Apoštol Pavel učil o požehnáních plynoucích z duchovního znovuzrození a podrobení se vůli Nebeského Otce. Učil tomu, jak Izrael odmítl Boží smlouvu uzavřenou s Abrahamem a jeho potomstvem. Pavel učil, že Bohem vyvolený lid lze rozpoznat spíše díky jeho věrnosti smlouvě než díky rodové linii, a učil o přinesení evangelia pohanům.
Pavel popisuje požehnání plynoucí z duchovního znovuzrození
Znáte někoho, kdo po někom zdědil něco velmi hodnotného či důležitého? Někdy například rodič nebo prarodič daruje svým dětem nebo vnoučatům něco, co má velkou hodnotu.
Kdybyste mohli zdědit něčí majetek, čí majetek byste si vybrali a proč byste si jej přáli?
Pomyslete na požehnání, která byste obdrželi, kdybyste měli zdědit vše, co vlastní náš Nebeský Otec. Při studiu Římanům 8:1–18 zjistěte, co musíme dělat, abychom se stali dědici všeho, co má náš Nebeský Otec.
Přečtěte si Římanům 8:1, 5–7, 13 a zaměřte se na to, čemu apoštol Pavel učil ohledně chození „podlé těla“, neboli poddávání se sklonu hřešit, a ohledně chození „podlé Ducha“.
Pavel v těchto verších učil o dvou odlišných postojích: „opatrnost těla“ a „opatrnost … Ducha“. (Římanům 8:6.) Opatrnost těla znamená zajímat se o fyzická potěšení, vášně a tužby fyzického těla. Co podle vás znamená opatrnost Ducha?
Slova skutky těla mrtviti (viz Římanům 8:13) znamenají překonat neboli odstranit slabosti, pokušení a hříchy související s naším smrtelným tělem. (Viz Římanům 8:13; Mosiáš 3:19.) Z tohoto verše se učíme tomu, že budeme-li se řídit vlivem Ducha, dokážeme překonat sklon hřešit.
Přečtěte si Římanům 8:14–17 a zjistěte, jak Pavel popsal ty, kteří jsou vedeni Duchem. Slovo synové ve verši 14 znamená děti a zahrnuje i dcery. (Viz NaS 25:1.)
Písma o nás ve více než jednom významu hovoří jako o „dětech Božích“. (Římanům 8:16.) Zaprvé – každý člověk je doslovně milovaným duchovním dítětem Nebeského Otce. Zadruhé – když budeme činit pokání, dáme se pokřtít a přijmeme Ducha Svatého, budeme prostřednictvím smluvního vztahu s Ježíšem Kristem znovuzrozeni jako děti Boží.
Adopce byla v římském světě běžná a byla pro Pavlovy čtenáře známým pojmem. Člověk, který někoho zákonně adoptoval, převedl na tuto osobu všechna práva a výsady, kterých by se dostalo přirozeně narozenému dítěti. Proto, když skrze uzavření smlouvy evangelia přijímáme „Ducha synovství“ (Římanům 8:15), stáváme se dětmi Božími a „spoludědici s Kristem“ (Římanům 8:17).
Král Beniamin v Knize Mormonově také učil tomu, jak se můžeme stát „dětmi Kristovými“. (Viz Mosiáš 5:5–10.)
Obrázek
President Joseph Fielding Smith
President Joseph Fielding Smith učil tomu, že Ježíš Kristus se „stává naším Otcem …, protože nám poskytuje život, věčný život, skrze Usmíření, které za nás vykonal“. Vysvětlil: „Stáváme se dětmi, syny a dcerami Ježíše Krista, skrze svou smlouvu poslušnosti vůči Němu.“ (Doctrines of Salvation, comp. Bruce R. McConkie, 3 vols. [1954–1956], 1:29.)
Přečtěte si znovu Římanům 8:17. Spoludědic je ten, kdo obdrží stejný díl dědictví jako ostatní dědicové.
Pokud jsme již děti Boha Otce, proč automaticky nezískáváme stejný díl dědictví jako Ježíš Kristus? Proč je nezbytné stát se syny a dcerami Ježíše Krista?
