Poté, co židovští vůdci Ježíše zatkli a vyslýchali, Ho předvedli před Piláta, aby byl souzen a odsouzen. Pilát souhlasil s ukřižováním Ježíše, i když nabyl přesvědčení, že je nevinný. Když byl Spasitel na kříži, svěřil svou matku do péče apoštola Jana. Poté, co byl Ježíš ukřižován, bylo Jeho tělo uloženo do hrobu.
Ježíš je zatčen a vyslýchán židovskými vůdci, kteří Ho pak předvádějí před Piláta
Na tabuli napište tuto otázku:
Kdy je nejtěžší zajímat se o blaho druhých?
Požádejte několik studentů, aby vysvětlili, jak by na otázku uvedenou na tabuli odpověděli.
Vysvětlete, že Ježíš Kristus a římský místodržitel Pilát se během událostí, které jsou popsány v Janovi 18–19, drželi každý jiných priorit neboli hodnot. Na jednu stranu tabule napište O co si dělal starosti Ježíš Kristus a na druhou O co si dělal starosti Pilát. Vyzvěte studenty, aby při studiu Jana 18–19 vyhledali pravdu, jež jim může pomoci poznat, na které starosti mají klást v životě prioritu.
Shrňte Jana 18:1–3 tím, že vysvětlíte, že poté, co Ježíš trpěl v zahradě getsemanské, přišel Jidáš Iškariotský se služebníky předních kněží a farizeů, aby Ho zatkli.
Jak byste nejspíš zareagovali, kdybyste věděli, že se blíží zástup ozbrojených mužů, aby vás zatkli a nakonec i zabili?
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Jana 18:4–11 a Lukáše 22:50–51. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jak Ježíš zareagoval, když tento zástup dorazil.
Co Ježíš řekl těm, kteří Ho přišli zatknout? (Mohli byste vysvětlit, že slova těchto v Janovi 18:8 a nich v Janovi 18:9 se týkají apoštolů, kteří byli s Ježíšem.)
O co si podle těchto veršů dělal Ježíš Kristus starosti? (Až studenti odpovědí, napište na tabuli pod nadpis „O co si dělal starosti Ježíš Kristus“ tato slova: ochrana apoštolů; uzdravení služebníkova ucha; konání vůle Nebeského Otce.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl toto shrnutí Jana 18:12–32:
Ježíš služebníkům dovolil, aby Ho zatkli. Předvedli Ho k Annášovi, jednomu z židovských vůdců, a pak ke Kaifášovi, nejvyššímu knězi, který se Ho snažil odsoudit k smrti. Petr a ještě jeden učedník Ježíše následovali. Když se tři různí lidé vyptávali Petra, zda je jedním z Ježíšových učedníků, pokaždé zapřel, že Ho zná. Poté, co Kaifáš Ježíše vyslechl, předvedli židovští vůdci Ježíše před Piláta, římského místodržitele v Judeji, aby byl souzen a odsouzen. Pouze Římané měli v Jeruzalémě pravomoc vykonat trest smrti.
Vysvětlete, že tento soud se mohl konat v pevnosti Antonia nedaleko chrámu. (Mohli byste zvážit možnost vyzvat studenty, aby si v zadní části trojkombinace v oddíle Biblické mapy a fotografie nalistovali mapu 12 „Jeruzalém v době Ježíšově“ a vyhledali pevnost Antonia [označení na mapě č. 3].)
Požádejte některého studenta, aby četl slova Spasitele, a jiného studenta, aby četl slova Piláta, jak jsou zaznamenána v Janovi 18:33–37. (Tyto studenty byste mohli před začátkem hodiny vyzvat, aby si slova, která budou číst, dopředu nalistovali.) Zvažte možnost zaujmout roli vypravěče, nebo požádejte některého dalšího studenta, aby se této role ujal. Vyzvěte členy třídy, aby během toho, co tito studenti budou číst své úryvky, text sledovali a zaměřili se na to, co chtěl Pilát o Ježíšovi vědět.
Vysvětlete, že židovští vůdci obvinili Ježíše z toho, že se prohlašoval za krále Židů, protože pokud by Ježíš tvrdil, že je králem, mohl být obviněn z pobuřování neboli ze zrady římské vlády (viz Jan 19:12), což byl zločin, který byl trestán smrtí.
Co Ježíš Pilátovi vysvětlil? (Že Jeho království „není z tohoto světa“ [Jan 18:36] a že přišel na zemi, aby „svědectví vydal pravdě“ [Jan 18:37].)
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Jana 18:38–40 a zjistili, co Pilát o Ježíšovi usoudil.
Co Pilát o Ježíšovi usoudil? (Řekl, že na Něm nenachází žádnou vinu. [Viz verš 38.])
Co se podle verše 39 Pilát snažil udělat, aby Ježíše propustil?
Shrňte Jana 19:1–5 tím, že vysvětlíte, že římští vojáci Ježíše zbičovali a vysmívali se Mu. Poté Pilát předvedl Ježíše před lid.
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Jana 19:4, 6 a zjistili, co Pilát Židům zopakoval. („Já na něm viny nenalézám.“)
Když vezmete v potaz, že Pilát trval na tom, že na Ježíšovi nenalezl žádnou vinu, co se pravděpodobně domníval, že bylo správné udělat?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 19:7. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co židovští vůdci Pilátovi o Ježíšovi řekli.
Požádejte studenty, kteří četli slova Piláta, Ježíše a vypravěče, aby se znovu ujali svých rolí a přečetli Jana 19:8–11. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jak Pilát zareagoval, když slyšel, že se Ježíš prohlašoval za Syna Božího.
Jak Pilát zareagoval poté, co mu židovští vůdci řekli, že se Ježíš prohlašoval za Syna Božího?
Kdybyste byli na Pilátově místě, jak byste se asi cítili, kdybyste se dozvěděli to, co Ježíš řekl o vaší moci místodržitele? Proč?
Vysvětlete, že Ježíšovo prohlášení zaznamenané ve verši 11 o tom, že židovští vůdci mají „většíť hřích“, naznačovalo, že pokud by Pilát svolil k přání zástupu a nařídil by Ježíšovo ukřižování, pak by se provinil hříchem, ale ne do stejné míry jako ti, kteří aktivně usilovali o Ježíšovu smrt.
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Matouše 27:19 a zjistili, co Pilátova žena radila Pilátovi, aby udělal. Požádejte studenty, aby se podělili o to, co zjistili.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 19:12–15. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co se Pilát snažil s Ježíšem udělat a jak Židé zareagovali.
Co židovští vůdci řekli Pilátovi, když se dozvěděli, že chce Ježíše propustit?
Připomeňte studentům, že císař byl římský vládce, který udělil Pilátovi úřad Judského místodržitele. Při několika předešlých událostech Pilát nařídil římským vojákům vraždit Židy a poskvrnil některé jejich posvátné náboženské tradice. Císař byl o jeho jednání informován a pokáral ho. (Viz kap. 34, poznámka 7 v knize Jamese E. Talmage Jesus the Christ, 3rd ed. [1916], 648–649.)
Co by se mohlo Pilátovi stát, kdyby Židé oznámili, že není „přítel císařův“? (Verš 12.) (Pokud by měl císař podezření, že mu Pilát není oddaný, mohl by ho zbavit jeho úřadu a moci místodržitele.)
Vysvětlete, že Pilát se musel rozhodnout mezi tím, zda ochrání své vlastní zájmy, nebo propustí Spasitele, o kterém věděl, že je nevinný.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 19:16. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co se Pilát rozhodl udělat.
Co se Pilát rozhodl udělat?
Co tato volba vypovídá o tom, o co si Pilát dělal pravděpodobně největší starosti? (Až studenti odpovědí, napište na tabuli pod nadpis „O co si dělal starosti Pilát“ tato slova: o sebe; svůj úřad a moc.)
Jaké zásadě se můžeme naučit z rozhodnutí Piláta, který upřednostnil své zájmy před propuštěním Spasitele, o kterém věděl, že je nevinný? (Poté, co studenti odpovědí, napište na tabuli tuto zásadu: Upřednostňování svých vlastních zájmů před konáním toho, co je správné, nás povede k hříchu.)
V jakých situacích můžeme být pokoušeni upřednostňovat své vlastní zájmy před konáním toho, co je správné?
Co můžeme dělat, abychom překonali pokušení upřednostňovat své vlastní zájmy před konáním toho, co je správné?
Vyzvěte studenty, aby se při studiu posledních chvil smrtelného života Ježíše Krista zaměřili na to, čemu se mohou naučit o charakteru Krista ve srovnání s charakterem Piláta.
Ježíš je ukřižován a Jeho tělo je uloženo do hrobu
Shrňte Jana 19:17–24 vysvětlením, že Ježíš nesl svůj kříž na Golgotu, kde byl ukřižován.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 19:25–27. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, kdo byl přítomen u toho, když byl Ježíš ukřižován.
Kdo stál blízko kříže, když byl Ježíš ukřižován? (Poté, co studenti odpovědí, vysvětlete, že slova učedník „kteréhož [Ježíš] miloval“ [verš 26] označují apoštola Jana, jenž byl rovněž známý jako Jan Milovaný.)
O koho si podle veršů 26–27 dělal Ježíš starost, když visel na kříži? Co nařídil Janovi, aby udělal? (Aby se postaral o Jeho matku, jako by byla jeho vlastní. Na tabuli pod nadpis „O co si dělal starosti Ježíš Kristus“ napište blaho Jeho matky.)
Je-li to možné, poskytněte studentům výtisk následujících slov staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů. Požádejte některého studenta, aby je přečetl.
Obrázek
Starší David A. Bednar
„Náš pravý morální charakter se projevuje … v moci rozpoznat utrpení druhých, když sami trpíme; ve schopnosti odhalit, že jsou hladoví, když sami máme hlad; a v moci nabídnout jim pomocnou ruku a projevit soucit jejich duchovnímu utrpení, když jsme sami uprostřed duchovního strádání. Tudíž charakter se projevuje tím, že projevujeme zájem o druhé a pomáháme jim, zatímco přirozená a instinktivní reakce je zaměřovat se pouze na své vlastní problémy a těžkosti. Pokud je skutečně tato dovednost vrcholným měřítkem morálního charakteru, pak je Spasitel světa dokonalým příkladem tohoto pevného a laskavého charakteru.“ („The Character of Christ“ [Brigham Young University–Idaho Religion Symposium, Jan. 25, 2003], 2–3.)
Co můžeme na základě toho, co jsme se dozvěděli z Jana 18–19 o Spasitelově charakteru, dělat, abychom následovali Jeho příklad? (Až studenti odpovědí, napište na tabuli tuto pravdu: Spasitelův příklad můžeme následovat tím, že se rozhodneme pomáhat druhým, i když sami potřebujeme pomoc.)
Jak můžeme překonat touhu zaměřovat se hlavně na sebe a rozhodnout se pomáhat druhým, i když možná sami potřebujeme pomoc?
Kdy jste byli svědky toho, jak se někdo rozhodl následovat Spasitelův příklad tím, že pomáhal druhým, i když byl sám v nouzi?
Mohli byste se podělit o své svědectví o Ježíši Kristu a Jeho dokonalém příkladu toho, jak klást potřeby druhých před ty vlastní. Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali, co budou dělat pro to, aby následovali Spasitelův příklad.
Shrňte Jana 19:28–42 tím, že vysvětlíte, že poté, co Ježíš zemřel, požádal Jozef z Arimatie Piláta o Ježíšovo tělo. Jozef s Nikodémem pak Spasitelovo tělo připravili a uložili ho do hrobu, který Jozef daroval.
„Tato slova [‚Já jsem‘] jsou přeložena z řeckých slov egō eimi a jsou použita i na mnoha dalších místech v Janovi, když se mluví o božskosti Ježíše Krista. … Poté, co Spasitel tato slova pronesl, muži a služebníci ‚postoupili nazpět, a padli na zem‘ (Jan 18:6), ‚očividně neschopni mít nad Ježíšem moc, ledaže by jim ji dal.‘ (Bruce R. McConkie, Doctrinal New Testament Commentary, 1:780.) ‚Prostá důstojnost a mírná, a přesto nepřekonatelná síla Kristovy přítomnosti se ukázaly být mocnější než silné paže a zbraně páchající násilí.‘ (James E. Talmage, Jesus the Christ, 3rd ed. [1916], 615.) Tento detail ukazuje, že Spasitel měl schopnost přemoci své únosce, ale dobrovolně se podrobil zatčení a ukřižování.“ (New Testament Student Manual [Church Educational System manual, 2014], 256.)
Jan 19:12, 16. Proč Pilát učinil rozhodnutí, o němž věděl, že je špatné?
Starší James E. Talmage z Kvora Dvanácti apoštolů poskytl toto užitečné vysvětlení toho, proč Pilát učinil rozhodnutí, o němž věděl, že je špatné:
„Co bylo příčinou Pilátovy slabosti? Byl zástupcem vladaře a císařským prokurátorem, který měl moc ukřižovat nebo zachránit; úředně byl samovládce. Nepochybně byl přesvědčen o Kristově bezúhonnosti a měl touhu Ho před ukřižováním zachránit. Proč tedy Pilát váhal a nakonec jednal v rozporu se svým svědomím a vůlí? Protože byl koneckonců více otrokem než svobodným občanem. Byl otrokem své minulosti. Věděl, že kdyby si na něj Židé v Římě stěžovali, musel by nést následky za své uplácení a krutosti a za vydírání a neospravedlnitelné zabíjení, které způsobil. Byl římským panovníkem, ale lid, který byl pod jeho úřední nadvládou, s potěšením sledoval, jak se děsí, když mu vyhrožovali, že ho udají jeho císařskému pánu Tiberiovi.“ (Jesus the Christ, 3rd ed. [1916], 641.)
Starší Talmage dále poznamenal, že „Pilát věděl, co je správné, ale postrádal morální odvahu podle toho jednat.“ (Kap. 34, poznámka 7 v knize Jesus the Christ, 648.)
Jan 19:31–36. „Židé … prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich“
Oběti ukřižování žily někdy před samotnou smrtí několik dnů v hrozných bolestech. Poté, co zemřeli, bylo zvykem Římanů nechávat jejich těla na křížích, aby zastrašili ty, kteří měli v úmyslu spáchat nějaký zločin. Zákon Mojžíšův nicméně zakazoval nechávat těla zločinců viset na kříži přes noc. (Viz Deuteronomium 21:22–23.) V případě Ježíšova Ukřižování byl navíc druhý den sabat. Proto židovští vůdci chtěli, aby byla těla z křížů odstraněna před západem slunce, kdy začínal sabat, a chtěli urychlit smrt těchto tří mužů tím, že požadovali, aby jim byly zlámány nohy. To by způsobilo, že by tyto oběti trpěly křečemi v hrudníku a špatně by se jim dýchalo, protože by jejich nohy již nemohly podpírat váhu těla. Když římští vojáci zlomili nohy dvěma mužům, kteří byli ukřižováni spolu s Ježíšem, shledali, že je Ježíš již mrtvý, a tak neměli potřebu mu nohy zlámat.
Tato důležitá chvíle na kříži naplnila starozákonní proroctví: „Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.“ (Žalmy 34:20.) Navíc Pán Izraelitům nařídil, aby beránci, kteří byli nástinem Ježíšovy oběti jakožto Beránka Božího, neměli při přesnicích zlomené žádné kosti. (Viz Exodus 12:46.)