2008
Ko Hono Maʻu ʻo ha Fakamoʻoni ki he ʻOtua ko e Tamaí; Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí; pea mo e Laumālie Māʻoniʻoní
Mē 2008


Ko Hono Maʻu ʻo ha Fakamoʻoni ki he ʻOtua ko e Tamaí; Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí; pea mo e Laumālie Māʻoniʻoní

ʻE lava pē ke fakahā kiate koe ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ʻa e meʻa ko ia kuo fakahā kiate aú …ʻo fakatatau mo hoʻo talangofuá mo e ngaahi holi ʻa ho lotó.

ʻĪmisi
Elder Robert D. Hales

ʻOku ou houngaʻia tatau pē mo kimoutolu ke kau atu ki he fakataha molumalú. Ka ʻoku ou pehē ke ʻoatu ha tokāteline mo ha tokoni. ʻI he taimi naʻa tau hiki ai hotau nimá ki he sikueá ʻi he fakataha molumalú, naʻe ʻikai ko haʻatau fai pē ha fakapapau fakafoʻituitui, ka ko ha fuakava ke tau poupouʻi ʻa e ngaahi fono, ouau mo e ngaahi fekaú pea mo e palōfita ʻa e ʻOtuá, ko Palesiteni Tōmasi S. Monisoní. ʻOku ou houngaʻia ai ʻi heʻeku kau mo kimoutolu ʻi hono hiki hake hoku nimá ki he sikueá.

ʻE hoku ngaahi tokoua mo e tuofāfine, ʻi he ngaahi māhina kuo hilí, ne hoko ai ha meʻa naʻe fakatupu loto fakatōkilalo kiate au peá u maʻu ai ha faingamālie ke fakakaukauloto atu ʻi he loto fakafetaʻi ki he meʻaʻofa ʻo e moʻuí. ʻI he hoko ʻa e meʻá ni, ne u hokohoko fakalaulauloto ai ki heʻeku fakamoʻoni ki he ʻOtua ko ʻetau Tamai Taʻengatá, mo Hono ʻAlo lahi tahá, ʻa ia ko hotau Fakamoʻui mo e Huhuʻi ko Sīsū Kalaisí, pea mo e founga ne u maʻu ai ʻa e fakamoʻoni ʻo kau ki he Tamaí mo e ʻAló.

ʻOku fekumi mo fāinga ʻa e kakai kehekehe he funga māmaní ke ʻiloʻi pe ko hai ʻa e ʻOtuá? Ko e hā ʻEne fetuʻutaki mo Sīsū Kalaisí? Pea ko e hā ʻetau fetuʻutaki mo Kinauá?

ʻOku ou ʻilo fakapapau ʻoku moʻui ʻa ʻetau Tamai Hēvaní pea mo Sīsū Kalaisi. ʻOku moʻoni ʻa e Fakaleleí. Ko e ʻOtua ko e Tamaí mo Sīsū Kalaisi ko ha ongo tangata sino mavahevahe mo taʻe-faʻa-mate ʻa kinaua. ʻOkú Na ʻafioʻi ʻa kitautolu fakafoituitui, pea ʻokú Na fanongo mai pea tali ʻetau ngaahi lotu ʻi he loto-moʻoní. Naʻe fakamoʻoni ʻa e Fakamoʻuí ki he kakai ʻo e Ongo ʻAmeliká: “ ʻOku ou fakamoʻoniʻi ʻa e Tamaí, pea ʻoku fakamoʻoniʻi au ʻe he Tamaí, pea ʻoku fakamoʻoniʻi ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ʻa e Tamaí mo au.”1 Kuo fakamoʻoniʻi kiate au ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ʻoku moʻoni ʻa e ngaahi meʻá ni.

Ne kamata ke maʻu ʻeku fakamoʻoní ʻi heʻeku kei talavoú ʻi heʻeku fakakaukau atu ki ha ngaahi fakamatala fakapalōfita ʻe 13 naʻe ui ko e Ngaahi Tefito ʻo e Tuí, ʻa ia naʻe hiki ʻe Siosefa Sāmita. Naʻa mau ako maʻuloto ia ʻi he Palaimelí. Naʻa nau fakamatalaʻi ʻa e ngaahi tefitoʻi tui ʻa e ongoongolelei ʻo Sīsū Kalaisi kuo toe fakafoki maí. ʻOku pehē ʻe he fika ʻuluaki ʻo e ngaahi fakamatalá ni, “ ʻOku mau tui ki he ʻOtua, ko e Tamai Taʻengatá, pea ki Hono ʻAlo, ko Sīsū Kalaisí, pea ki he Laumālie Māʻoniʻoní.”2

Naʻe ʻiloʻi ʻe Siosefa Sāmita ʻa e natula ʻo e toko Toluʻi ʻOtuá ʻi ha meʻa naʻá ne aʻusia tonu. ʻI hono taʻu 14, naʻá ne fie iloʻi pe ko e fē ʻi he ngaahi siasi faka-Kalisitiane lahi naʻe totonu ke ne kau ki aí. Naʻá ne lau ʻi he tohi ʻa Sēmisí ʻi he Fuakava Foʻoú ʻo pehē, “Ka ai hamou taha ʻoku masiva he potó, ke kole ʻe ia ki he ʻOtuá.”3 Naʻá ne talangofua ʻo ne tūʻulutui ʻo lotu pea naʻe ʻaʻahi kiate ia ʻa e ʻOtua ko e Tamaí pea mo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí. Naʻá ne fakamatalaʻi Kinaua ko ha “Tangata ʻe toko ua, ʻa ia ko hona ngingilá mo e nāunaú ʻoku ʻikai faʻa lava ke mafakamatalaʻi, ʻokú na tuʻu mai ʻi ʻolunga ʻia [Siosefa] ʻi he ʻataá. Naʻe folofola ai ʻa e toko taha kiate [ia], ʻo ne ui [ia] ʻaki [hono] hingoá, ʻo ne tuhu ki he toko tahá ʻo pehē—Ko hoku ʻAlo ʻOfaʻangá ʻeni. Fanongo kiate Ia!4

Talu pē mei heʻeku kei siʻi mo e hoko e meʻa naʻe aʻusia ʻe Siosefa Sāmitá, ko ha fakahinohino kiate au—pea ʻe lava ke hoko ia ko ha fakahinohino kiate kitautolu kotoa. Naʻe ʻiloʻi ʻe he palōfita kei talavoú ni ʻa e moʻoní ʻo fekauʻaki mo ʻetau Tamai Hēvaní pea mo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí he naʻá ne fekumi ke ne ʻilo mei he folofolá ʻa e finangalo ʻo ʻene Tamai Hēvaní, pea hili ko iá naʻá ne talangofua faivelenga ki ai.

Naʻe fokotuʻu ʻe he Fakamoʻuí ʻa e sīpinga ko ʻení peá Ne hoko ko e faʻifaʻitakiʻanga haohaoá, ʻo hangē ko ia kuo hiki ʻi he Tohi Tapú. ʻI he taimi naʻe taʻu 12 ai ʻa Sīsuú, naʻe ʻilo ia ʻe Heʻene faʻeé, ko Mele, mo ʻEne tamai fakaemāmaní ko Siosefa, ʻokú Ne akonaki ʻi he falelotu lahí. Naʻe fehuʻi ange ʻe Sīsū kiate kinaua: “ ʻIkai te mo ʻilo ʻoku ʻaʻaku ke fai ʻa e ngāue ʻa ʻeku Tamaí?”5 Ka naʻe ʻikai ke ʻuhinga ʻa Sīsū ia ki he ngāue ʻa Siosefá. Naʻá Ne ʻuhinga ki he ngāue ʻa ʻEne Tamai moʻoní ko e Tamai Taʻengata ʻi Hēvaní.

ʻOku mahuʻinga ʻa e founga naʻe fakafeʻiloaki ʻaki ʻe he ʻOtua ko e Tamaí ʻa Hono ʻAló ʻi ha ngaahi taimi kehekehe: “Pea kuo papitaiso ʻa Sīsū, naʻe ʻalu hake leva ia mei he vaí; … pea ʻiloange ko e leʻo mei he langí, naʻe pehē, Ko hoku ʻAlo ʻofaʻangá ʻeni, ʻa ia ʻoku ou fiemālie lahi aí.”6 Pea ʻi he Moʻunga ʻo e Liliú, naʻe toe hoko ai, “pea naʻe ongo mai ʻa e leʻo mei he aó, ʻo pehē, Ko hoku ʻAlo ʻofaʻangá ʻeni: fanongo kiate ia.”7

ʻI he hā ʻa Sīsū ʻi he konitinēniti ko ʻAmeliká, naʻe fakafeʻiloaki Ia ʻe Heʻene Tamaí ʻi he founga tatau pē: “Vakai ki hoku ʻAlo ʻOfaʻangá, ʻa ia ʻoku ou fiemālie lahi aí, ʻa ia kuó u fakaongoongoleleʻi ai ʻa hoku hingoá—mou fanongo kiate ia.”8 Pea hili ha meimei taʻu ʻe uaafe mei ai, naʻe toe leaʻaki pē ʻa e ngaahi lea tatau ki he talavou ko Siosefa Sāmitá: “Ko hoku ʻAlo ʻOfaʻangá ʻeni. Fanongo kiate Ia! 9

