Laipelí
Sīsū Kalaisi


ʻĪmisi
tā valivali ʻo Kalaisí

Ako ʻo e Tokāteliné

Sīsū Kalaisi

Ko Sīsū Kalaisi ko e Fakamo‘ui ʻo e māmaní pea mo e ʻAlo ʻo e Tamai Hēvaní. Ko Ia ʻa hotau Huhuʻí. ʻOku fakapatonu ʻa e ngaahi hingoa ko ʻení ki he moʻoni ko ia ko Sīsū Kalaisi pē ʻa e hala te tau lava ai ʻo toe foki ke nofo mo ʻetau Tamai Hēvaní.

Vakai Fakalūkufuá

Lekooti e Ngaahi Ongo ʻOkú ke Maʻú

Ko hai ʻa Sīsū Kalaisi?

Naʻe mamahi ʻa Sīsū pea naʻe kalusefai Ia koeʻuhi ko e ngaahi angahala ʻa e māmaní, ʻo foaki ai ki he fānau takitaha ʻo e ʻOtuá ʻa e meʻaʻofa ʻo e fakatomalá mo e fakamolemolé. Kae ngata pē ʻi Heʻene manavaʻofá mo e ʻaloʻofá, ʻe lava ai ke fakahaofi ha taha. Naʻe teuteuʻi ʻe Heʻene Toetuʻú ʻa e founga ke ikunaʻi ai ʻe he tokotaha kotoa pē ʻa e mate fakatuʻasinó foki. ʻOku ui ʻa e ngaahi meʻa ko ʻeni naʻe hokó ko e Fakaleleí. Ko hono ʻai fakanounouʻí, ʻoku fakahaofi kitautolu ʻe Sīsū Kalaisi mei he angahalá mo e maté. ʻI he ʻuhinga ko iá, ko hotau Fakamoʻuí moʻoni Ia mo hotau Huhuʻí.

ʻI he kahaʻú, ʻe hāʻele mai ʻa Sīsū Kalaisi ke puleʻi e māmaní ʻi he melino ʻi ha taʻu ʻe tahaafe. Ko Sīsū Kalaisi ʻa e ʻAlo ʻo e ʻOtuá, pea te Ne hoko ko hotau ʻEiki ʻo taʻengata. ʻOku moihū maʻu pē ʻa e kau mēmipa ʻo e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní ki he ʻOtua ko e Tamai Taʻengatá ʻi he huafa ʻo Sīsū Kalaisí. ʻI hono fehuʻi kia Siosefa Sāmita pe ko e hā ʻoku tui ki ai ʻa e Kāingalotú, naʻá ne fokotuʻu ʻa Sīsū Kalaisi ko e meʻa mahuʻinga tahá: “Ko e ngaahi ʻuluaki tefitoʻi moʻoni ʻo ʻetau lotú ko e tui ki he fakamoʻoni ʻa e Kau ʻAposetoló mo e Kau Palōfitá, ʻo kau kia Sīsū Kalaisí, ‘naʻá Ne pekia, pea telio, peá Ne toe tuʻu ʻi he ʻaho hono tolú, ʻo hāʻele ki he langí;’ pea mo e ngaahi meʻa kehe kotoa pē [ʻoku fekauʻaki mo ʻetau lotú] ko ha tānaki atu pē ki ai.” Naʻe fakapapauʻi mai ʻe he Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Ua he kuonga ní, ʻa e fakamoʻoni ko iá ʻi heʻenau fakahaaʻi: “Ko Sīsuú ko e Kalaisi Moʻuí Ia, ko e ʻAlo [taʻe-faʻa-mate] ʻo e ʻOtuá. … Ko Hono ʻalungá, ko e hala ia ʻoku fakatau ki he fiefia ʻi he moʻui ko ʻení pea mo e moʻui taʻengata ʻi he maama ka hoko maí.”

ʻI he ʻaho 1 ʻo Sānuali 2000, naʻe ʻoatu ai ʻe he Kau Palesitenisī ʻUluakí mo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá ʻa e fanongonongó ni. ʻOku ʻomi ʻe he fanongonongo ko ʻeni ʻoku ui ko e “Ko e Kalaisi Moʻuí,” ʻa e fakamoʻoni kia Sīsū Kalaisi mo fakamatala fakanounouʻi ʻa Hono tuʻunga totonú mo e misiona fakalangí:

“ʻI heʻetau fakamanatua hono ʻaloʻi ʻo Sīsū Kalaisi he taʻu ʻe uaafe kuo hilí, ʻoku mau fakahoko atu ai ʻemau fakamoʻoni ki he moʻoni ʻo ʻEne moʻui taʻe-mafakatatauá, pea mo e haohaoa ʻo ʻEne feilaulau fakalelei maʻongoʻongá. Kuo teʻeki ke ʻi ai ha taha kuo ʻi ai hano mālohi pehē kia kinautolu kotoa kuo moʻui, pe ʻe moʻui he funga ʻo māmaní.

“Ko e Sihova Maʻongoʻonga Ia ʻo e Fuakava Motuʻá, ko e Mīsaia ia ʻo e Fuakava Foʻoú. Fakatatau mo e fakahinohino ʻa ʻEne Tamaí, naʻá Ne hoko ai ko e Tupuʻanga ʻo e māmaní. ‘Naʻe ngaohi ʻe ia ʻa e meʻa kotoa pē; pea naʻe ʻikai ha meʻa ʻe ngaohi kae ʻiate ia pē’ (Sione 1:3). Neongo naʻe ʻikai Haʻane angahala, ka naʻe papitaiso Ia ke fakakakato ʻa e māʻoniʻoni kotoa pē. Naʻe ‘faʻa feʻaluaki ʻo fai lelei’ (Ngāue 10:38), ka naʻe fehiʻanekina ai ia. Ko ʻEne ongoongoleleí ko ha pōpoaki ia ʻo e melino mo e ʻaloʻofa. Naʻá Ne kōlenga ʻa e taha kotoa ke muimui ange ʻi Heʻene sīpingá. Naʻá Ne fononga foki ʻi he ngaahi hala ʻo Pālesitainé, fakamoʻui ʻa e mahakí, fakaʻā ʻa e kuí, pea mo fokotuʻu ʻa e maté. Naʻá Ne akoʻi hono moʻoni ʻo ʻitānití, ʻa hono moʻoni ʻo ʻetau tomuʻa moʻui kimuʻa ʻi he teʻeki ke ʻi ai ʻa e māmaní, ʻa e taumuʻa ʻo ʻetau moʻui ʻi he māmaní, pea mo e malava ke tau hoko ko e ngaahi foha mo e ngaahi ʻofefine ʻo e ʻOtuá, ʻi he moʻui ka hoko maí.

“Naʻá Ne fokotuʻu ʻa e sākalamēnití ko ha fakamanatu ʻo ʻEne feilaulau fakalelei maʻongoʻongá. Naʻe puke pōpula Ia pea tukuakiʻi ʻi ha ngaahi meʻa loi, pea tautea Ia ke fakatōliaʻi ʻa e kau fakatangá, pea tautea ai ke Ne pekia ʻi he kolosi ʻi Kalevalé. Ne Ne foaki ʻEne moʻuí ko ha fakalelei ki he ngaahi angahala ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá kotoa. Ne hoko ia ko ha meʻaʻofa maʻongoʻonga ko e fakafofonga ʻo e kakai kotoa pē ʻe faifaiangé pea moʻui ʻi he funga māmaní.

“ʻOku mau fakamoʻoni ʻi he loto māluʻia ko ʻEne moʻuí, ʻa ia ʻoku mahuʻinga fau ki he hisitōlia kotoa ʻo e tangatá, naʻe ʻikai kamata ia ʻi Pētelihema pe ʻosi ʻi Kalevale. Ko e ʻAlo Lahi Taha Ia ʻo e Tamaí, ko e ʻAlo pē Taha ne Fakatupu ʻi he kakanó, ko e Huhuʻi ʻo e māmaní.

“Naʻe toetuʻu Ia mei he faʻitoká ke Ne ‘hoko ia ko e ʻuluaki fua ʻo kinautolu naʻe mohé’ (1 Kolinitō 15:20). ʻI Heʻene hoko ko e ʻEiki kuo Toetuʻú, ne ʻaʻahi ai ki he lotolotonga ʻo kinautolu Ne ʻofa ai ʻi he moʻui ní. Naʻe toe ngāue foki ʻi he lotolotonga ʻo ʻEne ‘fanga sipi kehe’ (Sione 10:16) ʻi he kuonga muʻá ʻi ʻAmelika. ʻI hotau kuongá ni, ne hā ai mo ʻEne Tamaí ki he kiʻi tamasiʻi ko Siosefa Sāmitá, ʻo Ne fakafeʻao mai ai ʻa e talaʻofa ko ia ne fakahoko fuoloa ko e ‘kuonga ʻo e kakato ʻo e ngaahi kuongá’ (ʻEfesō 1:10).

“Naʻe fakamatalaʻi ʻe he Palōfita ko Siosefá ʻa e Kalaisi Moʻuí ʻo pehē: ‘Naʻe tatau ʻa hono ongo fofongá mo e ulo ʻo e afi; naʻe hinehina ʻa e louʻulu ʻo hono ʻulú ʻo hangē ko e sinou maʻa; naʻe ulo hono fofongá ʻo mahulu ange ʻi he ngingila ʻo e laʻaá; pea naʻe tatau hono leʻó mo e tafe mālohi ʻo e ngaahi vai lahi, ʻio ʻa e leʻo ʻo Sihová ʻoku pehē:

“‘Ko au ko e ʻuluaki mo e ki mui; ko au ia ʻa ia ʻoku moʻuí, ko au ia ʻa ia naʻe fakapōngí; ko homo taukapo au ki he Tamaí’ (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 110:3–4).

