Poznávání věčných pravd

„Člověk není spasen rychleji, než jak rychle získává poznání.“

Ze života Josepha Smitha

Prorok Joseph Smith „se velmi rád učil“, napsal George Q. Cannon. „Miloval poznání kvůli jeho spravedlivé moci. Během strastí, které ho obklopovaly ode dne, kdy poprvé skeptickému světu oznámil své spojení s nebesy, se vždy snažil získávat další poznání. Pán mu přikázal, aby studoval, a on byl poslušný… Jeho mysl, oživena Svatým Duchem, pohotově chápala veškeré pravdivé zásady, a postupně si osvojoval tyto oblasti vědění a stal se jejich učitelem.“¹

V roce 1833 měli Prorok a skupina Svatých v Kirtlandu jedinečnou příležitosti studovat evangelium. V lednu onoho roku Prorok zorganizoval, v souladu s příkazem Páně (viz NaS 88:127–141), Školu proroků, aby školil nositele kněžství v jejich církevních zodpovědnostech a aby je připravil na kázání evangelia. Výuka se konala v prvním patře obchodu Newela K. Whitneyho, kde Prorok bydlel. Účastnilo se jí asi 25 bratří, přičemž někteří cestovali stovky kilometrů, aby měli příležitost studovat evangelium v místnosti, která nebyla o moc větší než 3 x 4 metry. Mnozí z nich se později stali apoštoly, sedmdesátníky a dalšími církevními vedoucími. Ačkoli se Prorok a ostatní bratří občas věnovali studiu jazyka, zaměřovali se především na studium nauk evangelia – učili se pilně od časného rána až do pozdního odpoledne. Tato škola trvala čtyři měsíce, a podobné školy, kterých se účastnily stovky lidí, se později konaly v Kirtlandu a také ve státě Missouri.

Během setkání školy, které se konalo 27. února 1833, Prorok obdržel důležité zjevení. V prvních dnech Církve bylo užívání alkoholu, tabáku, kávy a černého čaje běžné ve společnosti i mezi členy Církve. Když Prorok viděl, jak bratří ve škole užívají tabák, začalo ho to znepokojovat. Brigham Young vzpomínal: „Když se po snídani shromáždili v této místnosti, nejprve si zapálili dýmky, a zatímco pokuřovali, hovořili o velikých věcech království… Když Prorok vešel do místnosti, aby účastníky školy učil, často byl zahalen oblakem tabákového kouře. To spolu se stížnostmi jeho ženy, která musela čistit zašpiněnou podlahu [od žvýkání tabáku], vedlo Proroka k tomu, že o tom začal přemýšlet a tázal se Pána, jaký postoj mají mít starší k užívání tabáku, a výsledkem jeho dotazu bylo zjevení známé jako Slovo moudrosti.“²

Radami danými v tomto zjevení se řídily miliony lidí a obdržely časná a duchovní požehnání – včetně moudrosti a velikých pokladů poznání, která jsou slíbena těm, kteří kráčejí v poslušnosti Božích přikázání. (Viz NaS 89:19.)

Na bratry, kteří se účastnili Školy proroků, byly vylity poklady duchovního poznání, díky čemuž udělali velký pokrok v porozumění evangeliu. Na setkání školy, které se konalo 18. března 1833, byli Sidney Rigdon a Frederick G. Williams ustanoveni jako Prorokovi rádci v Prvním předsednictvu. Poté Prorok „vybídl bratří, aby byli věrní a pilní v dodržování přikázání Božích, a předal mnohá ponaučení k prospěchu Svatých, se zaslíbením, že čistí v srdci uzří nebeské vidění; a po krátkém setrvání v tiché modlitbě se toto zaslíbení naplnilo; neboť mnohým přítomným Duch Boží otevřel oči jejich porozumění, aby mohli vidět mnohé věci… Mnozí bratří viděli nebeské vidění Spasitele a zástupy andělů a mnohé jiné věci“.³

Prorok řekl: „Z tváře účastníků Školy proroků a Svatých neustále vyzařovala veliká radost a uspokojení v důsledku zjevených věcí a našeho pokroku v poznávání Boha.“⁴

Učení Josepha Smitha

Evangelium Ježíše Krista zahrnuje veškerou pravdu; věřící přijímají pravdy, které Bůh zjevil, a odkládají falešné tradice.

„Mormonismus představuje pravdu; a každý, kdo ho přijímá, ví, že se může svobodně rozhodnout, že přijme každou pravdu – následkem čehož mu z krku rázem spadnou okovy pověrčivosti, náboženské nesnášenlivosti, nevědomosti a kněžské lstivosti; a oči se mu otevřou, aby mohl vidět pravdu, a pravda velkolepě vítězí nad kněžskou lstivostí …

… Mormonismus představuje pravdu, jinými slovy nauka Svatých posledních dnů je pravda… První a základní zásadou našeho svatého náboženství je, že věříme, že když se pravda jasně projeví naší mysli, a my o ní máme ten nejvyšší důkaz, máme právo přijmout veškerou pravdu a každou její částečku bez omezení, aniž by nám v tom stanovily hranice, nebo nám v tom bránily, různá vyznání či pověrčivé názory lidí nebo nadvláda jednoho nad druhým.“⁵

V lednu 1843 Joseph Smith hovořil s několika lidmi, kteří nebyli členy Církve: „Prohlásil jsem, že největší názorový rozdíl mezi Svatými posledních dnů a sektáři je ten, že ti druzí jsou omezeni určitým vlastním vyznáním, které zbavuje členy dané sekty výsady věřit čemukoli, co v tomto vyznání obsaženo není, kdežto Svatí posledních dnů… jsou připraveni věřit všem pravdivým zásadám, které existují, tak, jak jsou čas od času zjevovány.“⁶

„Nemohu věřit žádnému vyznání různých denominací, protože všechny v sobě mají něco, s čím nemohu souhlasit, ačkoli všechny obsahují určitou pravdu. Chtěl bych vstoupit do přítomnosti Boží a učit se všem věcem; avšak tato vyznání vytyčují meze a praví: ,Až potud dojdeš, a dále nic‘ [viz Job 38:11]; s čímž já nemohu souhlasit.“⁷

“„Všem těm, kteří chtějí vytyčovat meze Všemohoucímu, pravím: Přijdete o slávu Boží. Aby se člověk stal spoludědicem dědictví Synova, musí odložit všechny své falešné tradice.“⁸

„Pochopit to, co Bůh stanovil před založením světa, je pro nás velikým poznáním. Kdo to ví? Je vrozeným sklonem lidstva vytyčovat meze a stanovovat hranice dílům a cestám Všemohoucího… To, co bylo skryto před založením světa, je v těchto posledních dnech zjevováno nemluvňatům a kojencům [viz NaS 128:18].“⁹

„Když lidé otevírají ústa svá proti [pravdě], neubližují mně, ale ubližují sobě… Když to, co je nanejvýš důležité, slabomyslní lidé přejdou, aniž by tomu věnovali jedinou myšlenku, já chci vidět pravdu ve všech jejích spojitostech a přitisknout ji k hrudi. Věřím všemu, co kdy Bůh zjevil, a nikdy jsem neslyšel o tom, že by člověk byl zatracen kvůli tomu, že by věřil až příliš; lidé jsou však zatracováni kvůli nevíře.“¹⁰

„Když Bůh nabízí člověku požehnání nebo poznání, a on ho odmítá přijmout, bude zatracen. Izraelité se modlili o to, aby Bůh promlouval k Mojžíšovi, a nikoli k nim; v důsledku čehož je proklel tělesným zákonem.“¹¹

„Vždy s potěšením sleduji, jak pravda vítězí nad omylem a jak temnota ustupuje světlu.“¹²

Poznávání věčných pravd je nezbytné pro získání spasení.

„Poznání je nezbytné pro život a zbožnost. Běda kněžím a duchovním, kteří káží, že poznání není pro život a spasení nezbytné. Odstraňte apoštoly, atd., odstraňte poznání a zjistíte, že jste hodni zatracení pekla. Poznání je zjevení. Slyšte, vy všichni bratří, tento veliký klíč: poznání je moc Boží ku spasení.“¹³

„Poznání odstraňuje temnotu, nejistotu a pochyby; neboť tyto věci nemohou existovat tam, kde je poznání… V poznání se skrývá moc. Bůh má víc moci než všechny ostatní bytosti, protože má větší poznání; a tudíž ví, jak si všechny ostatní bytosti podmanit. Má moc nade všemi.“¹⁴

„Pokud se vzdalujeme od Boha, sestupujeme k ďáblu a ztrácíme poznání, a bez poznání nemůžeme být spaseni, a když je naše srdce naplněno zlem a smýšlíme zle, pak v našem srdci není místo pro dobro či dobré smýšlení. Cožpak Bůh není dobrý? Pak buďte dobří i vy; je-li On věrný, pak buďte věrní i vy. Přidejte k víře své ctnost, ke ctnosti poznání a usilujte o každou dobrou věc. [Viz 2. Petrova 1:5.]

… Člověk není spasen rychleji, než jak rychle získává poznání, neboť nezíská-li poznání, bude zajat nějakou zlou mocí na onom světě, neboť zlí duchové budou mít více poznání a následně i více moci, než mnozí lidé, kteří jsou na zemi. Je tudíž potřeba, aby nám zjevení pomohlo a dalo nám poznání věcí Božích.“¹⁵

Joseph Smith pronesl níže uvedená slova v dubnu 1843. Toto bylo později zaznamenáno v Nauce a smlouvách 130:18–19: „Jakéhokoli základu inteligence dosáhneme v tomto životě, ten povstane s námi při vzkříšení. A získá-li nějaká osoba více poznání a inteligence v tomto životě skrze svou píli a poslušnost než jiná, bude míti právě tak velikou výhodu ve světě, který přijde.“¹⁶

Joseph Smith pronesl níže uvedená slova v květnu 1843. Toto bylo později zaznamenáno v Nauce a smlouvách 131:6: „Pro člověka je nemožné, aby byl spasen v nevědomosti.“¹⁷

Věčné pravdy poznáváme pilným studiem a modlitbou.

George A. Smith, když sloužil v Prvním předsednictvu, zaznamenal: „Joseph Smith učil, že každý muž a každá žena má žádat Pána o moudrost, aby mohli získat poznání od Toho, kdo je pramenem poznání; a zaslíbení evangelia, jak bylo zjeveno, nás opravňují věřit, že následováním této cesty dospějeme k cíli svého snažení.“¹⁸

Prorok Joseph Smith napsal níže uvedená slova muži, který nedlouho předtím vstoupil do Církve: „Jistě si pamatuješ na svědectví, které jsem vydal ve jménu Pána Ježíše, ohledně velikého díla, které vynesl v posledních dnech. Ty znáš způsob, jakým mluvím – jak jsem Ti ve slabosti a jednoduše oznámil, co mi Pán přinesl, skrze službu svých svatých andělů, pro toto pokolení. Modlím se, aby Ti Pán umožnil uchovávat tyto věci jako poklad ve Tvé mysli, neboť vím, že Jeho Duch vydá svědectví všem těm, kteří pilně usilují o poznání od Něho.“¹⁹

Prorok Joseph Smith napsal níže uvedená slova muži, který se chtěl dozvědět něco více o Církvi: „Studuj Bibli a tolik našich knih, kolik jich budeš moci získat; modli se k Otci ve jménu Ježíše Krista, měj víru v zaslíbení daná otcům, a Tvá mysl bude vedena k pravdě.“²⁰

„Věci Boží mají hluboký význam; a lze je prozkoumat pouze časem a zkušenostmi a pečlivým, rozjímavým a hlubokým přemýšlením. Povedeš-li duši ke spasení, tvá mysl, ó člověče, musí dosáhnout vysoko, až do nejvyšších nebes, a musí pátrat a rozjímat v té nejtemnější hlubině a v rozlehlém prostoru věčnosti — musíš rozmlouvat s Bohem. Jak mnohem důstojnější a vznešenější jsou myšlenky Boží, než marné představy lidského srdce! …

… Nechť nás korunuje poctivost a rozvaha a nestrannost a vážnost a ctnost a čistota a mírnost a jednoduchost, ať již jsme kdekoli; a nechť se zkrátka staneme jako malé děti, bez zášti, lsti či pokrytectví. A nyní, bratří, po vašich strastech, budete-li činit tyto věci a budete-li vždy před zrakem Božím pronášet upřímnou modlitbu a používat víru, On vám dá poznání svým Svatým Duchem, ano, nevyslovitelným darem Ducha Svatého. [Viz NaS 121:26.]“²¹

Věčné pravdy poznáváme postupně a po malých částech; vše můžeme poznávat jen tak rychle, jak jsme schopni to snášet.

„Není moudré, abychom byli obdařeni veškerým poznáním najednou; ale máme získávat poznání postupně, po troškách; pak ho můžeme chápat.“²²

„Když stoupáte po žebříku, musíte začít dole a stoupat příčku po příčce, dokud nevylezete nahoru; a stejné je to i se zásadami evangelia – musíte začít s první a jít dále, dokud se nenaučíte všem zásadám oslavení. Bude to však trvat velmi dlouho od oné chvíle, kdy projdete závojem, než se jim naučíte. Všechno nepochopíme na tomto světě; i za hrobem budeme muset vynaložit veliké úsilí, abychom se naučili svému spasení a oslavení.“²³

Joseph Smith a jeho rádci v Prvním předsednictvu předali níže uvedené ponaučení Svatým, kteří se shromažďovali do Nauvoo: „Těm, kteří… mohou pomáhat v tomto velikém díle, pravíme: nechť sem přijdou; tím, že tak učiní, nejen že napomohou pokroku Království, ale také budou moci mít tu výhodu, že budou získávat ponaučení od Předsednictva a dalších autorit Církve, a budou stoupat výš a výš po žebříku inteligence, až budou moci pochopit ,se všemi Svatými, jaká je širokost a dlouhost a hlubokost a vysokost; a poznat lásku Kristovu, která přesahuje poznání‘. [Viz Efezským 3:18–19.]“²⁴

„Bůh nezjevil Josephovi nic, co by nezjevil Dvanácti, a dokonce i ten nejmenší Svatý může poznávat všechny věci tak rychle, jak je schopen je snášet, neboť ten den musí přijít, kdy nikdo nebude muset říkat svému bližnímu: Poznej Pána; neboť všichni Ho budou znát… od nejmenšího až po největšího. [Viz Jeremiáš 31:34.]“²⁵

Doporučení ke studiu a k výuce

Při studiu této kapitoly nebo při přípravě na výuku zvažte níže uvedené náměty. Další užitečné informace najdete na stranách vii–xii.

Přečtěte si předposlední odstavec na straně 263. Zamyslete se nad tím, jaké zvyky nebo názory mohou v našem životě „stanovovat hranice dílům a cestám Všemohoucího“. Co podle vás musíme dělat, abychom dokázali přijmout všechnu pravdu, kterou nám Pán dá?
Přečtěte si pátý odstavec na straně 264. Při jakých příležitostech poznání vytlačilo temnotu a pochyby z vašeho života? Proč je podle vás poznávání pravdy nezbytné pro získání spasení? (Některé příklady najdete na stranách 264–265.)
Z učení Proroka Josepha se dozvídáme, že Satan chce, abychom poznání ztratili (strany 264–265), ale že Pán nám chce poznání dávat (strany 265–266). Čemu se můžeme naučit z těchto protikladných postojů?
Co můžeme dělat, abychom své poznání pravdy prohloubili? (Některé příklady najdete na stranách 261–262, 265–266.) Přečtěte si druhý odstavec na straně 266. Vyberte několik vlastností uvedených v tomto odstavci. Jak nás každá tato vlastnost připravuje na získání poznání?
Přečtěte si odstavec, který začíná dole na straně 266. Čemu se můžeme naučit z přirovnání našeho poznávání zásad evangelia k lezení po žebříku? Co děláte, abyste se stále snažili prohlubovat svou znalost evangelia?
Co vás napadá nebo jaké pocity to ve vás vyvolává, když přemítáte nad posledním odstavcem této kapitoly?

Související verše z písem: Přísloví 1:7; 1. Timoteovi 2:3–4; 2. Nefi 28:29–31; Alma 5:45–47; NaS 88:118