2010–2019
Zjevení pro Církev, zjevení pro náš život
předchozí další

Zjevení pro Církev, zjevení pro náš život

V nadcházejících dnech nebude možné duchovně přežít bez stálého vlivu Ducha Svatého, který nás bude vést, řídit a utěšovat.

Jak nádhernou výsadou je oslavovat Velikonoce s vámi, v tuto neděli na generální konferenci! Tu nejdůležitější událost, která se kdy na této zemi udála, si nelze připomenout vhodnějším způsobem než uctíváním té nejdůležitější bytosti, která kdy kráčela po této zemi. V této Církvi, v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, uctíváme Toho, který započal své nekonečné Usmíření v zahradě getsemanské. Byl ochoten trpět za hříchy a slabosti každého z nás, a toto utrpení způsobilo, že „krvácel v každém póru“.1 Byl ukřižován na kříži Kalvárie2 a třetího dne povstal jako první vzkříšená bytost ze všech dětí našeho Nebeského Otce. Miluji Ho a svědčím o tom, že žije! To On vede a řídí svou Církev.

Bez nekonečného Usmíření našeho Vykupitele by ani jeden z nás neměl naději na to, že se kdy vrátíme k Nebeskému Otci. Bez Jeho Vzkříšení by smrt znamenala konec. Díky Usmíření našeho Spasitele se věčný život stal možností a nesmrtelnost skutečností pro každého z nás.

Díky Jeho nadpozemskému poslání a pokoji, který uděluje svým následovníkům, jsme s manželkou Wendy 2. ledna tohoto roku pocítili útěchu, když nás probudilo zvonění telefonu a bylo nám oznámeno, že president Thomas S. Monson prošel závojem.

President Monson nám velmi chybí. Vzdáváme hold jeho životu a jeho odkazu. Byl to duchovní velikán, který zanechal nesmazatelný dojem na všech, kteří ho znali, a na Církvi, kterou miloval.

V neděli 14. ledna 2018 v hořejší místnosti chrámu Salt Lake bylo jednoduchým, avšak posvátným způsobem ustanoveným Pánem znovu zorganizováno První předsednictvo. Poté, na včerejším dopoledním posvátném shromáždění, členové Církve na celém světě pozvedli ruku, aby potvrdili to, co předtím učinili apoštolové. Pociťuji pokoru a vděčnost za vaši podporu.

Také jsem vděčný za ty, kteří sloužili přede mnou. Měl jsem tu výsadu sloužit v Kvoru Dvanácti apoštolů 34 let a osobně poznat deset z šestnácti předešlých presidentů Církve. Od každého z nich jsem se mnohému naučil.

Za mnohé vděčím také svým předkům. Všech osm mých praprarodičů bylo obráceno do Církve v Evropě. Každá z těchto oddaných duší obětovala vše, aby přišla do Sionu. Avšak během následujících pokolení ne všichni z mých předků zůstali takto oddaní. Následkem toho jsem vyrůstal v domově, který nebyl zaměřený na evangelium.

Své rodiče jsem měl nesmírně rád. Byli pro mě vším a předali mi ta nejdůležitější ponaučení. Nedokáži jim dostatečně poděkovat za šťastný domov, který pro mě a mé sourozence vytvořili. Přesto jsem už jako chlapec věděl, že mi něco chybí. Jednou jsem naskočil na tramvaj a zajel do knihkupectví Svatých posledních dnů, abych našel jistou knihu o Církvi. Moc rád jsem se učil o evangeliu.

Když jsem porozuměl Slovu moudrosti, chtěl jsem po rodičích, aby podle tohoto zákona žili. A tak jsem jednoho dne, když jsem byl ještě velmi mladý, šel do sklepa a rozbil jsem o betonovou podlahu všechny lahve alkoholu. Čekal jsem, že mě tatínek potrestá, ale nikdy neřekl ani slovo.

Když jsem dospíval a začal jsem chápat velkolepost plánu Nebeského Otce, často jsem si říkal: „Nechci žádný další dárek k Vánocům! Přeji si jen, abych byl připečetěn ke svým rodičům.“ Tato vytoužená událost se uskutečnila, až když rodičům bylo přes 80 let, a pak se to stalo. Nedokáži plně vyjádřit radost, kterou jsem toho dne pociťoval,3 a tuto radost z toho, že byli zpečetěni, a že já jsem připečetěn k nim, pociťuji každý den.

V roce 1945, při studiích na lékařské fakultě, jsem se v chrámu Salt Lake oženil s Dantzel Whiteovou. Byli jsme požehnáni devíti nádhernými dcerami a jedním drahým synem. Dnes je naše stále se rozrůstající rodina jednou z největších radostí mého života.

V roce 2005 byla má drahá Dantzel po téměř 60 letech manželství nečekaně povolána domů. Na čas mě žal téměř ochromil. Avšak poselství Velikonoc a zaslíbení vzkříšení mi byly oporou.

Poté mi Pán přivedl Wendy Watsonovou, aby stála po mém boku. 6. dubna 2006 jsme byli zpečetěni v chrámu Salt Lake. Moc ji miluji! Je to neobyčejná žena – je velkým požehnáním pro mě, pro mou rodinu i pro celou Církev.

Každé z těchto požehnání jsem získal díky tomu, že jsem usiloval o nabádání Ducha Svatého a řídil se jimi. President Lorenzo Snow řekl: „Toto je veliká výsada každého Svatého posledních dnů … – že je naším právem zažívat projevy Ducha každý den našeho života.“4

Jednou z myšlenek, které mi Duch opakovaně přivádí na mysl od chvíle, kdy jsem byl povolán presidentem Církve, je to, jak je Pán ochoten zjevovat nám své úmysly a svou vůli. Výsada získávat zjevení je jedním z největších darů, které Bůh svým dětem dává.

Skrze projevy Ducha Svatého nám Pán bude pomáhat ve veškerém spravedlivém konání. Vzpomínám si, jak jsem jednou stál na operačním sále nad pacientem – a nevěděl, jak provést dosud nevyzkoušený chirurgický zákrok – a zažil jsem, že mi Duch Svatý v mysli postup schematicky znázornil.5

Abych na Wendy učinil silnější dojem, když jsem ji žádal o ruku, řekl jsem jí: „Vím něco o zjevení a vím, jak ho získat.“ Wendy si zaslouží uznání – a jak jsem poznal, je to pro ni typické – neboť ona v té době již ohledně nás vyhledala a získala vlastní zjevení, které jí dalo odvahu říci ano.

Jako člen Kvora Dvanácti apoštolů jsem se modlil o zjevení každý den a děkoval jsem Pánu pokaždé, když promluvil k mému srdci a k mé mysli.

Pomyslete na to, jaký je to zázrak! Ať máme jakékoli církevní povolání, můžeme se modlit k Nebeskému Otci a obdržet rady a vedení, být varováni před nebezpečím a rušivými vlivy a získat schopnost uskutečnit to, co bychom vlastními silami prostě nezvládli. Budeme-li skutečně přijímat Ducha Svatého a naučíme-li se rozpoznávat Jeho nabádání a rozumět jim, budeme vedeni v malých i velkých rozhodnutích.

Když jsem nedávno stál před těžkým úkolem, kterým byl výběr dvou rádců, říkal jsem si, jak si jen mohu vybrat jen dva z oněch dvanácti mužů, které mám tak rád a kterých si vážím.

Jelikož vím, že spolehlivá inspirace vychází ze spolehlivých informací, s modlitbou jsem se sešel s každým apoštolem zvlášť.6 Poté jsem se uchýlil do jedné z místností v chrámu, kde jsem v soukromí usiloval o to, abych poznal vůli Páně. Svědčím o tom, že Pán mě instruoval, abych si vybral presidenta Dallina H. Oakse a presidenta Henryho B. Eyringa, aby sloužili jako moji rádci v Prvním předsednictvu.

