Úvod k Janovi
Proč studovat tuto knihu?
Apoštol Jan zaznamenal své svědectví o Spasiteli v období zvyšujícího se pronásledování křesťanů, rostoucího odpadlictví a sporů ohledně podstaty Ježíše Krista. Studium Janova evangelia vám může pomoci poznat Nebeského Otce prostřednictvím služby Jeho Syna Ježíše Krista. Janův záznam učí tomu, že ti, kdo žijí podle učení Ježíše Krista, mohou obdržet velká požehnání, včetně věčného života.
Kdo napsal tuto knihu?
Tuto knihu napsal apoštol Jan. Jan o sobě v celé knize hovoří jako o učedníkovi, „jehož miloval Ježíš“. (Viz Jan 13:23; 19:26; 20:2; 21:7, 20.)
Jan a jeho bratr Jakub byli rybáři. (Viz Matouš 4:21.) Než se Jan stal učedníkem a apoštolem Ježíše Krista, byl patrně následovníkem Jana Křtitele. (Viz Jan 1:35–40; Průvodce k písmům, „Jan, syn Zebedeův“, scriptures.lds.org.)
Kdy a kde byla napsána?
Nevíme, kdy přesně Jan tuto knihu napsal. Byla napsána pravděpodobně mezi roky 60 a 100 po Kr. Raní křesťanští autoři z 2. století po Kr. naznačili, že Jan napsal tuto knihu v Efezu v Malé Asii (dnešní Turecko).
Pro koho byla tato kniha napsána a proč?
I když Janovy spisy jsou určeny všem lidem, jeho poselství je adresováno i konkrétněji. Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů napsal: „Evangelium Janovo je zprávou pro svaté – je to převážně evangelium pro Církev.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:65.) Jan uvedl, že tuto knihu psal se záměrem přesvědčit ostatní, aby „věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a [aby] věříce, život měli ve jménu jeho“. (Jan 20:31.) „S tímto cílem na zřeteli [Jan] pečlivě vybírá a uspořádává popisované scény z Ježíšova života.“ (Bible Dictionary, „John, Gospel of“.)
Jaké jsou charakteristické rysy této knihy?
Asi 92 procent toho, co obsahuje Janovo evangelium, se nenachází v jiných evangeliích. Je to nejspíše proto, že posluchači, které měl Jan na mysli (členové Církve, kteří již rozuměli tomu, kdo je Ježíš Kristus), se výrazně lišili od posluchačů, pro něž psali Matouš, Marek a Lukáš. Pět ze sedmi zázraků, o nichž hovoří Jan, není zaznamenáno v žádném jiném evangeliu. Zatímco Matouš, Marek a Lukáš podávají mnoho informací o Ježíšově působení v Galileji, Jan zaznamenává řadu událostí, ke kterým došlo v Judeji. Janovo evangelium je naukově bohaté a mezi jeho hlavní témata patří božskost Ježíše jako Syna Božího, Kristovo Usmíření, věčný život, Duch Svatý, potřeba znovuzrození, důležitost lásky k druhým a důležitost víry ve Spasitele.
Jan zdůraznil Ježíšovu božskost jako Syna Božího. Jan zaznamenal více než 100 případů, kdy se Ježíš zmínil o svém Otci, přičemž více než 20 jich je v Janovi 14. Jedním z největších Janových přínosů je to, že zapsal, čemu Spasitel učil své učedníky v hodinách předcházejících Jeho zatčení, včetně mocné Přímluvné modlitby, kterou Ježíš pronesl během noci, kdy trpěl v Getsemanech. Tato část Janova vyprávění (Jan 13–17) představuje více než 18 procent stránek Jana a přináší nám větší porozumění Spasitelově nauce a toho, co Ježíš očekává od svých učedníků.
Stručný přehled
Jan 1. Jan svědčí o předsmrtelné božskosti Ježíše Krista a o Jeho poslání nabídnout všem lidem spasení. Jan zaznamenává Ježíšův křest a povolání některých Jeho učedníků.
Jan 2–4. Ježíš Kristus proměňuje vodu ve víno. Učí Nikodéma o duchovním znovuzrození a ženě u studny svědčí o tom, že je Kristus. Uzdravuje syna královského služebníka.
Jan 5–7. Spasitel uzdravuje chromého muže u rybníka Bethesda a dosvědčuje svou božskou moc a pravomoc. Před pronesením svého kázání o chlebu života nasytí přes pět tisíc lidí, dosvědčuje, že je Mesiáš, a během svátku stánků prohlásí, že jen ti, kdo přijmou Jeho, mohou obdržet věčný život.
Jan 8–10. Ježíš prostřednictvím příběhu ženy přistižené při cizoložství učí o soucitu a pokání. Prohlašuje se za Jehovu, velikého Já jsem. Uzdravuje muže, který byl od narození slepý, a označuje se za Dobrého pastýře, který miluje své ovce a pokládá za ně život.
Jan 11–13. Ježíš Kristus vzkřísí z mrtvých Lazara a projeví tak svou moc nad smrtí. Vítězně vjíždí do Jeruzaléma. Během poslední večeře omývá nohy svým učedníkům a učí je, aby se měli navzájem rádi.
Jan 14–16. Ježíš poučuje své učedníky ohledně vztahu mezi láskou a poslušností. Slibuje, že sešle Utěšitele (Ducha Svatého) a že bude mezi svými učedníky osobně působit. Prohlašuje, že je pravým vinným kmenem a že přemohl svět.
Jan 17–19. Ježíš pronáší Přímluvnou modlitbu za své učedníky a za ty, kteří uvěří v jejich kázání. Je zrazen, uvězněn, souzen a odsouzen. Po utrpení na kříži umírá a je pohřben.
Jan 20–21. Vzkříšený Ježíš Kristus se zjevuje Marii Magdaléně u zahradního hrobu a poté několika svým učedníkům v Jeruzalémě. Zjevuje se sedmi učedníkům u Galilejského moře a pověřuje Petra, aby učedníky vedl ke službě druhým.