Obrázek
Starší Dallin H. Oaks
Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil: „Všichni [jsme] dědici našich nebeských rodičů. ‚Jsme [děti] Boží,‘ učil apoštol Pavel, ‚a jestliže [děti], tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi.‘ (Římanům 8:16–17.) To znamená, jak nám vysvětluje Nový zákon, že jsme ‚dědicové … života věčného‘ (Titovi 3:7) a že pokud přijdeme k Otci, pak obdržíme ‚dědičně všecko‘ (Zjevení 21:7) – vše, co má On – to je myšlenka, kterou mysl smrtelníka dokáže stěží pochopit. Můžeme však porozumět alespoň tomu, že dosažení nejvyššího určení ve věčnosti je možné, jen pokud následujeme našeho Spasitele, Ježíše Krista, který učil, že ‚žádný nepřichází k Otci než skrze mne‘. (Jan 14:6.)“ („Následovníci Krista“, Liahona, květen 2013, 98–99.)
Kdyby záleželo na naší věrnosti, neobdrželi bychom nic, neboť všichni jsme zhřešili a nemáme slávy Boží. (Viz Římanům 3:23.) Když jsme však adoptováni Ježíšem Kristem, naše nedokonalosti jsou překonány skrze Jeho dokonalý život a Usmíření. Skrze naše smlouvy a poslušnost vůči Ježíši Kristu se tedy stáváme spoludědicem a „trpíme [s Ježíšem Kristem]“. (Římanům 8:17.) To neznamená, že vytrpíme to, co vytrpěl Spasitel v rámci své smírné oběti. Spíše s Ním trpíme tím, že Ho následujeme a obětujeme světské věci, dodržujeme přikázání a věrně vytrváme v protivenství.
Z Římanům 8:14–18 se dozvídáme, že jsme-li věrné Boží děti smlouvy, můžeme se stát s Ježíšem Kristem spoludědici všeho, co má Nebeský Otec.
Do studijního deníku si nakreslete tabulku se třemi sloupci, přičemž první sloupec nadepište Požadavky, prostřední sloupec Protivenství, a třetí sloupec Dědictví. Pak postupujte takto:
Do sloupce označeného „Požadavky“ napište čtyři nebo pět konkrétních přikázání nebo měřítek, podle kterých musíme žít, abychom byli považováni za věrné Boží děti smlouvy.
Do sloupce s názvem „Protivenství“ uveďte příklady protivenství, která bychom mohli zakoušet, zatímco se budeme snažit žít jako věrné Boží děti smlouvy.
Do sloupce označeného „Dědictví“ napište několik požehnání, která můžeme od Nebeského Otce zdědit, když se budeme snažit žít jako Jeho věrné děti smlouvy.
Podívejte se na to, co jste si zaznamenali do studijního deníku, a porovnejte požehnání, která má spoludědic s Kristem, s požadavky, které musíte splnit, a s protivenstvím, které možná zakusíte. Co byste řekli někomu, kdo by se vás zeptal, zda stojí za to být věrný Pánovým přikázáním?
Přečtěte si Římanům 8:18 a zjistěte, jak lze podle Pavlových slov přirovnat to, co obětujeme, k tomu, co získáváme od Nebeského Otce jako dědictví.
Římanům 8:19–30 zaznamenává Pavlovo učení o tom, že Duch nám pomáhá v našich slabostech a že Ježíš Kristus byl povolán v předsmrtelném životě, aby byl Spasitelem Božích dětí. (Slovo připodobněni v Římanům 8:29–30 znamená předustanoveni nebo povoláni. Učení apoštola Pavla ohledně předustanovení budete podrobněji studovat v lekci k Efezským.)
Přečtěte si Římanům 8:28, 31–39 a vyhledejte pravdy, kterým Pavel učil ohledně Boží lásky ve vztahu k protivenství, těžkostem a soužením smrtelnosti. Mohli byste si označit slova a části textu, které pro vás mají nějaký zvláštní význam.
