Apoštol Jakub radil Svatým, aby odolávali ďáblu, přibližovali se Bohu a trpělivě snášeli své strasti, zatímco budou očekávat Spasitelův Druhý příchod. Učil, že nemocní mají zavolat „starších [s]boru“ (Jakub 5:14), aby jim požehnali. Také učil o tom, jak je důležité pomáhat hříšníkům činit pokání.
Jakub radí Svatým, aby se přibližovali Bohu a odolávali ďáblu
Zamyslete se nad tím, s kým z rodiny či přátel máte blízký vztah. Proč s dotyčným člověkem máte blízký vztah?
Jak jste se s tímto člověkem sblížili?
Nyní přemítejte o tom, jak blízký vztah máte s Bohem. Jak bude váš život požehnaný tím, že budete mít silný vztah s Bohem?
Při studiu Jakuba 4 se zaměřte na pravdy, které vám mohou pomoci posílit vztah s Bohem.
Jak je zaznamenáno v Jakubovi 4:1–3, Jakub pokáral Svaté za to, že podléhají světským touhám. Přečtěte si Jakuba 4:4 a zjistěte, před jakým druhem přátelství Jakub Svaté varoval.
Jakubova rada, obsažená ve verši 4 neznamená, že se máme vyhýbat přátelství s lidmi, kteří nejsou členy Církve. Spíše se máme vyhýbat přijímání a následování falešného učení a nespravedlivých tužeb, měřítek a praktik světa. Jakub učil, že přátelství se světem (světskostí) z nás činí nepřátele Boha.
Přečtěte si Jakuba 4:6–8 a zaměřte se na to, co Jakub radil Svatým, aby udělali.
Na základě toho, čemu jste se naučili z Jakuba 4:8, doplňte tuto zásadu: Když se přiblížíme Bohu, . Zvažte možnost si v Jakubovi 4:8 označit slova, která této zásadě učí. Tato zásada je potvrzena v novodobém zjevení. (Viz NaS 88:63.)
Do studijního deníku si napište seznam toho, co můžete dělat, abyste se přiblížili Bohu.
Jedním ze způsobů, jak se můžeme přiblížit Bohu, je ten, že budeme následovat Jakubovu radu „umejte ruce“ a „očisťte srdce“. (Jakub 4:8.) V písmech mohou ruce představovat naše činy a srdce může představovat naše touhy. Zamyslete se nad tím, jak vám to, že budete mít čisté ruce a čisté srdce, pomůže přiblížit se Bohu.
Přečtěte si Jakuba 4:9–12, 17 a vyhledejte další rady, které Jakub Svatým dal, aby jim pomohl přiblížit se Bohu. Slova „smích váš obratiž se v kvílení“ ve verši 9 se týkají toho, že kvůli svým hříchům máme pociťovat zármutek podle Boha.
Z Jakuba 4:17 se můžeme naučit tomu, že jestliže víme, jak činit dobro, ale rozhodneme se ho nečinit, dopouštíme se hříchu. Zvažte možnost si v Jakubovi 4:17 označit slova, která této pravdě učí.
Proč je podle vás hřích, když víme, jak činit dobro, ale rozhodneme se ho nečinit?
President James E. Faust z Prvního předsednictva tuto pravdu objasnil.
Obrázek
President James E. Faust
„Obávám se, že jedny z našich nejzávažnějších hříchů jsou hříchy z opomenutí. Jedná se o ony závažnější části zákona, o nichž Spasitel řekl, že je nemáme zanedbávat. [Viz Matouš 23:23.] Jedná se o ony ohleduplné a soucitné skutky, které se nám nedaří činit, a my se cítíme tak provinile kvůli tomu, že jsme je opomíjeli.
