V Matoušovi 6–7 pokračuje Ježíšovo Kázání na hoře. Ježíš v této části kázání učil, že spravedlivé skutky oddanosti mají být konány pro to, abychom potěšili Nebeského Otce. Rovněž poučil své učedníky, že mají usilovat především o budování království Božího.
Spasitel učí své učedníky, aby konali spravedlivé skutky
Přemítejte o těchto otázkách: Udělali jste někdy něco dobrého ze špatných důvodů? Pokud ano, co vás k tomu vedlo?
Přečtěte si Matouše 6:1–2 a zjistěte, co je podle Spasitelových slov nesprávným motivem ke konání spravedlivých skutků.
Almužny jsou skutky náboženské oddanosti, jako například poskytování pomoci chudým. Čemu učí tyto verše o tom, proč někteří lidé dávají almužny?
Všimněte si, že Spasitel označil tyto lidi za „pokrytce“, což je v řečtině označení pro ty, kteří něco předstírají.
Přečtěte si Matouše 6:3–4 a zjistěte, čemu Spasitel učil ohledně toho, jak mají Jeho učedníci konat spravedlivé skutky. Mohli byste si označit Spasitelův slib těm, kteří konají spravedlivé skutky ze správných důvodů.
Sloužit v skrytu znamená, že tiše sloužíme druhým, aniž bychom se tím chválili či usilovali o to, abychom z toho měli nějaký prospěch. O nenápadných skutcích služby, o kterých se nikdo nikdy nedozví, vyjma toho, komu se slouží, a toho, kdo slouží, toho může být řečeno mnoho.
Dokončete následující větu, abyste vyjádřili zásadu, které se učíme ze Spasitelova učení: Budeme-li konat skutky oddanosti proto, abychom potěšili Nebeského Otce, a ne proto, abychom upoutávali pozornost druhých, On .
Slova „odplatí tobě zjevně“ by mohla znamenat, že Nebeský Otec nám může požehnat časně i duchovně tak, že to ostatní sice mohou, ale nemusí vnímat, ale my sami, když se nám daného požehnání dostane, ho budeme moci snadno rozpoznat.
Přečtěte si Matouše 6:5–6 a Matouše 6:16–18 a vyhledejte příklady, které Spasitel použil, aby objasnil zásadu konání skutků oddanosti, abychom potěšili Nebeského Otce. Slova „zasmušilí“ a „pošmuřují tváří svých“ ve verši 16 se týkají těch, kteří svůj půst projevují navenek.
Veřejná modlitba není špatná a ne všechny modlitby se musí pronášet v skrytu. Modlitba a další náboženské praktiky se mohou vykonávat veřejně, jsou-li konány s upřímností a oddaností a podle správných církevních postupů.
Do studijního deníku si napište, kdy jste vykonali spravedlivé skutky oddanosti, například kdy jste se modlili nebo postili, abyste potěšili Nebeského Otce. Napište si, jak jste pocítili, že jste byli za své upřímné uctívání požehnáni.
V Matoušovi 6:7–15 nám Spasitel dal pokyny a poskytl vzor k tomu, jak se správně modlit. Jeho vlastní příklad modlitby je znám jako modlitba Páně. Přečtěte si tyto verše a vyhledejte další pravdy, kterým se můžete ohledně modlitby z Pánova příkladu naučit.
Zvažte možnost najít si tiché místo v soukromí, kde byste se mohli nahlas pomodlit, a proneste tam upřímnou modlitbu k Nebeskému Otci. Jakých rozdílů mezi tím, když proneseme modlitbu nahlas, a tím, když se modlíme v duchu, jste si povšimli? Dokázali jste se při modlitbě nahlas v myšlenkách o něco lépe soustředit?
Do studijního deníku si napište několik postřehů ze studia Matouše 6:7–15, které by vám mohly pomoci dosáhnout při osobních modlitbách větší účinnosti.
Ježíš Kristus učí své učedníky, aby si ukládali poklady v nebi
Poklad je cokoli, čeho si velmi ceníme.
Obrázek
mince a váček
Přečtěte si Matouše 6:19–21 a zjistěte, jaké poklady měli Spasitelovi učedníci v souladu s Jeho učením vyhledávat.
Jaký je podle Spasitelových slov rozdíl mezi poklady nahromaděnými na zemi a poklady nahromaděnými v nebi?
