Knihovna
5. blok, 1. den: Matouš 18–20


5. blok: 1. den

Matouš 18–20

Úvod

Ježíš Kristus učil své učedníky zásadám, které jim pomohou vést Církev po Jeho nanebevstoupení. V odpověď na Petrovu otázku ohledně odpuštění Pán také uvedl podobenství o nemilosrdném služebníkovi a učil o posvátnosti manželství. Spasitel zdůraznil, jak je důležité zvolit si věčný život místo světského bohatství, a uvedl podobenství o dělnících na vinici.

Matouš 18

Ježíš Kristus učí své učedníky zásadám, které jim pomohou vést Církev, a uvádí podobenství o nemilosrdném služebníkovi

Obrázek
President Thomas S. Monson

Následující příběh, který vyprávěl president Thomas S. Monson, je o rodině, jíž zemřelo dvouměsíční dítě: „Otec byl truhlář, a tak vyrobil nádhernou malou rakev pro tělíčko svého drahocenného dítěte. Den pohřbu byl ponurý, a odrážel tak zármutek, který pociťovali nad ztrátou dítěte. Když rodina s otcem, který nesl rakev, přišla ke kapli, sešli se tam s malou skupinou svých přátel. Dveře do kaple však byly zamčeny. Zaneprázdněný biskup na pohřeb zapomněl. Pokusy zastihnout ho byly marné. Otec nevěděl, co si počít, a tak vzal rakev a s rodinou se vydal v lijáku domů.“ („Skryté klíny“, Liahona, červenec 2002, 20.)

  1. Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:

    1. Kdybyste byli členem oné rodiny, jak byste se asi cítili, kdyby se biskup nedostavil na pohřeb?

    2. Proč by mohlo být obtížné onomu biskupovi odpustit?

Matoušovi 18:1–20 čteme, že Ježíš učil své učedníky v Galileji tomu, aby se pokořili a stali se jako malé děti. Také vysvětlil, že ti, kteří „pohoršují“ Jeho následovníky, kteří jsou jako malé děti, nebo je svádí na scestí, budou trpět. (Viz verše 6–7.)

Pokoru dětí lze přirovnat k pokoře členů nově obrácených do Církve. Čemu se od nově obrácených můžeme naučit? Jak můžeme pečovat o děti i nově obrácené do Církve?

Spasitel poté udělil svým učedníkům radu, aby ze svého života odstranili vše, co by je mohlo pohoršovat nebo co by mohlo zapříčinit, že klopýtnou. (Viz verš 9.) Také učil apoštoly, že pokud se proti nim někdo proviní neboli pokud proti nim zhřeší, mají nejdříve usilovat o to, aby tento problém vyřešili s dotyčným v soukromí. Bude-li odmítat činit pokání, může být přiveden před církevní autority. (Poznámka: Spasitelovým učením, které je obsaženo v Matoušovi 18:1–14, se budou podrobněji zabývat lekce vycházející z Marka 9Lukáše 15.)

Poté, co Pán udělil tyto pokyny, Mu Petr položil otázku ohledně odpuštění. Přečtěte si Matouše 18:21 a vyhledejte Petrovu otázku.

Někteří náboženští vůdci, kteří žili v Petrově době, učili, že jednotlivec nemusí odpustit druhému člověku více než třikrát. Tím, že se Petr tázal Pána, zda má člověku odpustit sedmkrát, se mohl domnívat, že projevuje štědrost. (Viz Bruce R. McConkie, The Mortal Messiah: From Bethlehem to Calvary, 4 vols. [1979–1981], 3:91.) Přečtěte si Matouše18:22 a zjistěte, jak Spasitel Petrovi odpověděl.

Slova „sedmdesátikrát sedmkrát“ vyjadřují, že si nemáme stanovovat hranici toho, kolikrát druhým odpustíme. Spasitelova odpověď Petrovi nás učí pravdě, že Pán nám přikazuje, abychom odpustili těm, kteří nám ubližují nebo proti nám hřeší.

Odpustit druhým znamená jednat s člověkem, který vám ublížil nebo vás ranil, s láskou a nemít vůči němu žádné zlé pocity. (Viz Průvodce k písmům, „Odpustiti“, scriptures.lds.org; NaS 64:9–11.) Odpuštění neznamená, že nadále budete druhým dovolovat, aby vám ubližovali, nebo že ten, kdo vám ublížil, se nemá právně nebo jinak zodpovídat ze svých skutků.

Spasitel poté, co zodpověděl Petrovu otázku, učil své učedníky podobenství, které nám může pomoci porozumět tomu, proč máme druhým odpouštět.

Přečtěte si Matouše 18:23–30 a zaměřte se na to, kolik peněz dlužil služebník a kolik spoluslužebník.

Kolik peněz dlužil služebník králi?

Kolik peněz dlužil spoluslužebník služebníkovi?

Pomocí následujících informací vypočítejte, jak dlouho by asi každému z dlužníků trvalo, než by splatil svůj dluh:

„Odhaduje se, že v Ježíšově době 10 000 talentů bylo rovno 100 000 000 denárů [římská měna]. Typická denní mzda obyčejného dělníka činila jeden denár.“ (Jay A. Parry a Donald W. Parry, Understanding the Parables of Jesus Christ [2006], 95.) Vydělte 100 000 000 denárů 365 dny a zjistíte, jak dlouho by trvalo onomu služebníkovi splatit dluh.

Kolik dní by mu trvalo splatit dluh, kdyby odevzdal vše, co kdy vydělá?

Pro srovnání, 100 pencí se rovnalo 100 denárům. (Nezapomeňte, že většina dělníků si za celý den vydělala jeden denár.) Vypočítejte, jak dlouho by trvalo splatit dluh spoluslužebníkovi.

Kolik dní by mu trvalo splatit dluh, kdyby odevzdal vše, co kdy vydělá?

Přečtěte si Matouše 18:31–35 a zaměřte se na to, jak král reagoval, když zjistil, jak se služebník zachoval vůči svému spoluslužebníkovi.

Proč podle vás řekl král služebníkovi, že je zlovolný, protože svému spoluslužebníkovi neodpustil jeho dluh?

Na základě toho, co jste se dočetli ve verši 35, napište, koho by podle vás mohl každý z těchto tří lidí představovat.

Král = 

Služebník = 

Spoluslužebník = 

Na základě toho, čemu jste se naučili z tohoto podobenství, doplňte tuto zásadu: Jestliže chceme, aby nám Bůh odpustil, musíme . (Zvažte možnost napsat si tuto zásadu na okraj stránky v písmech vedle Matouše 18:24–35.)

Co může člověk dělat, když se mu nedaří někomu odpustit?

President James E. Faust z Prvního předsednictva učil:

Obrázek
President James E. Faust

„Musíme si uvědomit pocity hněvu a přiznat si je. To bude vyžadovat pokoru, ale poklekneme-li a poprosíme-li Nebeského Otce, aby nás naplnil pocitem odpuštění, On nám pomůže. Pán od nás požaduje, abychom ‚odpouštěli všem lidem‘ [NaS 64:10] pro naše dobro, protože ‚zášť zpomaluje duchovní růst‘ [Orson F. Whitney, Gospel Themes (1914), 144]. Pouze když se zbavíme zášti a hořkosti, může nám Pán vložit do srdce útěchu. …

Když nás postihne tragédie, nemáme reagovat usilováním o osobní odplatu; máme nechat spravedlnost, aby vykonala své, a potom jít dál. Není snadné jít dál a očistit své srdce od zánětu záště. Spasitel nám všem skrze své usmíření nabídl drahocenný pokoj, ale ten se může dostavit jen tehdy, když jsme ochotni upustit od pocitů hněvu, zloby nebo pomstychtivosti. Usmíření přináší každému z nás, kteří odpouštíme ‚těm, již se proti nám provinili‘ [Překlad Josepha Smitha, Matouš 6:13 v anglickém vydání Bible SPD], dokonce i těm, již spáchali vážné zločiny, množství pokoje a útěchy.“ („Uzdravující moc odpuštění“, Liahona, květen 2007, 69.)

  1. Ve studijním deníku popište nějakou situaci, kdy vám Pán pomohl odpustit někomu, kdo proti vám zhřešil nebo vám ublížil.

Obrázek
President Thomas S. Monson

Následující slova jsou dokončením příběhu, který vyprávěl president Monson a který jste četli na začátku lekce: „Kdyby tato rodina nebyla tak morálně na výši, mohla by vinit biskupa a chovat k němu zášť. Když se biskup o této tragédii dozvěděl, navštívil rodinu a omluvil se. S bolestí, kterou ještě stále bylo vidět ve tváři, ale se slzami v očích otec omluvu přijal a s biskupem se v duchu porozumění objal.“ („Skryté klíny“, 20.)

Přemítejte o lidech ve svém životě, kterým jste možná neodpustili. Modlete se, abyste měli touhu odpustit a dokázali zapomenout na bolest a zlobu, tak aby vám Ježíš Kristus mohl pomoci pocítit pokoj a útěchu skrze své Usmíření.

Matouš 19:1–12

Ježíš Kristus učí o posvátnosti manželství

Obrázek
nevěsta s ženichem na chrámovém pozemku

Pánova nauka ohledně manželství a rozvodu se v mnohém liší od názorů a postojů světa.

Jaké jsou názory a postoje světa ve vztahu k manželství a rozvodům?

Při studiu Matouše 19:1–12 se zaměřte na Pánovo učení týkající se manželství a rozvodu a zamyslete se nad tím, jaký má pro vás toto učení význam.

Přečtěte si Matouše 19:1–3 a zjistěte, jakou otázku farizeové Ježíšovi položili.

Slova „propustiti manželku svou z kterékoli příčiny“ (Matouš 19:3) se týkají muže, který se se svou manželkou rozvádí z jakéhokoli důvodu, dokonce i když je tento důvod banální či sobecký.

Přečtěte si Matouše 19:4–6 a zjistěte, čemu Spasitel učil o manželství a rozvodu.

Tyto verše učí, že manželství mezi mužem a ženou je posvátný vztah určený a ustanovený Bohem. Zvažte možnost napsat si tuto nauku na okraj stránky v písmech vedle Matouše 19:6. V novodobých zjeveních Pán potvrdil, že „nová a věčná smlouva manželství“ (manželství uzavřené v chrámu) je nezbytná pro dosažení oslavení. (Viz NaS 131:1–4.)

Přečtěte si Matouše 19:7 a zjistěte, jakou další otázku farizeové Ježíšovi položili.

Matouš 19:8–9 zaznamenává, že Spasitel řekl farizeům, že Mojžíš dovolil, aby se lidé v jeho době rozváděli, protože jejich srdce bylo zatvrzelé. Slovo „propouštěti“ může v těchto verších také znamenat oddělit nebo opustit.

Obrázek
Starší Dallin H. Oaks

Následující slova staršího Dallina H. Oakse z Kvora Dvanácti apoštolů pomáhají objasnit, jak se toto učení vztahuje na naši dobu: „Ten druh manželství, jenž je požadován pro oslavení – věčný trváním a božský kvalitou – neuvažuje o rozvodu. V chrámech Páně jsou manželské páry oddány na celou věčnost. Ale některá manželství nesměřují k tomuto ideálu. Pro ‚tvrdost srdce [našeho]‘ [Matouš 19:8] Pán v současnosti neuplatňuje následky celestiálního měřítka. Povoluje rozvedeným osobám, aby znovu uzavřely sňatek bez poskvrny nemorálnosti specifikované ve vyšším zákoně.“ („Rozvod“, Liahona, květen 2007, 70.)

  1. Do studijního deníku si napište, jak se připravujete na „ten druh manželství, jenž je požadován pro oslavení,“ jak ho popsal starší Oaks. Co můžete dělat pro to, abyste vstoupili do manželství s pevným odhodláním, že jakékoli odlišnosti budete řešit, aniž byste uvažovali o rozvodu?

Matouš 19:13–20:34

Ježíš učí o věčném životě a uvádí podobenství o dělnících na vinici

Matouš 19:13–30 zaznamenává, že Ježíš povzbuzoval své následovníky, aby místo světského bohatství usilovali o věčný život. Petr se zeptal, co apoštolové obdrží za to, že se vzdali světského majetku kvůli tomu, aby následovali Spasitele. (Poznámka: Událostmi, o kterých se hovoří v těchto verších, se bude podrobněji zabývat lekce vycházející z Marka 10.)

Obrázek
pracovníci na vinici

Matoušovi 20:1–16 čteme, že Spasitel poté učil své učedníky podobenství, aby jim pomohl porozumět tomu, že Nebeský Otec si přeje, aby všechny Jeho děti dostaly příležitost obdržet věčný život. V tomto podobenství si jeden muž najímá dělníky, aby pracovali na jeho vinici v různou denní dobu, a na konci dne jim všem vyplatí stejnou mzdu.

Matouš 20:17–34 zaznamenává, že Ježíš Kristus předpověděl, že při svém návratu do Jeruzaléma bude zrazen a odsouzen k smrti. Učil své učedníky, že místo toho, aby usilovali o postavení a pravomoc, mají následovat Jeho příklad a sloužit druhým.

  1. Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

    Prostudoval(a) jsem si Matouše 18–20 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

    Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: