2010–2019
Tso Siab rau tus Tswv
October 2013


Tso Siab rau tus Tswv

Ua npaum li nej ua tau kom qhia txog txoj kev muab Yexus Khetos txoj moo zoo Txum Tim Rov Qab Los.

Muam Ballard thiab kuv wb nyuam qhuav rov qab los ntawm ib txoj hauj lwm mus rau tsib lub teb chaws nyob hauv Europe. Nyob ntawd peb tau muaj cib fim ntsib ntau tus tub txib, tej zaum yog nej cov tub thiab nej cov ntxhais. Txij thaum Thawj Tswj Hwm Monson qhia tias yuav pauv hnub nyoog rau cov tub hlus thiab cov ntxhais hluas mus ua tub txib, kuv tau muaj cib fim ntsib 3,000 tawm tus tub txib. Khetos txoj Kev Kaj ci ci hauv lawv tej ntsej muag, thiab lawv xav xav kom txoj hauj lwm no mus tom ntej---lawv xav nrhiav thiab qhia neeg, muab neeg ua kev cai raus dej thiab ua rau lawv muaj siab ntseeg, thiab txhawb nqa Vajtswv lub nceeg vaj. Tiam sis, thaum yus ntsib lawv, ua rau yus paub sai sai hais tias lawv ua tsis tau txoj hauj lwm no lawv tus kheej xwb. Hnub no kuv xav hais lus rau txhua tus mej zeej ntawm lub Koom Txoos, vim peb txhua leej txhua tus yuav tsum pab qhia txoj moo zoo.

Tus Yaj Saub Yauxej Xamiv hais tias “tom qab twb hais txhij txhua lawm, txoj hauj lwm uas zoo tshaj plaws thiab tseem ceeb dua ntais twb yog kev tshaj tawm txoj Moo Zoo” (Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith [2007], 330).

Thaum xyoo 1974 Thawj Tswj Hwm Spencer W. Kimball hais tias: “Tej zaum qhov tseem ceeb tshaj plaws vim li cas yuav tsum ua cov tub txib tej hauj lwm yog kev muab cib fim rau neeg ntiaj teb hnov thiab lees txais txoj moo zoo. Cov vaj lug kub muaj tej lus txib thiab tej kev cog lus thiab tej kev hu thiab tej nqi zog rau cov uas qhia txoj moo zoo. Kuv txhob txwm siv lo lus txib vim hais tias nws zoo nkaus li yog ib qhov kev txib uas peb txhua tus dim tsis tau” (“When the World Will Be Converted,” Ensign, Oct. 1974, 4).

Xyoo ntawd thaum lub Xya Hli Ntuj, Muam Ballard thiab kuv wb nrog wb cov me nyuam mus tswj hwm qhov chaw tshaj tawm txoj moo zoo Canada Toronto. Ua rau kuv nco txog Thawj Tswj Hwm Kimball cov lus tas mus li, qhov tseem ceeb yog thaum nws hais tias, “Kuv cov kwv tij, kuv xav paub tias peb puas ua txhua yam peb ua tau. Peb puas lam qhia neeg nyob thoob plaws lub ntiaj teb xwb? Peb twb qhia txoj moo zoo tau 144 xyoos lawm. Peb puas npaj siab siv dag zog ntxiv? Thiab rau siab ntxiv?” (Ensign, Kaum Hli Ntuj 1974, 5).

Nws kuj hais kom peb ua hauj lwm sai dua li qub, ua hauj lwm ua ke kom txhim tsa lub Koom Txoos thiab Vajtswv lub nceeg vaj.

Rau Hli Ntuj dhau los Thawj Tswj Hwm Thomas S. Monson tau hais zoo ib yam li ntawd rau cov mej zeej ntawm lub Koom Txoos. Tus Thawj Tswj Hwm no hais tias: “Tam sim no yog lub sij hawm rau cov mej zeej thiab cov tub txib koom ua ke ... [thiab] siv zog ua hauj lwm nyob hauv tus Tswv lub vaj txiv hmab kom coj tib neeg los cuag Nws. Nws tau npaj ntau txoj kev rau peb qhia txoj moo zoo rau lwm tus, thiab Nws yuav pab peb ua hauj lwm yog tias peb yuav muaj siab ntseeg ua Nws tej dej tes num” (“Faith in the Work of Salvation” [zaj uas tau hais nyob hauv kev tshaj tawm tshwj xeeb, Rau Hli Ntuj 23, 2013]; lds.org/broadcasts).

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, yog ib qho zoo yog peb xav txog cov yaj saub tej lus qhia txij thaum Yauxej Xamiv nyob mus txog hnub no. Lawv tau yaum thiab hu cov thawj coj thiab cov mej zeej ntawm lub Koom Txoos kom lawv mob siab qhia tsab xov ntawm txoj moo zoo Kev Txum Tim Rov Qab Los rau tag nrho peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam nyob thoob plaws lub ntiaj teb.

Kuv zaj lus hais thaum tav su no yog hais tias tus Tswv ua Nws tej hauj lwm sai sai tiag tiag. Nyob hauv peb lub caij nyoog yuav muaj li no tsuas yog thaum txhua tus mej zeej ntawm lub Koom Txoos ncav tes nrog kev hlub qhia tej qhov tseeb ntawm Yexus Khetos txoj moo zoo. Peb yuav tsum koom tes ua hauj lwm nrog yuav luag 80,000 tus tub txib uas tam sim no ua hauj lwm. Tej xov xwm txog txoj hauj lwm tseem ceeb no, tsis hais tej kev txib cov thawj coj ntawm ceg txheem ntseeg thiab pawg ntseeg pawg sab laj, los muaj nyob hauv LDS.org website hu ua “Ua Kom tej Hauj Lwm Cawm Seej Mus Sai.”

Peb paub los ntawm kev tshawb fawb hais tias cov mej zeej ntawm lub Koom Txoos uas muaj siab ntseeg xav kom cov uas lawv hlub muaj cov koob hmoov ntawm txoj moo zoo, tsis hais cov uas lawv tsis tau ntsib los yog. Peb kuj paub hais tias muaj ob qho uas qhia vim li cas ntau tus mej zeej tsis tshua rau siab ua cov tub txib tej hauj lwm thiab qhia txoj moo zoo.

  • Qhov ib yog kev ntshai. Ntau tus mej zeej tsis thov Vajtswv kom muaj cib fim qhia txoj moo zoo, vim lawv ntshai hais tias tej zaum lawv yuav txais tej kev tshoov siab kom lawv ua dab tsi uas lawv xav tias lawv ua tsis tau.

  • Qhov ob yog kev tsis to taub hais tias cov tub txib tej hauj lwm yog dab tsi.

Peb paub hais tias thaum ib tug sawv hais lus nyob hauv kev sib ntsib txais lub cim nco txog thiab hais tias, “Hnub no kuv yuav hais txog cov tub txib tej hauj lwm” los yog tej zaum thaum Txwj Laug Ballard sawv hais lus nyob hauv lub tuam rooj sab laj thiab hais zoo ib yam li ntawd, ces nej ib txhia yuav xav hais tias, “Ua cas lawm; peb twb hnov qhov no dua.”

Nim no, peb paub tias tsis muaj leej twg uas nyiam muaj txim. Tej zaum nej xav hais tias nej yuav tsum ua tej yam uas tsis tsim nyog rau nej ua nrog nej cov phooj ywg los yog cov neeg zej zog. Nrog tus Tswv txoj kev pab, cia kuv tshem kev ntshai uas nej los yog nej cov tub txib muaj thaum nej qhia txoj moo zoo rau lwm tus.

Cia li txiav txim siab ua raws li Yexus tau hais kom peb ua. Tus Cawm Seej hais tias:

“Nej thov, nej thiaj yuav tau; nej nrhiav, nej thiaj yuav ntsib; nej khob, Vajtswv thiaj yuav qhib qhov rooj rau nej.

“Rau qhov txhua tus uas thov yeej yuav tau, txhua tus uas nrhiav yeej ntsib, thiab txhua tus uas khob, Vajtswv yeej yuav qhib qhov rooj rau nws.

“Nej cov uas yog leej txiv, yog nej tus me nyuam thov mov, nej yuav muab pob zeb rau los?

“Los sis yog nws thov ib tug ntses, nws puas yuav muab ib tug nab rau nws?

“Yog nej ... paub muab yam uas zoo rau nej tej me nyuam. Yog li ntawd, nej Leej Txiv tus uas nyob saum ntuj ceeb tsheej, nws yim huab yuav muab tej uas zoo dua tej ntawd rau txhua tus uas thov nws thiab!” (Mathais 7:7–11).

Cov kwv tij thiab cov muam, kev ntseeg thiab kev tso siab rau yus tus kheej yuav pauv kev ntshai thaum cov mej zeej thiab cov tub txib txhos caug thov Vajtswv thiab thov tus Tswv foom koob hmoov rau lawv kom lawv muaj cib fim qhia txoj moo zoo. Ces, peb yuav tsum qhia hais tias peb muaj kev ntseeg thiab saib seb puas muaj cib fim qhia Yexus Khetos txoj moo zoo rau peb Leej Txiv cov me nyuam, thiab peb yeej yuav muaj cib fim tiag. Peb yeej yuav tsis tas hais tej yam uas peb tsis ntseeg thaum muaj tej lub cib fim no. Yuav muaj tej yam no vim peb hlub peb cov kwv tij thiab cov muam. Cia li ua siab zoo, thiab cov uas sib tham nrog nej yuav paub tias nej hlub lawv. Lawv yuav nco ntsoov lawv tej kev xav li ntawd txawm yog tsis yog lub sij hawm rau lawv lees txais txoj moo zoo. Tej zaum qhov ntawd yuav hloov thaum lawv tej zwj ceeb hloov thiab.

Yus swb tsis tau thaum yus ua zoo npaum li yus ua tau thaum yus ua tus Tswv txoj hauj lwm. Txawm yog tib neeg muaj kev ywj siab xaiv lawv yuav ua dab tsi, kev qhia txoj moo zoo rau lawv yog qhov uas peb lav ris.

Tso siab rau tus Tswv. Nws yog tus Tswv Yug Yaj Zoo. Nws paub Nws cov yaj, thiab Nws cov yaj paub Nws lub suab; thiab hnub no, tus Tswv Yug Yaj Zoo lub suab yog nej lub suab thiab kuv lub suab. Thiab yog peb tsis mob siab, ntau tus neeg uas yuav mloog tsab xov ntawm txoj Kev Txum Tim Rov Qab Los yuav dhau mus. Nws nyob ntawm peb txoj kev ntseeg thiab tej yam peb ua. Tej ntsiab cai yeej yooj yim heev---thov Vajtswv, nej tus kheej thiab nyob hauv nej tsev neeg, kom muaj cib fim qhia txoj moo zoo. Nyob hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus tus Tswv hais tias ntau tus neeg tsis paub qhov tseeb tsuas yog lawv tsis paub mus nrhiav qhov tseeb nyob rau qhov twg (saib Q&K 123:12).

Nej tsis tas ua ib tug neeg uas nyiam tham lus los yog ib tug xib hwb uas hais lus muaj kuab heev. Yog tias nej muaj kev hlub thiab kev cia siab, tus Tswv tau cog lus hais tias yog nej yuav tsa nej lub suab mus rau cov neeg no; hais tej lus uas Nws yuav muab tso rau hauv neb lub siab, thiab nej yuav tsis raug ua kom txaj muag rau ntawm neeg qhov muag;

Thiab yuav muab rau neb nyob kiag lub sij hawm ntawd ... tam sim kiag ntawd, tej uas neb yuav hais. (saib Q&K 100:5–6).

Phau ntawv Qhia Kuv txoj Moo Zoo ua rau peb nco qab tias “tsis muaj dab tsi ua ntawm cov tub txib tej hauj lwm mus txog thaum [peb] nrhiav tau ib tug neeg uas [peb] qhia tau. Nrog neeg coob tham txhua hnub. Txhua tus yeej ntshai me ntsis tham rau lwm tus neeg, tiam sis nej muaj peev xwm thov Vajtswv kom muaj kev ntseeg thiab muaj zog txaus qhib nej lub qhov ncauj tshaj tawm txoj moo zoo uas tau muab txum tim rov qab los” ([2004], 156–57). Nej cov tub txib, yog nej xav qhia ntxiv, nej yuav tsum hais lus rau txhua tus txhua hnub. Nov yog qhov uas tus Tswv tau txib cov tub txib mus ua.

Tus Tswv paub peb. Nws paub tias peb muaj tej kev nyuaj. Kuv paub tias nej ib txhia xav tias nej ris tej nra hnyav, tiam sis kuv thov kom nej txhua tus yeej yuav tsis xav tias kev qhia txoj moo zoo yog ib lub nra. Nws yog ib qho cib fim xwb! Tsis muaj kev xyiv fab nyob hauv lub neej no tshaj qhov uas peb mob siab ua tus Tswv tej hauj lwm.

Qhov tseem ceeb yog qhov uas nej txais Vajtswv tej kev tshoov siab, thov Nws coj nej kev, ces cia li mus thiab ua raws li tus Ntsuj Plig tshoov nej lub siab ua. Thaum cov mej zeej xav tias txoj hauj lwm cawm seej yog lawv txoj kev lav ris xwb, ces ua rau lawv ntshai. Thaum lawv xav tias yog ib lub cib fim ua raws li tus Tswv qhia kom coj neeg los cuag Nws kom cov tub txib thiab ntxhais txib qhia, ces yog ib qho uas txhawb nqa thiab txhawb lawv lub dag zog.

Peb tsis hais kom txhua tus mus ua txhua yam tsav. Peb tsuas xav kom txhua tus mej zeej thov Vajtswv, vim peb paub tias yog txhua tus mej zeej, tsis hais cov hluas cov laus los yog, yuav ncav tes rau “ib tug neeg” xwb txij no mus txog lub caij Christmas, ces ntau plhom tus neeg yuav paub txog tus Tswv Yexus Khetos txoj kev hlub. Yog ib lub txiaj ntsim zoo uas peb pub tau rau tus Cawm Seej.

Rau lub lim tiam tas los kuv txais ib tsab ntawv los ntawm ib tsev neeg uas ua cov tub txib tej hauj lwm ntau heev, yog tsev neeg Munns nyob hauv Florida. Lawv sau hais tias:

“Nyob zoo Txwj Laug Ballard, 30 feeb tom qab kev tshaj tawm thoob plaws lub ntiaj teb txog kev ua tej hauj lwm cawm seej sai sai, peb tsev neeg tau muaj ib pawg sab laj hais txog kev ua tub txib. Peb zoo siab kawg vim peb cov xeeb ntxwv uas yog tub hluas ntxhais hluas xav pab thiab. Peb zoo siab qhia hais tias txij thaum kev sib ntsib sib sab laj ntawd, peb tsev neeg qhia tib neeg ob npaug coob tshaj li qub.

“Peb muaj xeeb ntxwv uas tau coj phooj ywg tuaj koom lub koom txoos, tau koom kev sib ntsib txais lub cim nco txog nrog cov phooj ywg uas tsis tshua muaj siab ntseeg, thiab muaj ib txhia ntawm cov phooj ywg tshiab uas cog lus tias lawv yuav nrog cov tub txib sib tham. Muaj ib tug muam uas tsis tshua muaj siab ntseeg nws twb rov qab los koom lub koom txoos thiab tau coj neeg uas xav kawm txog txoj moo zoo nrog nws thiab.

“Tsis muaj leej twg uas tsis kam nrog cov tub txib tham thaum peb caw lawv. Yog ib lub sij hawm zoo kawg ua ib tug mej zeej ntawm lub Koom Txoos no” (tsab ntawv, Yim Hli Ntuj 15, 2013)

Ua raws li tus Ntsuj Plig tej kev tshoov siab. Thov tus Tswv kawg siab kawg ntsws. Ua npaum li nej ua tau kom qhia txog txoj kev muab Yexus Khetos txoj moo zoo Txum Tim Rov Qab Los.

Kuv hais ib co lus los ntawm ib tug mej zeej uas txawj ua tub txib tej hauj lwm thiab, Clayton Christensen, hais tias: “Txhua lub sij hawm yus tuav ib tug neeg tes thiab coj nws mus ntsib Yexus Khetos, ua rau yus paub tias tus Cawm Seej hlub yus npaum li cas thiab hlub tus neeg uas yus tuav nws tes npaum li cas thiab” (The Power of Everyday Missionaries: The What and How of Sharing the Gospel [2013], 1).

Vajtswv foom koob hmoov rau nej, cov kwv tij thiab cov muam, kom nej nrhiav tau kev xyiv fab uas muaj thaum nej txais tej txuj ci tseem ceeb los ntawm nej txoj kev ntseeg. Raws li Maulaunais tshooj 7 qhia peb:

“Thiab Khetos tau hais tias: Yog nej yuav ntseeg kuv nej yeej yuav muaj hwj chim ua tau txhua yam uas kuv pom zoo. …

“... Vim twb yog los ntawm txoj kev ntseeg es thiaj ua tau tej txuj ci tseem ceeb; thiab twb yog los ntawm txoj kev ntseeg es tej tim tswv tshwm sim thiab los pab rau tib neeg; yog li ntawd, yog tej yam no tau tseg lawm tiag ces txoj kev txom nyem yuav raug noob neej, vim yog rau qhov txoj kev tsis ntseeg, thiab tag nrho tsis muaj yam tsim nyog” (Maulaunais 7:33, 37).

Los ntawm kuv lub neej kuv ua tim khawv rau nej hais tias tus Tswv yuav hnov nej tej lus thov thiab nej yuav muaj ntau lub cib fim thaum lub sij hawm no thiab ntau xyoo tom ntej kom qhia Yexus Khetos txoj moo zoo rau Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam uas muaj nqi heev. Thawj Tswj Hwm Monson, peb tau mloog. Peb txhua tus yuav nrhiav tau ib tug neeg. Kuv thov kom peb txhua tus yuav txais kev xyiv fab loj heev uas los ntawm kev ua tub txib, los ntawm Yexus Khetos lub npe dawb ceev, amees.