V níže uvedené tabulce uveďte tři příklady pokladů, které možná lidé vyhledávají, aby si je hromadili zde na zemi, a tři příklady pokladů, které si můžeme hromadit v nebi.
Poklady na zemi
Poklady v nebi
Přečtěte si Matouše 6:22–24 a zjistěte, co nám podle Spasitelova učení může pomoci ukládat si poklady v nebi.
Překlad Josepha Smitha Matouše 6:22 nám pomáhá porozumět tomu, že Spasitel učil, že proto, abychom si mohli ukládat poklady v nebi, musíme mít oči neustále „upřen[y] na slávu Boží“ (Překlad Josepha Smitha, Matouš 6:22), což znamená uvést svůj pohled a vůli do souladu s pohledem a vůlí Boží.
Z poslední věty v Matoušovi 6:24 se učíme níže uvedené pravdě, která nám může pomoci pamatovat na to, abychom si ukládali poklady v nebi: Nemůžeme sloužit Bohu i mamonu. Slovo mamon označuje bohatství nebo to, co je světské.
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Proč podle vás nemůžeme sloužit současně Bohu i mamonu?
Přemítejte o svém vlastním životě a vzpomeňte si na nějaký příklad toho, jak by vás mohly tužby po světských věcech odvádět od služby Bohu a od toho, abyste si ukládali poklady v nebi.
Spasitel učí své učedníky, že mají nejprve hledat království Boží
Jak se píše v Matoušovi 6:25–34, Spasitel své učedníky učil, aby si nedělali starosti ohledně zajištění svých základních životních potřeb. Překlad Josepha Smitha u Matouše 6:25–27 nám pomáhá porozumět tomu, že Ježíš hovořil zejména k těm, kteří vyjdou kázat Jeho evangelium. (Viz Překlad Josepha Smitha, Matouš 6:25–27 v dodatku Bible appendix v anglické verzi Bible SPD.)
Přečtěte si Matouše 6:31–34 a vyhledejte zásadu, která uvádí, o co především měli učedníci podle Spasitelova učení ve svém životě usilovat. (V Překladu Josepha Smitha je první část verše 33 nahrazena slovy: Pročež neusilujte o věci tohoto světa, ale usilujte nejprve o to, abyste budovali království Boží a utvrzovali spravedlivosti jeho. [Viz poznámka pod čarou a u Matouše 6:33 v anglickém vydání Bible SPD.])
„Království Boží“ (Matouš 6:33) představuje tehdejší i současnou Církev Ježíše Krista. V dnešní době tuto církev představuje Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, která byla znovuzřízena, aby připravila děti Nebeského Otce pro Jeho království v nebi – pro celestiální království.
Následující slova presidenta Ezry Tafta Bensona vám mohou pomoci porozumět tomu, jak tuto zásadu uplatňovat v životě:
Obrázek
President Ezra Taft Benson
„Musíme v životě stavět Boha před všechno ostatní. Musí být na prvním místě. …
Když dáme Boha na první místo, všechny ostatní věci zaujmou své správné místo, nebo z našeho života vypadnou. Naše láska k Pánu bude řídit vše, co si činí nárok na naši náklonnost a na náš čas, a bude řídit naše zájmy a pořadí našich priorit.
Boha máme v životě stavět na první místo před kohokoli jiného.“ („The Great Commandment – Love the Lord“, Ensign, May 1988, 4.)
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Kdy se vám od Nebeského Otce dostalo požehnání na základě toho, že jste se Ho v životě snažili dát na první místo?
Ježíš Kristus učí své učedníky o tom, jak spravedlivě soudit
Přečtěte si Matouše 7:1–2 a zjistěte, čemu Spasitel učil ohledně posuzování.
Matouš 7:1 je často nesprávně chápán ve smyslu, že nemáme nikdy soudit. Z překladu Josepha Smitha (v anglickém vydání Bible SPD) se však dozvídáme, že Ježíš Kristus učil, že máme soudit spravedlivý soud.
Co podle vás znamená soudit spravedlivě?
Přečtěte si Matouše 7:3–5 a zamyslete se nad přirovnáním, které Spasitel použil, aby nás učil, jak se vyhýbat tomu, abychom nespravedlivě soudili druhé. (Viz také Jan 7:24.)
Starší Dallin H. Oaks vysvětlil různé druhy soudu:
Obrázek
Starší Dallin H. Oaks
„Byl jsem zmaten z toho, že některé verše z písem nám přikazují, abychom nesoudili, a jiné nás učí, že soudit máme, a dokonce nám říkají, jak to máme dělat. Zatímco jsem však tyto pasáže studoval, došel jsem k přesvědčení, že tyto zdánlivě protichůdné pokyny jsou v souladu, když na ně pohlížíme z hlediska věčnosti. Klíčem je porozumění tomu, že jsou dva druhy soudů – poslední soudy, které máme zakázané činit, a přechodné soudy, které musíme činit, ale podle spravedlivých zásad. …
V protikladu k tomu, že je smrtelníkům zapovězeno činit poslední soudy, písma požadují, aby činili to, co nazývám ‚přechodnými soudy‘. Tyto soudy jsou nezbytné pro používání osobní svobody jednání. …
Všichni činíme soudy, když si vybíráme přátele, když se rozhodujeme, jak strávíme čas nebo utratíme peníze, a zcela jistě pak tehdy, když si vybíráme věčného partnera. …
Co se týče přechodných soudů, které musíme činit, je zapotřebí, abychom soudili spravedlivě. Při rozhodování máme usilovat o vedení Ducha. Naše soudy máme omezit jen na své vlastní správcovství. Kdykoli je to možné, máme se vyhýbat posuzování druhých, dokud dostatečně neznáme fakta. Natolik, nakolik je to možné, máme tedy posuzovat spíše okolnosti než lidi. U veškerých svých soudů máme uplatňovat spravedlivá měřítka. A při tom všem musíme pamatovat na to, že je nám přikázáno odpouštět.“ („‚Judge Not‘ and Judging“, Ensign, Aug. 1999, 7, 9, 13.)
President Dieter F. Uchtdorf z Prvního předsednictva se k Matoušovi 7:3–5 vyjádřil takto:
Obrázek
President Dieter F. Uchtdorf
„Tato záležitost s břevny a třískami je, jak se zdá, úzce spjata s naší neschopností vidět sebe sama v jasném světle. Nejsem si jist, proč jsme schopni tak dobře diagnostikovat neduhy druhých a doporučovat jim nejvhodnější nápravná opatření, zatímco u sebe často žádné problémy nespatřujeme.
Před několika lety vyšel článek o muži, který věřil tomu, že když si potře obličej šťávou z citronů, bude neviditelný pro kamery. A tak si potřel obličej citronovou šťávou a šel vyloupit dvě banky. Netrvalo to dlouho a byl zatčen poté, co se jeho obličej objevil ve večerních zprávách. Když mu policie pustila záznamy z bezpečnostních kamer, na kterých byl vidět, nevěřil vlastním očím. Namítl: ‚Ale vždyť jsem měl na obličeji citronovou šťávu!‘ [Viz Errol Morris, ‚The Anosognosic’s Dilemma: Something’s Wrong but You’ll Never Know What It Is‘ (Part 1), New York Times, June 20, 2010; opinionator.blogs.nytimes.com/2010/06/20/the-anosognosics-dilemma-1.]
Když se o této příhodě dozvěděl jeden vědec z Cornellovy univerzity, zaujalo ho, že je vůbec možné, aby si člověk takto vážně neuvědomoval svou vlastní neschopnost. Aby se zjistilo, zda se jedná o obecný problém, požádali dva vědci několik studentů univerzity o účast na řadě testů týkajících se rozličných životních dovedností a poté je požádali, aby sami sebe ohodnotili. Studenti, kteří podali slabý výkon, byli mezi těmi, kteří své schopnosti ohodnotili nejméně přesně – někteří z nich se domnívali, že jejich výsledky jsou až pětkrát lepší, než jaké ve skutečnosti byly. [Viz Justin Kruger a David Dunning, „Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One’s Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments“, Journal of Personality and Social Psychology, Dec. 1999, 1121–1134.]
Tato studie byla provedena několikrát s mnoha obměnami a pokaždé potvrdila tentýž závěr: mnohým z nás se nedaří vidět sami sebe takové, jací skutečně jsme, a dokonce i úspěšní lidé přeceňují svůj přínos a podceňují přínos druhých. [Viz Marshall Goldsmith, What Got You Here Won’t Get You There (2007), kap. 3.]
