Jidáš se spikne s židovskými vůdci, kteří chtějí Ježíše zabít
Před začátkem hodiny připravte stůl tak, že na něj dáte ubrus a položíte na něj několik kousků nekvašeného chleba (nebo sucharů) a pohárek. Poté, co hodinu uvedete, vysvětlete, že v době Kristově byste na židovském stole během přesnic nalezli mezi jinými i tyto věci.
Co bylo účelem svátku přesnic? (Svátek přesnic byl zaveden v době Mojžíšově, aby dětem Izraele připomínal, že kolem jejich domů prošel anděl zkázy a pobil prvorozené děti v Egyptě. [Viz Exodus 12:21–28; 13:14–15.] Izraelité v rámci svátku přesnic obětovali beránka a jeho krví pokropili veřeje dveří. Tento beránek symbolizoval příchod Mesiáše, jehož smírná oběť spasí lidstvo od smrti a hříchu. [Viz Průvodce k písmům, „Přesnice“, scriptures.lds.org.])
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:1–2. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, k čemu podle Ježíšových slov mělo po oslavě přesnic dojít.
K čemu podle Ježíšových slov mělo po oslavě přesnic dojít?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:3–5. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, kdo v té době osnoval plán na zabití Ježíše.
Proč se zákoníci a přední kněží rozhodli čekat a zabít Ježíše až po oslavě přesnic?
Shrňte Matouše 26:6–13 vysvětlením, že když byl Ježíš v Betany, přišla za Ním jedna žena a pomazala Ho velmi drahým olejem, aby tak potvrdila Jeho blížící se smrt a pohřeb. Někteří Jeho učedníci, včetně Jidáše, který byl jedním z dvanácti apoštolů a pokladníkem, si stěžovali, že se tento olej měl prodat, aby se tak pomohlo chudým. Jidášovi však nešlo o chudé, ale byl to zloděj, který si chtěl utržené peníze nechat pro sebe. (Viz Jan 12:4–6.) (Poznámka: Pomazání Ježíše v Betany se podrobněji probírá v lekci k Markovi 11–14.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:14–16. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co Jidáš udělal poté, co ho Spasitel pokáral za to, že si stěžoval.
Co udělal Jidáš? (Tajně se domluvil s předními kněžími, že jim pomůže najít a zatknout Ježíše.)
Kolik zaplatili přední kněží Jidášovi za to, že jim Ježíše vydá?
Vysvětlete, že „podle zákona Mojžíšova by třicet lotů stříbra bylo pro vlastníka odškodněním za smrt otroka. (Viz Exodus 21:32.) … Tato cena za zradu naznačuje, jak málo si Jidáš a přední kněží Spasitele vážili.“ (New Testament Student Manual [Church Educational System manual, 2014], 81.) Je také naplněním starozákonního proroctví o tom, že Jidáš zradí Spasitele. (Viz Zachariáš 11:12.)
Ježíš a Jeho učedníci se účastní hostiny u příležitosti přesnic
Ukažte zrcadlo a zeptejte se:
Čím vším nám může být zrcadlo užitečné?
Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva:
Obrázek
President Dieter F. Uchtdorf
„Často se zdráháme podívat hluboko do duše a postavit se svým slabostem, omezením a obavám. …
Ovšem schopnost vidět sebe sama v jasném světle je naprosto zásadní pro to, abychom duchovně rostli a prospívali. …
Dovolte mi říci, že účinným zrcadlem, do něhož se můžeme při vlastním sebehodnocení podívat, jsou svatá písma a proslovy pronesené na generální konferenci.“ („Jsem to já, Pane?“ Liahona, listopad 2014, 58.)
Jak mohou písma a proslovy pronesené na generální konferenci sloužit jako zrcadlo?
Vyzvěte studenty, aby při studiu Matouše 26:17–25 vyhledali zásadu, která jim pomůže rozpoznat jejich slabosti a snažit se je překonat.
Shrňte Matouše 26:17–19 vysvětlením, že Ježíš řekl svým učedníkům, aby pro hostinu u příležitosti přesnic zajistili místnost v Jeruzalémě.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:20–21. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co během hostiny u příležitosti přesnic Ježíš svým apoštolům řekl.
Co Ježíš svým apoštolům řekl?
Kdybyste byli jedním z apoštolů, co byste si v této chvíli asi pomysleli?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:22. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jak apoštolové na Ježíšova slova reagovali.
Jakou otázku položili apoštolové Ježíšovi?
Co se z otázky „Zdali já jsem, Pane?“ dozvídáme o jedenácti věrných apoštolech?
Jaké zásadě týkající se toho, jak by měli učedníci Ježíše Krista reagovat, když slyší slova Páně, se na základě této zprávy můžeme naučit? (Poté, co studenti odpovědí, napište na tabuli tuto zásadu: Když učedníci Ježíše Krista slyší slovo Páně, zkoumají svůj život, aby zjistili, jak se jich toto slovo týká.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova presidenta Uchtdorfa:
Obrázek
President Dieter F. Uchtdorf
„Učedníci nepochybovali, že to, co [Ježíš] právě řekl, byla pravda. Ani se nerozhlédli kolem, aby na někoho ukázali a zeptali se: ‚Je to tenhle?‘
Místo toho s velikým zármutkem ‚počali každý z nich říci jemu: [Jsem to já], Pane?‘ [Matouš 26:22.]
Říkám si, co bychom asi dělali my. … Rozhlédli bychom se kolem a v srdci si řekli: ‚Nejspíš mluví o bratru Novákovi. Ten mi vždycky připadal zvláštní‘; nebo: ‚Jsem rád, že je tu bratr Svoboda. Ten to opravdu potřebuje slyšet‘? Nebo bychom se, tak jako tito dávní učedníci, podívali do svého nitra a položili si onu pronikavou otázku: ‚Jsem to já?‘“ („Jsem to já, Pane?“ 56.)
Jak bychom například mohli být pokoušeni nedbat Pánových slov a předpokládat, že jsou určena někomu jinému?
Požádejte jiného studenta, aby přečetl následující slova presidenta Uchtdorfa, a vybídněte členy třídy, aby věnovali pozornost tomu, k čemu nás president Uchtdorf vyzývá, když slyšíme slova Páně:
„V těchto prostých slovech: ‚Jsem to já, Pane?‘ se skrývá počátek moudrosti a cesta k osobnímu obrácení a trvalé proměně. …
Musíme odložit pýchu, přenést se přes svou ješitnost a s pokorou se zeptat: ‚Jsem to já, Pane?‘
A pokud náhodou bude Pánova odpověď znít: ‚Ano, můj synu [nebo dcero], je pár věcí, které musíš zlepšit, věcí, které ti mohu pomoct překonat,‘ modlím se o to, abychom tuto odpověď přijali, pokorně uznali své hříchy a nedostatky a poté své jednání změnili tím, že se staneme lepšími.“ („Jsem to já, Pane?“ 56, 58.)
Jak jste byli požehnáni, když jste uplatnili slova Páně v praxi a něco jste ve svém životě změnili?
Vydejte svědectví o zásadě, kterou studenti předtím rozpoznali. Vyzvěte je, aby zkoumali svůj život, kdykoli slyší nebo čtou slova Páně, a aby neprodleně jednali podle nabádání, která obdrží.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:23–25. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali Spasitelovu odpověď na otázku, kterou Mu apoštolové položili.
Vysvětlete, že Jidáš odešel bezprostředně potom, co ho Ježíš označil jako toho, kdo Ho zradí. (Viz Jan 13:30.)
Ježíš Kristus během svátku přesnic ustanovuje svátost
Obrázek
Poslední večeře
Ukažte obrázek „Poslední večeře“. (Kniha obrázků z evangelia [2009], č. 54; viz také LDS.org.) Řekněte studentům, že když Spasitel o přesnicích večeřel se svými apoštoly, ustanovil obřad svátosti.
Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali odpovědi na následující otázky (otázky byste mohli před začátkem hodiny napsat na tabuli):
Když jste naposledy přijímali svátost, co jste při tom dělali? Na co jste mysleli? Co jste pociťovali?
Vezměte do ruky pohárek a chléb položený na stole. Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:26–29. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co Pán učinil s chlebem a s obsahem kalicha.
Co učinil Pán s chlebem a s obsahem kalicha?
Co podle těchto veršů tyto symboly svátosti představují? (Studenti by měli rozpoznat tuto nauku: Symboly svátosti představují tělo a krev Ježíše Krista, jež pro nás obětoval.)
Vysvětlete studentům, že Překlad Josepha Smitha poskytuje dodatečné objasnění těchto veršů. Vyzvěte je, aby si přečetli Překlad Josepha Smitha, Matouš 26:22, 24–25 (v Průvodci k písmům). Vybídněte je, aby zjistili, jaké inspirované změny, které nám mohou pomoci porozumět důležitému účelu svátosti, byly v těchto verších provedeny.
Proč Ježíš Kristus ustanovil svátost? (Poté, co studenti odpovědí, napište na tabuli tuto pravdu: Ježíš Kristus ustanovil svátost proto, abychom pamatovali na Něho a na Jeho Usmíření za naše hříchy.)
Co můžeme dělat pro to, aby nám svátost pomáhala pamatovat na Ježíše Krista a na Jeho Usmíření za naše hříchy?
Jak vaše snaha pamatovat na Spasitele a Jeho Usmíření ovlivňuje to, co pociťujete a prožíváte během obřadu svátosti?
Abyste studentům pomohli rozpoznat další zásadu, zeptejte se:
Co můžeme podle veršů 27–28 díky prolití Kristovy krve obdržet, když přijímáme svátost? (Odpuštění hříchů.)
Poukažte na to, že pouhé požití chleba a vypití vody během svátosti neznamená, že jsme automaticky způsobilými obdržet odpuštění hříchů. Musíme používat víru v Ježíše Krista, činit pokání a přijímat svátost s opravdovým záměrem tím, že na Něj vždy pamatujeme a snažíme se dodržovat Jeho přikázání. Způsobilým přijímáním svátosti obnovujeme své smlouvy křtu. Na tabuli napište tuto pravdu: Když činíme pokání a přijímáme svátost s opravdovým záměrem, můžeme obdržet odpuštění hříchů.
Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali, jak budou uplatňovat pravdy týkající se svátosti, které rozpoznali v Matoušovi 26. Požádejte ty, kteří se na to cítí, aby se o své odpovědi podělili s ostatními členy třídy.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 26:29. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, kdy bude Spasitel podle svých slov příště přijímat svátost. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili.
Vysvětlete, že „svátost nesymbolizuje jen Spasitelovo Usmíření, ale s očekáváním také hledí k době, kdy se Spasitel vrátí ve slávě na zemi. (Viz 1. Korintským 11:26.)“ (New Testament Student Manual,83.) Pokud budeme dodržovat své smlouvy a vytrváme do konce, můžeme být mezi těmi, kteří budou v této budoucí době přijímat svátost se Spasitelem. (Viz NaS 27:4–14.)
Na závěr se podělte o své svědectví o pravdách, které jste v dnešní lekci probírali.
Komentář a historické souvislosti
Matouš 26:16. „Hledal příhodného času, aby ho zradil“
Překlad Josepha Smitha, Marek 14:10, objasňuje jeden z důvodů, proč Jidáš Ježíše zradil: A Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti, odešel k předním kněžím, aby jim Ježíše zradil; neboť se od Něho odvrátil a urazil se kvůli Jeho slovům. (Viz poznámka pod čarou a u Marka 14:10 v anglickém vydání Bible SPD.)
Starší Vaughn J. Featherstone ze Sedmdesáti učil, co znamená být způsobilými přijímat svátost, abychom mohli obdržet odpuštění hříchů:
„Je nezbytné, abychom obnovovali své smlouvy tím, že přijímáme svátost. Když tak činíme s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem, když zanecháváme svých hříchů a obnovujeme osobní závazek vůči Bohu, Pán poskytuje způsob, jehož pomocí nám mohou být hříchy týden co týden odpouštěny. Pouhé požití chleba a vypití vody nám toto odpuštění nepřinese. Musíme se připravit a poté přijímat svátost se zlomeným srdcem a zkroušeným duchem. Duchovní příprava před přijímáním svátosti je pro odpuštění hříchů nezbytná.“ („Sacrament Meeting and the Sacrament“, Ensign, Sept. 2001, 24–25.)
