Úvod k 2. Petrově
Proč studovat tuto knihu?
Prorok Joseph Smith poznamenal: „Petr zaznamenal nejvznešenější slova ze všech apoštolů.“ (History of the Church, 5:392.)
Petr, jakožto očitý svědek proměnění Ježíše Krista (viz 2. Petrova 1:16–18), nabádal své čtenáře, aby rostli v poznání Spasitele a aby se snažili osvojit si božské vlastnosti, a mohli se tak stát podílníky božské přirozenosti (viz 2. Petrova 1:4–8). Ujistil své čtenáře, že takovýto duchovní růst jim může pomoci „povolání a vyvolení své upevňovati“. (2. Petrova 1:10.) „Petr potvrzuje, že Pán přijde z nebe ve veliké slávě a bude soudit zemi.“ (Bible Dictionary v anglickém vydání Bible SPD, „Peter, Epistles of“.) Studiem druhé epištoly Petrovy můžete rozvinout větší víru v Ježíše Krista a obdržet ponaučení a inspiraci, které vám mohou pomoci stát se více takovými, jako je On.
Kdo napsal tuto knihu?
Autorem druhé epištoly obecné Petrovy je Šimon Petr, hlavní apoštol Ježíše Krista. (Viz 2. Petrova 1:1.)
Kdy a kde byla napsána?
Kdy a kde byla tato epištola sepsána, není přesně známo. Všeobecně se předpokládá, že ji Petr napsal v Římě – po epištole známé jako 1. Petrova, která byla pravděpodobně napsána kolem roku 64 po Kr. (Viz Bible Dictionary v anglickém vydání Bible SPD, „Peter, Epistles of“.)
Pro koho byla napsána a proč?
Petr prohlásil, že píše těm, „kteříž spolu s námi zaroveň drahé dosáhli víry“. (2. Petrova 1:1.) To může naznačovat, že ti, kterým Petr psal, byli titíž křesťané z řad pohanů, kteří obdrželi i jeho první epištolu. (Viz 2. Petrova 3:1.) Obsah 2. Petrovy 1:12–15 ukazuje, že Petr tento dopis vnímal jako poselství na rozloučenou se svými čtenáři.
Na rozdíl od první epištoly Petrovy, která Svatým pomáhala vyrovnat se s pronásledováním z vnějšku, se Petrova druhá epištola věnovala vnitřnímu odpadlictví, které ohrožovalo budoucnost Církve. Falešní proroci a učitelé šířili falešné nauky, „i toho Pána, kterýž je vykoupil, zapírajíce“. (2. Petrova 2:1.) Petr tento dopis napsal, aby Svaté povzbudil, aby rostli v poznání Pána a snažili se „povolání a vyvolení své upevňovati“. (2. Petrova 1:10.)
Jaké jsou charakteristické rysy této knihy?
„Druhá epištola byla zřejmě adresována týmž církevním kongregacím, jako ta první (3:1). Byla napsána s blízkou vyhlídkou smrti (1:14) a jejím cílem je chránit před odpadlictvím.“ (Bible Dictionary v anglickém vydání Bible SPD, „Peter, Epistles of“.) Také obsahuje jedna z nejpůsobivějších Petrových slov a jeho poslední svědectví.
Převažujícím tématem 2. epištoly Petrovy je důležitost získání poznání o Ježíši Kristu. Petr slíbil svým čtenářům, že pokud budou usilovat o božské vlastnosti a osvojí si božskou přirozenost, nebudou prázdní ani neužiteční „v známosti Pána našeho Jezukrista“ (2. Petrova 1:8) a upevní své „povolání a vyvolení“ (2. Petrova 1:10).
Petr postavil do protikladu pravé poznání Ježíše Krista a falešné poznání a nauky šířené odpadlíky. (Viz 2. Petrova 2.) Na závěr své epištoly naposledy vyzval Svaté, aby rostli „v milosti a v známosti Pána našeho a spasitele Jezukrista“ (2. Petrova 3:18).
Stručný přehled
2. Petrova 1. Petr vysvětluje, že zaslíbení Ježíše Krista umožňují Svatým stát se podílníky božské přirozenosti. (Viz 2. Petrova 1:4.) Povzbuzuje je, aby upevnili „povolání a vyvolení své“ (2. Petrova 1:10). Vzpomíná na svůj zážitek na hoře Proměnění, kde byl svědkem toho, jak byl Kristus obdařen slávou, a kde slyšel hlas Otce. Petr říká, že máme „přepevnou řeč prorockou“. (2. Petrova 1:19.)
2. Petrova 2. Petr varuje členy Církve před falešnými proroky a učiteli, kteří mezi ně přijdou a budou se snažit svést Svaté na scestí. Tito zlovolní učitelé budou popírat Pána a budou hanět cestu pravdy. (Viz 2. Petrova 2:2.) Petr učí, že je lepší evangelium nepřijímat, než uzavřít smlouvy a pak podle nich nežít.
2. Petrova 3. Petr potvrzuje, že Kristus dozajista přijde ve svém čase, očistí zemi ohněm, zničí zlovolné a spasí pilné a věrné. Povzbuzuje Svaté, aby rostli „v milosti a v známosti … Jezukrista“. (2. Petrova 3:18.)