Bůh, Věčný Otec

„Záměry našeho Boha jsou veliké, Jeho láska nepředstavitelná, Jeho moudrost nekonečná a Jeho moc neomezená; Svatí mají tudíž důvod k tomu, aby se radovali a byli šťastni.“

Ze života Josepha Smitha

Mezi předky Josepha Smitha byli mnozí, kteří se ve své době snažili poznat pravého Boha. Josephovi rodiče byli velmi duchovní, a i když v okolních církvích nenašli úplnou pravdu ohledně Boha, ctili Bibli jako slovo Boží a modlitba byla součástí jejich každodenního života. Prorokův bratr William vzpomínal: „Náboženské zvyky mého otce byly striktně zbožné a mravné… Očekávalo se, že budu naslouchat modlitbám večer i ráno… Moji rodiče, otec i matka, vylévali svou duši Bohu, dárci všech požehnání, aby zachovával a ochraňoval jejich děti a aby je chránil před hříchem a před všemi zlými skutky. Tak striktně zbožní byli moji rodiče.“¹ William také řekl: „Kam až sahá moje paměť, mívali jsme vždy rodinné modlitby. Dobře si pamatuji, jak otec nosíval v kapse u vesty brýle, … a když jsme my chlapci viděli, jak si nahmatává brýle, věděli jsem, že je to signál k tomu, abychom se připravili k modlitbě, a když jsme si toho nevšimli, matka vždy řekla: ,Williame,‘ nebo kdokoli, kdo si toho nevšiml, ,připrav se k modlitbě‘. Po modlitbě jsme zpívávali píseň; část z ní si dosud pamatuji: ,Další den již uplynul, my odkládáme oděv svůj.‘“²

Tato raná duchovní výchova se Josephu Smithovi zaryla hluboce do duše. Když si začal dělat starosti o své věčné blaho a snažil se zjistit, do jaké církve má vstoupit, věděl, že se může obrátit na Boha, který mu odpoví:

„Z písem jsem se dozvěděl, že Bůh je tentýž včera, dnes i na věky, a že nestraní osobám, neboť je Bohem. Neboť jsem pohlédl na slunce, vznešený zdroj světla pro zemi, a také na měsíc, který se s majestátností pohybuje po obloze, a také na hvězdy, které září na své dráze; a také na zemi, na které stojím, a na polní zvěř a ptactvo nebeské a ryby ve vodách; a také na člověka, který kráčí po tváři země se vznešeností a v síle krásy, a [s] mocí a inteligencí vládne věcem, které jsou tak nesmírně veliké a úžasné, dokonce podle obrazu toho, kdo je stvořil.

A když jsem všechny tyto věci uvážil, mé srdce zvolalo: Dobře to řekl onen moudrý muž, že jen blázen říká v srdci svém, že není Boha [viz Žalm 53:1]. Mé srdce zvolalo: Všechny tyto věci vydávají svědectví a svědčí o všemocné a všudypřítomné moci, o Bytosti, která tvoří zákony a nařizuje a svazuje všechny věci v jejich mezích, která naplňuje věčnost a která byla a je a bude od celé věčnosti až do věčnosti. A když jsem uvážil všechny tyto věci, a že ona Bytost usiluje o to, aby byla uctívána těmi, kteří ji uctívají v duchu a v pravdě [viz Jan 4:23], volal jsem tudíž k Pánu o milosrdenství, neboť nebylo nikoho jiného, za kým bych mohl jít a milosrdenství obdržet.“³

Josephova vírou naplněná modlitba o milosrdenství a moudrost byla zodpověděna Prvním viděním. Díky tomuto vidění získal mladý Prorok mnohem více znalosti o Bohu, než kolik ho měla jakákoli církev v jeho době – znalost, která byla po staletí pro svět ztracena. Díky Prvnímu vidění Joseph sám pro sebe zjistil, že Otec a Syn jsou samostatné bytosti, že Jejich moc je větší než moc zla a že člověk je vskutku stvořen k obrazu Božímu – což jsou pravdy, které jsou nezbytné pro porozumění našemu skutečnému vztahu s naším Otcem v nebi.

Další zjevení ohledně povahy Boha následovala, a mnohá z nich jsou nyní obsažena v písmech posledních dnů. Prorok, jako Bohem vyvolený nástroj ke znovuzřízení pravd evangelia světu, svědčil o Bohu během celého svého působení. „Hodlám se ptát po Bohu,“ prohlásil, „neboť si přeji, abyste Ho vy všichni poznali a abyste se s Ním obeznámili… Pak poznáte, že jsem Jeho služebníkem; neboť mluvím jako ten, kdo má pravomoc.“⁴

Učení Josepha Smitha

Bůh je milující Otec veškerého lidstva a zdroj všeho dobra.

„Zatímco jedna část lidské rasy nemilosrdně soudí a odsuzuje druhou, Veliký Rodič vesmíru pohlíží na celou lidskou rodinu s otcovskou péčí a s rodičovským ohledem; On se na ně dívá jako na své potomstvo, a bez jakýchkoli úzkoprsých pocitů, které ovlivňují děti lidské, dává ,slunci svému… vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé‘. [Matouš 5:45.]“⁵

„Uznáváme, že Bůh je velkým zdrojem a pramenem, ze kterého plyne vše dobré; že je dokonalou inteligencí a že sama Jeho moudrost postačuje na to, aby řídil a usměrňoval mocná stvoření a světy, jež nad naší hlavou září a třpytí se s takovou velkolepostí a jasem, jako kdyby se jich dotkl Jeho prst a pohybovaly se Jeho všemocným slovem… Nebesa vypravují slávu Boží a dílo rukou Jeho obloha zvěstuje [viz Žalm 19:1]; a chvilkové zamyšlení postačuje k tomu, aby každého člověka s běžnou inteligencí poučilo o tom, že toto vše není pouhým výsledkem náhody, ani to vše nemůže být udržováno o nic menší mocí než rukou Všemohoucí.“⁶

„Bůh vidí skryté popudy lidského jednání, a zná srdce všeho živého.“⁷

„Záměry našeho Boha jsou veliké, Jeho láska nepředstavitelná, Jeho moudrost nekonečná a Jeho moc neomezená; Svatí mají tudíž důvod k tomu, aby se radovali a byli šťastni vědouce, že ,tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti‘. [Žalm 48:14.]“⁸

Když porozumíme povaze Boha, porozumíme sami sobě a poznáme, jak k Němu máme přistupovat.

„Na světě je jen velmi málo bytostí, které správně rozumějí povaze Boha. Velká většina lidstva nerozumí, pokud jde o jejich vztah k Bohu, ničemu, ani tomu, co bylo, ani tomu, co má přijít. Neznají povahu tohoto vztahu, ani jí nerozumějí; a v důsledku toho vědí jen o něco málo více než divoká zvířata, neboli o něco málo více, než jak jíst, pít a spát. To je to jediné, co člověk o Bohu nebo o Jeho existenci ví, pokud mu to není dáno inspirací Všemohoucího.

Pokud se člověk nenaučí nic jiného než jen jíst, pít a spát a neporozumí žádným úmyslům Božím, pak zvíře rozumí témuž. Ono jí, pije, spí a o Bohu neví nic více; a přesto toho ví tolik, co my, pokud nejsme schopni chápat skrze inspiraci Všemohoucího Boha. Pokud lidé nerozumějí povaze Boha, nerozumějí sami sobě. Chtěl bych se vrátit na počátek a pozvednout tak vaši mysl k ušlechtilejším sférám a k vznešenějšímu porozumění, než o jaké lidská mysl obvykle usiluje.

… Písma nám sdělují, že ,totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista‘. [Jan 17:3.]

Pokud některý člověk Boha nezná a dotazuje se, jakou bytostí Bůh je – pokud bude pilně pátrat ve svém srdci – zda prohlášení Ježíše a apoštolů je pravdivé, uvědomí si, že nemá věčný život; neboť věčný život nemůže být založen na základě žádné jiné zásady.

Mým prvním záměrem je zjistit povahu jediného moudrého a pravého Boha, a jakou bytostí On je …

Bůh sám byl kdysi takový, jako jsme my nyní, a je oslaveným člověkem, a sedí na trůnu tam na nebesích! To je to veliké tajemství. Kdyby se dnes roztrhl závoj, a velký Bůh, který udržuje tento svět na jeho dráze a který udržuje všechny světy a všechny věci svou mocí, byl učiněn viditelným – pravím vám, kdybyste Ho dnes spatřili, viděli byste Ho v podobě člověka – jako jste vy sami, v celé osobě, obrazu a v naprosté podobě, jako člověka; neboť Adam byl stvořen v naprosté podobě, obrazu a v podobnosti Boží, a obdržel od Něho poučení, a kráčel, hovořil a rozmlouval s Ním tak, jako jeden člověk hovoří a rozmlouvá s druhým.

… Když máme určité poznání Boha, začínáme poznávat, jak k Němu přistupovat a jak se tázat, abychom obdrželi odpověď. Když rozumíme povaze Boha a víme, jak k Němu přijít, On nám začíná odkrývat nebesa a vyprávět nám o tom všem. Když jsme připraveni přijít k Němu, On je připraven přijít k nám.“⁹

Božstvo tvoří tři samostatné a odlišné bytosti.

Články víry 1:1; „Věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého.“¹⁰

Joseph Smith učil níže uvedenému v dubnu 1843. Později to bylo zaznamenáno v Nauce a smlouvách 130:22: „Otec má tělo z masa a kostí tak hmatatelné jako lidské; Syn také; ale Duch Svatý nemá tělo z masa a kostí, ale je bytostí Ducha. Kdyby tomu tak nebylo, Duch Svatý by v nás nemohl dlíti.“¹¹

„Vždy jsem prohlašoval, že Bůh je samostatná bytost, že Ježíš Kristus je samostatná bytost odlišná od Boha Otce, a že Duch Svatý je samostatná bytost a Duch – a tito tři tvoří tři samostatné bytosti a tři Bohy.“¹²

„To, co je bez těla neboli orgánů a končetin, není ničím. V nebi není žádný jiný Bůh než Bůh, který má maso a kosti.“¹³

Členové Božstva jsou v dokonalé jednotě, přičemž Bůh Otec předsedá.

„O Bohu a o Božstvu se toho říká hodně… Dnešní učitelé říkají, že Otec je Bůh, Syn je Bůh a Duch Svatý je Bůh a že ti všichni jsou v jednom těle a jsou jedním Bohem. Ježíš se modlil, aby ti, které mu Otec dal ze světa, mohli být jedno v nich, jako jsou jedno oni [viz Jan 17:11–23]. …

Petr a Štěpán svědčili o tom, že viděli Syna Muže stojícího na pravici Boží. Kdokoli, kdo viděl nebesa otevřená, ví, že na nebesích jsou tři bytosti, které drží klíče moci, a že jedna z nich všem předsedá.“¹⁴

„Před zorganizováním této země byla mezi třemi bytostmi uzavřena věčná smlouva, která se týká toho, jak budou co přidělovat lidem na zemi. Tyto bytosti… se nazývají Bůh první, Stvořitel; Bůh druhý, Vykupitel; a Bůh třetí, Svědek neboli Potvrzovatel.“¹⁵

„Sférou působnosti Otce je předsedat jako Vedoucí neboli President, Ježíš jako Prostředník a Duch Svatý jako Potvrzovatel neboli Svědek. Syn [má] tělesnou schránku, a rovněž i Otec, ale Duch Svatý je duchovní bytostí bez tělesné schránky.“¹⁶

,V písmech se píše: Já a Otec jedno jsme‘ [Jan 10:30], a opět, že Otec, Syn a Duch Svatý jsou jedno a že tito tři se shodují v téže věci [viz 1. Janova 5:7–8]. A tak se Spasitel modlil k Otci: ,Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal ze světa, abychom byli jedno‘, nebo jinak řečeno, aby byli jedné mysli v jednotě víry. [Viz Jan 17:9, 11.] Ale jako je každý odlišnou neboli samostatnou bytostí, zrovna tak jsou Bůh a Ježíš Kristus a Duch Svatý samostatné bytosti, ale všechny se shodují v jedné neboli téže věci.“¹⁷

Doporučení ke studiu a k výuce

Při studiu této kapitoly nebo při přípravě na výuku zvažte níže uvedené náměty. Další užitečné informace najdete na stranách vii–xii.

Projděte si strany 37–38 a všimněte si, v čem mladý Joseph Smith viděl důkaz „všemocné a všudypřítomné moci“ ve světě kolem sebe. Když se díváte na okolní svět, co podle vás vydává svědectví o Bohu?
Projděte si první oddíl kapitoly (strana 39) a vyhledejte, čemu se zde učí o povaze Boha. Jak nám může toto učení pomoci, abychom se „radovali a byli šťastni“?
Joseph Smith učil: „Veliký Rodič vesmíru pohlíží na celou lidskou rodinu s otcovskou péčí a s rodičovskou pozorností.“ (Strana 39.) Když přemítáte o tomto prohlášení, jaké myšlenky a pocity to ve vás vyvolává?
Přečtěte si odstavec, který začíná dole na straně 39, a také odstavec, který po něm následuje. Proč není možné porozumět sobě samému, pokud neporozumíme povaze Boha?
Prorok Joseph Smith svědčil o tom, že Bůh Otec, Ježíš Kristus a Duch Svatý jsou „tři samostatné bytosti“. Také učil, že tyto bytosti jsou jedno (strana 42). V jakém smyslu jsou členové Božstva jedno? (Některé příklady najdete na straně 42.)
Jak mohou rodiče pěstovat lásku svých dětí k Nebeskému Otci? (Některé příklady najdete na straně 37.)

Související verše z písem: Jan 8:17–19; Židům 1:1–3; 12:9; Mojžíš 1:3–6, 39