Překlad Josepha Smitha Římanům 8:31 zní: „Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo nás může porazit?“ (Překlad Josepha Smitha, Římanům 8:31 [v anglickém vydání Bible SPD].)
Toto je několik pravd, které můžeme v těchto verších rozpoznat: Pokud milujeme Boha, všechny věci budou působit společně pro naše dobro. Skrze Ježíše Krista můžeme překonat všechny těžkosti a soužení smrtelnosti. Od Boží lásky, která se projevuje v Usmíření Ježíše Krista, nás nemůže nic odloučit.
Ve studijním deníku splňte jeden nebo více z těchto úkolů:
Přemýšlejte o těžkostech a souženích, jež jste v životě již zakusili, a poté si napište dvě věty z Římanům 8:28, 31–39, které vás nejvíce zaujaly, a vysvětlete proč.
Popište, jak jste během těžkostí pociťovali Boží lásku.
Napište si několik příkladů toho, jak můžete projevovat lásku k Bohu. Stanovte si cíl, že budete jednat na základě toho, co jste si napsali, a důvěřujte tomu, že všechny věci budou působit společně pro vaše dobro.
Pavel učí tomu, jak Izrael odmítl Boží smlouvu, a o přinesení evangelia pohanům
Jak je zaznamenáno v Římanům 9–11, apoštol Pavel použil místo názvu Židé názvy Izrael a Izraelité. Bůh si ve starozákonní době vybral potomky Jákoba neboli Izraele, aby byli součástí Jeho smlouvy s Abrahamem. (Viz Římanům 9:4–5.) Tato smlouva zahrnovala požehnání, jako jsou například země, kněžská pravomoc či zodpovědnost žehnat lidem po celém světě evangeliem, jež umožňuje získat věčný život.
Přečtěte si Římanům 9:6, 8 a zjistěte, čemu Pavel učil ohledně členů domu Izraele.
Co měl podle vás Pavel na mysli, když řekl: „Ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou“? (Římanům 9:6.)
Někteří Židé nerozuměli tomu, že ne všichni lidé, kteří se narodili do domu Izraele, jsou způsobilí být součástí Boží smlouvy s Izraelem. Mylně věřili tomu, že jejich rodová linie jim automaticky poskytuje požehnání smlouvy.
Přečtěte si Římanům 10:8–13 a zjistěte, jak se každý může stát součástí Božího lidu smlouvy, ať již je, či není Izraelitou.
Řecké slovo, které je v těchto verších přeloženo jako vyznat, znamená otevřené uznání přijetí neboli smlouvu; a řecké slovo, které je zde přeloženo jako uvěřit, označuje závazek důvěry. Tato hluboká důvěra ve Spasitele vede lidi k tomu, aby otevřeně vyznali, že Ho přijali způsobem, který určil On sám. Mezi tyto způsoby patří poslušnost Božích přikázání, pokání a přijetí spásných obřadů evangelia, které zahrnují křest a dar Ducha Svatého.
Pavel učil, že jestliže přijmeme Ježíše Krista a Jeho evangelium a budeme se jím řídit, můžeme získat požehnání plynoucí z Božích smluv a být spaseni.
Někteří lidé s odkazem na Římanům 10:9, 13 tvrdí, že to jediné, co musíme udělat, abychom mohli být spaseni, je slovy vyznat víru v Ježíše Krista. Do studijního deníku si napište něco o tom, jak vám pravdy, které se v této lekci probíraly, mohou pomoci reagovat na toto falešné tvrzení.
Ve zbývající části Římanům 10–11 čteme, že Pavel učil tomu, že pro rozvíjení víry v Ježíše Krista je nezbytné naslouchat slovu Božímu. Vysvětlil více o tom, jak Izraelité odmítli evangelium Ježíše Krista, a aby znázornil přijetí pohanů do domu Izraele, použil přirovnání roubování větví divokého olivovníku na olivovník ušlechtilý. (Viz Jákob 5.) Také učil tomu, že evangelium bude opětně nabídnuto Židům.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Římanům 8–11 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: