1 Ghąąjį’ táá’góó yoołkááł, dóó náhást’éíts’áadah dóó ba’ąą tseebííts’áadahgóó yihahgo, Shił haz’ą́ą́ góne’ dah sídáago Diyin bizaad yéego baa ntséskees;

2 Áádóó Diyin God biYe’ ayóó át’éego ti’hooznii’ígíí baa ntséskees, éí nahasdzáán yikáá’ kéédahat’íinii bá niná’ílyá;

3 Áádóó ayóó át’éego dóó ts’ídá nizhónígo áyóó’ó’óní nihZhé’é dóó biYe’ ííshją́ą́ áyiilaa éí binahjį’ Niná’nídléii nahasdzáán yikáá’ doogááł;

4 Áko bí ti’hooznii’go niná’nídláhígíí, dóó bina’nitin bee yisdá’iildéehii bitł’ááh naazléii bik’eh hól’į́įgo, nihokáá’ dine’é yisdáhidookah.

5 Díí yéego baa ntséskeesgo, shíni’ hast’ói naakits’áadah Peter ná’yiizohyę́ę bénááshnii’, áłk’idą́ą́’ Diyin yikéé’ naazíinii Pontus, Galatia, Cappadocia, dóó Asia łah bikáá’góó ahineeskaadyę́ę, áadi Diyin Bóhólníihii tsin ałnáoz’á ti’hoozniigo bi’diisyínę́ędáá’ bikéé’dóó bee na’neeztą́ą́’.

6 Diyin Bizaad Bible ąą ííshłaa dóó Peter binaaltsoos áłtséhígíí biyi’ táá’ dóó dį́į́’ wólta’gi yííníshta’, dóó yíínishta’go yéego shił ádzaa, t’ahdą́ą́’yę́ę bilááhgóó, díí saad dashijaa’ yííłta’:

7 “Háálá Christ łah bąąhági át’éii yá ti’hooznii’, t’áá áko dóó doo t’áá ákogi áda’iilaii, Diyin God yaa nihidoolóós, ats’íísk’ehgo bi’diisyį́, ákondi Ii’ Sizį́ Diyinii bidiisnáá’:

8 “Éí bee ałdó’ ii’ sizíinii awáalyah shijéé’góó níyá dóó neineeztą́ą́’;

9 “Éí łah hoogáałgi doo ák’eh dahół’į́į da ńt’ę́ę́’, éí Diyin God nízaadgóó Noah biiníłkánéedą́ą́’ aba’ sidá, tsin naa’eeł ark hasht’eelnéehgo íídą́ą́’ t’áá díkwíhí, áko, éí, diné tseebíigo tónteel yits’ą́ą́’dóó yisdáákai.” (1 Peter 3:18–20.)

10 “Háálá díí biniinaa Diyin bina’nitin bee yisdá’iildéehii daneeznánée ałdó’ bee ndabi’dineestą́ą́’, áko diné nihokáá’di bits’íís bee bándawiist’ánéegi át’éego bándahodiyoot’ááł, ákondi Diyin Godgi’ át’áo ii’ sizíiniik’ehgo dahiináa doo.” (1 Peter 4:6.)

11 Díí na’asdzooígíí yéego baa ntséskeesgo, shináá’ bee ak’e’diishtįįhii ąą ádzaa, dóó Diyin Bóhólníihii biIi’ Sizíinii shik’i hoole’, áádóó ańdahaaskaiyę́ę dah deíkááhgo yiiłtsą́, áłch’į́į́dí dóó lą’ígo.

12 Áádóó t’áá łáhígi doo jółta’ígi át’éégóó ii’ naazíinii t’áá ákogi ádaat’éii ahííkai, éí yéego Jesus t’áá aaníinii át’į́įgo bił béédahózingo bits’íís dahólǫ́ǫgo ni’gi dahiinánée ádaat’į́;

13 Áádóó éí ti’dahooznii’ Diyin God biYe’ ayóó át’áo ti’hooznii’ nahalingo, dóó Niná’nídléii bízhi’ binahjį’ ti’dahooznii’ígi át’áo bich’į’ ndahwiis’náá’.

14 Díí t’áá át’é ats’íísk’ehgo iináádóó dahnídahidiikai, yéego ayóó át’áo náá’iiná yich’į’ hada’ólníigo, éí Diyin God nihiZhé’é Nilíinii dóó Tʼáá Éí Tʼéiyá Bá Yizhchíinii, Jesus Christ bibee ajooba’ binahjį’ hada’ólní.

15 Baa ákoniizį́į́’ ił hózhǫ́ dóó baa hózhóonii bił dahólǫ́, áádóó t’áá át’é ahił bił dahózhǫ́ háálá yisdábi’dii’nííł bijį́ k’ádę́ę́’ baa hoolzhíísh.

16 Áádóó Diyin God biYe’ ii’ sizį́ bá haz’ą́ądi doogáałgo yiba’ áłah nilį́, éí anoonééł dabi’dootą’dę́ę́’ bá niná’doolyéełgo bee bił hodoonih.

17 Áádóó bits’íís da’ałhoshyę́ę hadaałt’éego hasht’éídadoolnííł, ats’in dabits’injį’, ats’id dóó ats’į’ daabąąhgo, ii’sizíinii dóó at’íís ła’ nídoodleeł ts’ídá doo áłts’ánáádoo’niłgóó, áko t’áá ałtso ił hózhóonii baa dahidoolyééł.

18 Díí diné áłah danilį́įgo dóó łá’í nídadoodleełgo, éí anoonééł bibéésh da’ahóólzha’ídéé’ yisdádookah yaa bił dahózhǫ́ǫgo, Diyin God biYe’ ííshją́ą́’ á’diilyaa, éí ąąh shijéé’ii yéego akéé’ naazíinii k’ad ch’éénóhjeeh yidííniid;

19 Áádóó hool’áágóó Jesus bina’nitin bee yisdá’iildéehii áadi yee neineeztą́ą́’, naa’iiná binahat’á dóó nihokáá’ dine’é asdzihígíí yiih yikaiígíí bá nanáda’doolyééł, dóó t’ááłá’í nízinígo bąąhági át’éii yaa na’ooskan binahjį’.

20 Ákondi doo yá’áshóonii ádeił’ínígíí éí t’áadoo yich’į’ naayáa da, áádóó Diyin God doo yá dahodísinígíí dóó doo ádaa ńda’ookąąhígíí ałdó’ t’áadoo yich’į’ naayáa da éí ats’íís t’ah bee dahólónéedą́ą́’ t’áadoo haałt’é áda’diilyaa da, éí bízhí t’ah doo de kwíílééh da;

21 Íhólnííh yik’ijį’ danilíinii ałdó’ éí t’áá aaníigo hane’ dóó ałk’idą́ą́’ Diyin yá yádaałti’ii yíi yee hadahaasdzí’ę́ę t’áadoo deiyiiłtsą́ą da, dóó ałk’idą́ą́’ t’áadoo binii’ deinééł’į́į́’ da.

22 Díí naakaiídi, chahałheeł ak’i bóhólnííh, ákondi Diyink’ehgo deíkáhígíí bitah éí hodéezyéél hólǫ́;

23 Áádóó Diyin yikéé’ naazíinii éí bá niná’ílyáhígíí yaa bił dahózhǫ́, dóó bigod yee ntsídadeesgo’ dóó Diyin God biYe’ bá Niná’ídláhígíí dóó Anoonééł dóó ch’į́įdiitah bibéésh da’ahólzha’ídéé’ hadahaasdzíí.

24 Bits’áda’dinídíín, áádóó Diyin Bóhólníihii bibee adinídíín bik’i dahoole’, dóó bízhi’ diyinígíí yaa dahaniihgo yaa dahóótáál.

25 Shí ayóó át’áo shił ádzaa, háálá bik’i’diitą́ yisdá’iiníiłii Jew dine’é dóó Israel bighandóóígíí táá’ nááhaijį’ neineezt’ą́ą́’, hool’áágóó diyingo na’nitin bee yisdá’iildéehíí yee neineeztą́ą́’ dóó ádaa ńda’iyoohkąąh yidííniid;

26 Ákot’ee ndi, ayóó at’éego binaanish, dóó álílee ádaat’éii, dóó t’áá aaníinii ch’ét’ą́ągo, ayóó át’áo adziilii dóó bee óhólnííhii bee, t’áá díkwíhí bízhí yik’eh dahóół’įįd, dóó bidáahgi bił dahóózhǫǫd, dóó yisdá’iildéehii bits’ą́ą́dóó baa dahaasyá.

27 Ákondi daneeznánígíí bitah na’nitin t’óó hóníshgháníjį’ ályaa háálá tsin ałnáoz’á bikáa’jį’ bi’diisyínígíí dóó nááhii’na’ bita’gi áyíídíjį’ hoolzhiizh;

28 Áádóó Peter bizaad yéego baa tsídíkééz—jó éí Diyin God biYe’ ii’ naazį́ awáalyahdi shijéé’go neineeztą́ą́’, éí łahda doo ak’idahół’į́į da yę́ę, Diyin God nízaadgóó ti’hoozníí’yę́ę Noah biiníłką́ądi yiba’ sidáá ńt’ę́ę́’—áádóó haaléit’áo díí ii’ naazíinii neineeztą́ą́’ dóó naanish bitah nidzinígíí áyiilaa t’áá áłts’íísígo haz’ą́ą́góne’.

29 Áádóó baa ntséskeesgo, shináá’ ąą ádzaa, áádóó t’áá ahą́hí shintsékees bee ak’ediishtįįh sélį́į́’, dóó baa ákoniizį́į́’ Diyin Bóhólníihii diné doo ákót’éégóó ntsídaakeesígíí dóó doo ak’eh dahół’ínígíí dóó t’áá aaníinii nahjį’ kodeiyiilaaígíí biniinaa t’áadoo yitah tádííyáa da dóó t’áadoo neineeztą́ą’ da, éí neidínóotįįł biniyé;

30 Ákondi shooh, t’áá ákogi ádaat’éii bitahgóó éí, bíká’adoojahígíí hasht’eiyiilaa dóó nida’dínóotįįłígíí yik’idiilnii’, adziilii dóó óhólnííh yee hadadít’éego, dóó chahałheeł góne’ nahááztánígíí bich’į’ doohkááh dóó diyin bina’nitin bee yisdá’iildéehii bibee adinídíín baa dahidoołééł yidííniid, éí t’áá áłtso nihokáá’ dine’é bii’ naazíinii bich’į’; áádóó kót’áo éí anídahaaskaiyę́ę diyin bina’nitin bee yisdá’iildéehii bee ndabidi’neestą́ą́’.

31 Áádóó dahalne’ii bik’idahodiinii’ígíí Diyin Bóhólníihii bijį́ nídoodááł yaa dahodoolnihgo dahdadiikai áádóó ąąh shijéé’go dahdabi’diistł’ónée ch’ééhidookahgo bił dahodoonih, azhą́ t’áá ałtso bibąąhági ádaat’éii yaa nda’ooskango dóó Diyin bina’nitin bee yisdá’iildéehii baa dahaasyáhígíí ndi.

32 Háálá Diyin bina’nitin bee yisdá’iildéehii bąąhági át’éii t’ahdii bee dahólǫ́ǫgo dah nídahidiikaiígíí bee ndabidi’neestą́ą́’, éí t’áá ááníinii doo bił béédahózingóó, éí doodago nda’iisíhígíí t’ahdii yiyi’ yikahgo, éí Diyin yá yádaałti’ii doo deiyoodlą́ą́góó yits’ą́ą́jigo dahdadiikai.

33 Díí Diyin God deidoodląąłgo ndabidi’neestą́ą́’, bąąhági át’éii yaa ádaa ńda’dookąął, dah nídahidiikai bá tó bee alzį́į́h bee bąąhági ádaat’éii bee baa nda’diyoot’ááł, dóó atsiit’ááh dah adéésnii’ bee Ii’ Sizį́ Diyinii aadahalyéii baa dahidoolyééł,

34 Áádóó t’áá át’é Diyin bina’nitin bee yisdá’iildéehii bitł’ááh naazléí éí binahjį’ diné nahasdzáán bikáa’gi bits’íís dahólǫ́ǫgo bá ndahodiyoot’ááł bił béédahózingo nidzinígíí yinahjį’ yídeighah doo, ákondi Diyin Godgi át’áo ii’ sizíiniik’eh hiináá doo.

35 Áko daneeznánígíí bitahgóó ííshją́ą́ ályaa, ałts’íísí dóó ntsaago t’áá áłah, dóó yá’át’éehgo deíkáhígíí dóó yéego akéé naaz’íinii, áko niná’ílyáhígíí Diyin God biYe’ tsin ałnáos’áii bikáa’gi ti’hooznii’ígíí yik’eh ni’nílá.

36 Áko bééhózin nihiYisdá’iiníiłii ii’ sizíinii bikéyahdi naagháago, na’nitingo dóó Diyin Yá Yádaałti’í bii’ naazíinii yéego akéé’ naazíinii hasht’e yilaa éí t’ah bits’íís bee hólǫ́ǫgo t’áá aaníigo yaa ndahasne’;

37 Áko niná’ilyá baa hane’ t’áá át’é daneeznánée yił dahodoolnih, éí t’áá bígo doo bá bíighah da silį́į́’, háálá bik’ijį’ danilį́ dóó nda’iisí’ígíí biniinaa, áko bá ndaala’í nda’nitinígíí binahjį’ bizaad deididoots’į́į́ł.

38 Áko yá’át’éehgo dahiináanii ayóó ádaat’éii dóó ayóó adaboodziil ntsaago áłah silį́’ígíí atah éí NihiZhe’é Adam, Nahdę́ę́ʼ Bíyoołkááł dóó t’áá áłtsoní yizhé’é nilį́,

39 Áádóó Nihimá ayóó át’éii Eve, lą’í bich’é’é yéego akéé’ naazíinii éí dahweeshzhiizh yii’ dabiiníłką́ dóó Diyin God t’áá aaníinii dóó hiináanii yá dahodísin ńt’ę́ę́’.

40 Áádóó Abel, áłtsé bi’diisyíinii, éí áadi ńt’ę́ę́’, áádóó bitsilí Seth ałdó’, ła’ atah ayóó ábóódziilii, éí bizhé’é, Adam t’áá yił ahenoolnin.

41 Noah, éí tónteel nahasdzáán bił didoolkǫǫłgo yaa hoolne’; Shem, ayóó át’áo high priest nilíinii; Abraham, yéego ádaat’éii yizhé’é nilíinii; Isaac, Jacob, dóó Moses, ayóó át’áo Israel bee haz’áanii yeiníléii;

42 Áádóó Isaiah, éí Niná’nídláii bik’ihodiinii’ ajéí yínííł danilínée hasht’eiidoodlííł éí diyingo ííshją́ą́ áda’al’į́ binahjį’ díí ch’ét’ą́, áko ąąh naazhjéé’iiyę́ę t’áá níík’eh ch’íhidookah hodi’doo’nííł, áádóó béésh da’ahólzha’í bee beda’astł’ónée awáalyah bá ąą’ádoolnííł, éí ałdó’ áadi yiiłtsą́.

43 Nááʼáłdóʼ, Ezekiel, éí ayóó át’éego ts’in daałtseigo halgaigi shijaa’go bił iishją́ą́ ályaa, éí ats’į’ bąąh ndahodoodleeł, éí daneeznánée hiiná nídadoodleełdi náádidoojah, bits’íís yee náádahiináa doo;

44 Daniel, éí dííjį́įdi Diyin God bił haz’ánídi yiyiiłtsą́ dóó yaa hoolne’, díí doo náádoolchxǫǫł da dóó doo nááná ła’ dine’é baa doolyéeł da;

45 Elias, éí Moses yił Dził Transfigurationgóó naazh’áázh;

46 Áádóó Malachi, Diyin yá yáłti’í éí Elijah doogáałgo t’áá aaníigo yaa hoolne’—éí ałdó’ Moroni Diyin Yá Yáłti’í Joseph Smith yee yił hoolne’, éí Diyin Bóhólníihii beiníłką́ądi t’ah doo ayóó át’éego dóó báhádzidgo yee yíghááhdą́ą́’ doogááł dííniid—éí ałdó’ áadi ńt’ę́ę́’.

47 Diyin Yá Yáłti’í Elijah azhe’é danilíinii adééh hada’iisdzíí’ bich’į’ kódaalyaayę́ę áłchíní bijéí yiyi’ k’iididoolééł,

48 Náásdi Diyin Bóhólníihii doogááł dóó bighan ntsaaígíí biyi’ ayóó át’áo naanish t’áá ałtso ádoolnííł, éí andahaskaaígíí bá niná’doolyééł biniyé, dóó áłchíní biyaahooł’a’ii diyingo hool’áágóó ahídaastł’ǫ́ǫ doo, doo ákódzaagóó éí nahasdzáán t’áá át’éé ńt’ę́ę́’ bik’ijį’ ha’doodzih dóó níyáago t’áá ałtsoní t’óó dadoochxǫǫł.

49 Díí t’áá altso dóó lą’í nááná, azhą́ Diyin yá yádaałti’ii Nephi bidine’é bitah naasdee’ę́ę ndi éí Diyin God biYe’ t’áá aaníigo yaa dahoolne’, áádóó łąądi áłáh ndaasdlį́į́’ dóó yisdábidi’niłígíí yiba’ ńtę́ę́’,

50 Háálá daneeznáanii bii’ naazíinii nízaadgóó nahoolzhiizh yíká dadééz’į́į́’ bits’íís ąąh shijéé’ nahalingo.

51 Díí éí Diyin Bóhólníihii yee na’neeztą́ą́’, dóó adziilii yaa yizlá áko náádahiináa doogo, díí éí bí anoonééłdéé’ naahii’na’go, áko biTaa’ bił haz’ą́ą góne’ yah andoodááłgo, ayóó át’áo naat’á ch’ah nihik’idadí’ą́ą doo doo anoonééłgóó dóó áadi doo naa’dinóonééł da dóó ahoyool’áágóó iiná bee hak’ihojidoodliił,

52 Áádóó binaanish Diyin Bóhólníihii yee adééhaadzíí’yę́ę t’ah ádeił’į́į doo, áádóó t’áá át’é ak’ihojídlí há hasht’e’ niiníláhę́ę éí ayóó ádabó’níinii yá hasht’e’ nayiizláhę́ę bich’į’ kódadoolnííł.

53 Diyin Yá Yáłti’ii Joseph Smith, dóó shizhé’é, Hyrum Smith, Brigham Young, John Taylor, Wilford Woodruff, áádóó ła’ ii’ naazíinii ts’ídá yá’ádaat’éehii éí k’ad hoolzhishdi nihidookahgo dííjį́įdi ayóó át’éii naanish yee hada’dootł’į́į́ł,

54 Éí Diyin bighan ntsaaígíí ndeidoo’ááł dóó áda’ool’įįł ádeidoolííł éí daneeznánée, ii’ sizíinii bikéyah dahólónée ałdó’ bá nina’doolyééł biniyé.

55 Éí baa ákoniizį́į́’ éí bik’idahodiinii’ dóó ayóó ádaat’é bitahdóó hodeeshzhiizhdę́ę́’ ńdahaasdláá’ éí Diyin God biSodizin yik’idadééz’į́į́’ doo.

56 Azhą́ t’ahdoo ndabi’diichííyę́ędą́ą́’, bí, dóó lą’í da bił, ii’ sizį́ bikéyahdi áłtsé bee na’nitinii baa dahaasyá áádóó baa hoolzhiizhgo Diyin Bóhólníihii dá’ák’ehdi doogáałdi diné bii’ sizíinii yisdádookahígíí yił ndadoolnish.

57 Áádóó díí hoolzhish biyi’ elders danilínígíí yéego akéé’ naazíinii yiiłtsą́, ats’íísk’ehgo iiná dóó dah nídahidiikaigo, éí Diyin bina’nitin bee yisdá’iildéehii ádaa ná’ookąąh dóó niná’ílyéii t’ahdii bindaanishgo nda’nitin, éí Diyin God biYe’ Tʼáá Éí T’éiyá Bá Yizhchíinii ti’hooznii’go niná’nídlá binahjį’ ndaashnish, chahałheeł dóó bąąhági át’éii yinahjį’ ąąh naazhjéé’ éí ii’ sizį́ bik’éyahdi ańdahaaskai dahólǫ́ǫdi.

58 Ańdahaaskai ádaa ńda’ooskanígíí éí bá nináda’doolyééł, Diyin God bighandi áda’ool’įįł yik’eh dahół’ínígíí binahjį’,

59 Áádóó nda’iisíí’ binahjį’ nináda’iisdláá’dóó bikéé’dóó, táádabi’disgizgo, yindaashnishígíí bik’ehgo bich’į’ nda’doolyééł, háálá yisdá’iildééh éí daabí doo.

60 Kót’áo ándahaaskai bá niná’ílyá shíni’ biyi’di yiiłtsą́ągo shił ííshją́ą́ ályaa, dóó t’áá aaníigo baa hashne’, áádóó díí na’áasdzooígíí éí t’áá aaníigo ályaa, éí nihiDiyin Bóhólníihii dóó nihiYisdá’iiníiłii, Jesus Christ yee nihik’ijisdli’ígíí binahjį’, tʼáá ákótʼée doo. Amen.