2010–2019
Prorok Boží
předchozí další

Prorok Boží

Prorok nestojí mezi vámi a Spasitelem. Spíše vám stojí po boku a ukazuje vám cestu vedoucí ke Spasiteli.

I já vítám staršího Gerrita Gonga a staršího Ulissese Soarese do jedinečného bratrství Kvora Dvanácti.

Když jsme presidentu Russellu M. Nelsonovi vyjadřovali podporu jako Pánovu prorokovi a jako presidentovi Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, byli jsme součástí božsky ustanoveného posvátného shromáždění – posvátného proto, že události uplynulé hodiny byly v nebesích očekávány již od doby, než byl učiněn svět. Pán Ježíš Kristus, který řídí své dílo, nám dnes prostřednictvím presidenta Eyringa představil svého proroka, pomazaného vedoucího, a umožnil nám, Jeho lidu smlouvy, veřejně projevit ochotu podporovat ho a řídit se jeho radami.

Oněm milionům členů, kteří zde s námi v Konferenčním centru nejsou, dosvědčuji, že Duch Páně, kterého jsme v této budově pociťovali během vyjadřování podpory presidentu Nelsonovi, byl přesně takový, jak byste očekávali – plný duchovní moci. Ale naše shromáždění řízené z nebe neprobíhá jen v tomto Konferenčním centru, probíhá po celém světě – v kaplích v Asii, Africe a Severní Americe; v domovech ve Střední a Jižní Americe a v Evropě; na krytých terasách v Pacifiku a na mořských ostrovech. Toto shromáždění probíhá v každé části světa, ve které se nacházíte, i když jste s námi spojeni třeba jen prostřednictvím audia na chytrém telefonu. Naše pozvednuté ruce nesčítali biskupové, byly však rozhodně zaznamenány v nebi, neboť naše smlouva je s Bohem a naše jednání se zaznamenává v knize života.

Pán si vybírá svého proroka

Proroka vybírá samotný Pán. Nemáme žádné kampaně, debaty, aspirování na pozice, rozbroje, nedůvěru, zmatky ani nepokoje. I já potvrzuji, že nebeská moc byla s námi v hořejší místnosti chrámu, zatímco jsme s modlitbou obklopili presidenta Nelsona a pocítili jsme, že na něm nepopiratelně spočinul souhlas Pána.

Rozhodnutí, že president Nelson bude sloužit jako Boží prorok, bylo učiněno již dávno. Pánova slova určená Jeremiášovi se také týkají presidenta Nelsona: „Dříve než jsem tě sformoval v životě, znal jsem tebe, a dříve nežlis vyšel z života, posvětil jsem tě, za proroka národům dal jsem tebe.“1 Před pouhými třemi lety byl starší Nelson ve věku 90 let čtvrtým nejdéle sloužícím apoštolem, přičemž dva z oněch prvních tří byli mladší než on. Pán, který řídí život a smrt, si vybírá svého proroka. President Nelson se v 93 letech těší výbornému zdraví. Doufáme, že s námi pobude ještě dalších deset či dvacet let, ale prozatím se ho snažíme přesvědčit, aby se držel dál od lyžařských svahů.

I když podporujeme proroka jako pomazaného Páně, je třeba jasně říci, že uctíváme pouze Boha, našeho Nebeského Otce, a Jeho božského Syna. Jedině prostřednictvím zásluh, milosrdenství a milosti našeho Spasitele, Ježíše Krista, budeme moci jednou opět vejít do Jejich přítomnosti.2

Důvody pro následování proroka

Ježíš nás však ohledně služebníků, které k nám posílá, učil jedné důležité pravdě. „Kdo vás přijímá,“ řekl, „mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.“3

Tou nejdůležitější úlohou Pánova proroka je učit nás o Spasiteli a vést nás k Němu.

Pro následování presidenta Russella M. Nelsona existuje mnoho logických důvodů. I ti, kteří jsou jiného vyznání, by ho nazvali geniálním člověkem. Ve 22 letech začal působit jako lékař a stal se uznávaným kardiochirurgem a věhlasným průkopníkem vývoje operace na otevřeném srdci.

Většina lidí by ocenila jeho moudrost a úsudek – již devět dekád se učí o životě a smrti, žije nesobecky, má rád a učí děti Boží ve všech koutech světa a vyzrál díky zkušenostem získaným tím, že má 10 dětí, 57 vnoučat a 118 pravnoučat (to poslední číslo se často mění; poslední pravnouček se narodil ve středu.)

Ti, kteří jej dobře znají, by mluvili o tom, že president Nelson čelí těžkostem života s vírou a odvahou. Když rakovina připravila o život jeho 37letou dceru Emily, která po sobě zanechala manžela a pět malých dětí, slyšel jsem ho pronést tato slova: „Byl jsem její otec, lékař a apoštol Pána Ježíše Krista, ale musel jsem sklonit hlavu a s pokorou říci: ‚Ne má vůle, ale tvá staň se.‘“4

Strážný na věži

I když všechny tyto ušlechtilé vlastnosti obdivujeme, proč následujeme presidenta Nelsona? Proč následujeme proroka? Protože Pán Ježíš Kristus ho povolal a ustanovil za svého strážného na věži.

Carcassonne je pozoruhodné, hradbami obehnané město ve Francii, které existuje již od středověku. Za ochrannými zdmi se vzhůru vypínají vysoké věže postavené pro strážné, kteří na nich stávali dnem i nocí a upírali svou pozornost do dáli, kde vyhlíželi nepřítele. Když strážný spatřil blížícího se nepřítele, ochránil jeho varovný hlas obyvatele Carcassonnu před hrozícím nebezpečím, které sami neviděli.

Prorok je strážný na věži, který nás ochraňuje před duchovními nebezpečími, jež možná sami nevidíme.

Pán řekl Ezechielovi: „Tebe pak synu člověčí, tebe jsem strážným ustanovil nad domem Izraelským, abys slyše z úst mých slovo, napomínal jich ode mne.“5

Často mluvíme o tom, že musíme následovat proroka, ale považte, jak těžké břemeno Pán na svého proroka vkládá: Kdybys nepromluvil, abys bezbožného varoval, a onen bezbožný zemře pro svou nepravost, jeho krev vyhledám z ruky tvé.6

Větší osobní svědectví

Presidenta Nelsona přijímáme tak, jak bychom přijali Petra nebo Mojžíše, kdybychom žili v jejich době. Bůh řekl Mojžíšovi: „Já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.“7 Slovům Pánova proroka nasloucháme s vírou, že jeho slova pocházejí „z [Pánových] vlastních úst“.8

Je to slepá víra? Ne, není. Každý z nás má duchovní svědectví o pravdivosti Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista. Ze své vlastní vůle a volby jsme dnes dopoledne pozdvihli ruku, čímž jsme prohlásili, že si přejeme podporovat Pánova proroka svou „důvěrou, vírou a [modlitbami]“9 a řídit se jeho radami. Jako Svatí posledních dnů máme tu výsadu, že můžeme získat osobní svědectví o tom, že president Nelson je povolán Bohem. Přestože moje manželka Kathy se osobně zná s presidentem Nelsonem již téměř třicet let a nepochybuje o tom, že byl povolán Bohem, začala po jeho ustanovení pročítat všechny jeho konferenční proslovy za posledních 34 let a modlit se o ještě hlubší ujištění ohledně jeho prorocké role. Slibuji vám, že toto větší svědectví obdržíte i vy, když o něj budete usilovat s pokorou a způsobile.

Proč jsme tak ochotni následovat hlas našeho proroka? Těm, kteří pilně hledají věčný život, přináší hlas proroka duchovní ochranu ve velmi rozbouřené době.

Žijeme na planetě, na níž znějí miliony hlasů. Internet, chytré telefony a nepřeberné množství zábavy – to vše usiluje o naši pozornost a vnucuje se nám se svým vlivem v naději, že si zakoupíme jejich produkty a osvojíme jejich měřítka.

Zdánlivě nekonečné množství informací a názorů nám připomíná varování z písem před situacemi, kdy bychom byli „zmítající se a točící“,10 kdy nás „vítr sem i tam žene“11 a my jsme přemoženi „v chytrosti“ těmi, kteří jsou připraveni „k oklamávání lstivému“.12

Ukotvení naší duše v Pánu Ježíši Kristu vyžaduje, abychom naslouchali těm, které nám posílá. Následujeme-li ve světě zmítaném zmatky proroka, je to, jako bychom byli mrazivého dne ovinuti konejšivou, hřejivou přikrývkou.

Žijeme ve světě rozumového zdůvodňování, debat, argumentů, logiky a vysvětlování. Ptát se „proč?“ je v našem životě v mnoha ohledech pozitivní a umožňuje to moci našeho intelektu vést nás při výběru z mnoha možností a rozhodnutí, kterým každý den čelíme.

Pánův hlas však často přichází bez vysvětlení.13 Dlouho předtím, než akademici začali studovat dopad nevěry na důvěřivé manželské partnery a děti, Pán prohlásil: „Nezcizoložíš.“14 A tak si kromě spoléhání na intelekt ceníme i daru Ducha Svatého.

Nebuďte překvapeni

Hlas proroka, i když promlouvá vlídně, bude často hlasem vyzývajícím nás ke změně, k pokání a k návratu k Pánu. Když je třeba zřídit nápravu, neotálejme. A nebuďte znepokojeni, když varovný hlas proroka bude odporovat populárním názorům dané doby. Podráždění nevěřící se vždy pouštějí do rozhorleného zesměšňování již ve chvíli, kdy prorok začne mluvit. Budete-li se s pokorou řídit radami Pánova proroka, slibuji vám další požehnání bezpečí a pokoje.

Nebuďte překvapeni, pokud vaše osobní názory občas nebudou hned od začátku plně v souladu s učením Pánova proroka. Toto jsou chvíle, kdy poklekáme v modlitbě, chvíle učení se a pokory. Kráčíme vpřed s vírou a s důvěrou v Boha s vědomím toho, že časem od Nebeského Otce obdržíme více duchovního porozumění. Jeden prorok popsal Spasitelův nedostižný dar takto: „Vůle Synova bude pohlcena ve vůli Otcově.“15 Poddání své vůle vůli Boží není ve skutečnosti žádné poddání se, nýbrž počátek slavného vítězství.

Někteří se budou snažit prorokova slova přehnaně rozebírat a usilovat o to, aby rozlišili, co je prorocký hlas a co je jeho osobní názor.

V roce 1982, dva roky předtím, než byl bratr Russell M. Nelson povolán generální autoritou, řekl: „Nikdy se neptám: ‚Kdy prorok promlouvá jako prorok a kdy tomu tak není?‘ Spíše mě zajímá: ‚Jak mohu být více takovým, jako je on?‘“ A dodal: „Mou [filosofií je] přestat za slova proroků přidávat otazníky a nahradit je vykřičníky.“16 Tímto se v životě rozhodl řídit pokorný a duchovní člověk. Nyní, o 36 let později, je sám Pánovým prorokem.

Prohlubte svou víru ve Spasitele

Ve svém osobním životě jsem zjistil, že když slova proroka Božího studuji s modlitbou a když pečlivě, s trpělivostí, duchovně uvedu svou vůli do souladu s jeho inspirovaným učením, má víra v Pána Ježíše Krista se vždy prohloubí.17 Když se však rozhodneme jeho rady odsunout stranou, protože my víme všechno nejlépe, naše víra strádá a naše věčná perspektiva je nejistá. Slibuji vám, že pokud zůstanete v následování proroka odhodlaní, vaše víra ve Spasitele se prohloubí.

Spasitel řekl: „Všichni proroci … svědčili o mně.“18

Prorok nestojí mezi vámi a Spasitelem. Spíše vám stojí po boku a ukazuje vám cestu vedoucí ke Spasiteli. Největší zodpovědností a nejvzácnějším darem, který nám prorok může dát, je jeho pevné svědectví, jeho dokonalé poznání, že Ježíš je Kristus. Stejně jako Petr zastara i náš prorok oznamuje: „[On je] Kristus, ten Syn Boha živého.“19

Přijde den, kdy se ohlédneme na smrtelnost a budeme se radovat, že jsme kráčeli po zemi v době žijícího proroka. A já se modlím, abychom toho dne mohli říci:

Naslouchali jsme mu.

Věřili jsme mu.

S trpělivostí a vírou jsme studovali jeho slova.

Modlili jsme se za něho.

Stáli jsme při něm.

Byli jsme dostatečně pokorní na to, abychom ho následovali.

Měli jsme ho rádi.

Vydávám vám své posvátné svědectví, že Ježíš je Kristus, náš Spasitel a Vykupitel, a že president Russell M. Nelson je Jeho pomazaný prorok na zemi. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. Jeremiáš 1:5.

  2. Viz 2. Nefi 2:8.

  3. Matouš 10:40.

  4. Osobní vzpomínka; viz také Spencer J. Condie, Russell M. Nelson: Father, Surgeon, Apostle (2003), 235.

  5. Ezechiel 33:7.

  6. Viz Ezechiel 33:8.

  7. Exodus 4:12.

  8. Nauka a smlouvy 21:5.

  9. Nauka a smlouvy 107:22.

  10. Viz Efezským 4:14.

  11. Jakub 1:6.

  12. Efezským 4:14.

  13. President Dallin H. Oaks jednou řekl:

    „V roce 1988 … jsem objasnil svůj postoj ke snahám vysvětlovat božské zjevení lidskými důvody:

    ‚Pokud máte při čtení písem na mysli otázku: „Proč Pán přikázal to či ono,“ zjistíte, že důvody jsou uvedeny v méně než v jednom případě ze sta přikázání. Pán nemá ve zvyku udávat důvody. My [smrtelníci] můžeme ke zjevení připojovat své důvody. Můžeme připojovat své důvody k přikázáním. A když to děláme, činíme tak podle svého názoru. Někteří lidé udávali důvody ohledně [zjevení] … a zjistilo se, že se naprosto mýlili. V tom se skrývá určité ponaučení. … Již dávno jsem se rozhodl, že budu mít víru v přikázání a že nebudu mít žádnou víru v důvody, které byly k tomuto přikázání uváděny.‘

    … Všechny ty důvody mi připadaly zbytečně riskantní. … Nedělejme tutéž chybu, jakou dělali lidé v minulosti, … když se snažili uvádět pro zjevení důvody. Zjistilo se, že tyto důvody jsou do značné míry vytvořené lidmi. Zjevení jsou tím, čemu vyjadřujeme podporu jako vůli Páně, a v tom můžeme najít bezpečí.‘“ (Life’s Lessons Learned [2011], 68–69.)

  14. Exodus 20:14.

  15. Mosiáš 15:7.

  16. Russell M. Nelson, v: Lane Johnson, „Russell M. Nelson: A Study in Obedience“, Tambuli, Jan. 1983, 26.

  17. President Henry B. Eyring řekl: „Dalším klamem je domnívat se, že rozhodnutí přijmout nebo nepřijmout radu proroků má tytéž následky jako rozhodnutí přijmout něčí dobrou radu a mít z ní prospěch, nebo radu nepřijmout a obejít se bez ní.Rozhodnutí neuposlechnout radu proroka totiž mění samotné základy, na nichž stojíme. A tyto základy se stávají riskantnějšími. Odmítneme-li se řídit radou proroka, snižuje to naši schopnost přijímat inspirované rady v budoucnosti. Nejvhodnější dobou pro rozhodnutí pomoci Noémovi postavit archu byl okamžik, kdy o to Noé žádal poprvé. S každou další žádostí o pomoc a s každým dalším odmítnutím pomoci se snižovala vnímavost vůči Duchu. A tak se jeho žádost pokaždé zdála ještě pošetilejší, ovšem jen do doby, než začalo pršet. A pak už bylo pozdě.“ („Finding Safety in Counsel,“ Ensign, May 1997, 25.)

  18. 3. Nefi 20:24.

  19. Matouš 16:16; viz také Jan 6:69.