Když se přeceníme v tom, jak dobří jsme řidiči nebo jak daleko dokážeme odpálit golfový míček, nebude to nejspíš nic vážného. Když ale začneme věřit tomu, že náš přínos doma, v práci a v Církvi je větší, než jaký ve skutečnosti je, staneme se slepými vůči požehnáním a příležitostem, díky nimž bychom se mohli významně a zásadně zlepšovat.“ („Jsem to já, Pane?“ Liahona, listopad 2014, 56–57.)
Spasitel učí tomu, že máme usilovat o osobní zjevení
Překlad Josepha Smitha Matouše 7:6 nám pomáhá porozumět tomu, že Ježíš Kristus povolal své učedníky, aby šli do světa kázat. Měli učit pokání, avšak tajemství království si měli nechat pro sebe. Jinak řečeno, neměli hovořit o posvátných tématech s lidmi, kteří nebyli připraveni je přijmout. (Viz Překlad Josepha Smitha, Matouš 7:9–11 [v Průvodci k písmům].)
Matouš 7:7 podle Překladu Josepha Smitha začíná slovy: Pověz jim: Žádejte od Boha. Přečtěte si verš 7 tak, aby na jeho začátku zazněla tato slova, a zjistěte, co řekl Spasitel svým učedníkům, aby učili.
Z tohoto verše se dozvídáme tuto zásadu: Když budeme během svého pátrání po pravdě prosit, hledat a klepat, Nebeský Otec nám odpoví a požehná nám osobním zjevením.
Co naznačují slova prosit, hledat a klepat ohledně toho, co musíme dělat, abychom získali osobní zjevení?
Vzpomeňte si na nějakou osobní zkušenost, kdy to, že jste prosili, hledali a klepali, přivolalo osobní zjevení.
Jak se píše v Matoušovi 7:9–11, Spasitel učil, že právě tak, jako by milující otec nedal svému synovi kámen nebo hada, když ho prosí o chléb či rybu, Nebeský Otec nebude odpírat svým dětem, které usilují a prosí o to, co je správné, dar osobního zjevení.
Přečtěte si Matouše 7:12–14 a vyhledejte další pravdu, které měli Spasitelovi učedníci, jak jim řekl, učit.
Spasitel slibuje spasení těm, kteří činí vůli Otce
Zkuste si vybavit některé názory, jež jsou ve světě běžně přijímány a jež jsou v rozporu s plánem Nebeského Otce.
Zamyslete se nad tím, proč je důležité, abyste byli schopni zjistit, zda je určitý názor, který prosazuje nějaký člověk nebo skupina lidí, v rozporu s plánem Nebeského Otce.
Přečtěte si Matouše 7:15 a vyhledejte Pánovo varování určené Jeho učedníkům.
Obrázek
Starší M. Russell Ballard
Starší M. Russell Ballard z Kvora Dvanácti apoštolů řekl: „Varujme [se] falešných proroků a falešných učitelů, mužů i žen, kteří samozvaně hlásají nauku Církve“, a také „těch, kteří hovoří v rozporu se slovy pravých proroků Božích a tato slova publikují a kteří aktivně obracejí na svou víru druhé s lehkomyslnou lhostejností k věčnému blahu těch, které svádějí“. („Varujte se falešných proroků a falešných učitelů“, Liahona, leden 2000, 74.)
Přečtěte si Matouše 7:16–20 a zjistěte, jak můžeme rozlišit, zda je někdo falešný prorok nebo falešný učitel.
Z těchto veršů se dozvídáme tuto pravdu: Falešné proroky můžeme poznat podle jejich ovoce. Podobně jako můžeme rozpoznat kvalitu rostliny podle druhu a kvality ovoce, které plodí, můžeme rozpoznat i falešné proroky a falešné učitele podle jejich učení, skutků a názorů.
Co například je podle vás ovocem falešných proroků?
Přečtěte si Matouše 7:21–27 a zaměřte se na to, čemu Spasitel učil ohledně toho, jak je důležité žít podle Jeho učení. Překlad Josepha Smitha mění slova ve verši 23 z „nikdy [jsem vás] neznal“ na slova „nikdy jste mne neznali“. (Viz poznámka pod čarou a u Matouše 7:23 v anglickém vydání Bible SPD.)
Do studijního deníku si napište, jak budete v životě uplatňovat jednu nebo více zásad, které jste v této lekci rozpoznali.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Matouše 6–7 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: