2010–2019
Čemu musí rozumět každý nositel Aronova kněžství
předchozí další

Čemu musí rozumět každý nositel Aronova kněžství

Vaše vysvěcení k Aronovu kněžství je zcela zásadní ve snaze pomáhat Božím dětem obdržet Kristovu smírnou moc.

Bratří, je pro mě výsadou být s vámi na této historické konferenci. Když jsem byl nově povolaným presidentem misie, čekal jsem s nadšením na naši první skupinu nových misionářů. Několik našich zkušenějších misionářů se připravovalo na krátké setkání s nimi. Všiml jsem si, že narovnali do půlkruhu několik dětských židliček.

„Co mají ty židličky znamenat?“ zeptal jsem se.

Misionáři poněkud rozpačitě odvětili: „Ty jsou pro nové misionáře.“

Jsem přesvědčen, že to, jak nahlížíme na druhé, významně ovlivňuje to, jak oni vnímají sami sebe i to, čím se mohou stát.1 Naši noví misionáři onoho dne seděli na židlích pro dospělé.

Někdy mám obavy, že naše mladé muže v Aronově kněžství posazujeme, obrazně řečeno, spíše na dětské židličky, než abychom jim pomáhali pochopit, že Bůh jim svěřil posvátnou důvěru a předal jim důležitý úkol.

President Thomas S. Monson nás učil, že mladí muži musí porozumět tomu, „co to znamená … být nositelem kněžství Božího. Je potřeba vést je k tomu, aby si uvědomovali posvátnost svého povolání, k němuž jsou vysvěceni.“2

Modlím se dnes o to, aby nás Duch Svatý vedl k hlubšímu pochopení moci a posvátnosti Aronova kněžství a inspiroval nás k tomu, abychom se pilněji zaměřovali na své kněžské povinnosti. Mé poselství je určeno pro všechny nositele Aronova kněžství, včetně těch, kteří jsou nositeli i kněžství Melchisedechova.

Starší Dale G. Renlund učil, že účelem kněžství je poskytovat Božím dětem přístup ke smírné moci Ježíše Krista.3 Chceme-li v životě obdržet Kristovu smírnou moc, musíme v Něho věřit, činit pokání z hříchů, uzavřít a dodržovat posvátné smlouvy skrze obřady a přijmout Ducha Svatého.4 Toto nejsou zásady, které bychom použili jen jednou; fungují společně, navzájem se posilují a jedna na druhé stavějí v pokračujícím procesu směřování vzhůru „ke Kristu a [k tomu, abychom] v něm [byli] zdokonalováni“.5

Takže jakou úlohu hraje v tomto všem Aronovo kněžství? Jak nám pomáhá získat přístup ke Kristově smírné moci? Jsem přesvědčen, že odpověď spočívá v klíčích Aronova kněžství – v klíčích služby andělů a přípravného evangelia.6

Služba andělů

Začněme jednou stránkou služby andělů. Než mohou mít děti Boží víru v Ježíše Krista, potřebují se o Něm dozvědět a potřebují se učit Jeho evangeliu. Apoštol Pavel řekl:

„Kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?

A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? …

Tedy víra [přichází] z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.“7

Od počátku času Bůh posílal „anděly, aby sloužili dětem lidským, aby zjevovali [příchod Kristův]“.8 Andělé jsou nebeské bytosti, které přinášejí Boží poselství.9 V hebrejštině i v řečtině je kořenem slova anděl slovo „posel“.10

Podobně jako jsou andělé oprávněnými posly, které Bůh posílá hlásat Jeho slovo, a díky tomu posilovat víru, tak i my, kteří jsme držiteli Aronova kněžství, jsme vysvěceni „učiti a zváti všechny, aby šli ke Kristu“.11 Kázat evangelium je kněžskou povinností. A moc spojená s touto povinností není určena jen pro proroky, či dokonce jen pro misionáře. Je určena pro vás!12

Jak tedy tuto moc získáváme? Jak může 12letý jáhen – nebo kdokoli z nás – vštěpovat do srdce Božích dětí víru v Krista? Začínáme tím, že ukládáme Jeho slovo jako poklad, aby v nás byla jeho moc.13 Pán nám slíbil, že když tak budeme činit, budeme mít „moc Boží k přesvědčování lidí“.14 Může se jednat o příležitost učit na shromáždění kvora nebo navštívit domov některého člena. Může se jednat o něco méně formálního, jako je rozhovor s přítelem nebo členem rodiny. Jsme-li připraveni, můžeme ve všech těchto situacích učit evangeliu tak, jak mu učí andělé – mocí Ducha Svatého.15

Nedávno jsem slyšel Jacoba, nositele Aronova kněžství z Papuy-Nové Guiney, jak svědčí o moci Knihy Mormonovy a o tom, jak mu pomáhá odolávat zlu a následovat Ducha. Jeho slova prohloubila mou víru i víru ostatních. Má víra roste i tím, jak slýchám nositele Aronova kněžství učit a vydávat svědectví na shromážděních kvora.

Mladí muži, jste oprávněnými posly. Svými slovy i skutky můžete vštěpovat víru v Krista do srdce Božích dětí.16 Jak řekl president Russell M. Nelson: „Pro tyto lidi budete jako sloužící andělé.“17

Přípravné evangelium

Prohloubená víra v Krista vždy vede k touze se změnit nebo činit pokání.18 A tak je logické, že klíč služby andělů je doprovázen klíčem přípravného evangelia – evangelia „pokání a křtu a odpuštění hříchů“.19

Když budete studovat povinnosti Aronova kněžství, uvidíte jasně danou zodpovědnost vyzývat druhé k tomu, aby činili pokání a zlepšovali se.20 To neznamená stát na rohu ulice a křičet: „Čiňte pokání!“ Častěji to znamená, že pokání činíme my sami, že my sami odpouštíme, a když sloužíme druhým, nabízíme jim naději a pokoj, které pokání přináší – protože jsme to sami zažili.

Chodívám s nositeli Aronova kněžství, když navštěvují členy svého kvora. Bývám svědkem toho, jak jejich péče o druhé obměkčuje srdce a pomáhá jejich bratrům pociťovat Boží lásku. Jednoho mladého muže jsem slyšel svědčit svým vrstevníkům o moci pokání. A když vydával svědectví, jejich srdce se obměkčilo, učinili závazek a pocítili uzdravující moc Kristovu.

President Gordon B. Hinckley učil: „Činit pokání je jedna věc. Druhá věc je dosáhnout prominutí neboli odpuštění hříchů. A moc, která toto dokáže uskutečnit, je obsažena v Aronově kněžství.“21 Obřady Aronova kněžství – křest a svátost – jsou svědectvím o našem pokání na odpuštění hříchů a jsou jeho dovršením.22 President Dallin H. Oaks to vysvětlil takto: „Je nám přikázáno, abychom činili pokání z hříchů a abychom přišli k Pánu se zlomeným srdcem a zkroušeným duchem a přijali svátost. … Když tímto způsobem obnovujeme smlouvy křtu, Pán obnovuje očistný účinek našeho křtu.“23

Bratří, je posvátnou výsadou vykonávat obřady, které skrze Spasitelovu smírnou moc přinášejí odpuštění hříchů do srdce těch, kteří činí pokání.24

Nedávno mi kdosi vyprávěl o tom, jak jeden kněz, který má těžkosti se schopností se vyjádřit, žehnal poprvé svátost. A když ji žehnal, on i všichni shromáždění pociťovali mocného ducha. Později během shromáždění vydal prosté, ale srozumitelné svědectví o moci Boží, kterou během onoho obřadu pociťoval.

V australském Sydney čtyři členové kvora kněžích pokřtili členy rodiny Mbuelongových. Matka jednoho z těchto kněží mi vyprávěla, jak hluboce tento zážitek na jejího syna zapůsobil. Tito kněží pochopili, co znamená být „pověřen Ježíšem Kristem“.25

Jak víte, kněží nyní mohou vykonávat zástupné křty v chrámu. Můj 17letý syn mě nedávno pokřtil za několik našich předků. Oba jsme pociťovali hlubokou vděčnost za Aronovo kněžství a za výsadu jednat ve prospěch spasení Božích dětí.

Mladí muži, tím, že se pilně zapojujete do kněžských povinností, se podílíte s Bohem na Jeho díle „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“.26 Takovéto zážitky prohlubují vaši touhu a připravují vás na to, abyste jakožto misionáři učili o pokání a křtili obrácené. Také vás připravují na celoživotní službu v kněžství Melchisedechově.

Jan Křtitel – náš příklad

Nositelé Aronova kněžství, máme výsadu a povinnost být spoluslužebníky Jana Křtitele. Jan byl poslán jako oprávněný posel, aby vydával svědectví o Kristu a vyzýval všechny, aby činili pokání a dali se pokřtít – neboli používal klíče Aronova kněžství, o nichž jsme mluvili. Jan prohlásil: „Jáť křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, … Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.“27

Aronovo kněžství, s klíči služby andělů a přípravného evangelia, tudíž připravuje cestu, díky níž mohou Boží děti skrze kněžství Melchisedechovo přijmout dar Ducha Svatého – největší dar, který můžeme v tomto životě obdržet.28

Jak nesmírnou zodpovědnost udílí Bůh nositelům Aronova kněžství!

Výzva a zaslíbení

Rodiče a vedoucí kněžství, uvědomujete si důležitost rady presidenta Monsona, abychom pomáhali mladým mužům porozumět tomu, „co to znamená … být nositeli kněžství Božího“?29 Pochopení a zvelebování Aronova kněžství je připraví na to, aby se stali věrnými nositeli kněžství Melchisedechova, mocnými misionáři a spravedlivými manželi a otci. Skrze svou službu pochopí a pocítí opravdovost kněžské moci – moci jednat ve jménu Krista pro spasení Božích dětí.

Mladí muži, Bůh má pro vás práci, kterou máte vykonat.30 Vaše vysvěcení k Aronovu kněžství je zcela zásadní ve snaze pomáhat Jeho dětem obdržet Kristovu smírnou moc. Slibuji vám, že budou-li tyto posvátné povinnosti zaujímat ve vašem životě ústřední místo, budete pociťovat moc Boží jako nikdy dříve. Porozumíte své identitě jakožto synů Božích pověřených posvátným povoláním konat Jeho dílo. A podobně jako Jan Křtitel budete i vy připravovat cestu pro příchod Jeho Syna. O těchto pravdách vydávám svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. Toto se přihodilo Mojžíšovi. Po jeho úžasném setkání s Bohem na sebe začal nahlížet jinak – jako na syna Božího. Tento náhled mu pomohl odolat Satanovi, který ho nazval synem člověka. (Viz Mojžíš 1:1–20.) Viz také Thomas S. Monson, „Představujte si druhé takové, jakými se mohou stát“, Liahona, listopad 2012, 68–71; Dale G. Renlund, „Očima Boha“, Liahona, listopad 2015, 93–94.

  2. Thomas S. Monson, setkání vedoucích před generální konferencí, březen 2011.

  3. Viz Dale G. Renlund, „Kněžství a Spasitelova smírná moc“, Liahona, listopad 2017, 64–67.

  4. Viz 2. Nefi 31–32; 3. Nefi 11:30–41; 27:13–21; Eter 4:18–19; Mojžíš 6:52–68; 8:24.

  5. Moroni 10:32; viz také Kažte evangelium mé – příručka k misionářské službě (2004), 6.

  6. Viz Nauka a smlouvy 13:1; 84:26–27; 107:20.

  7. Římanům 10:14–15, 17. Joseph Smith učil téže pravdě: „Víra přichází skrze slyšení slova Božího, skrze svědectví služebníků Božích; toto svědectví vždy doprovází Duch proroctví a zjevení.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 382.)

  8. Moroni 7:22; viz Alma 12:28–30; 13:21–24; 32:22–23; 39:17–19; Helaman 5:11; Moroni 7:21–25, 29–32; Nauka a smlouvy 20:35; 29:41–42; Mojžíš 5:58; viz také Matouš 28:19; Římanům 10:13–17.

  9. Viz George Q. Cannon, Gospel Truth, sel. Jerreld L. Newquist (1987), 54.

  10. Viz James Strong, The New Strong’s Exhaustive Concordance of the Bible (1984), oddíl hebrejského a chaldejského slovníku, 66, oddíl řeckého slovníku, 7.

  11. Nauka a smlouvy 20:59.

  12. Viz Henry B. Eyring, „Aby se on také mohl státi silným“, Liahona, listopad 2016, 75–78; Alma 17:3; Helaman 5:18; 6:4–5; Nauka a smlouvy 28:3.

  13. Viz 1. Janova 2:14; Alma 17:2; 26:13; 32:42. Příručka Plním svou povinnost vůči Bohu – pro nositele Aronova kněžství je rovněž cenným nástrojem, který vám pomůže tohoto dosáhnout.

  14. Nauka a smlouvy 11:21; viz také Nauka a smlouvy 84:85.

  15. Viz 2. Nefi 32:3; Nauka a smlouvy 42:14; 50:17–22.

  16. Viz Moroni 7:25.

  17. Russell M. Nelson, „Honoring the Priesthood“, Ensign, May 1993, 40; viz také Alma 27:4.

  18. Viz Alma 34:17; Helaman 14:13.

  19. Nauka a smlouvy 84:27.

  20. Viz Nauka a smlouvy 20:46, 51–59, 73–79. Příručka Plním svou povinnost vůči Bohu – pro nositele Aronova kněžství je cenným nástrojem, který nám pomůže porozumět našim povinnostem.

  21. Gordon B. Hinckley, „The Aaronic Priesthood – a Gift from God“, Ensign, May 1988, 46.

  22. Starší D. Todd Christofferson vysvětlil: „Křest vodou je posledním neboli vrcholným krokem v procesu pokání. Naše pokání je završeno zřeknutím se hříchu společně se smlouvou poslušnosti; pokání vskutku zůstává bez této smlouvy nedokončené.“ („Building Faith in Christ“, Liahona, Sept. 2012, 14–15.) Viz také D. Todd Christofferson, „Božský dar pokání“, Liahona, listopad 2011, 38–41; Překlad Josepha Smitha, Matouš 26:24 (v Průvodci k písmům).

    Obřad svátosti nám poskytuje „příležitost každý týden obnovovat posvátné smlouvy, které nám umožňují stát se podílníky Spasitelovy smírné milosti s tímtéž duchovně očišťujícím účinkem, jaký mají křest a konfirmace“. („Understanding Our Covenants with God“, Liahona, July 2012, 21.) Viz také Dallin H. Oaks, „Always Have His Spirit“, Ensign, Nov. 1996, 59–61.

  23. Dallin H. Oaks, „Aronovo kněžství a svátost“, Liahona, leden 1999, 44.

  24. Starší David A. Bednar vysvětlil: „Obřady spasení a oslavení prováděné v Pánově znovuzřízené Církvi jsou něčím mnohem více než jen rituály či symbolickými představeními. Spíše představují oprávněné průchody, jimiž mohou do života jednotlivců proudit nebeská požehnání a moci.“ („Vždy si udržujte odpuštění hříchů“, Liahona, květen 2016, 60.)

  25. Nauka a smlouvy 20:73.

  26. Mojžíš 1:39.

  27. Matouš 3:11.

  28. Mnozí církevní vedoucí označili Ducha Svatého za největší dar ve smrtelnosti.

    President Dallin H. Oaks řekl: „Mít stálé společenství Ducha Svatého je tím nejdrahocennějším majetkem, který můžeme ve smrtelnosti vlastnit.“ („Aronovo kněžství a svátost“, Liahona, leden 1999, 44.)

    Starší Bruce R. McConkie učil: „Z hlediska věčnosti je největším ze všech darů Božích věčný život. Pokud ale toto hledisko zúžíme pouze na tento život, je tím největším darem, který může smrtelník mít, dar Ducha Svatého.“ („What Is Meant by ‚The Holy Spirit‘?“ Instructor, Feb. 1965, 57.)

    President Wilford Woodruff svědčil: „Máte-li s sebou Ducha Svatého – a každý by ho mít měl – mohu vám říci, že neexistuje větší dar, neexistuje větší požehnání, neexistuje větší svědectví dané komukoli na zemi. Můžete zažít službu andělů; můžete vidět mnohé zázraky; můžete vidět mnohé divy na zemi; já však tvrdím, že dar Ducha Svatého je tím největším darem, který může být člověku udělen.“ (Teachings of Presidents of the Church: Wilford Woodruff [2004], 49.)

    A starší David A. Bednar dodal: „Záměrem přikázání od Boha, která dodržujeme, a inspirovaných rad od církevních vedoucích, kterými se řídíme, je především to, abychom obdrželi společenství Ducha. V podstatě veškeré učení a aktivity evangelia se soustřeďují na to, abychom přicházeli ke Kristu tím, že v životě přijímáme Ducha Svatého.“ („Přijmi Ducha Svatého“, Liahona, listopad 2010, 97.)

  29. Thomas S. Monson, setkání vedoucích před generální konferencí, březen 2011.

  30. Viz Mojžíš 1:6.