Podobně svědčím také o tom, že Pán inspiroval i povolání staršího Gerrita W. Gonga a staršího Ulissese Soarese, aby byli vysvěceni jako Jeho apoštolové. Já i my je vítáme v tomto jedinečném bratrstvu služby.

Kdykoli se scházíme jako Rada Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti, místnosti, ve kterých se schůzky konají, se stávají místnostmi zjevení. Duch je znatelně přítomen. Když zápolíme se složitými záležitostmi, dochází ke strhujícímu procesu, kdy každý apoštol svobodně vyjadřuje své myšlenky a stanoviska. Přestože náš pohled na věc se zpočátku může lišit, láska, kterou k sobě navzájem chováme, je neměnná. Naše jednota nám pomáhá rozpoznat Pánovu vůli pro Jeho Církev.

Na našich setkáních nikdy nerozhoduje zásada většiny! S modlitbou si navzájem nasloucháme a hovoříme spolu tak dlouho, dokud nejsme jednotní. Když poté dosáhneme naprostého souladu, běhá nám ze sjednocujícího vlivu Ducha Svatého mráz po zádech! Zažíváme to, co znal Prorok Joseph Smith, když učil: „Pocitem jednoty získáváme moc s Bohem.“7 Žádný člen Prvního předsednictva nebo Kvora Dvanácti by nikdy neponechal rozhodnutí ohledně Pánovy Církve jen na svém nejlepším úsudku!

Bratři a sestry, jak se můžeme stát takovými muži a ženami – takovými křesťanskými služebníky – jakými Pán potřebuje, abychom byli? Jak můžeme nalézt odpovědi na otázky, které nás matou? Pokud nás nadpozemský zážitek, který měl Joseph Smith v Posvátném háji, něčemu učí, pak tomu, že nebesa jsou otevřená a že Bůh promlouvá ke svým dětem.

Prorok Joseph Smith nám dal příklad, kterým se máme při hledání odpovědí na otázky řídit. Chlapec Joseph, kterého zaujal slib, že nedostává-li se nám moudrosti, můžeme ji žádat od Boha,8 položil svou otázku přímo Nebeskému Otci. Usiloval o získání osobního zjevení a jeho úsilí vedlo k zahájení této poslední dispensace.

Podobně, čemu otevře cestu vaše úsilí? Jaké moudrosti se nedostává vám? Co podle vás potřebujete nutně vědět nebo čemu potřebujete porozumět? Řiďte se příkladem Proroka Josepha. Najděte si tiché místo, kam se můžete pravidelně odebírat. Pokořte se před Bohem. Vylijte své srdce Nebeskému Otci. Vyhledávejte u Něho odpovědi a útěchu.

Modlete se ve jménu Ježíše Krista ohledně svých starostí, obav, slabostí – ano, ohledně těch nejhlubších tužeb svého srdce. A poté naslouchejte! Zapište si myšlenky, které vás napadnou. Zaznamenejte si své pocity a uskutečněte to, co jste nabádáni udělat. Když tento postup budete opakovat den za dnem, měsíc po měsíci a rok co rok, budete „dorůstat k zásadě zjevení“.9

Opravdu si Bůh přeje k vám promlouvat? Ano! „Stejně jako může člověk vztáhnouti drobné rámě své, aby zastavil řeku Missouri ve stanoveném toku jejím …, stejně tak může zabrániti Všemohoucímu vylíti dolů z nebe poznání na hlavu Svatých posledních dnů.“10

Nemusíte si lámat hlavu s tím, co je pravda.11 Nemusíte si lámat hlavu s tím, komu můžete bez obav důvěřovat. Skrze osobní zjevení můžete obdržet své vlastní svědectví o tom, že Kniha Mormonova je slovo Boží, že Joseph Smith je prorok a že toto je Pánova Církev. Bez ohledu na to, co mohou říkat nebo dělat druzí, nikdo vám nikdy nemůže vzít svědectví ohledně nějaké pravdy, které jste pocítili v srdci a v mysli.

Naléhavě vás žádám, abyste posílili svou duchovní schopnost získávat osobní zjevení, neboť Pán nám dal tento slib: „Budeš-li [hledati], obdržíš zjevení za zjevením, poznání za poznáním, abys mohl znáti tajemství a pokojné věci – to, co přináší radost, to, co přináší život věčný.“12

Otec v nebi si přeje, abyste toho věděli mnohem více. Starší Neal A. Maxwell učil: „Těm, kteří mají oči k vidění a uši k slyšení, je jasné, že Otec a Syn rozdávají tajemství vesmíru!“13

Nic nedokáže otevřít nebesa tak jako kombinace větší čistoty, naprosté poslušnosti, horlivého hledání, každodenního hodování na slovech Kristových v Knize Mormonově14 a času pravidelně věnovaného chrámové práci a práci na rodinné historii.

Nepochybně mohou přijít chvíle, kdy budete mít pocit, jako by nebesa byla zavřena. Slibuji vám však, že pokud budete nadále poslušní, budete projevovat vděčnost za každé požehnání, které vám Pán dává, a budete trpělivě respektovat Pánovo načasování, pak obdržíte poznání a porozumění, které hledáte. A pak se dostaví i všechna další požehnání, která pro vás má Pán připravena, dokonce i zázraky. Toto pro vás udělá osobní zjevení.

Pokud jde o budoucnost, jsem optimista. Pro každého z nás bude naplněna příležitostmi činit pokrok, něčím přispívat a nést evangelium do každého koutu země. Zároveň ale nejsem ohledně dnů, které jsou před námi, naivní. Žijeme ve světě, který je složitý a stále problematičtější. Nepřetržitě dostupné sociální sítě a 24hodinové zpravodajství nás bombardují stále dalšími a dalšími myšlenkami. Máme-li mít alespoň naději v to, že dokážeme prosít všechny ty nesčetné hlasy a lidské filosofie útočící na pravdu, musíme se naučit získávat zjevení.

Náš Spasitel a Vykupitel Ježíš Kristus vykoná mezi dneškem a dnem, kdy znovu přijde, některé ze svých nejmocnějších skutků. Uvidíme zázračná znamení, že Bůh Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus předsedají této Církvi s majestátností a slávou. Avšak v nadcházejících dnech nebude možné duchovně přežít bez stálého vlivu Ducha Svatého, který nás bude vést, řídit a utěšovat.

Milovaní bratři a sestry, snažně vás prosím, abyste rozšířili svou duchovní schopnost získávat zjevení. Nechť je tato velikonoční neděle ve vašem životě rozhodujícím okamžikem. Rozhodněte se konat duchovní práci potřebnou k tomu, abyste se těšili z daru Ducha Svatého a slyšeli hlas Ducha častěji a zřetelněji.

Spolu s Moronim vás nabádám, abyste o tomto velikonočním sabatu „šli ke Kristu a chopili se každého dobrého daru“15 počínaje darem Ducha Svatého, který vám může změnit život a také to učiní.

Jsme následovníky Ježíše Krista. Ta nejdůležitější pravda, o které vám kdy Duch Svatý vydá svědectví, je ta, že Ježíš je Kristus, Syn živého Boha. On žije! Je naším přímluvcem u Otce, naším Příkladem a naším Vykupitelem. O této velikonoční neděli si připomínáme Jeho smírnou oběť, Jeho doslovné Vzkříšení a Jeho božskost.

Toto je Jeho Církev, znovuzřízená skrze Proroka Josepha Smitha. Takto svědčím a vyjadřuji lásku každému z vás v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.