Apoštol Pavel napsal epištolu neboli dopis Svatým v Římě. Uvedl v něm, že evangelium Ježíše Krista je moc Boží ke spasení. Vysvětlil, že jelikož všichni lidé hřeší, nikdo nemůže být spasen vlastními skutky. Musí být spaseni milostí Boží, která je dosažitelná skrze Usmíření Ježíše Krista.
Následující seznam vám může pomoci porozumět některým slovům, která Pavel ve svých epištolách (dopisech) používá:
Evangelium: „Boží plán spasení umožněný Usmířením Ježíše Krista. Evangelium obsahuje věčné pravdy neboli zákony, smlouvy a obřady, které lidstvo potřebuje k návratu do Boží přítomnosti.“ (Průvodce k písmům, „Evangelium“, scriptures.lds.org.)
Spasení: „Býti spasen z tělesné i duchovní smrti.“ (Průvodce k písmům, „Spasení“, scriptures.lds.org.)
Ospravedlnění (spravedliv učiněn): „Míti prominuto potrestání za hřích a býti prohlášen nevinným. Osoba je ospravedlněna Spasitelovou milostí skrze víru v Něho. Tato víra je projevována pokáním a poslušností zákonů a obřadů evangelia. Usmíření Ježíše Krista umožňuje lidem činiti pokání a získati ospravedlnění z trestu, který by jinak obdrželi, neboli míti ho prominut.“ (Průvodce k písmům, „Ospravedlnění, ospravedlniti“, scriptures.lds.org.)
Víra: „Víra, tak jak je v písmech používána nejčastěji, je důvěra v Ježíše Krista a spoléhání se na Něj, kteréžto spoléhání vede osobu k tomu, aby ho poslouchala. Víra musí býti soustředěna na Ježíše Krista, aby mohla vésti osobu ke spasení.“ (Průvodce k písmům, „Víra“, scriptures.lds.org.)
Smíření (smírce): Náprava (obnovit či napravit); usmíření („Tak jak je používáno v písmech, znamená vytrpěti trest za nějaký hříšný čin, což odstraňuje účinky hříchu z kajícího se hříšníka a umožňuje mu to usmířiti se s Bohem. Ježíš Kristus byl jako jediný schopen učiniti dokonalé usmíření pro celé lidstvo.“ [Průvodce k písmům, „Usmíření, usmířiti“, scriptures.lds.org.])
Milost: „Uschopňující moc od Boha, která dovoluje mužům a ženám, aby získali požehnání v tomto životě a aby získali věčný život a oslavení poté, co používali víru, činili pokání a věnovali své nejlepší úsilí tomu, aby zachovávali přikázání. Taková božská pomoc neboli síla je dána skrze milosrdenství a lásku Boží. Každá smrtelná osoba potřebuje božskou milost kvůli Adamovu pádu a také kvůli lidským slabostem.“ (Průvodce k písmům, „Milost“, scriptures.lds.org.)
Skutky: „Činy osoby, ať dobré, či zlé. Každá osoba bude souzena podle svých vlastních skutků.“ (Průvodce k písmům, „Skutky“, scriptures.lds.org.)
Zákon: „Přikázání neboli nařízení Boží, na nichž jsou založena všechna požehnání a tresty, jak v nebi, tak na zemi. Ti, již poslouchají zákony Boží, dostávají slíbená požehnání. …
Zákon Mojžíšův [či pouze ‚zákon‘, jak jej nazýval Pavel] byl přípravným zákonem pro přivedení mužů a žen ke Kristu.“ (Průvodce k písmům, „Zákon“, scriptures.lds.org.)
Starší Larry Echo Hawk ze Sedmdesáti se podělil o zážitek, který měl, když jako mladý muž narukoval do námořní pěchoty Spojených států:
Obrázek
Starší Larry Echo Hawk
„S instruktorem výcviku, válkou zoceleným veteránem, jsem se setkal ve chvíli, kdy kopnutím rozrazil dveře do kasáren a vešel za hlasitého klení dovnitř.
Když se takto děsivě představil, vyrazil z jednoho konce kasáren, zastavil se u každého rekruta a pokládal mu otázky. Tento instruktor výcviku soustavně a bez výjimky nacházel na každém rekrutovi něco, čím by ho hlasitě a vulgárně zesměšnil. Přistoupil ke každému námořníkovi v řadě a ten podle příkazu hlasitě odpověděl: ‚ano‘, nebo ‚ne, seržante‘. Neviděl jsem přesně, co dělá, poněvadž jsme měli příkaz stát v pozoru a dívat se přímo před sebe. Když přišla řada na mě, poznal jsem, že popadl moji vojenskou brašnu a vysypal ji na matraci za mnou. Prohlížel si mé osobní věci a pak se postavil přede mě. Připravoval jsem se, že na mě zaútočí. V ruce měl mou Knihu Mormonovu.“ („Pojďte ke mně, ó vy z domu Izraele“, Liahona, listopad 2012, 32.)
Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
Jak byste se cítili, kdybyste byli v situaci staršího Echo Hawka?
Co se podle vás chystal instruktor výcviku udělat?
Byli jste někdy v situaci, kdy jste se obávali, že se někdo bude vysmívat vaší víře? Pokud ano, v jaké situaci to bylo?
Při studiu epištoly Římanům 1 se zaměřte na pravdy, které vám mohou pomoci v situacích, kdy budete kvůli své víře a svým měřítkům čelit posměchu či pronásledování.
Kniha Římanům je epištola neboli dopis, který napsal apoštol Pavel Svatým v Římě ke konci svých misionářských cest. Napsal ho proto, aby je připravil na svůj návrat, aby objasnil a obhájil své učení a aby podpořil jednotu mezi židovskými a pohanskými členy Církve. Řím – hlavní město Římské říše – byl plný světských filosofií a bylo nepochybně obtížné zde kázat evangelium Ježíše Krista.
Ve verších Římanům 1:1–14 se dočteme, jak Pavel započal svou epištolu tím, že svědčil o Ježíši Kristu a vyjádřil svou naději a touhu navštívit Svaté v Římě.
Přečtěte si Římanům 1:15–17 a zjistěte, čemu Pavel učil římské Svaté o evangeliu Ježíše Krista.
Tyto verše nás učí této pravdě: Evangelium Ježíše Krista je moc Boží ke spasení pro všechny, kteří projevují víru v Ježíše Krista. Zvažte možnost označit si v Římanům 1:15–17 části textu, které učí této pravdě.
Evangelium nás učí, jak můžeme být spaseni z tělesné i duchovní smrti a navrátit se do Boží přítomnosti. Abychom obdrželi požehnání spasení, musíme používat víru v Ježíše Krista, protože On uskutečnil Usmíření, které toto spasení umožňuje.
„Pro Pavla nebyla víra v Ježíše Krista pouhým vědomým souhlasem s představou, že Ježíš je Syn Boží; byla zcela upřímným přijetím Ježíše Krista a důvěrou v Něho jako v toho, kdo sám sebe obětoval pro Usmíření našich hříchů. Tato hluboká důvěra vede k věrnému životu, který se projevuje tím, že člověk činí pokání z hříchů, dá se pokřtít a snaží se žít tak, jak Ježíš Kristus učil. (Viz Skutkové 16:30–33; Římanům 6:1–11; 1. Korintským 6:9–11.) ‚[Víra] v Ježíše Krista … je projevována životem provázeným poslušností zákonů a obřadů evangelia a službou Kristu.‘ (Průvodce k písmům, „Spasení“; scriptures.lds.org.)“ (New Testament Student Manual [Church Educational System manual, 2014], 334.)
Jednou ze zásad, které lze rozpoznat v Římanům 1:16 je to, že když získáme svědectví o tom, že evangelium Ježíše Krista má moc nás spasit, nebudeme se stydět dělit se o ně s druhými.
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Proč nám podle vašeho názoru může svědectví o evangeliu Ježíše Krista pomoci mít odvahu, kterou potřebujeme k tomu, abychom se o ně dělili s druhými?
Přečtěte si, jak pokračoval zážitek staršího Echo Hawka s instruktorem výcviku:
„Čekal jsem, že na mě bude křičet, ale místo toho se ke mně naklonil a zašeptal: ‚Jste mormon?‘
Podle příkazu jsem zakřičel: ‚Ano, seržante!‘
Čekal jsem opět to nejhorší. Místo toho se zastavil, zvedl ruku, ve které držel moji Knihu Mormonovu, a velmi potichu se zeptal: ‚Věříte v tuto knihu?‘
Znovu jsem zvolal: ‚Ano, seržante!‘
V onu chvíli jsem si byl jist tím, že bude o mormonech a o Knize Mormonově něco pohrdavě vykřikovat, ale on tam jen mlčky stál. Po chvilce se vrátil k mému lůžku a opatrně Knihu Mormonovu položil. Pak, aniž by se u mě zastavil, pokračoval ve vulgárním zesměšňování a ponižování všech ostatních rekrutů.“ („Pojďte ke mně, ó vy z domu Izraele“, 32.)
Zamyslete se nad tím, proč je reakce staršího Echo Hawka dobrým příkladem zásady, které učí Římanům 1:16.
Obrázek
Starší Larry Echo Hawk
Přečtěte si zbytek vyprávění staršího Echo Hawka: „Často jsem přemýšlel o tom, proč mě onen přísný seržant námořní pěchoty onoho dne vynechal. Jsem však vděčný za to, že jsem mohl bez váhání říci: ‚Ano, jsem členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů‘ a ‚Ano, vím, že Kniha Mormonova je pravdivá‘. Toto svědectví mi bylo dáno jako drahocenný dar skrze Ducha Svatého.“ („Pojďte ke mně, ó vy z domu Izraele“, 32.)
Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
Kdy jste vy nebo někdo, koho znáte, projevili odvahu a nestyděli se podělit o evangelium Ježíše Krista?
Jaké je vaše svědectví o evangeliu Ježíše Krista?
Jak posilujete své svědectví o evangeliu? Co dalšího můžete dělat pro to, aby bylo vaše svědectví silnější? Napište si cíl, který vám pomůže posílit své svědectví a na kterém můžete tento týden pracovat.
V Pavlově době se někteří pohanští křesťané snažili omlouvat nemorální či hříšné chování tím, že zdůrazňovali Boží milosrdenství, a opomíjeli Jeho dokonalou spravedlnost. Někteří židovští křesťané také stále věřili, že ke spasení je nezbytné zachovávat zákon Mojžíšův. Apoštol Pavel se snažil obě tyto nesprávné představy vyvrátit.
Přečtěte si Římanům 1:22–31 a zjistěte, jakých hříchů se pohané dopouštěli.
Co podle vás znamená v Římanům 1:25 ctít a sloužit „stvoření raději nežli stvořiteli“?
Slova jako „změnily přirozené sebeužívání v to, kteréž jest proti přirození“ v Římanům 1:26 a „opustivše přirozené užívání ženy“ v Římanům 1:27 popisují lesbické a homosexuální chování. Abyste lépe porozuměli stanovisku Církve ohledně lesbického a homosexuálního chování, přečtěte si tato prohlášení:
„Homosexuální a lesbické chování je závažný hřích. Pokud zápasíte s přitažlivostí k osobám stejného pohlaví nebo vás někdo přesvědčuje, abyste se účastnili nevhodných aktivit, požádejte o radu své rodiče a biskupa. Ti vám pomohou.“ (Pro posílení mládeže [brožurka, 2012], 36.)
„Homosexuální chování … je v rozporu s účelem lidské sexuality (viz Římanům 1:24–32). Pokřivuje láskyplné vztahy a brání lidem přijmout požehnání, která doprovázejí rodinný život a spásné obřady evangelia.“ (Věrni víře – slovník evangelia [2004], 17.)
„Z hlediska nauky je postoj Církve jasný: K sexuální aktivitě má docházet pouze mezi mužem a ženou, kteří uzavřeli manželství. Toto však nikdy nemá být použito jako ospravedlnění pro nelaskavé jednání. Ježíš Kristus, kterého následujeme, zcela jasně odsoudil sexuální nemorálnost, ale nikdy nejednal krutě. Vždy se zajímal o to, jak jedince pozvedat, nikoli ho srážet. …
Církev v otázce přitažlivosti k osobám stejného pohlaví rozlišuje mezi pocity a chováním. Zatímco zastává názor, že pocity a přitažlivost k osobám stejného pohlaví nejsou samy o sobě hříchem, trvá na tom, že zapojování se do homosexuálního chování je v rozporu se ‚zásadou nauky podloženou svatým písmem …, že manželství mezi mužem a ženou je nezbytné pro Stvořitelův plán pro věčný osud Jeho dětí‘ [‚Stanovisko Prvního předsednictva ke sňatkům osob stejného pohlaví‘].“ („Same-Sex Attraction“, topics.lds.org.)
