Pomocné sdružení – božská organizace pro ženy

„Budete-li žít podle svých výsad, andělům nebude možné zabránit v tom, aby nebyli vašimi společníky.“

Ze života Josepha Smitha

Na jaře roku 1842 byli členové Církve v Nauvoo plně zapojeni do práce na stavbě zdejšího chrámu. Mezi nimi byly i dvě členky – Sarah Granger Kimballová a její švadlena, Margaret A. Cooková – které se jednou při rozhovoru rozhodly, že spojí své úsilí, aby pomohly těm, kteří na chrámu pracovali. Sestra Kimballová řekla, že opatří látku, aby sestra Cooková mohla ušít košile pro muže. Tyto dvě ženy se rozhodly vyzvat i další sestry, aby se k nim připojily a aby založily dámskou společnost a dále rozvíjely své dobročinné úsilí. Sarah Granger Kimballová zaznamenala: „Sestry ze sousedství se sešly u mě v salonu a rozhodly se, že se zorganizují. Byla jsem pověřena zajít za sestrou Elizou R. Snowovou a požádat ji, aby pro nás sepsala stanovy a předpisy, a předat je před naší příští čtvrteční schůzkou presidentu Josephu Smithovi.“

Když se Prorok podíval na navržené stanovy a předpisy, prohlásil, že lepší neviděl, ale pak řekl: „,Tohle není to, co si přejete. Vyřiďte sestrám, že jejich oběť je Pánem přijata a že má pro ně něco lepšího než psané stanovy. Zvu je všechny, aby se setkaly se mnou a s několika bratřími… příští čtvrtek odpoledne.‘“¹

A tak se 17. března Prorok, doprovázen staršími Johnem Taylorem a Willardem Richardsem, setkal s 20 ženami různého věku v horní místnosti červeného cihlového obchodu. Prorok oficiálně zorganizoval Pomocné sdružení žen v Nauvoo a učil přítomné o cílech této nové organizace. Sestry si zvolily Emmu Smithovou jako presidentku Pomocného sdružení, a Emma si vybrala dvě rádkyně. Prorok pak přečetl zjevení, které obdržel o 12 let dříve a v němž Pán pověřil Emmu, aby vybrala náboženské písně pro publikování, a kde ji nazval „vyvolenou paní“ (NaS 25:3). Emma Smithová pak povstala a promluvila, přičemž zdůraznila nesmírné možnosti tohoto sdružení: „Chystáme se vykonat něco neobyčejného… Očekáváme neobyčejné příležitosti a naléhavé výzvy.“²

Emma Smithová, první generální presidentka Pomocného sdružení, měla vždy velkou touhu sloužit druhým a budovat Boží království – jednou prohlásila, že chce být „požehnáním pro všechny ty, kteří ode mne jakýmkoli způsobem budou cokoli potřebovat“.³ Ve státě New York ušila oblečení pro čtyři misionáře, kteří byli povoláni kázat evangelium Lamanitům. V Kirtlandu společně s dalšími ženami shromažďovala přikrývky, potraviny a oblečení pro účastníky Sionské výpravy, kteří je vzali trpícím Svatým ve státě Missouri. Pomáhala připravovat jídlo a zhotovovat punčochy, kalhoty a kabáty pro dělníky pracující na chrámu Kirtland. Ubytovala u nich doma tolik dělníků pracujících na chrámu, takže musela i s Josephem spát na podlaze. Vprvních dnech budování města Nauvoo zasvětila většinu svého času a pozornosti péči o mnoho nemocných, kteří měli malárii a kteří tábořili u jejich domu na břehu řeky Mississippi. V těchto i v jiných případech byla příkladem toho, jak v tehdejší době mnohé sestry sloužily. Polly Angellová vzpomínala na to, že Prorok, když uviděl skupinu žen, které šily závoje používané pro rozčlenění prostoru v chrámu Kirtland, řekl: „Nuže, sestry, … jste vždy po ruce. Sestry jsou vždy první a nejpřednější ve všech dobrých skutcích.“⁴

Od oněch prvních dnů Pomocného sdružení jsou ženy v Církvi i nadále ohromnou silou ve věci dobra. Na shromáždění, které se konalo týden po zorganizování Pomocného sdružení, Lucy Mack Smithová, Prorokova matka, dala sestrám radu, která platí i pro miliony žen v dnešní Církvi: „Musíme se o sebe vzájemně starat, bdít nad sebou, vzájemně se utěšovat a získávat ponaučení, abychom mohly všechny společně zasednout v nebi.“⁵

Učení Josepha Smitha

Pomocné sdružení, zorganizované pod vedením kněžství a podle jeho vzoru, je nezbytnou součástí Církve.

Sarah Granger Kimballová zaznamenala, že krátce předtím, než Prorok Joseph Smith zorganizoval Pomocné sdružení, řekl: „Zorganizuji ženy pod vedením kněžství, podle vzoru kněžství… Církev nebyla dokonale zorganizována, dokud nebyly takto zorganizovány ženy.“⁶

V Prorokově životopise, v záznamu z 24. března 1842, se píše: „Organizace [Pomocného sdružení žen] byla dnes dokončena. Paní Emma Smithová se zhostila křesla presidentky; paní Elizabeth Ann Whitneyová a Sarah M. Clevelandová jsou jejími rádkyněmi; slečna Elvira [Cowlesová] je pokladnicí a naše proslulá a talentovaná básnířka, slečna Eliza R. Snowová, je tajemnicí.“⁷

Eliza R. Snowová zaznamenala: „President Joseph Smith povstal. Promluvil o organizaci Pomocného sdružení žen; řekl, že má velký zájem na tom, aby toto sdružení bylo zřízeno ke slávě Nejvyššího přijatelným způsobem.“⁸

Eliza R. Snowová také zaznamenala: „[Joseph Smith] vyzval sestry, aby vždy soustřeďovaly svou víru a modlitby na… ony věrné muže, jež Bůh postavil do vedení Církve, aby vedli Jeho lid, a aby v ně vždy vkládaly důvěru; že je máme vždy svými modlitbami posilovat a podporovat… Bude-li toto Sdružení naslouchat radám Všemohoucího skrze vedoucí Církve, budou mít ve svém středu moc vládnout královnám.“⁹

„Toto Sdružení má získávat pokyny skrze řád, který ustanovil Bůh – prostřednictvím těch, kteří jsou ustanoveni jako vedoucí – a nyní vám předávám klíč ve jménu Božím, a toto Sdružení se bude radovat, a poznání a inteligence od nynějška bude plynout shůry – toto je počátek lepších dnů pro toto Sdružení.“¹⁰

Pomocné sdružení umožňuje ženám jednat podle jejich dobročinné povahy a pečovat o potřebné.

„Toto je dobročinné Sdružení, a je dobročinné podle vaší povahy; pro ženy je přirozené, že mají smysl pro dobročinnost a laskavost. Nyní jste v situaci, kdy můžete jednat podle těchto náklonností, které vám Bůh zasadil do srdce.“¹¹

„Ježíš pravil: ,Budete konat to, co mne činiti vidíte.‘ [Viz 2. Nefi 31:12.] Toto jsou velká klíčová slova, podle nichž má toto sdružení jednat.“¹²

Willard Richards zaznamenal: „Na shromáždění [Pomocného sdružení žen] promluvil president Joseph Smith, aby objasnil účel Sdružení – že toto Sdružení sester může podněcovat bratry k dobrým skutkům tím, že se bude starat o potřeby chudých – hledajíc příležitosti k dobročinnosti a sloužíc jejich potřebám – a že bude pomáhat napravovat mravy a posilovat ctnosti tohoto společenství.“¹³

„Navštívil jsem, na požádání, Pomocné sdružení žen, jehož cílem je pomáhat chudým, strádajícím, vdovám a sirotkům a naplňovat veškeré dobročinné účely… Zorganizování tohoto sdružení i následných shromáždění se účastnilo velmi mnoho žen, z nichž některé jsou nanejvýš inteligentní, soucitné, lidumilné a úctyhodné dámy; jsme si zcela jisti, díky tomu, že známe ony čisté zásady dobročinnosti, které spontánně plynou z jejich soucitného a lidumilného nitra, že s prostředky, které budou moci používat, přispěchají na pomoc cizincům; nalijí olej a víno na zraněné srdce strádajících; osuší slzy sirotkům a rozradostní srdce vdov.

Naše ženy se vždy vyznačovaly svými dobročinnými a laskavými skutky;… uprostřed pronásledování, když jejich bezmocným ratolestem utrhávali chléb od úst krutí utiskovatelé, byly vždy ochotny otevřít dveře znaveným poutníkům, rozdělit se o skrovnou almužnu s hladovými a ze svého vyloupeného a ožebračeného šatníku se rozdělit s těmi, kteří byli ještě nuznější a chudší; a nyní, když žijí v příznivějším kraji a mezi méně barbarskými lidmi a mají prostředky, které až dosud neměly, jsme přesvědčeni, že díky jejich soustředěnému úsilí se stav utrpení chudých, cizinců i těch, kteří jsou bez otce, zlepší.“¹⁴

Pomocné sdružení povzbuzuje ženy, aby jednaly ve svatosti a aby se vzájemně poučovaly.

„Účelem Pomocného sdružení dam není pouze ulehčit chudým, ale spasit duše.“¹⁵

„Milované sestry,… přejeme si, abyste konaly svou část díla, a my budeme konat tu svou, neboť si přejeme dodržovat přikázání Boží ve všech věcech, tak jak jsou nám předávána přímo z nebe, a žít každým slovem, které vychází z úst Páně. Kéž Bůh přidá požehnání na vaši hlavu a vede vás stezkou ctnosti, čistoty a milosti.“¹⁶

„[Pomocnému] sdružení se daří dobře: jejich zásadou je jednat ve svatosti. Bůh vás miluje, a vaše modlitby za mne zmohou mnoho: nechť za mne nepřestávají neustále stoupat k Bohu.“¹⁷

„Musíte potlačit nepravost a svým dobrým příkladem povzbuzovat starší k dobrým skutkům.“¹⁸

Willard Richards zaznamenal: „President Joseph Smith přečetl z knihy Nauky a smluv [NaS 25] zjevení dané Emmě Smithové; a řekl, že má… všem vysvětlovat písma; a učit ženskou část společenství; a že nejen ona sama, ale i ostatní mohou dosáhnout týchž požehnání.“¹⁹

Eliza R. Snowová zaznamenala: „Vzhledem k tomu, že [Prorok Joseph Smith] měl tuto příležitost, chystal se poučit dámy tohoto Sdružení a nastínit jim, jak se mají chovat, aby mohly jednat podle vůle Boží…

Budete-li žít podle těchto zásad, jak veliká a slavná bude vaše odměna v celestiálním království! Budete-li žít podle svých výsad, andělům nebude možné zabránit v tom, aby nebyli vašimi společníky. Jsou-li ženy čisté a nevinné, mohou přijít do přítomnosti Boží; neboť co je Bohu příjemnějšího než nevinnost; musíte být nevinné, jinak nemůžete předstoupit před Boha: máme-li předstoupit před Boha, musíme se uchovat čistými, jako i On je čistý.“²⁰

Pomocné sdružení povzbuzuje ženy, aby následovaly příklad Spasitele a aby, podobně jako On, projevovaly ostatním milosrdenství a vyhýbaly se sporům.

„Chcete-li, aby k vám byl Bůh milosrdný, buďte milosrdné jedna k druhé… Jsme naplněni sobectvím; ďábel nám lichotí, že jsme velmi spravedliví, když se paseme na chybách druhých. Můžeme žít jen tak, že budeme uctívat našeho Boha; každý to musí dělat sám za sebe; nikdo to nemůže udělat za jiného. Spasitel jednal s Petrem velmi jemně, když řekl: ,Ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.‘ [Lukáš 22:32.] Při jiné příležitosti mu řekl: ,Miluješ-li mne?‘, a když Petr odpověděl, řekl: ,Pasiž ovce mé.‘ [Jan 21:15–17.] Pokud sestry [milují] Pána, nechť ovce pasou, a nechť je neničí…

Sestry tohoto sdružení, mají být mezi vámi spory? To nedopustím. Musíte činit pokání a získat lásku Boží. Pryč s farizejstvím. Nejlepším měřítkem nebo zásadou, kterou můžeme chudé přivést k pokání, je zaopatřit jejich potřeby.“²¹

Eliza R. Snowová zaznamenala tato Prorokova slova: „Ačkoli jsou mezi námi nehodní, ti ctnostní nemají z domýšlivosti tyto nešťastníky zbytečně trápit a utiskovat – dokonce i oni mají být povzbuzováni, aby napříště žili tak, aby je toto sdružení, které je tou nejlepší částí tohoto společenství, chovalo v úctě. Řekl, že členkám tohoto sdružení doporučuje dvě věci, dvojnásobně střežit svůj jazyk: žádná organizovaná skupina bez toho nemůže vůbec existovat… Cílem je napravit ty, kteří nejsou tak dobří, a vrátit je na stezku ctnosti, aby mohli být počítáni mezi ty dobré…

… Zkoumejte sami sebe – jazyk je neukázněná část těla – držte jazyk za zuby ohledně toho, co je nedůležité – jedna malá pomluva může zachvátit ohněm celý svět.“²²

„Lišky maličké škodí vinicím – maličká zla Církvi ubližují nejvíce. Chováte-li zlé pocity a mluvíte-li o nich mezi sebou, má to sklon dělat zlou krev.“²³

„Nekažte nikomu pověst. Pokud se budou členky Sdružení chovat nevhodně, projednejte to s nimi a uchovejte veškeré své jednání ve svém nitru, a považujte pověst každé členky za posvátnou.“²⁴

Doporučení ke studiu a k výuce

Při studiu této kapitoly nebo při přípravě na výuku zvažte níže uvedené náměty. Další užitečné informace najdete na stranách vii–xii.

Přečtěte si slova Emmy Smithové uvedená nahoře na straně 446. Proč jsou podle vašeho názoru sestry z Pomocného sdružení schopny dosáhnout neobyčejných věcí? Jak jste byli vy a vaše rodina požehnáni díky úsilí sester z Pomocného sdružení? Přečtěte si rady Lucy Mack Smithové, které jsou uvedeny dole na straně 446. Jak sestry z Pomocného sdružení následují tyto rady v dnešní době?
Prorok Joseph Smith zorganizoval Pomocné sdružení „pod vedením kněžství, podle vzoru kněžství“ (strana 447). Jak se díky tomuto odlišují od ostatních organizací na světě, které mají také za cíl sloužit? (Některé příklady najdete na straně 447.) Proč podle vás Církev „nebyla dokonale zorganizována“, dokud Joseph Smith nezorganizoval Pomocné sdružení?
V čem se dnešní zodpovědnosti sester z Pomocného sdružení podobají úkolům, které sestry dostaly od Josepha Smitha? (Některé příklady najdete na stranách 447–449.) Přečtěte si druhý odstavec na straně 448. Jak nám příležitosti ke službě pomáhají stát se více takovými, jako je Spasitel?
Přečtěte si třetí odstavec na straně 449. Co podle vás znamená spasit duši? Jak členky Pomocného sdružení, ať již z hlediska časného nebo duchovního, naplňují tuto zodpovědnost?
Projděte si třetí odstavec na straně 448 a předposlední odstavec na straně 449. Jak mohou sestry z Pomocného sdružení povzbuzovat nositele kněžství k dobrým skutkům? Jak mohou nositelé kněžství podporovat sestry z Pomocného sdružení v jejich práci?
Přečtěte si poslední odstavec na straně 449. Co se z těchto slov dozvídáme o tom, jaké má každá sestra zodpovědnosti a příležitosti?
Prorok varoval před tím, abychom se „[pásli] na chybách druhých“ (strana 450). Co si myslíte, že to znamená? Jak tento postoj může brzdit úsilí Pomocného sdružení – nebo jakéhokoli kvora nebo skupiny v Církvi? Co můžeme dělat pro to, abychom pásli Pánovy ovce, a nepásli se na jejich chybách?

Související verše z písem: Přísloví 31:10–31; 1. Korintským 13:8; NaS 25:1–16; 88:125