ʻOku ʻi ai hono ʻuhinga makehe ʻo e taimi kotoa pē ʻoku loto ai ʻa e Tamai Hēvaní ke fakafeʻiloaki Hono ʻAló kiate kitautolu, he ʻokú Ne fekau ke tau fanongo—ke tau “ongoʻi” ʻa e ngaahi folofola ʻa Sīsuú.

Ko hai ʻa e Sīsū ko ʻení? Naʻá Ne kau fakataha mo ʻEne Tamaí ʻi hono Fakatupu ʻo e māmaní, pea naʻá Ne fatongiaʻaki hono fakatupu ʻa e ngaahi meʻa kotoa pē ʻi he funga ʻo e māmaní, ʻo fakatatau ki he fakahinohino ʻa ʻEne Tamaí. “Pea kuó u fakatupu ʻa e ngaahi māmani taʻefaʻalaua; pea naʻá ku fakatupu ia foki koeʻuhí ko e taumuʻa pē ʻaʻaku; peá u fakatupu ia ʻi he ʻAló, ʻa ia ko hoku ʻAlo pē Taha naʻe Fakatupú”10 Ko Sīsū Kalaisi ʻa e ʻAlo pē Taha ʻo e Tamaí ʻi he kakanó. Ko Ia hotau Fakalaloa ki he Tamaí. Ko Ia ʻa e Fakamoʻui naʻá Ne tuku hifo ʻEne moʻuí maʻatautolu pea ʻokú Ne taukapoʻi ʻa kitautolu ki he Tamaí. Ko ia, ʻoku tau lotu ki he Tamaí ʻi he huafa ʻo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí. ʻOku ʻikai ko e tokotaha tatau pē ʻa e ʻAlo ko Sīsuú pea mo ʻEne Tamaí, ka ʻokú Ne hangē pē ko ʻEne Tamaí. Ko ha tokotaha nāunauʻia foki Ia ʻokú Ne maʻu ʻa e mālohí mo e mafaí.

ʻOku langaki moʻui pea ongo kiate au ʻeku fakakaukau atu ki he founga ʻoku fakataufolofola ai ʻa Sīsū ki Heʻene Tamaí. ʻI Heʻene Lotu Tāumaʻú, ʻa ia ʻoku hā ʻi he tohi ʻa Sioné ʻi he Tohi Tapú, ʻoku mahino ʻaupito pē hono fakahā ʻe Sīsū ko e ʻAló Ia. Fakafanongo ki Heʻene folofolá ʻi Heʻene lipooti ki Heʻene Tamai Hēvaní kuó Ne talangofua ʻo fakakakato ʻa ʻEne ngāue ʻi he māmaní:

“Kuó u fakaongoongoleleiʻi koe ʻi māmani: kuó u fakaʻosi ʻa e ngāue naʻá ke tuku mai ke u faí.”

“He kuó u tuku kiate kinautolu [ki he kau ākongá] ʻa e ngaahi folofola naʻá ke tuku kiate aú … pea kuo nau tui naʻá ke fekauʻi au… .

“Hangē ko hoʻo fekau au ki māmaní, ʻoku pehē ʻeku fekau ʻa kinautolu ki māmaní… .

“Pea ko e nāunau naʻá ke tuku kiate aú, kuó u tuku kiate kinautolu; koeʻuhí ke taha pē ʻa kinautolu, ʻo hangē foki ʻokú ta taha pē.”11

ʻI he ngaahi meʻa naʻe hoko ʻi he ngāue fakafaifekau ʻa e Fakamoʻuí, ko e moʻoni naʻe hoko ai ʻa e kau ākongá ʻo taha pē kae ʻikai ko e taha ʻi honau ngaahi sino fakamatelié. Naʻa nau taha ʻi he uouangataha ʻa ʻenau taumuʻá mo ʻenau ʻofá. Ko e taha ʻeni ʻa e ʻOtua ko e Tamaí mo Hono ʻAló, ko Sīsū Kalaisi, ʻa ia naʻe fakamatala ki ai ʻa e folofolá. Ko ha ongo tangata sino mavahevahe foki ʻa Kinaua, ka ʻokú Na taha ʻi Heʻena taumuʻá, ʻi Heʻena ʻofa kiate kitautolú, pea ʻi he ngāue ʻokú Na fakahoko maʻatautolú.

