Pavel napsal Svatým v Tessalonice poté, co se dozvěděl, že i uprostřed pronásledování zůstali věrní evangeliu. Chválil je za jejich věrnost a ochotu učit evangeliu. Pavel vylíčil důvod, proč tessalonicenským Svatým kázal.
Pavel chválí tessalonicenské Svaté za jejich věrnost ve strastech
Požádejte studenty, aby se podělili o pozitivní zážitky a zkušenosti, které získali, když se snažili dělit se o evangelium s druhými.
S jakými problémy se můžeme setkat při snaze podělit se o evangelium?
Vyzvěte studenty, aby se při studiu 1. Tessalonicenským 1–2 zaměřili na pravdy, které jim mohou pomoci v jejich úsilí dělit se o evangelium.
Vyzvěte studenty, aby si v Průvodci k písmům, v části Biblické mapy a fotografie, nalistovali mapu č. 13, „Misionářské cesty apoštola Pavla“, a našli na ní Tessaloniku. Některého z nich požádejte, aby přečetl následující popis Svatých v Tessalonice:
Svatí v Tessalonice patřili mezi první evropské obrácené do Církve. Pavel, Sílas a Timoteus tam poprvé kázali během Pavlovy druhé misionářské cesty, ale několik židovských vůdců je vyhnalo z města. (Viz Skutkové 17:5–15.) Svatí v Tessalonice byli dále pronásledováni i poté, co Pavel a jeho společníci odešli. Později napsal Pavel Svatým tuto epištolu, aby je povzbudil, když čelili pronásledování.
Požádejte některého studenta, aby přečetl 1. Tessalonicenským 1:2–4. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, proč se Pavel ze Svatých v Tessalonice radoval.
Proč se Pavel radoval ze Svatých v Tessalonice?
Požádejte některého studenta, aby přečetl 1. Tessalonicenským 1:5–6. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zaměřili se na to, jak Pavel během své předchozí návštěvy kázal Tessalonicenským evangelium.
Jak Pavel podle verše 5 kázal Tessalonicenským evangelium? (Slovem a mocí Boží.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova staršího Bruce R. McConkieho z Kvora Dvanácti apoštolů. Členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, co znamená slovo a moc evangelia.
Obrázek
Starší Bruce R. McConkie
„Pravé evangelium sestává ze dvou věcí – slova a moci. Slovo může mít každý; knihy, ve kterých je napsáno, jsou všeobecně dostupné. Moc však musí přicházet od Boha; je a musí být udělována podle Jeho úmyslu a Jeho vůle těm, kteří se řídí zákonem, jenž je opravňuje, aby tuto moc obdrželi.
Slovo evangelia je mluvená nebo psaná zpráva o tom, co musí člověk dělat, aby byl spasen. …
Ale skutečné spasení přichází pouze tehdy, když obdržíme a budeme používat moc Boží; a tato moc je moc kněžství a moc Ducha Svatého.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 3:42–43.)
Čeho se podle staršího McConkieho týká slovo evangelia? Čeho se týká moc evangelia?
Co podle verše 6 udělali lidé v Tessalonice poté, co byli učeni evangeliu slovem a mocí Boží? (Stali se následovníky Pána a Jeho služebníků.)
Jak byste shrnuli Pavlovo učení obsažené ve verších 5–6 ve formě určité zásady? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Když učíme evangeliu Ježíše Krista slovem a mocí Boží, můžeme pomoci druhým stát se následovníky Pána a Jeho služebníků.)
Co můžeme dělat pro to, abychom se připravili učit evangeliu slovem a mocí Boží?
Požádejte některého studenta, aby přečetl 1. Tessalonicenským 1:7–9. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, co dalšího tessalonicenští Svatí dělali poté, co přijali evangelium.
Co dalšího dělali tessalonicenští Svatí poté, co přijali evangelium? Jak jejich příklad ovlivnil ostatní věřící kolem nich?
Jaké pravdě se z těchto veršů můžeme naučit ohledně toho, jak můžeme sdílet evangelium? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato pravda: Evangelium můžeme sdílet prostřednictvím vlastního příkladu.)
Abyste studentům pomohli této pravdě porozumět, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva:
Obrázek
President Dieter F. Uchtdorf
„Nejefektivnější způsob kázání evangelia je skrze příklad. Budeme-li žít podle svého přesvědčení, lidé si toho všimnou. Pokud z našeho života vyzařuje obraz Ježíše Krista [viz Alma 5:14], pokud pociťujeme radost a jsme vyrovnaní ve vztahu k okolnímu světu, lidé budou chtít vědět, proč tomu tak je. Jedním z největších kázání, které kdy bylo proneseno na téma misionářské práce, je tato prostá myšlenka připisovaná svatému Františkovi z Assisi: ‚Kažte evangelium vždy, a je-li to nutné, použijte slova.‘ [William Fay a Linda Evans Shepherd, Share Jesus without Fear (1999), 22.]“ („Čekání na cestě do Damašku“, Liahona, květen 2011, 77.)
Jak může to, že jsme příkladem, představovat účinnější způsob sdílení evangelia než to, když o evangeliu pouze mluvíme?
Jak vám něčí příklad pomohl buď přijmout evangelium nebo žít podle evangelia věrněji?
Pavel popisuje, jak se svými společníky působil mezi Tessalonicenskými
Vysvětlete, že Pavel tessalonicenským Svatým poté, co je pochválil za jejich spravedlivý příklad, připomněl, že k nim pociťuje lásku a že když jim dříve kázal evangelium, dal jim příklad.
Na tabuli napište tento odkaz na verše z písem a otázku:
Která slova popisují spravedlivý příklad, jenž dal Tessalonicenským Pavel a jeho společníci?
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení 1. Tessalonicenským 2:1–13, zatímco ostatní budou text sledovat. Nebo byste studenty místo toho, abyste je žádali o čtení, mohli vyzvat, aby si tyto verše prošli ve skupinkách, ve dvojicích či samostatně. Vybídněte je, aby vyhledali slova nebo části textu, jež popisují spravedlivý příklad, který dal Tessalonicenským Pavel a jeho společníci. Mohli byste studentům navrhnout, aby si to, co najdou, označili.
Po uplynutí dostatečné doby je požádejte, aby přišli k tabuli a napsali jeden či dva příklady slov nebo částí textu, které našli. Požádejte je, aby vysvětlili, jak mohou být tato slova vodítkem pro naši snahu být pro druhé spravedlivým příkladem.
Shrňte 1. Tessalonicenským 2:14–18 vysvětlením, že podle Pavlových slov byli Svatí v Tessalonice pronásledováni kvůli tomu, že přijali evangelium. Pavel řekl Svatým, že se pokoušel znovu je navštívit, ale „překazil“ to protivník. (Verš 18.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl 1. Tessalonicenským 2:19–20. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, co je podle Pavlových slov jeho naděje, radost či chlouba. (Viz verš 19.)
Co je podle Pavlových slov jeho naděje, radost či chlouba?
Jak může Pavlova naděje, radost a chlouba odrážet naději, radost a chloubu, kterou Nebeský Otec spatřuje v nás?
Na závěr vydejte svědectví o pravdách, o kterých se v této lekci hovořilo. Vyzvěte studenty, aby přemítali o tom, jak mohou sdílet evangelium jednak tak, že o něm budou mluvit, a jednak tak, že budou spravedlivým příkladem. Povzbuďte je, aby jednali na základě nabádání, která obdrží.
Slovo vyvolení v 1. Tessalonicenským 1:4 se vztahuje na ty, které Pán vybral na základě jejich způsobilosti v předsmrtelném životě, aby byli počítáni mezi Jeho lid smlouvy. Vyvoleným „jsou dána zvláštní požehnání a povinnosti, takže oni mohou žehnati všem národům světa“. (Průvodce k písmům, heslo „Vyvolení, vyvolený, vyvoliti“, scriptures.lds.org.)
Starší Joseph B. Wirthlin z Kvora Dvanácti apoštolů popsal, proč se Pavel radoval z tessalonicenských Svatých:
„Pavel se radoval ze skutečnosti, že slova, která k Tessalonicenským promlouval, měla pro ně význam, protože naslouchali s velikým zájmem, a to, čemu je učil, v nich vyvolalo mocnou touhu žít spravedlivě. … Pavel byl potěšen, že poselství evangelia bylo navzdory mnohým těžkostem přijímáno s takovou radostí a štěstím. Nakonec si povšiml toho, co muselo být jejich vrcholným úspěchem – že byli inspirujícím příkladem pro všechny své sousedy a že se od nich slovo Páně rozšířilo všude, daleko za jejich hranice. Pavel jim vzdal hold, když řekl, že všude, kam cestuje, nachází lidi, kteří mu vyprávějí o jejich pozoruhodných dobrých skutcích a víře v Boha.“ („There Am I in the Midst of Them“, Ensign, May 1976, 56–57.)