Ježíš učil na břehu Galilejského jezera prostřednictvím podobenství. Spasitel na jezeře utišil bouři a Jeho učedníci se podivovali Jeho moci nad živly. Svoji převahu nad ďábly ukázal tím, že je z jistého muže vyhnal. Když působil v Kafarnaum, uzdravil ženu s krvetokem a vzkřísil Jairovu dceru z mrtvých.
Ježíš učí o království Božím prostřednictvím podobenství a tiší bouři
Obrázek
Utišení bouře
Zamyslete se nad tou nejhorší bouří, kterou jste kdy zažili. Přemýšlejte o tom, jak byste tento zážitek popsali někomu, kdo tam s vámi nebyl.
V čem se určité životní problémy a těžkosti podobají bouři?
Do studijního deníku si překreslete následující tabulku. Poté si do sloupců pod jednotlivé kategorie napište příklady fyzických, duchovních, duševních a sociálních bouří, které možná mládež zakouší.
Fyzické
Duchovní
Duševní
Sociální
Při studiu Marka 4–5 se zaměřte na zásady, které vám mohou pomoci ve chvílích, kdy zakoušíte životní bouře.
V Markovi 4:1–34 čteme, že když byl Spasitel na břehu Galilejského jezera, učil zástupy lidí několika podobenstvím. (Tyto verše nebudou předmětem této lekce, protože jste tato podobenství již probírali při studiu Matouše 13.)
Přečtěte si Marka 4:35–38 a zaměřte se na to, k čemu došlo, když Spasitel a Jeho učedníci přeplouvali Galilejské jezero.
Obrázek
Galilejské jezero
Galilejské jezero se nachází 200 metrů pod úrovní moře a je ze tří světových stran obklopeno pohořím. Vítr může občas vanout dolů podél svahů a vytvořit na této relativně malé vodní nádrži náhlou silnou vichřici s velikými vlnami. Někteří učedníci byli zkušení rybáři, ale kvůli bouři, která vytvářela vlny valící se přes palubu lodi, „byli naplněni obavami a ocitli se v nebezpečí“. (Překlad Josepha Smitha, Lukáš 8:23 [v anglickém vydání Bible SPD].)
Kdybyste byli za těchto podmínek na lodi s Ježíšem a učedníky, co byste si možná mysleli nebo co byste možná pociťovali, kdybyste se obrátili na Spasitele o pomoc a zjistili jste, že spí?
Přečtěte si Marka 4:39–40 a zjistěte, jak Spasitel zareagoval na volání učedníků o pomoc. Mohli byste si ve svých písmech označit slova „Umlkni, a upokoj se“ a „utišení veliké“. (Marek 4:39.) Do písem nebo do studijního deníku byste si také mohli napsat tuto zásadu: Budeme-li usilovat o Spasitelovu pomoc ve chvílích trápení či obav, může nám vnést do srdce pokoj.
Zamyslete se na okamžik nad tím, co to znamená usilovat o Pánovu pomoc ve chvílích trápení či obav. Přemýšlejte o tom, jak například se o to můžeme snažit.
Přečtěte si Marka 4:41 a zjistěte, jakou otázku ohledně Ježíše si učedníci kladli. Zvažte možnost si tuto otázku označit v písmech.
Kdybyste tam byli a mohli učedníkům odpovědět na jejich otázku, co byste jim řekli o Ježíši Kristu a Jeho moci?
Jak může pamatování na to, že Ježíš Kristus má moc utišit bouři a poskytnout nám pokoj, ovlivnit vaši víru v dobách trápení?
Přečtěte si slova náboženské písně „Mistře, hle, vítr burácí“ (Náboženské písně, č. 53.) nebo si ji poslechněte a zamyslete se nad jejím poselstvím. Zamyslete se nad situací, kdy jste se vy nebo někdo, koho znáte, obrátili během životní bouře na Pána. Jak vám nebo někomu, koho znáte, Spasitel pomohl utišit onu bouři nebo vám poskytl pokoj? Do studijního deníku si napište, co můžete dělat proto, abyste usilovali o Spasitelovu pomoc v nelehkých životních chvílích.
Marek 5:1–18 zaznamenává, že Ježíš uzdravil muže, který byl plný nečistých neboli zlých duchů. Poté, co byli tito nečistí duchové z muže vyhnáni, vstoupili do stáda vepřů, které pak divoce běželo a vrhlo se z útesu do moře. Když byl muž uzdraven, chtěl zůstat s Ježíšem.
Přečtěte si Marka 5:19–20 a zjistěte, co Ježíš řekl onomu muži, aby udělal.
Jedna ze zásad, kterým se můžeme z tohoto příběhu naučit zní: Když zakoušíme Spasitelovu moc ve svém životě, můžeme druhým svědčit o Jeho požehnáních a soucitu. Pokud však máte nějaký velmi posvátný zážitek, neměli byste se o něj dělit, pokud necítíte nabádání Ducha Svatého, že tak máte učinit.
Zamyslete se nad tím, komu byste mohli vydat svědectví o Spasitelových požehnáních a o Jeho soucitu, které jste v životě prožili.
Ježíš uzdravuje ženu s krvetokem a křísí Jairovu dceru z mrtvých
Starší Shayne M. Bowen vyprávěl o jedné bolestivé zkušenosti ze svého rodinného života:
Obrázek
Starší Shayne M. Bowen
„4. února 1990 se nám narodil třetí syn, naše šesté dítě. Pojmenovali jsme ho Tyson. …
Když bylo Tysonovi osm měsíců, vdechl kousek křídy, kterou našel na koberci. Křída mu uvízla v krku a on přestal dýchat. Jeho starší bratr vynesl Tysona do poschodí a zběsile volal: ‚Malý nedýchá, malý nedýchá!‘ Začali jsme mu poskytovat první pomoc a zavolali jsme záchranku.
Sanitka přijela a rychle odvezla Tysona do nemocnice. V čekárně jsme pokračovali ve vroucí modlitbě a naléhavě jsme žádali Boha o zázrak. Po čase, který se zdál jako věčnost, vešla do místnosti lékařka a řekla: ‚Je mi to velice líto. Už nemůžeme udělat nic víc. Zůstaňte, jak dlouho si přejete.‘ Poté odešla.“ („Nebo já živ jsem, i vy živi budete“, Liahona, listopad 2012, 16.)
Co byste si v té chvíli možná mysleli nebo co byste možná pociťovali, kdyby byl Tyson váš bratr?
Jak mohla takováto zkušenost prověřit něčí víru?
Přečtěte si Marka 5:21–24 a zaměřte se na to, jak se židovský představený, který se jmenoval Jairus, potýkal s podobnou těžkostí, která byla nejspíše zkouškou jeho víry.
Přečtěte si Marka 5:25–26 a zjistěte, kdo byl v davu lidí, kteří následovali Ježíše k Jairovu domu.
Ačkoli novozákonní příběhy nedefinují přesnou podstatu ženina „tok[u] krve“ (Marek 5:25), víme, že ji to osobně trápilo. Podle zákona Mojžíšova byl navíc někdo s krvetokem považován z hlediska obřadů za nečistého. (Viz Leviticus 15:19–33.) Znamenalo to také, že tato žena byla po dobu své 12tileté nemoci vyobcována a vyloučena ze společnosti. Zoufalství, které kvůli své situaci pociťovala vyjadřuje skutečnost, že „vynaložila všecken statek svůj“ (Marek 5:26.), když hledala pomoc lékařů.
Přečtěte si Marka 5:27–34 a zjistěte, co tato žena udělala, aby obdržela Spasitelovu pomoc. Slova „přišla v zástupu po zadu“ (Marek 5:27] odkazují na to, že pro ni bylo obtížné projít davem lidí, aby se mohla dotknout Ježíšova roucha (neboli oděvu).
Z vyprávění o zkušenosti této ženy se můžeme naučit, že projevíme-li svou víru v Ježíše Krista tím, že se k Němu snažíme přijít, může nás uzdravit.
Je důležité pamatovat na to, že to, zda budeme prostřednictvím víry v Ježíše Krista ze svých nemocí uzdraveni, nezáleží pouze na našem úsilí přijít k Němu, ale také na Božím načasování a Jeho vůli, tak jako tomu bylo v případě ženy, která se dotkla Ježíšova roucha.
Vezměte v potaz, že zatímco se Ježíš Kristus zastavil, aby pomohl oné ženě s krvotokem, Jairus pravděpodobně netrpělivě čekal na Spasitele, až půjde s ním a pomůže jeho dceři.
Přečtěte si Marka 5:35 a zjistěte, co bylo Jairovi oznámeno, když se Ježíš zastavil, aby pomohl oné ženě.
Jaké by možná byly v ten okamžik vaše myšlenky a pocity, kdybyste byli na jeho místě?
Přečtěte si Marka 5:36 a zjistěte, co Spasitel řekl, aby posílil Jairovu víru. To, co najdete, byste si mohli označit.
Z tohoto příběhu se můžeme naučit tomu, že uplatňování víry v Ježíše Krista vyžaduje, abychom v Něho věřili neustále, dokonce i v dobách nejistoty.
Přemítejte o těchto otázkách: Jak například bychom mohli tuto zásadu uplatňovat ve svém životě? Proč podle vás Bůh občas zkouší naši víru?
Přečtěte si Marka 5:37–43 a zjistěte, co se stalo Jairově dceři. Povšimněte si, že ti, kteří se Ježíšovi „posmívali“ (Marek 5:40), byli „trubač[i] i zástup hlučící“ (viz Matouš 9:23–24), nikoli Petr, Jakub, Jan nebo dívčini rodiče.
Obrázek
Ježíš žehná Jairově dceři
Ježíš vzkřísil Jairovu dceru z mrtvých.
Někdy Spasitel tiší bouři v našem životě tím, že od nás odejme těžkosti či obavy, které prožíváme. Jindy nás možná nezbaví našeho utrpení, jak dokládá příběh staršího Bowena o smrti jeho syna. Budeme-li však neustále uplatňovat víru v Ježíše Krista, dokonce i v dobách nejistoty, vnese nám během našich těžkostí do srdce pokoj.
Přečtěte si následující svědectví staršího Bowena a zamyslete se nad tím, jak si můžeme udržet víru bez ohledu na to, co nám naše zkoušky přinesou:
„Když jsem pocítil, že se mě vina, hněv a sebelítost snaží ničit, modlil jsem se, aby se mé srdce změnilo. Pán mi dal nové srdce, prostřednictvím velmi osobních posvátných zážitků, a přestože to i nadále bolelo a cítil jsem se sám, můj celkový pohled se změnil. Bylo mi dáno poznat, že jsem o nic nepřišel, ale že na mě čeká velké požehnání, jestliže zůstanu věrný. …
Svědčím o tom, že … ‚když se spoléháme na usmíření, které Ježíš Kristus vykonal, může nám pomoci překonat naše zkoušky, nemoci a bolest. Můžeme být naplněni radostí, pokojem a útěchou. Vše, co je v životě nespravedlivé, může být prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista dáno do pořádku.‘ [Kažte evangelium mé – příručka k misionářské službě (2004), 52.]“ („Nebo já živ jsem, i vy živi budete“, 17.)
Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
Kdy jste si vy nebo někdo, koho znáte, udrželi víru v Ježíše Krista v dobách zkoušek a nejistoty?
Jaká požehnání jste získali díky tomu, že jste zůstali věrní? (Mohli byste se vrátit zpět k tabulce, kterou jste si nakreslili do studijního deníku na začátku této lekce a ke každé kategorii – fyzické, duchovní, duševní a sociální – napsat několik vět o tom, jak vám Spasitel během vašich zkoušek pomohl.)
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Marka 4–5 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: