Úvod k Judovi
Proč studovat tuto knihu?
Obecná epištola Judova popisuje odpadlické vlivy, které se projevovaly v rané Církvi. Díky studiu této epištoly se můžete naučit rozpoznávat ty, kteří se snaží odvádět učedníky Ježíše Krista od víry. Také si můžete uvědomit, jak důležité je upřímně hájit víru a věrně se jí držet.
Kdo napsal tuto knihu?
Autor této epištoly o sobě říká, že je „Judas, Ježíše Krista služebník, bratr pak Jakubův“. (Judas 1:1.) Tradice uvádí, že se jedná o Judu, nevlastního bratra Ježíše Krista. (Viz Matouš 13:55; Marek 6:3; Průvodce k písmům, „Judas, bratr Ježíšův“.)
Judas byl očividně člen Církve, kterého v Jeruzalémě chovali ve velké úctě, a možná cestoval jako misionář. (Viz Skutkové 1:13–14; 1. Korintským 9:5.) Neuvádí se, jaký kněžský úřad Judas zastával, ale samotná epištola naznačuje, že měl postavení, které mu dávalo pravomoc psát dopisy, v nichž druhým poskytoval rady.
Kdy a kde byla napsána?
Nevíme, kde byla Judova epištola napsána. Pokud je autorem tohoto dopisu skutečně Judas, bratr Ježíšův, byl pravděpodobně napsán mezi lety 40 a 80 po Kr.
Pro koho byla napsána a proč?
Judova epištola byla adresována věrným křesťanům – „posvěceným od Boha Otce, a Kristu Ježíši zachovaným“. (Judas 1:1.) Judas uvedl, že jeho záměrem je povzbudit čtenáře, aby „statečně bojovali o víru“ (Judas 1:3) navzdory bezbožným učitelům, kteří pronikli do Církve a prosazovali nemorální chování a falešné nauky popírající Pána Ježíše Krista.
Jaké jsou charakteristické rysy této knihy?
Ačkoli je Judova epištola jednou z nejkratších knih v Novém zákoně, obsahuje informace, které se nikde jinde v Bibli nenacházejí. Judas psal o andělech, kteří nezachovali „svého knížetství“ [neboli svůj první stav] (Judas 1:6; viz také Abraham 3:26), o sporu mezi Michalem a Luciferem kvůli Mojžíšovu tělu (Judas 1:9) a o Enochově proroctví ohledně Spasitelova druhého příchodu (Judas 1:14–15; viz také Mojžíš 7:65–66).
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů upozornil na několik jedinečných rysů Judovy epištoly:
„V celé Bibli nám jedině Judas zachovává představu o tom, že naším prvním stavem byla preexistence a že určití andělé zkouškami tohoto stavu neprošli.
Právě k Judovi se obracíme, abychom získali skrovnou znalost o sporu mezi Michalem a Luciferem ohledně Mojžíšova těla.
Jen on zaznamenává Enochovo slavné proroctví o Druhém příchodu Syna Božího.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 3:415.)
Judova slova ostře vystupují proti těm, kteří vzdorovali Bohu a Jeho služebníkům, a proti těm, kteří praktikovali nemorální pohanské uctívání a tvrdili, že jsou zproštěni povinnosti poslouchat Boží přikázání, včetně zákona cudnosti. Judas popsal některé charakterové rysy těchto zkažených jedinců.
Stručný přehled
Judas 1. Judas nabádá členy Církve, aby „statečně bojovali o víru“. (Judas 1:3.) Vysvětluje, že mezi Svaté se nenápadně vkradli lidé, kteří šíří falešnou nauku a prosazují zlovolné praktiky. Judas varuje před soudy, jež dopadnou na ty, kteří se odvracejí od Boha, a radí členům Církve, aby posilovali svou víru a uchovávali se „v lásce Boží“ (Judas 1:21).