Jako malý chlapec vyrůstající na farmě v období spalujícího letního horka si pamatuji, jak nám babička Mary Finlinsonová vařila vynikající jídla na kamnech na dřevo. Když se bedýnka na dřevo vedle kamen vyprázdnila, babička ji mlčky vzala, vyšla ven, naplnila ji polínky z hranice cedrového dřeva, která tam stála, a přinesla plně naloženou bedýnku zpátky dovnitř. Byl jsem tak necitelný a zabraný do rozhovoru v kuchyni, že jsem jen seděl a nechal svou milovanou babičku, aby bedýnku na dřevo naplnila sama. Stydím se za své chování a celý život svého opomenutí lituji. Doufám, že ji jednoho dne budu moci požádat o odpuštění.“ („The Weightier Matters of the Law: Judgment, Mercy, and Faith“, Ensign, Nov. 1997, 59.)
Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
Můžete uvést několik příkladů hříchů z opomenutí, které vám mohou bránit v tom, abyste se přiblížili Bohu?
Co konkrétně uděláte pro to, abyste se přiblížili Bohu? Dejte si závazek, že budete jednat na základě nabádání, které obdržíte a které vám pomůže tohoto cíle dosáhnout.
Jakub učí Svaté, aby trpělivě snášeli své strasti, a radí nemocným, aby požádali o pomoc starší
V Jakubovi 5:1–6 čteme, že apoštol Jakub odsoudil bohaté, kteří zneužívají svého bohatství a pronásledují spravedlivé. Varoval, že je čeká utrpení a soud.
Přečtěte si Jakuba 5:7–11 a zjistěte, co Jakub řekl Svatým, aby dělali, když budou čelit strastem při očekávání Druhého příchodu Ježíše Krista.
Tyto verše poukazují na vztah mezi zkouškami a trpělivostí a na to, jak věrní lidé – jako například Job – reagují na utrpení a protivenství. V Jakubovi 5:10 si povšimněte příkladů lidí, kteří trpělivě snášeli své strasti a na které se mohli Svatí zaměřit.
Uveďte několik příkladů z písem týkajících se proroků, kteří trpělivě snášeli své strasti:
Zamyslete se nad tím, co byste poradili kamarádovi, který řekl: „Je mi hrozně. Už přes týden jsem nemocný. Byl jsem u doktora a beru léky, ale není mi o nic lépe. Nevím, co dál dělat.“
Přečtěte si Jakuba 5:13–16 a zjistěte, co Jakub radil nemocným a sužovaným, aby udělali.
Obrázek
Starší Dallin H. Oaks
Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „Když starší pomažou nemocného a pomazání zpečetí, otevírají okna nebes, aby Pán mohl vylít své požehnání, které má podle Jeho vůle trpící člověk obdržet.“ („Uzdravování nemocných“, Liahona, květen 2010, 48.)
Obrázek
nemocná mladá žena, jíž je udíleno požehnání
Podívejte se znovu na Jakuba 5:15. Co dalšího podle Jakubových slov zachrání nebo uzdraví nemocného člověka kromě moci kněžství?
Jednou z pravd, které se dozvídáme z Jakuba 5:14–16, je ta, že nemocní mohou být uzdraveni prostřednictvím modlitby víry a moci kněžství.
Starší Oaks učil ohledně modlitby víry a uzdravující moci kněžství tomuto:
Obrázek
Starší Dallin H. Oaks
„Zatímco používáme nezpochybnitelnou moc kněžství Božího a zatímco si ceníme Jeho zaslíbení, že vyslyší a zodpoví modlitbu víry, musíme vždy pamatovat na to, že víra a uzdravující moc kněžství nemůže přinést to, co je v rozporu s vůlí Toho, jehož toto kněžství je. …
Ani služebníci Páně, když použijí Jeho božskou moc v situaci, kde je dostatečná víra k uzdravení, nemohou dát kněžské požehnání, které člověka uzdraví, pokud toto uzdravení není vůlí Páně.
My, děti Boží, které vědí o Jeho veliké lásce a o Jeho naprosté znalosti toho, co je pro naše věčné blaho nejlepší, Mu důvěřujeme. První zásadou evangelia je víra v Pána Ježíše Krista, a víra znamená důvěru. Pociťoval jsem tuto důvěru ve slovech svého bratrance, který je pronesl na pohřbu dospívající dívky, která zemřela po vážné nemoci. Pronesl tato slova, která mě nejprve překvapila a poté poučila: ‚Vím, že bylo vůlí Páně, aby zemřela. Měla dobrou lékařskou péči. Dostala kněžská požehnání. Její jméno bylo na modlitebním seznamu v chrámu. Byly proneseny stovky modliteb za to, aby se uzdravila. A vím, že v této rodině je dost víry na to, aby se uzdravila, pokud by však nebylo vůlí Páně, aby ji v tuto dobu odvedl domů.‘ Pociťoval jsem stejnou důvěru ve slovech otce jiné výjimečné dívky, která zemřela na rakovinu ve věku dospívání. Řekl: ‚Víra naší rodiny spočívá v Ježíši Kristu, a není závislá na tom, jak co dopadne.‘ Souhlasím s pravdivostí těchto slov. Děláme vše, co je v našich silách, aby se milovaný člověk uzdravil, a pak důvěřujeme Pánu ohledně toho, jak to dopadne.“ („Uzdravování nemocných“, 50.)
Jak vám může učení staršího Oakse pomoci porozumět uzdravující moci kněžství? Proč musí být naše víra a modlitby v souladu s Boží vůlí? (Viz Průvodce k písmům, „Modlitba“.)
Představte si, že někdo z rodiny nebo přátel je nemocný. Do studijního deníku napište tomuto člověku dopis, ve kterém vysvětlíte, čemu jste se naučili o uzdravující moci kněžství. Nezapomeňte vysvětlit, proč je důležité, aby naše víra v Ježíše Krista nezávisela na výsledku kněžského požehnání. Zahrňte příklady lidí, které znáte a kteří byli prostřednictvím modliteb víry a moci kněžství požehnáni.
Jakub také přirovnal uzdravení nemocných k odpuštění hříchu. (Viz Jakub 5:16.)
Obrázek
Starší Bruce R. McConkie
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že taková pokora a víra, která je nutná k tomu, abychom byli uzdraveni fyzicky, je tatáž jako pokora a víra, která je nutná k tomu, abychom obdrželi odpuštění: „Existují … posvátné případy, při nichž mají muži výsadu dosáhnout takových duchovních výšin, že získávají ospravedlňující potvrzení Ducha ohledně svého chování, a v důsledku toho jsou jim hříchy odpuštěny. Jakub řekl, že jedním z nich je i obřad žehnání nemocným. … Člověk, který se díky své víře, oddanosti, spravedlivosti a osobní způsobilosti nachází ve stavu, kdy může být uzdraven, se zároveň nachází ve stavu, kdy může obdržet ospravedlňující potvrzení Ducha ohledně směru svého života, a jeho hříchy jsou mu odpuštěny, což dosvědčuje skutečnost, že přijímá společenství Ducha, které by nemohl mít, pokud by toho nebyl hoden.“ (Mormon Doctrine, 2nd ed. [1966], 297–298.)
To však neznamená, že ten, kdo není uzdraven poté, co obdržel kněžské požehnání, není způsobilý. Všechna požehnání jsou udělována podle Božího hlubšího porozumění a my můžeme pociťovat Jeho lásku a pokoj Ducha, který potvrzuje naši způsobilost.
Jak je zaznamenáno v Jakubovi 5:17–20, Jakub mluvil o proroku Eliášovi jako o příkladu člověka, který používal moc vroucí modlitby. Také radil Svatým, aby pomáhali hříšníkům činit pokání. V Jakubovi 5:20 si povšimněte slíbených požehnání, která přicházejí k těm, již odvracejí „hříšníka od bludné cesty jeho“.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Jakuba 4–5 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: