, je záznam, jenž je veden v nebi; zásada, odpovídající přesně nauce, která je vám přikazována ve zjevení obsaženém v dopise, jež jsem vám napsal předtím, než jsem opustil místo své – aby, ohledně veškerého zaznamenávání vašeho, to mohlo býti zaznamenáno v nebi.

    8 Nyní, podstata tohoto obřadu spočívá v amoci kněžství, skrze zjevení Ježíšem Kristem, v níž je dáno, že cokoli svážete na zemi, bude bsvázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude rozvázáno v nebi. Neboli jinými slovy uplatníme-li jiný pohled na překlad, cokoli zaznamenáte na zemi, bude zaznamenáno v nebi, a cokoli nezaznamenáte na zemi, nebude zaznamenáno v nebi; neboť z těch knih budou mrtví vaši souzeni, podle svých vlastních skutků, ať se již oni sami podrobili cobřadu ve své vlastní propria persona, nebo prostřednictvím svého vlastního zástupce, podle obřadu, který Bůh připravil pro dspasení jejich před založením světa, podle záznamů, jež vedli ohledně mrtvých svých.

    9 Některým se může zdáti, že to je velmi odvážná nauka, o níž mluvíme – moc, která zaznamenává neboli svazuje na zemi a svazuje na nebi. Nicméně, za všech věků světa, kdykoli Pán dal adispensaci kněžství kterémukoli muži skutečným zjevením, nebo jakékoli skupině mužů, tato moc byla vždy předána. Tudíž, cokoli tito muži učinili v bpravomoci, ve jménu Páně, a učinili to pravdivě a věrně a vedli o tom správný a věrný záznam, stalo se to zákonem na zemi i v nebi a nemohlo to býti zrušeno, podle ustanovení velikého cJehovy. Toto jsou věrná slova. Kdo to může slyšeti?

    10 A opět, jako příklad, Matouš 16:18, 19: A já také pravím tobě, že ty jsi Petr a na této skále zbuduji církev svou; a brány pekelné ji nepřemohou. A dám ti klíče království nebeského: a cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi; a cokoli rozvážeš na zemi, bude rozvázáno v nebi.

    11 Nyní veliké a nejvyšší tajemství celé záležitosti a summum bonum celé věci, jež leží před námi, spočívá v získání moci Svatého kněžství. Pro toho, komu jsou tyto aklíče dány, není žádná obtíž získati poznání skutečností ve vztahu ke bspasení dětí lidských, jak pro mrtvé, tak také pro žijící.

    12 V tom je asláva a bčest a cnesmrtelnost a věčný život – Obřad křtu vodou, býti do ní dponořen, aby to odpovídalo podobnosti mrtvých, aby jedna zásada mohla býti v souladu s druhou; býti ponořen do vody a vyjíti z vody je v podobnosti vzkříšení mrtvých při vyjití z hrobu jejich; tudíž, tento obřad byl ustanoven, aby tvořil spojitost s obřadem křtu za mrtvé, jsa v podobnosti mrtvých.

    13 Následkem toho byla zřízena akřticí nádrž jako bpodobenství hrobu a bylo přikázáno, aby byla pod místem, kde jsou žijící zvyklí se shromažďovati, aby se rozlišili žijící a mrtví a aby všechny věci mohly míti podobnost svou a aby mohly býti v souladu jedna s druhou – to, co je pozemské, odpovídající tomu, co je nebeské, jak oznámil Pavel, 1. Korintským 15:46, 47 a 48:

    14 Avšak to nebylo první, co je duchovní, ale to, co je přirozené; a potom to, co je duchovní. První člověk je ze země, zemský; druhý člověk je Pán z nebe. Jako je zemský, takoví jsou také ti, již jsou zemští; a jako je nebeský, takoví jsou také ti, již jsou nebeští. A jako jsou záznamy na zemi ve vztahu k mrtvým vašim, které jsou pravdivě učiněny, tak také jsou záznamy v nebi. Toto, tudíž, je ta apečeticí a svazující moc a, v jednom smyslu slova, bklíče království, které spočívají v klíči cpoznání.

    15 A nyní, moji vroucně milovaní bratří a sestry, dovolte mi, abych vás ujistil, že toto jsou zásady ve vztahu k mrtvým a žijícím, jež se nemohou lehkovážně přejíti, co se týká spasení našeho. Neboť aspasení jejich je nutné a nezbytné pro spasení naše, jak Pavel praví ohledně otců – že oni bez nás nemohou býti učiněni bdokonalými – ani my nemůžeme bez mrtvých svých býti učiněni dokonalými.

    16 A nyní, ve vztahu ke křtu za mrtvé, dám vám další citát Pavla, 1. Korintským 15:29: Jinak co budou činiti ti, kteří jsou křtěni za mrtvé, jestliže mrtví vůbec nevstávají? Proč jsou potom křtěni za mrtvé?

    17 A opět, ve spojení s tímto citátem vám dám citát od jednoho z proroků, jenž měl oči své upnuty na aznovuzřízení kněžství, na slávy, jež budou zjeveny v posledních dnech, a obzvláště na tuto nejslavnější ze všech věcí přináležející k věčnému evangeliu, totiž na křest za mrtvé; neboť Malachiáš praví, poslední kapitola, verše 5. a 6.: Vizte, pošlu vám bEliáše, proroka, před příchodem velikého a hrozného dne Páně; A on obrátí srdce otců k dětem a srdce dětí k otcům jejich, abych nepřišel a nestihl zemi prokletím.

    18 Mohl jsem k tomuto podati ajasnější překlad, ale je to dostatečně jasné, aby to vyhovělo záměru mému tak, jak stojí. Je postačující věděti, v tomto případě, že země bude stižena prokletím, pokud nebude stmelující bčlánek nějakého druhu nebo jiného mezi otci a dětmi, ohledně nějaké věci nebo jiné – a vizte, co je onou věcí? Je to ckřest za mrtvé. Neboť my bez nich nemůžeme býti učiněni dokonalými; ani oni bez nás nemohou býti učiněni dokonalými. Ani nemohou oni, ani nemůžeme my býti učiněni dokonalými také bez těch, kdož zemřeli v evangeliu; neboť je nutné při uvádění ddispensace plnosti časů, kterážto dispensace nyní počíná býti uváděna, aby úplné a naprosté a dokonalé spojení a stmelení dispensací a klíčů a mocí a sláv nastalo a bylo zjeveno ode dnů Adamových až do nynější doby. A nejen toto, ale ony věci, které nikdy nebyly zjeveny od ezaložení světa, ale byly uchovávány skryty před moudrými a rozvážnými, budou zjeveny fnemluvňatům a kojencům v této dispensaci plnosti časů.

    19 Nyní, co slyšíme v evangeliu, které jsme obdrželi? Hlas veselí! Hlas milosrdenství z nebe; a hlas apravdy ze země; radostné zvěsti pro mrtvé; hlas veselí pro žijící a mrtvé; radostné bzvěsti veliké radosti. Jak krásné na horách jsou cnohy těch, již přinášejí radostné zvěsti o dobrých věcech a již praví Sionu: Viz, Bůh tvůj vládne! Jako drosa Karmelu, tak na ně bude sestupovati poznání Boží!

    20 A opět, co slyšíme? Radostné zvěsti z aKumory! bMoroni, anděl z nebe, oznamující naplnění proroků – cknihu, která bude zjevena. Hlas Páně v pustině u dFayette, kraj Seneca, oznamující tři svědky, již mají esvědčiti o knize! Hlas fMichala na březích Susquehanny odhalujícího ďábla, když se ukázal jako anděl gsvětla! Hlas hPetra, Jakuba a Jana v pustině mezi Harmony, kraj Susquehanna, a Colesville, kraj Broome, u řeky Susquehanna, oznamující, že oni vlastní iklíče království a dispensace plnosti časů!

    21 A opět, hlas Boží ve světnici starého aotce Whitmera ve Fayette, kraj Seneca, a v různých dobách a na rozličných místech při veškerých putováních a souženích této Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů! A hlas Michala, archanděla; hlas bGabriela a cRafaela a rozličných dandělů, od Michala neboli eAdama až do nynější doby, oni všichni oznamují svou fdispensaci, svá práva, své klíče, své pocty, svou majestátnost a slávu a moc svého kněžství; dávajíce řádku za řádkou, gpředpis za předpisem; tu trochu a tam trochu; dávajíce nám útěchu skrze prohlašování toho, co přijde, utvrzujíce hnaději naši!

    22 Bratří, nepůjdeme dál v tak veliké věci? Jděte kupředu, a ne zpátky. Odvahu, bratří; a dál, dál k vítězství! Nechť se srdce vaše raduje a je nesmírně radostné. Nechť země propukne v azpěv. Nechť mrtví pronášejí chorály věčné chvály Králi bImmanuelovi, jenž ustanovil, dříve než byl svět, to, co nám umožní cvykoupiti je z dvězení jejich; neboť vězňové půjdou svobodní.

    23 Nechť ahory jásají radostí, a vy, všechna údolí, volejte hlasitě; a vy, všechna moře a souše, mluvte o divech svého Věčného Krále! A vy, řeky a potoky a pramínky, plyňte dolů s veselím. Nechť lesy a všechny stromy polní chválí Pána; a vy, pevné bskály, plačte radostí! A nechť slunce, měsíc a chvězdy jitřní zpívají společně a nechť všichni synové Boží jásají radostí! A nechť věčná stvoření oznamují jméno jeho na věky věků! A opět já pravím, jak slavný je hlas, jenž slyšíme z nebe, hlásající do uší našich slávu a spasení a čest a dnesmrtelnost a evěčný život; království, knížectví a moci!

    24 Vizte, veliký aden Páně je na dosah; a kdo může bsnésti den příchodu jeho, a kdo může obstáti, až se ukáže? Neboť on je jako coheň tavičův a jako mýdlo běličovo; a usedne jako dtavič a čistič stříbra a přečistí syny eLévíovy a vyčistí je jako zlato a stříbro, aby mohli Pánovi obětovati foběť ve spravedlivosti. Obětujme, tudíž, jako církev a lid, a jako Svatí posledních dnů, Pánovi oběť ve spravedlivosti; a předložme v svatém chrámu jeho, až bude dokončen, knihu obsahující gzáznamy o mrtvých svých, která bude hodna veškerého přijetí.

    25 Bratří, mám vám toho mnoho co říci ohledně této věci, ale nyní pro tuto chvíli skončím a budu pokračovati v této věci jindy. Jsem, jako vždy, pokorným služebníkem vaším a nikdy se neodklánějícím přítelem,

    Joseph Smith.