Naʻe lotu foki mo e Fakamoʻuí:

“ ʻE Tamai, ke ke fakaongoongoleleiʻi au … ʻaki ʻa e nāunau naʻá ku maʻu mo koe ʻi he teʻeki ngaohi ʻa māmaní… .

“… Koeʻuhí ke ʻilo ʻe māmani kuó ke fekau au, pea ʻokú ke ʻofa kiate kinautolu, ʻo hangē ko hoʻo ʻofa kiate aú.

“… He naʻá ke ʻofa kiate au ʻoku heʻeki ke fakatupu ʻa māmaní.”12

Naʻe fie maʻu lahi ʻe Sīsū ke tau ʻiloʻi ʻa e Tamaí ʻo hangē ko ʻEne ʻiloʻi ʻe Iá. Naʻá Ne lotu ʻo pehē:

“ ʻE Tamai māʻoniʻoni, ʻoku ʻikai ʻiloʻi koe ʻe māmani: ka kuó u ʻilo koe, pea kuo ʻilo ʻe kinautolú ni [ʻe he kau ākongá] naʻá ke fekau au.

“Pea kuó u fakahā kiate kinautolu ho huafá, pea te u toe fakahā ia: koeʻuhí ke ʻiate kinautolu ʻa e ʻofa ko ia kuó ke ʻofa ʻaki kiate aú, peá u nofoʻia ʻa kinautolu ʻe au.”13

Naʻe fakahā ʻe Sīsū ʻa ʻEne fuʻu ʻofa lahi kiate kinautolu naʻa nau fili ke muimui ʻiate Iá, ʻi Heʻene lotu ke maluʻi ʻa kinautolú: “ ʻOku ʻikai te u lotu ke ke ʻave ʻa kinautolu mei he māmaní, ka koeʻuhí ke ke fakamoʻui ʻa kinautolu mei he koví.”14 ʻE hoku ngaahi tokoua mo e tuofāfine, ko ʻEne lotu ʻeni maʻatautolu.

Pea hili ko iá naʻe kole hotau Fakamoʻuí ke nau toe fakataha pē mo Ia: “ ʻE Tamai, ko hoku lotó foki kiate kinautolu kuó ke foaki kiate aú, ke nau ʻiate au ʻi he potu ʻoku ou ʻi aí.”15

ʻI he teuteu ʻa Sīsū ki he feilaulau fakaleleí, naʻá Ne lotu ki Heʻene Tamaí ʻi he Ngoue ko Ketisemaní ʻi Heʻene toʻo kiate Ia ʻa e ngaahi angahala, ngaahi mamahi, mo e ngaahi faingataʻaʻia ʻa e faʻahinga kotoa ʻo e tangatá. Naʻá Ne toe fakamahino pē ʻi he ngaahi houa ko iá naʻe ʻikai ko ʻEne fai Haʻane ngāue pē ʻAʻana. Naʻá Ne lotu ʻo pehē, “ ʻA ʻeku Tamai, kapau ʻe faʻa fai, pea ʻave ʻa e ipú ni ʻiate au; kae ʻoua naʻa faʻiteliha pē au, ka ko koe pē.”16 ʻI he momeniti mahuʻinga ko ʻeni kiate Ia pea kiate kitautolú kotoa, naʻe ʻikai ko Haʻane laulau kiate Ia pē pe fakafalala ki Hono mālohi pē ʻOʻoná. Naʻá Ne ui ki Heʻene Tamaí, ʻa e ʻOtua Māfimafí, ke tokoniʻi Ia pea tuku ke Ne fai pē ʻa e finangalo ʻo ʻEne Tamaí; pea naʻe fekau mai ʻe Heʻene Tamaí ha ʻāngelo “mei he langí ʻo ne fakamālohia ia.”17 ʻOku ou ʻofeina e ʻofa ko ia ʻoku maʻu ʻe he Tamaí ki Hono ʻAló pea kiate kitautolu kotoa foki.

Naʻe fakahoko ʻe he Fakamoʻuí ʻa e ngāue ʻa ʻEne Tamaí, ʻo kamata pē ia ki muʻa ʻoku teʻeki fakatupu ʻa e māmaní, ʻo aʻu ki he ngaahi mōmeniti fakaʻosi ʻi he kolosí. Naʻá Ne fakakakato ʻa e ngāue naʻe fekau mai ke faí. ʻI heʻene peheé, ʻoku ʻikai ke tau fifili pe ko hai naʻá Ne folofola ki ai mei he funga kolosí, “pea pehē ʻe ia, Ko hono ngatá ia,”18 pea “tangi leʻo lahi, … ʻE Tamai, ʻoku ou tuku hoku laumālié ki ho nimá: pea hili ʻene lea peheé pea pekia ia.”19 ʻOku tau ʻiloʻi ko ʻEne lotú ki Heʻene Tamai Hēvaní.

ʻOku ou fakamoʻoni ʻoku moʻui hotau Fakamoʻuí. Ko e ʻAlo pē Taha Ia ʻo e Tamaí Ne Fakatupú, pea te Ne toe hāʻele mai ki he māmaní ke pule ai. Ko Sīsū Kalaisi Ia, ko e Tokotaha Māʻoniʻoni ʻo ʻIsilelí, “ ʻoku fonu ʻi he ʻaloʻofa, mo e manavaʻofa, pea mo e moʻoni… . Ko ia ia ʻe hāʻele mai ke ʻave ʻa e ngaahi angahala ʻa māmaní, ʻio, ʻa e ngaahi angahala ʻa e tangata kotoa pē ʻoku tui moʻoni ki hono huafá.”20 Ko e ʻAlo moʻoni Ia ʻo e ʻOtuá, kuo toetuʻu mei he maté ʻi hono ʻaho tolú, ʻo fakahoko ai ʻa e toetuʻú kiate kinautolu kotoa pē ʻe haʻu ki he māmaní. ʻOku ou fakamoʻoni foki ʻoku moʻui ʻa e ʻOtua ko ʻetau Tamai Taʻengatá pea ʻokú Ne ʻofa lahi ʻiate kitautolu, he ko ʻEne fānau kitautolu. He naʻe lahi pehē ʻEne ʻofá naʻá Ne foaki mai Hono ʻAlo pē Taha Naʻe Fakatupú ki māmani, “koeʻuhí ko ia kotoa pē ʻe tui kiate iá ke ʻoua naʻa ʻauha, kae maʻu ʻa e moʻui taʻengatá.”21

ʻI heʻeku hoko ko e ʻAposetolo ʻa e ʻEiki ko Sīsū Kalaisí, ʻoku ou fakamoʻoni ai ki hono moʻoni ʻo e meʻa ʻoku ʻi he folofolá pea ʻe lava pē ke fakahā kiate koe ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ʻa e meʻa ko ia kuo fakahā kiate aú. ʻE fakahā ia ʻo fakatatau ki hoʻo talangofuá mo e ngaahi holi ʻa ho lotó. Kuo akonekina kitautolu ʻe he Fakamoʻuí lolotonga ʻEne ngāue fakafaifekau ʻi he māmaní ʻo kau ki he moʻoni maʻongoʻonga ko ʻeni ʻoku ʻuhinga mai kiate kitautolu kātoa: “Pea ʻilonga ha meʻa te mou kole ki he Tamaí ʻi hoku hingoá, ʻa ia ʻoku totonu, ʻo tui te mou maʻú, vakai ʻe foaki ia kiate kimoutolu.”22 ʻOku ou fakamoʻoni ʻoku ou ʻiloʻi ʻoku moʻoni e ngaahi meʻa ko ʻení pea ʻoku ou ʻiloʻi fakapapau ʻoku moʻoni ʻa e ngaahi meʻa ne u lea ʻakí. Pea ʻe lava ke mou fekumi ke maʻu ʻa e ʻilo pau tatau mo ia, ko ʻeku lotú ia ʻi he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻēmeni.

Maʻuʻanga Fakamatalá

  1. 3 Nīfai 11:32.

  2. Ngaahi Tefito ʻo e Tui 1:1.

  3. Sēmisi 1:5.

  4. Siosefa Sāmita—Hisitōlia 1:17.

  5. Luke 2:49.

  6. Mātiu 3:16–17.

  7. Luke 9:35.

  8. 3 Nīfai 11:7.

  9. Siosefa Sāmita—Hisitōlia 1:17.

  10. Mōsese 1:33.

  11. Sione 17:4, 8, 18, 22.

  12. Sione 17:5, 23–24.

  13. Sione 17:25–26.

  14. Sione 17:15.

  15. Sione 17:24.

  16. Mātiu 26:39.

  17. Luke 22:43.

  18. Sione 19:30.

  19. Luke 23:46.

  20. ʻAlamā 5:48.

  21. Sione 3:16.

  22. 3 Nīfai 18:20.