Proč je důležité, abychom rozuměli tomu, čemu Pánovi proroci a apoštolové učí ohledně lesbického a homosexuálního chování?
V Římanům 2:1–3:8 Pavel učil tomu, že všichni lidé budou souzeni podle svých skutků, a poukázal na to, že nespravedlivost Židů pocházela z toho, že žili podle zákona Mojžíšova navenek, ale ne uvnitř.
Přečtěte si Římanům 3:9–12, 23 a zjistěte, kdo je podle Pavlových slov ovlivněn hříchem.
Zvažte možnost označit si ve verši 23, jaký vliv na nás mají naše hříchy.
Jednou z pravd, kterým tyto verše učí, je to, že všichni svéprávní lidé hřeší a potřebují Boží odpuštění. Jak nám tato pravda pomáhá lépe porozumět tomu, proč potřebujeme Ježíše Krista?
Při studiu Římanům 3 se zaměřte na pravdy, kterým Pavel učil a které nám v našem hříšném stavu přinášejí naději.
Veškeré lidstvo může být ospravedlněno skrze věrné přijetí Kristova Usmíření
Poté, co apoštol Pavel v Římanům 3:24–31 vysvětlil, že všichni hřešíme a proto stojíme před Bohem odsouzeni, protože Bůh nemůže akceptovat hřích, učil tomu, jak může být tento stav překonán skrze víru v Usmíření Ježíše Krista. Abyste těmto veršům rozuměli, je třeba znát význam těchto slov: spravedliv učiněn znamená mít prominutý trest za hřích a být prohlášen nevinným, milost je božský prostředek pomoci či síly, jejž získáváme díky Božímu milosrdenství a lásce, a smírce znamená usmíření.
Při čtení Římanům 3:24–26 nahrazujte výše uvedené výrazy odpovídajícími definicemi. V Římanům 3:24 byste si mohli označit, čím jsme učiněni spravedlivými, neboli prohlášeni způsobilými nacházet se v Boží přítomnosti.
V Překladu Josepha Smitha Římanům 3:24 je slovo darmo změněno na jedině. Přestože naše dobré skutky pomáhají projevovat víru v Ježíše Krista, nemůžeme si jimi zasloužit spasení, protože, jak učil Pavel v Římanům 3:23, všichni jsme zhřešili, a proto nemáme sami o sobě nárok na spasení. Jsme spaseni pouze skrze Boží milost – Jeho Božskou sílu a uschopňující moc.
V Římanům 3:25–26 si povšimněte, že ti, kteří mají víru v Ježíše Krista, jsou ospravedlněni Boží milostí. Pamatujte na to, že slovo víra znamená přijmout Ježíše Krista celým srdcem, což vede člověka k tomu, že se stane členem Jeho Církve, je ochoten dodržovat Jeho přikázání a být poslušný obřadů evangelia. Z těchto veršů se můžeme naučit této zásadě: Budou-li lidé s vírou přijímat Usmíření Ježíše Krista, mohou být všichni ospravedlněni a spaseni.
Přemítejte o tom, proč potřebujete Spasitele Ježíše Krista, abyste obdrželi spasení. Napište si několik způsobů, jak můžete dávat najevo, že s vírou přijímáte Spasitelovo Usmíření:
Zvažte možnost podělit se o své pocity a své svědectví o Ježíši Kristu a Jeho Usmíření s někým, komu by mohlo prospět, když uslyší o Spasiteli.
V Římanům 3:27–31 Pavel znovu zdůraznil, že jak Židé, tak pohané jsou ospravedlněni skrze víru v Ježíše Krista. Tím, že se k Němu obracejí skrze víru, naplňují neboli „tvrdí“ zákon Mojžíšův (viz Římanům 3:31), který na Krista poukazoval.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Římanům 1–3 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: