Pavel vysvětlil, jak byl Abraham ospravedlněn skrze milost. Poté popsal požehnání, jež přicházejí k těm, kteří jsou ospravedlněni, a učil, že křest je symbolem toho, že umíráme hříchu a stáváme se živými v Kristu.
Pavel vysvětluje, jak byl Abraham ospravedlněn skrze milost
Představte si, že na poušti umíráte žízní a že na vrcholu nedalekého kopce je láhev s vodou. Která z těchto možností vás zachrání?
Obrázek
kresba, muž se plazí v poušti
Vaše víra v to, že vás voda dokáže zachránit.
Vaše úsilí dostat se k vodě a napít se.
Voda samotná.
Tato situace nám může pomoci porozumět Pavlovu učení obsaženému v Římanům 4–7, které se týká toho, jak víra, skutky a milost souvisejí s naukou o ospravedlnění.
V Římanům 1–3 jsme se dozvěděli, že být ospravedlněn znamená, že člověku je prominut trest za hřích a je učiněn spravedlivým skrze Usmíření Ježíše Krista. (Viz NaS 76:69.)
Někteří židovští Svatí v Římě v procesu ospravedlnění přehnaně zdůrazňovali důležitost svého vlastního snažení a zákona Mojžíšova. Jak by mohli podobně mylně chápat ospravedlnění i někteří lidé v dnešní době?
Která ze tří možností by v dané situaci mohla vyjadřovat myšlenku, že můžeme být spaseni skrze své skutky? ____
Pavel se snažil napravit toto nepochopení tím, že Židům připomněl dávného patriarchu Abrahama, kterého mnozí Židé považovali za ospravedlněného.
Překlad Josepha Smitha Římanům 4:2–5 objasňuje, proč byl Abraham ospravedlněn a souzen jako spravedlivý: Neboť byl-li Abraham ospravedlněn skrze zákon skutků, má se čím chlubiti, ale ne u Boha. Nebo co praví písmo? Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost. Kdo je ospravedlněn zákonem skutků, tomu není přičtena odplata podle milosti, ale podle dluhu. Ale ten, který neusiluje o to, aby byl ospravedlněn zákonem skutků, ale věří v toho, který neospravedlňuje bezbožného, toho víra se počítá za spravedlnost.
Čím Abraham nebyl ospravedlněn?
Připomeňte si, že Pavel učil tomu, že: „všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží“. (Římanům 3:23.) I kdybychom byli nakonec dokonale poslušni přikázání, naše minulé hříchy a přestupky by nám přesto znemožňovaly být ospravedlněni skrze zákon skutků. Jinými slovy, být ospravedlněni skrze zákon skutků by vyžadovalo, abychom nikdy nezhřešili ani nevědomky neporušili žádný Boží zákon.
V Římanům 4:6–15 se dozvídáme, že původ a poslušnost zákona Mojžíšova nemají moc očistit od hříchu.
Přečtěte si Překlad Josepha Smitha, Římanům 4:16 (v Průvodci k písmům) a vyhledejte úplnější vysvětlení toho, jak jsme ospravedlněni.
Jednou z nauk, kterým se můžeme naučit z Římanům 4:16, je to, že jsme ospravedlněni vírou a skutky skrze milost. (Tuto nauku byste si mohli napsat do písem vedle Římanům 4:16.)
Pamatujte na to, že milost označuje požehnání, milosrdenství, pomoc a sílu, kterou máme k dispozici díky Usmíření Ježíše Krista. Vzpomeňte si na situaci na začátku lekce. Která ze tří možností by mohla představovat Usmíření Ježíše Krista a milost Boží? ____
Která možnost by mohla představovat naši víru v Něho? ____
Kdybyste se ocitli v této situaci, mohli byste být spaseni skrze svou víru a snahu, kdyby na vrcholu kopce nebyla žádná voda? V jakém smyslu se v tomto případě voda podobá Usmíření Ježíše Krista a milosti Boží?
President Dieter F. Uchtdorf z Prvního předsednictva učil:
Obrázek
President Dieter F. Uchtdorf
„Spasení nelze koupit penězi poslušnosti; je zakoupeno krví Syna Božího. [Viz Skutkové 20:28.] …
Milost je dar Boží a naše touha být poslušni každého Božího přikázání představuje naši snahu natáhnout smrtelnou ruku po tomto posvátném daru od Nebeského Otce.“ („Dar milosti“, Liahona, květen 2015, 109–110.)
Povšimněte si, že ačkoli nám situace popisující potřebu vody na poušti pomáhá porozumět tomu, jak víra, skutky a milost napomáhají ospravedlnění, nepopisuje všechny možnosti, jak můžeme obdržet Spasitelovu milost. Ježíš Kristus neposkytuje pouze vodu, která zachraňuje život a která představuje Boží milost, jež nás ospravedlňuje a očišťuje od hříchu; On nám také umožňuje mít víru a sílu, kterou potřebujeme, abychom získali vodu neboli přístup k Boží milosti. Touto milostí můžeme být požehnáni předtím, během toho i poté, co v Ježíše Krista projevíme víru a vykonáme dobré skutky.
Obrázek
Starší David A. Bednar
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „Moc Usmíření nám umožňuje činit pokání a přemáhá zoufalství způsobené hříchem; také nám dává sílu vidět dobro, činit ho a stávat se dobrými tím, že dobro vnímáme a uskutečňujeme tak, jak bychom to svými omezenými schopnostmi ve smrtelnosti nedokázali.“ („Tudíž zaplašili svůj strach“, Liahona, květen 2015, 47.)
Jak nám Usmíření a Boží milost pomáhají projevovat víru v Ježíše Krista a konat dobré skutky?
Mezi skutky, které musíme konat, abychom projevili víru v Krista a byli ospravedlněni skrze Boží milost, patří mimo jiné pokání z hříchů, poslušnost přikázání a přijetí spásných obřadů evangelia. (Viz Moroni 10:32–33.)
Představte si, že vaši dva přátelé polemizují o tom, jak můžeme být „spaseni“. Jeden přítel říká, že to jediné, co musíme udělat, abychom byli spaseni, je vyjádřit svou víru v Ježíše Krista. Druhý přítel trvá na tom, že to, co nás spasí, je naše poslušnost přikázání. Do studijního deníku si napište, jak byste svým přátelům vysvětlili vztah mezi vírou, skutky a milostí.
Jak je zaznamenáno v Římanům 5, Pavel učil, že pokoj přichází k těm, kteří přistupují k Boží milosti vírou v Ježíše Krista. (Viz verše 1–2.) Dále vysvětlil, že milost, která je nám dostupná díky Kristovu Usmíření, je více než postačující k tomu, aby překonala důsledky Pádu.
Pavel učí tomu, jak se můžeme osvobodit od hříchu a jak můžeme obdržet věčný život
Představte si, že váš přítel počítá s tím, že jednou bude sloužit na misii, ale v současnosti činí taková rozhodnutí, která jsou v rozporu s Pánovými měřítky. Když vyjádříte obavy ohledně jeho chování, řekne vám: „Vždyť se nic neděje. Díky Usmíření mohu učinit pokání kdykoli před svým odchodem na misii.“
Přemítejte o tom, jak byste na to zareagovali. Při studiu Římanům 6 se zaměřte na to, proč jeho postoj odhaluje hluboké nepochopení nauky o milosti.
Přečtěte si Římanům 6:1–6, 11–12 a zjistěte, jak by mohlo Pavlovo učení změnit myšlení vašeho přítele.
Vlastními slovy vysvětlete, jak by mohlo Pavlovo učení v těchto verších vašemu příteli pomoci:
Co podle vás znamená zemřít hříchu (viz Římanům 6:2) a být s Ním pohřbeni skrze křest v smrt (viz Římanům 6:4)?
Jednou z pravd, kterým se z těchto veršů můžeme naučit, je to, že křest ponořením může symbolizovat naši smrt v hříchu a povstání k novému duchovnímu životu.
K novému duchovnímu životu, který začíná, když jsme pokřtěni, patří i to, že obdržíme odpuštění hříchů a zavážeme se dodržovat Boží přikázání. Ti, kteří porušují svou smlouvu křtu tím, že úmyslně hřeší se záměrem činit pokání později, se vysmívají Spasitelovu Usmíření a uvádějí sami sebe do duchovního nebezpečí.
Kdo vyplácí mzdy zaměstnanců? Proč zaměstnavatel nevyplácí mzdy zaměstnanců jiného zaměstnavatele?
Přečtěte si Římanům 6:13 a vyhledejte dva „zaměstnavatele“, neboli pány, kterým by se člověk mohl vydávat a sloužit jim. Slovo vydávat v tomto verši znamená nabízet nebo dávat sám sebe a oudy znamenají části těla a mysli.
Přečtěte si Římanům 6:14–23 a vyhledejte „odplatu“ (Římanům 6:23) za hřích neboli následky hříchu a Boží dar. To, co najdete, si napište do následující tabulky.
Odplata za hřích
Boží dary
Smrt jako odplata za hřích se týká „oddělení od Boha a Jeho vlivů“ a znamená „zemříti co do věcí týkajících se spravedlivosti“. (Průvodce k písmům, „Smrt, Duchovní“,scriptures.lds.org.)
Z Římanům 6:16 se dozvídáme, že jestliže se poddáme hříchu, pak se staneme jeho služebníky. Zvažte možnost zapsat si tuto zásadu do písem vedle Římanům 6:16.
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak nás to, že se poddáme hříchu, činí služebníky onoho hříchu?
Přemítejte o příkladech, kdy to, že se člověk poddal hříchu, vedlo ke ztrátě svobody.
Vraťte se k seznamu, který jste si v předchozí tabulce napsali pod nadpis „Boží dary“. Jaký prospěch plyne z toho, když sloužíme spravedlivosti namísto hříchu?
Do studijního deníku si napište tuto zásadu: Když se poddáme Bohu, můžeme se osvobodit od hříchu a obdržet dar věčného života. Potom odpovězte na tyto otázky:
Jak se můžeme poddat Bohu?
V jakém smyslu jste pocítili osvobození od hříchu tím, že jste se poddali Bohu?
Do studijního deníku si napište cíl ohledně toho, jak se budete ve větší míře poddávat Bohu, abyste mohli v životě obdržet Jeho milost.
Jak je zaznamenáno v Římanům 7, Pavel použil přirovnání o manželství, aby učil tomu, že členové Církve byli osvobozeni od zákona Mojžíšova a spojili se s Kristem. Psal také o zápase mezi „tělem“ (Římanům 7:18) neboli fyzickými choutkami a vnitřním člověkem (viz Římanům 7:22) neboli duchovností.
Překlad Josepha Smitha Římanům 7:24–25 poskytuje další náhled na Pavlovo mocné svědectví, když svědčí o tom, že lze překonat tělesné slabosti:
„A nepodmaňuji-li hřích, který je ve mně, ale s tělem sloužím zákonu hříchu; Ó, jak bídný jsem člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?
Děkuji, tedy, Bohu skrze Ježíše Krista, Pána našeho, že tak s myslí já sám sloužím zákonu Božímu.“ (Překlad Josepha Smitha, Římanům 7:26–27 [v Průvodci k písmům].)
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Římanům 4–7 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: