Kapitola 43: „Byl to prorok Boží‘ – současníci Josepha Smitha svědčí o jeho prorockém poslání

Kapitola 43

„Byl to prorok Boží“ – současníci Josepha Smitha svědčí o jeho prorockém poslání

„Vždy, když pomyslím na to, že jsem vůbec kdy poznal Josepha Smitha, Proroka,… chce [se mi] volat aleluja.“ (Brigham Young)

Ze života Josepha Smitha

V Nauvoo se Svatí často scházeli, aby si vyslechli slova Proroka Josepha Smitha. Vzhledem k tomu, že v Nauvoo nebyla budova, která by byla dostatečně velká na to, aby se do ní vešli všichni Svatí, Prorok často mluvil pod širým nebem. Často promlouval v lesnatém háji západně od chrámu, kde se mohly shromáždit tisíce lidí. Pro církevní vedoucí a řečníky bylo postaveno přenosné pódium a shromáždění seděli na trávě, na kládách nebo na cihlách. Prorok také mluvil na jiných místech v Nauvoo – v dosud nedokončeném chrámu i v soukromých obydlích. Návštěvník města Nauvoo na začátku roku 1843 zaznamenal, že viděl shromáždění, která se konala „na nedokončené podlaze chrámového suterénu, kde Prorok často kázal“.¹

Když Prorok kázal pod širým nebem, často začínal svůj proslov prosbou, aby se Svatí modlili za to, aby vítr nebo déšť ustal, dokud proslov neskončí. Na konferenci, která se konala 8. dubna 1843 v Nauvoo, Prorok začal svůj proslov těmito slovy: „Mám pro shromážděné tři žádosti: tou první je, aby všichni, kdo mají víru, tuto víru použili a modlili se k Pánu, aby utišil vítr; neboť pokud bude vát tak, jak nyní, nebudu moci mluvit dlouho, aniž bych si vážně nepoškodil zdraví; dále bych chtěl požádat o vaše modlitby, aby mi Pán posílil plíce, abych mohl mluvit tak, abyste mě všichni slyšeli; a za třetí, abyste se modlili, aby na mne spočinul Duch Svatý, abych byl schopen říci to, co je pravdivé.“²

Prorokovy proslovy byly pro členy Církve velmi důležité, a někdy mluvil ke shromážděním čítajícím několik tisíc lidí. „Nikdo, kdo mu naslouchal, nikdy nebyl jeho kázáním unaven,“ vzpomínal Parley P. Pratt. „Dokonce vím, že si dokázal po mnoho hodin udržet shromáždění ochotných a dychtivých posluchačů, uprostřed chladného počasí či slunečného dne, deště či větru, přičemž v jednom okamžiku se smáli a v dalším plakali.“³ Alvah J. Alexander, který byl v oné době v Nauvoo chlapcem, vzpomínal: „Žádná zábava ani hry pro mě nebyly tak zajímavé, jako slyšet ho mluvit.“⁴

Amasa Potter vzpomínal na to, jak byl přítomen mocnému kázání, které Prorok Joseph Smith pronesl k velké skupině Svatých v Nauvoo:

„Když [Prorok] mluvil asi třicet minut, zvedl se velký vítr a přišla bouře. Prach byl tak hustý, že jsme téměř neviděli jeden druhého, a někteří začali odcházet, když v tom na ně Joseph zavolal, aby se zastavili a aby své modlitby vznesli k Bohu Všemohoucímu, aby se vítr utišil a déšť přestal, a že se tak stane. Za několik málo minut vítr a déšť ustal a živly se zklidnily a byly klidné jako letní jitro. Bouře se rozdělila a odešla směrem na sever a na jih od města a my jsme v dálce viděli stromy a keře, jak se kývají ve větru, přičemž tam, kde jsme byli my, byl hodinu klid, a během oné doby bylo proneseno jedno z největších kázání, které kdy vyšlo z Prorokových úst, na vznešené téma mrtvých.“⁵

Svatí, kteří slyšeli Proroka Josepha Smitha hovořit, vydávali mocné a působivé svědectví o jeho prorockém poslání. Mnozí z nich zaznamenali své vzpomínky na kázání, která od Proroka vyslechli, a to, co s ním zažili, protože si přáli, aby následné generace věděly, podobně jako oni, že Joseph Smith je vskutku prorokem Božím.

Svědectví o Josephu Smithovi

Podobně jako první Svatí i my můžeme vědět, že Joseph Smith je prorok, skrze něhož Pán znovuzřídil plnost evangelia.

Brigham Young, druhý president Církve: „Vždy, když pomyslím na to, že jsem vůbec kdy poznal Josepha Smitha, Proroka, kterého Pán vzbudil a vysvětil a kterému dal klíče a moc vybudovat království Boží na zemi a podporovat ho, se mi chce volat aleluja. Tyto klíče jsou svěřeny tomuto lidu, a my máme moc pokračovat v díle, které Joseph započal.“⁶

Eliza R. Snowová, generální presidentka Pomocného sdružení v letech 1866–1887: „Ve věci pravdy a spravedlivosti – ve všem, co by bylo přínosem pro jeho bližního, byla jeho bezúhonnost pevná jako pilíře nebes. Věděl, že Bůh ho povolal k tomuto dílu, a všechny mocnosti země a pekla dohromady ho ani neodradily ani neodklonily od jeho záměru. S pomocí Boží a svých bratří položil základy toho největšího díla, které kdy člověk založil – díla, které se svým rozsahem týká nejen všech živých a všech budoucích pokolení, ale také mrtvých.

Statečně a odvážně čelil falešným tradicím, pověrám, náboženstvím, nesnášenlivosti a nevědomosti světa – prokázal věrnost každé z nebe zjevené zásadě – věrnost svým bratřím a věrnost Bohu, a poté zpečetil své svědectví vlastní krví.“⁷

Bathsheba W. Smithová, generální presidentka Pomocného sdružení v letech 1901–1910: „Vím, že je tím, kým prohlašoval, že je – opravdovým prorokem Božím, a Pán skrze něj znovuzřídil věčné evangelium a každý obřad a obdarování, které nás povede do celestiálního království.“⁸

Wilford Woodruff, čtvrtý president Církve: „Chtělo se mně radovat nesmírně z toho, jak jsem znal bratra Josepha, neboť ve svém veřejném i soukromém životě s sebou nesl Ducha Všemohoucího, a projevoval takovou velikost duše, kterou jsem nikdy v nikom jiném neviděl.“⁹

Daniel D. McArthur, jeden z prvních členů Církve, který později vedl jednu z prvních výprav ručních vozíků do Salt Lake City: „Mám svědectví o tom, že byl opravdovým Prorokem žijícího Boha; a čím více jsem naslouchal jeho slovům a viděl jeho skutky, tím více jsem byl přesvědčen, že opravdu viděl Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista, a také svaté anděly Boží… Vždy jsem měl pocit, že kdybych na této zemi nevěděl vůbec nic, určitě jsem věděl to, že je Prorokem.“¹⁰

Alexander McRae, jeden ze spoluvězňů Josepha Smitha v žaláři v Liberty: „Naše důvěra v [Josepha Smitha] jako Proroka byla taková, že když řekl: ,Tak praví Pán,‘ byli jsme si jisti, že se stane, jak řekl; a čím více jsme to zkoušeli, tím větší důvěru jsme měli, neboť se nikdy nestalo, že by se jeho slovo v jediném případě nenaplnilo.“¹¹

Lyman O. Littlefield, člen Sionské výpravy: „Veškerá energie jeho duše byla pohlcena v tomto slavném díle posledních dnů, k němuž ho povolal jeho Božský Mistr.“¹²

Mary Alice Cannon Lambertová, anglická obrácená, která emigrovala do Nauvoo v roce 1843: „Poprvé jsem viděla Josepha Smitha na jaře roku 1843. Když loď, na které jsme se plavili po řece Mississippi, dorazila do přístaviště v Nauvoo, několik vedoucích bratří tam vítalo skupinu Svatých, kteří na lodi připluli. Mezi těmito bratřími byl i Prorok Joseph Smith. Poznala jsem ho okamžitě, jakmile jsem ho zahlédla, a v onom okamžiku jsem obdržela svědectví, že je Prorokem Božím… Nikdo mi ho neukázal. Poznala jsem ho mezi všemi ostatními muži, a i když jsem byla jen dítě (bylo mi pouhých čtrnáct), věděla jsem, že vidím Proroka Božího.“ ¹³

Angus M. Cannon, člen Církve, který své mládí prožil v Nauvoo, a později se stal presidentem kůlu v Salt Lake City: „Na bratra Josepha si zvlášť vzpomínám v souvislosti s jednou událostí, když promlouval ke shromážděným Svatým na jaře roku 1844. Bylo to pod několika velkými duby, v mělkém údolí na jih od chrámu, poblíž ulice Parley. Kázal o tom, že Bůh, při založení své Církve, stanovil, že jen jeden muž je Bohem oprávněn přijímat zjevení, která budou závazná pro Církev… Při téže příležitosti jsem slyšel Proroka prohlásit, že obdržel Melchisedechovo kněžství skrze službu Petra, Jakuba a Jana.

Dojem, který tato inspirovaná slova Josepha Smitha zanechala v mé mladé mysli, mne provází po celý můj další život; a když mou mysl zastírá temnota, jeho svědectví přede mnou živě vystupuje a dává mi důkaz, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je založena a řízena očividnou mocí a pravomocí Boží.“¹⁴

Hyrum Smith, Prorokův bratr a patriarcha Církve: „Existovali proroci i dříve, ale Joseph má ducha a moc všech proroků.“¹⁵

Joseph Smith byl v rozvíjení křesťanského charakteru příkladem, který můžeme následovat.

Parley P. Pratt, člen Kvora Dvanácti apoštolů v letech 1835–1857: „President Joseph Smith měl vysokou a urostlou postavu, byl silný a činorodý; měl světlou barvu pleti, světlé vlasy, modré oči, velmi málo vousů a charakteristický výraz… Výraz jeho tváře byl vždy vlídný, přívětivý, vyzařující inteligenci a blahosklonnost; spojený s pohledem prozrazujícím zájem a s mimovolným úsměvem nebo veselostí, a zcela bez jakékoli odměřenosti nebo strojené vážnosti; a něco bylo na jeho vyrovnaném a pevném pronikavém pohledu, jako kdyby pronikal nejhlubším zákoutím lidského srdce, hleděl do věčnosti, pronikal nebesy a obsáhl všechny světy. Vlastnil vznešenou smělost a nezávislý charakter; jeho chování bylo nenucené a neformální; jeho pokárání strašlivé jako lev; jeho blahosklonnost bezbřehá jako oceán; jeho inteligence univerzální.“¹⁶

John Needham, jeden z prvních anglických obrácených: „Joseph Smith je význačným mužem, mužem zásadovým, mužem přímým; žádný přehnaně pobožný chlapík s vážným a zasmušilým obličejem, ale právě naopak. Pro některé je vskutku kamenem úrazu to, že je tak přímý, otevřený, veselý muž, ale já ho díky tomu mám rád ještě víc.“¹⁷

Emmeline B. Wellsová, generální presidentka Pomocného sdružení v letech 1910–1921: „Svědčím… o tom, že byl tím největším mužem a největším prorokem a největší osobností tohoto pokolení, tím největším, neváhám říci, ode dnů Spasitelových. Vznešenost jeho vzezření byla zcela úžasná. Měli jste dojem, že je mnohem vyšší a mnohem mohutnější, než jakým ve skutečnosti byl. Mnozí z vás si možná všimli lidí, kteří vyvolávají takový dojem, když vstanou a jdou. Takový byl i Prorok Joseph. Nevím o žádných jeho dochovaných portrétech, které by dokázaly zachytit krásu a vznešenost plynoucí z jeho přítomnosti.“ ¹⁸

Mary Alice Cannon Lambertová: „Lásku, kterou k němu Svatí chovali, nelze vyjádřit. Byli ochotni za něj položit život. Když se chystal promluvit, vše se odložilo stranou, aby mohli naslouchat jeho slovům. Nebyl to obyčejný muž. Svatí i hříšníci pociťovali moc a vliv, které ho doprovázely, a dokázali je rozpoznat. Bylo nemožné se s ním setkat a nepociťovat sílu jeho osobnosti a vlivu.“¹⁹

John M. Bernhisel, lékař, který byl několik měsíců v letech 1843 a 1844 ubytován u Josepha a Emmy v Nauvoo: „Joseph Smith je od přirozenosti muž velké duševní síly, a má hodně energie a pevný charakter, je velmi bystrý a má hlubokou znalost lidské povahy. Je to muž klidného úsudku, širokého náhledu na věc, a nápadně se vyznačuje svou láskou ke spravedlnosti. Je laskavý a ochotný, velkorysý a dobrotivý, společenský a veselý a má hloubavou a přemýšlivou mysl. Je čestný, upřímný, nebojácný a nezá vislý, a je prost přetvářky jako nikdo jiný… Jako náboženského učitele i jako člověka ho jeho lid chová ve velké lásce.“²⁰

Jesse N. Smith, bratranec Josepha Smitha: „Mezi všemi lidmi, které jsem kdy viděl, [byl Prorok] člověkem, který byl Bohu zdaleka nejvíce podobným… Vím, že svou povahou nebyl schopen lhát a podvádět a že měl nanejvýš laskavou a vznešenou povahu. V jeho přítomnosti jsem měl pocit, že ve mně může číst skrz naskrz. Vím, že byl vším, čím prohlašoval, že je.“²¹

William Clayton, anglický obrácený, který sloužil jako tajemník Josepha Smitha: „Čím více jsem s ním, tím ho mám raději; čím více ho znám, tím větší důvěru v něj mám.“²²

Joseph F. Smith, šestý president Církve: „Oplýval tou nejvznešenější a nejčistší lidskou povahou, která se často projevovala při nevinné zábavě – když hrál pálkovanou, když zápasil s bratry, když se s nimi škádlil a když se bavil; nebyl jako někdo, kdo by byl upjatě strnulý, a s tváří odlitou z bronzu, která by se neusmívala a která by nepociťovala radost v srdci. On však byl plný radosti; byl plný veselí; byl plný lásky a každé další ušlechtilé vlastnosti, díky níž jsou lidé vznešení a dobří, a zároveň byl prostý a nevinný, takže se mohl snížit do těch nejnižších poměrů; a měl také moc, skrze milost Boží, chápat záměry Všemohoucího. Taková byla povaha Proroka Josepha Smitha.“²³

Joseph Smith, jako prorok, skrze nějž bylo znovuzřízeno evangelium, učil Božímu plánu spasení srozumitelně a s mocí.

Brigham Young: „Znamenitostí slávy charakteru bratra Josepha Smitha bylo, že uměl zredukovat nebeské věci pro chápání smrtelníků. Když kázal lidu – zjevoval věci Boží, vůli Boží, plán spasení, záměry Jehovovy, vztah, ve kterém se nalézáme vůči němu a všem nebeským bytostem – zredukoval své učení tak, aby odpovídalo chápavosti každého muže, ženy a dítěte, a učil naukám tak jasně, jako je jasná dobře vyšlapaná stezka. To mělo každého člověka, který o něm slyšel, přesvědčit o jeho božské pravomoci a moci, neboť nikdo jiný nebyl schopen učit tak, jak to uměl on, a nikdo nemůže zjevovat věci Boží, vyjma skrze zjevení od Ježíše Krista.“²⁴

Howard Coray, tajemník Josepha Smitha: „Studoval jsem evangelium, které zjevil Joseph Smith, a přemýšlel jsem, zda by bylo možné, aby někdo, bez pomoci Ducha Božího, mohl zjevit obdobný systém spasení a oslavení pro člověka. Došel jsem k tomu, že nikoli. Mnohokrát, když jsem sedával a naslouchal jeho kázání na stupínku v Nauvoo, jsem byl zcela unesen jeho nepopsatelnou řečnickou výmluvností – schopností se vyjádřit – když mluvil tak, jak jsem nikdy nikoho jiného mluvit neslyšel.“²⁵

Joseph L. Robinson, rádce v biskupstvu v Nauvoo: „Již dlouho věříme a vpravdě víme, že Joseph Smith je pravým a pokorným Prorokem Božím, ale nyní ho vidíme na vlastní oči, a na vlastní uši slyšíme jeho hlas, který je jako hlas mocných nebeských hromů, a přesto je jeho řeč mírná a poučná a velmi vzdělávající. V jeho slovech a kázání je ale moc a vznešenost, kterou jsme nikdy dříve u nikoho neviděli, neboť on je mocným Prorokem, svatým mužem Božím. Byl vskutku vzdělán ve věcech přináležejících království Božímu a byl navýsost naplněn Duchem Svatým, který byl neustálým společníkem.“²⁶

Orson Spencer, baptistický duchovní, který v roce 1841 vstoupil do Církve: „V nauce pan Smith nesmírně dbá na písma. Nikdy jsem nebyl svědkem toho, že by popíral nebo znevažoval jedinou pravdu ze Starého a Nového zákona; vždy jsem byl ale svědkem toho, že je mistrovsky vysvětluje a obhajuje. Vzhledem k tomu, že je pomazán Bohem za účelem výuky a zdokonalování církve, je třeba, aby věděl, jak dát do pořádku to, čeho se nedostává, aby vynesl na světlo světa věci nové i staré, jako dobře poučený písař. Zdá se, že tento úřad a apoštolství zvelebuje; na jeho pokyn dávní proroci ožívají, a krása a moc jejich zjevení vzbuzují uchvacující zájem všech těch, kteří naslouchají.“²⁷

Jonah R. Ball, člen Církve, který žil v Nauvoo: „Šel jsem na shromáždění. Slyšel jsem Proroka kázat v prostorách chrámu. Přišlo si ho vyslechnout několik tisíc lidí. Není v tom žádné mýlky. To, jak odkrývá písma, přesahuje vypočítavost nebo polemiku. Jeho tématem byla 1. kapitola 2. epištoly Petrovy. Vysvětlil ji tak jasně, jako je jasné [polední] slunce.“²⁸

William Clayton: „Měli jsme tu výsadu mluvit s Josephem Smithem ml., a jsme potěšeni jeho společností… Je to… muž zdravého úsudku a vlastní hojnost inteligence, a když nasloucháte jeho slovům, obdržíte inteligenci, která rozšiřuje vaši mysl a způsobuje, že vaše srdce se raduje. Je velmi přátelský a je pro něj potěšením učit chudé svaté. Mohu s ním mluvit tak snadno, jako mluvím s tebou, a pokud jde o jeho ochotu sdílet ponaučení, říká: ,Přijímám je zdarma, a budu je zdarma dávat.‘ Je ochoten odpovědět na jakoukoli otázku, kterou mu položím, a je potěšen, když mu otázky pokládáme. Zdá se, že je velmi zběhlý v písmech, a když mluví o nějakém tématu, vychází najevo takové světlo a krása, které jsem dosud neviděl. Kdybych měl přijít z Anglie jen proto, abych s ním několik dní pohovořil, měl bych pocit, že jsem bohatě odměněn za obtíže s tím spojené.“²⁹

Mercy Fielding Thompsonová, britská obrácená, jejíž manžel, Robert B. Thompson, sloužil jako tajemník Josepha Smitha: „Naslouchala… jsem jeho jasnému a mistrovskému vysvětlení hlubokých a obtížných otázek. Vše se mu zdálo jednoduché a snadno pochopitelné, a proto je mohl jednoduše vysvětlovat druhým jako nikdo jiný, koho jsem kdy slyšela.“³⁰

Podobně jako první Svatí můžeme i my uchovávat v srdci jako poklad slova Josepha Smitha a žít podle zásad, kterým učil.

Emmeline B. Wellsová: „Měla jsem za to, že jsem v Proroku Josephu Smithovi rozpoznala velikou duchovní moc, která Svatým přinášela radost a útěchu… Moc Boží na něm spočívala do takové míry, že při mnoha příležitostech se zdálo, jako kdyby byl proměněn. Jeho výraz, když byl uvolněný, byl vlídný a téměř dětský; a když promlouval k lidem, kteří, jak se zdálo, ho milovali a téměř zbožňovali, nádhera jeho tváře byla nepopsatelná. Při jiných příležitostech se zdálo, jako kdyby veliká moc jeho vystupování, větší než moc jeho hlasu (který byl podle mě úžasně výmluvný), třásla místem, na němž stál, a pronikala do nitra duše jeho posluchačů, a jsem si jista, že by tehdy položili život za to, aby ho chránili. Vždy jsem okouzleně naslouchala každému jeho slovu – tomuto vyvolenému Božímu v této poslední dispensaci.“³¹

Lorenzo Snow, pátý president Církve: „Poprvé jsem viděl Proroka Josepha, když jsem byl chlapcem [asi sedmnáctiletým]. Promlouval k malé skupině. Vyprávěl jim o návštěvách anděla… Lidé mu rádi naslouchali, protože byl naplněn zjevením… Podle zaslíbení Páně ti, kteří přijali zásady, kterým učil, obdrželi od Pána svědectví o jejich pravdivosti. “³²

Edward Stevenson, člen Sedmdesáti v letech 1844–1897: „Poprvé jsem ho viděl v roce 1834 v Pontiacu [ve státě Michigan] a dojem, který ve mně tehdy zanechal, mně nyní přináší velké potěšení, když o tom mohu vyprávět jeho mnoha přátelům. Láska k němu, jako k pravému Proroku Božímu, se mi nesmazatelně vryla do mysli, a od oné doby jsem ji vždy pociťoval, ačkoli od té doby uplynulo již téměř šedesát let. V témže roce, 1834, uprostřed mnoha velkých shromáždění, Prorok svědčil s velikou mocí o návštěvě Otce a Syna a o svém rozhovoru s nimi. Nikdy dříve jsem nepociťoval takovou moc, jaká byla patrná při těchto příležitostech.“³³

Mary Ann Stearns Wintersová, nevlastní dcera staršího Parleyho P. Pratta: „Stála jsem poblíž Proroka, když kázal indiánům v lesnatém háji u chrámu. Svatý Duch mu ozařoval tvář, až zářila jako svatozář, a jeho slova pronikala do srdce všech, kteří mu naslouchali…

Viděla jsem mrtvá těla bratrů Josepha a Hyruma, když leželi v Mansion House poté, co je přivezli z Carthage, a také jsem viděla oblečení, které měli na sobě, zbarvené krví jejich života. Vím, že to byli muži Boží, Prorok a Patriarcha, opravdoví a věrní. Kéž jsme hodni setkat se s nimi ve světě, který přijde!“³⁴

Wilford Woodruff zaznamenal kázání pronesené 6. dubna 1837: „President Joseph Smith ml. povstal a promlouval ke shromážděným po dobu tří hodin, oděn mocí, duchem a podobou Boží. Vyjevil svou mysl a pocity v domě svých přátel. Předložil mysli starších Izraele mnoho nesmírně důležitých věcí. Ó, kéž nám mohou být zapsány do srdce, jakoby rydlem železným, aby tam zůstaly na věky, abychom je mohli používat ve svém životě [viz Job 19:23–24]. Onen zdroj světla, zásad a ctnosti, který vycházel ze srdce a z úst Proroka Josepha, jehož duše, podobně jako duše Enochova, se rozestřela doširoka jako věčnost – pravím, že tyto důkazy, předložené tak přesvědčivým způsobem, by měly z mysli posluchačů zahnat do zapomnění každou částečku nevíry a pochybností, neboť taková řeč, postoj, zásada a duch nemůže plynout z temnoty. Joseph Smith ml. je prorok Boží, vzbuzený pro vysvobození Izraele, tak pravý, jako je mé srdce, které nyní hoří v mém nitru.“³⁵

Brigham Young: „Od prvního okamžiku, kdy jsem viděl Proroka Josepha, jsem nikdy nezapomněl ani na jedno slovo, které z něho vzešlo ohledně království. A toto je klíč k poznání, které dnes mám, že jsem naslouchal slovům Josephovým, a uchovával je jako poklad ve svém srdci, ukládal jsem je a žádal jsem Otce ve jménu Jeho Syna Ježíše, aby mi je podle potřeby připomínal. Uchovával jsem jako poklad věci Boží, a toto je klíč, který dnes mám. Dychtil jsem po tom, abych se učil od Josepha a od Ducha Božího.“³⁶

Doporučení ke studiu a k výuce

Při studiu této kapitoly nebo při přípravě na výuku zvažte níže uvedené náměty. Další užitečné informace najdete na stranách vii–xii.

Projděte si svědectví o Proroku Josephu Smithovi na stranách 491–493. Co vás na těchto svědectvích zaujalo? Na jakém základě je postaveno vaše osobní svědectví o Josephu Smithovi? Jak jste toto svědectví získali? Možná by bylo vhodné, abyste si své svědectví napsali do deníku nebo se o něj podělili s rodinou.
Na stranách 493–495 se píše o tom, jak Joseph Smith vypadal, a popisuje se zde jeho osobnost a charakter. Jak tato slova ovlivňují váš pohled na Josepha Smitha? Zamyslete se nad tím, jak byste si mohli osvojit některé z těchto charakterových rysů.
Prostudujte si svědectví o tom, jak Prorok Joseph učil evangeliu a jak vysvětloval písma (strana 495–497). Jak nám tato svědectví mohou pomoci při studiu i výuce evangelia?
Projděte si poslední oddíl této kapitoly (strany 498–500). Jak můžete při studiu této příručky následovat příklad Wilforda Woodruffa a Brighama Younga? Jak můžete následovat jejich příklad při studiu učení žijících proroků? Co podle vás znamená umožnit pravdě, aby nám byla „[zapsána] do srdce, jakoby rydlem železným“?

Související verše z písem: 2. Nefi 3:6–19; NaS 24:1–9; 124:1