Kvorum starších
Skutečnost, že je ve sboru jedno kvorum Melchisedechova kněžství, nositele kněžství sjednocuje, aby naplňovali všechny stránky práce na spasení.
Nedlouho poté, co byla Církev zorganizována v této poslední dispensaci, Pán ve zjevení prohlásil: „A modlitbou víry své obdržíte zákon můj, abyste mohli věděti, jak spravovati církev mou a míti všechny věci správně přede mnou.“1 Od té doby se v Církvi touto zásadou řídíme, a Pán ono zaslíbení plní. Uspořádání kněžské organizace a služby bylo zjevováno čas od času – počínaje Prorokem Josephem Smithem, když byly kněžské úřady a kvora zřízeny v dnešní době. Významné úpravy týkající se Kvora Dvanácti, Sedmdesáti, vysokých kněží a dalších úřadů a kvor v Melchisedechově i Aronově kněžství pak byly zjevovány a realizovány, mimo jiné, během působení presidentů Brighama Younga, Johna Taylora a Spencera W. Kimballa.2 Nyní, při historickém prohlášení, k němuž došlo před pouhými několika okamžiky, oznámil president Russell M. Nelson další zásadní úpravu.
Dovolte mi zopakovat některá jeho slova: „Dnes večer oznamujeme významnou restrukturalizaci našich kvor Melchisedechova kněžství, abychom mohli uskutečňovat dílo Páně ještě efektivněji. V rámci každého sboru se nyní vysocí kněží a starší sloučí v jediné kvorum starších … [a] složení [kvora vysokých kněží na úrovni kůlu bude] založeno na aktuálních kněžských povoláních.“
President Nelson dodal:
„Tyto úpravy byly předmětem zvažování po mnoho měsíců. Pociťujeme naléhavou potřebu zlepšit se v tom, jak pečujeme o naše členy. … Abychom toho dosáhli, je zapotřebí posílit naše kněžská kvora, aby udávala lepší směr láskyplné a podpůrné pastýřské péči, kterou si Pán pro své Svaté přeje.
Tyto úpravy jsou inspirovány Pánem. Jakmile je zavedeme, budeme sloužit ještě efektivněji, než jak tomu bylo kdy dříve.“3
Na základě pokynu Prvního předsednictva zmíníme já a starší Ronald A. Rasband několik podrobností, jež, jak doufáme, odpovědí na otázky, které vás možná napadají.
Kvora starších a vysokých kněží
Nejprve zopakuji, v čem úpravy týkající se skupin vysokých kněží a kvor starších ve sborech spočívají. Ve sborech budou nyní členové kvora starších a skupiny vysokých kněží sloučeni do jednoho kvora Melchisedechova kněžství s jedním předsednictvem. Toto kvorum, posíleno v počtu a v jednotě, se bude nazývat „kvorum starších“. Skupiny vysokých kněží se ruší. Do kvora starších od nynějška patří všichni starší a perspektivní starší ve sboru a také vysocí kněží, kteří aktuálně neslouží v biskupstvu, v předsednictvu kůlu, ve vysoké radě ani jako aktivně sloužící patriarchové. Kvorum vysokých kněží v kůlu bude sestávat z těch vysokých kněží, kteří aktuálně slouží v předsednictvu kůlu, v biskupstvech, ve vysoké radě a jako aktivně sloužící patriarchové.
Předsednictvo kvora starších
Jak má být zorganizováno předsednictvo kvora starších? Předsednictvo kůlu uvolní stávající vedení skupin vysokých kněží a předsednictva kvor starších a povolá v každém sboru nového presidenta kvora starších a jeho rádce. Nové předsednictvo kvora starších může sestávat ze starších i z vysokých kněží různého věku a zkušeností, kteří spolu budou sloužit v jednom předsednictvu kvora. Jako president kvora i jako rádce v předsednictvu může sloužit starší nebo vysoký kněz. Nejedná se o „převzetí“ kvor starších vysokými kněžími. Očekáváme, že starší a vysocí kněží budou v předsednictvu kvora a při službě kvora spolupracovat v jakékoli kombinaci. Tyto úpravy týkající se kvor mají být provedeny co nejdříve a jak nejpříhodněji to bude možné.
Kněžské úřady v kvoru starších
Mění tato úprava ve složení kvora kněžský úřad, který členové kvora zastávají? Ne, tento krok neruší kněžský úřad, do něhož byl kterýkoli člen kvora v minulosti vysvěcen. Jak víte, muž může být v průběhu svého života vysvěcen do různých kněžských úřadů, a když obdrží nový úřad, neztrácí ani nepozbývá žádné předchozí vysvěcení. Ačkoli v některých případech může nositel kněžství v jednom okamžiku sloužit ve více úřadech – například když vysoký kněz slouží také jako patriarcha nebo biskup – nevykonává obvykle všechny své kněžské úřady zároveň. Například biskupové a sedmdesátníci neslouží aktivně ve svém úřadu poté, co jsou uvolněni nebo jim je udělen emeritní status. Ať již má tedy dotyčný muž jakýkoli další kněžský úřad či úřady, když je členem kvora starších, slouží jako starší.
Před lety president Boyd K. Packer poznamenal, že „kněžství je větší než kterýkoli z jeho úřadů. … Kněžství je nedělitelné. Starší má tolik kněžství jako apoštol. (Viz NaS 20:38.) Když je muži [uděleno kněžství], obdrží ho celé. Nicméně v rámci kněžství existují úřady – oddělení s určitou pravomocí a zodpovědností. … Někdy se o určitém úřadu mluví v tom smyslu, že je ‚vyšší‘ nebo ‚nižší‘ než úřad jiný. Úřady v Melchisedechově kněžství spíše představují různé oblasti služby, než že by byly ‚vyšší‘, nebo ‚nižší‘.“4 Bratři, upřímně doufám, že již nebudeme říkat, že někdo „postoupil“ do dalšího úřadu v Melchisedechově kněžství.
Starší budou nadále vysvěcováni do úřadu vysokého kněze v případech, kdy budou povoláni do předsednictva kůlu, vysoké rady nebo biskupstva – nebo při jiných příležitostech, o nichž rozhodne president kůlu po zvážení v modlitbě a na základě inspirace. Po skončení služby v předsednictvu kůlu, ve vysoké radě či v biskupstvu se vysocí kněží vrátí do kvora starších ve svém sboru.
Řízení presidenta kvora starších
Kdo řídí práci presidenta kvora starších? Melchisedechovu kněžství v kůlu předsedá president kůlu. President kvora starších se proto přímo zodpovídá presidentovi kůlu, který zajišťuje školení a vedení od předsednictva kůlu a prostřednictvím vysoké rady. S presidentem kvora starších se pravidelně setkává také biskup jakožto předsedající vysoký kněz ve sboru. Radí se s ním a udílí mu potřebné pokyny týkající se toho, jak nejlépe sloužit a žehnat členům sboru ve spolupráci a v souladu se všemi organizacemi sboru.5
Účel těchto změn
Co je účelem těchto úprav v kvorech Melchisedechova kněžství? Když má sbor jedno kvorum Melchisedechova kněžství, nositele kněžství to sjednocuje v naplňování všech stránek práce na spasení, včetně chrámové práce a práce na rodinné historii, kterou dříve koordinovaly skupiny vysokých kněží. Členové kvora všech věkových skupin a z rozmanitého prostředí mohou díky tomu čerpat z postřehů a zkušeností ostatních, kteří se nacházejí v různých etapách života. Zkušení nositelé kněžství mají díky tomu více příležitostí vést a učit druhé, včetně perspektivních starších, nových členů, mladých dospělých či těch, kteří se vracejí do aktivity v Církvi. Ani nedokáži dostatečně vyjádřit, jak nadšený jsem z toho, když přemítám o čím dál důležitější roli, kterou budou kvora starších v budoucnu zastávat. Moudrost, zkušenosti, schopnosti a síla, která se v těchto kvorech bude nacházet, jsou předzvěstí nového dne a nového měřítka kněžské služby v rámci celé Církve.
Před dvaceti lety jsem se na generální konferenci podělil o příběh, který původně vyprávěl starší Vaughn J. Featherstone ze Sedmdesáti a který si podle mě zaslouží nyní znovu zmínit.
„V roce 1918 bratr George Goates, farmář ve městě Lehi v Utahu, pěstoval cukrovou řepu. Zima toho roku přišla brzy a velká část úrody zmrzla ještě na poli. Pro George a jeho mladého syna Francise to byla pomalá a obtížná sklizeň. V té době také řádila epidemie chřipky. Tato obávaná nemoc si vyžádala život Georgova syna Charlese a tří Charlesových malých dětí – dvou holčiček a chlapce. Během pouhých šesti dnů jel zarmoucený George Goates třikrát do utažského Ogdenu, aby vyzvedl jejich těla a přivezl je kvůli pohřbu domů. Na konci tohoto hrozného období George a Francis zapřáhli koně do vozu a vydali se zpět na pole s řepou.
[Cestou] potkávali farmáře ze sousedství, jednoho za druhým, jak jedou s vozy plnými řepy do továrny. Když je míjeli, každý na něj zamával a řekl: ‚Zdravím, strýčku Georgi‘; ‚Upřímnou soustrast, Georgi‘; ‚Prožil sis těžké chvíle, Georgi‘; ‚Máš spoustu dobrých přátel, Georgi‘.
Na posledním voze jel … pihovatý Jasper Rolfe. Radostně zamával a zavolal: ‚To jsou už všechny, strýčku Georgi.‘
[Bratr Goates] se obrátil na Francise a poznamenal: ‚Kdyby to tak všechno byla naše řepa!‘
Když dojeli k vratům farmy, seskočil Francis z velkého červeného vozu, vrata otevřel a [jeho otec] vjel na pole. [George] zatáhl za opratě, zastavil koně … a rozhlédl se po poli. … Na celém poli nebyla jediná řepa. A pak si uvědomil, co měl Jasper Rolfe na mysli, když volal: ‚To jsou už všechny, strýčku Georgi!‘
[George] slezl z vozu a nabral plnou hrstí úrodnou hnědou hlínu, kterou měl tak rád, a pak … vzal vršek řepy a na okamžik se zadíval na tyto symboly své práce, jako by nemohl uvěřit vlastním očím.
Pak si sedl na hromadu odřezaných vršků řep – tento muž, který během pouhých šesti dnů přivezl domů čtyři své blízké, aby je pohřbil; vyrobil rakve, vykopal hroby, a dokonce je pomohl obléknout na pohřeb – tento úžasný muž, který po celou tu nesmírně těžkou dobu nikdy nezaváhal, ani neustoupil, ani nezakolísal, si sedl na hromadu odřezků a plakal jako malé dítě.
Pak vstal, otřel si oči …, pohlédl k nebi a řekl: ‚Díky, Otče, za starší z našeho sboru.‘“6
Ano, díky Bohu za nositele kněžství a za službu, kterou teprve poskytnou při pozvedání jednotlivců a rodin a při zakládání Sionu.
Členové Prvního předsednictva, Kvora Dvanácti apoštolů a Předsednictva Sedmdesáti tyto úpravy zvažovali již delší dobu. Po mnohých modlitbách, pečlivém studiu zásad v písmech týkajících se kněžských kvor a potvrzení, že toto je vůle Páně, nyní jednohlasně postupujeme vpřed v tom, co je ve skutečnosti dalším krokem v naplňování Znovuzřízení. Pánovo vedení se projevilo, a já se z toho raduji, zatímco vydávám svědectví o Něm, o Jeho kněžství a o vašem vysvěcení v tomto kněžství, ve jménu Ježíše Krista, amen.