“Naʻe toe pehē foki ʻe he Palōfitá fekauʻaki mo Ia: ‘Pea ko ʻeni, hili ʻa e ngaahi fakamoʻoni lahi kuo fai ʻo kau kiate Iá, ko e fakamoʻoni fakamuimui taha ʻeni ʻokú ma fai ʻo kau kiate Iá: ʻOkú ne moʻui!

“‘He ne ma mamata kiate Ia, ʻio ʻi he toʻukupu toʻomataʻu ʻo e ʻOtuá; peá ma fanongo ki he leʻo ʻoku fakamoʻoniʻi ko e ʻAlo pē Taha ia naʻe fakatupu ʻo e Tamaí—

“‘Pea kuo fakatupu, pea naʻe fakatupu ʻa e ngaahi māmá ʻe ia, pea ʻiate ia, pea meiate ia, pea ʻoku fakatupu ʻa hono kakai ʻo iá, ko e ngaahi foha mo e ngaahi ʻofefine ki he ʻOtuá’ (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 76:22–24).

“ʻOku mau fakahaaʻi ʻi he lea fakamātoato kuo ʻosi fakafoki mai Hono lakanga fakataulaʻeikí mo Hono Siasí ki he funga māmaní—‘pea kuo fokotuʻu ki he tuʻungá … ʻa e kau ʻaposetolo mo e kau palōfita, ko hono fuʻu makatulikí ʻa Sīsū Kalaisi pē’ (ʻEfesō 2:20).

“ʻOku mau fakamoʻoni ʻe ʻi ai ʻa e ʻaho ʻe toe hāʻele mai ai ki he māmaní. ‘Pea ʻe fakahā ʻa e nāunau ʻo [e ʻEikí], pea ʻe mamata ki ai ʻa e kakai kotoa pē’ (ʻĪsaia 40:5). Te Ne pule ia ko e Tuʻi ʻo e Ngaahi Tuʻi mo e ʻEiki ʻo e Ngaahi ʻEiki, pea ʻe peluki ʻa e tui kotoa pē, mo vete ʻa e ʻelelo kotoa ʻi heʻenau hū kaite Iá. Te tau tuʻu takitaha kotoa pē ke Ne fakamāuʻi ʻo fakatatau mo ʻetau ngaahi ngāué pea mo e ngaahi holi ʻa hotau lotó.

“ʻOku mau fakamoʻoni, ʻi heʻemau hoko ko ʻEne kau ʻAposetolo moʻoni kuo ʻosi fakanofó—ko Sīsuú ko e Kalaisi Moʻuí Ia, ko e ʻAlo taʻe-faʻa-mate ʻo e ʻOtuá. Ko e Tuʻi Maʻongoʻonga ia ko ʻImānuelá, ʻoku tuʻu he ʻahó ni ʻi he toʻomataʻu ʻo ʻEne Tamaí. Ko Ia ʻa e maama, mo e moʻui, pea mo e ʻamanaki leleiʻanga ʻo e māmaní. Ko Hono ʻalungá, ko e hala ia ʻoku fakatau ki he fiefia ʻi he moʻui ko ʻení pea mo e moʻui taʻengata ʻi he maama ka hoko maí. Fakafetaʻi ki he ʻOtuá ʻi Heʻene meʻaʻofa taʻe-mafakatataua mai ʻaki Hono ʻAlo fakalangí” (Liahona, ʻEpeleli 2000, 2–3).

Ko Sīsū Kalaisi ʻa e ʻAlo Tofu Pē Taha ʻo e Tamaí kuo Fakatupu ʻi he kakanó. (Sione 1:14, 18; 2 Nīfai 25:12; ʻAlamā 5:48; Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 93:11; Gordon B. Hinckley, “The Symbol of Our Faith,” Liahona, ʻEpe. 2005, 3; Gordon B. Hinckley, “A Prophet’s Testimony,” Liahona, Mē 1993, 94; “Ko e Kalaisi Moʻuí: Ko e Fakamoʻoni ʻa e Kau ʻAposetoló,” Liahona, Mē 2017)

Ko Sīsū Kalaisi ʻa e Fakamoʻui mo e Huhuʻi ʻo e māmaní. (ʻĪsaia 49:26; 1 Nīfai 21:26; 22:12; Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 66:1; Malangaʻaki ʻEku Ongoongoleleí, 51; “Ko e Kalaisi Moʻuí: Ko e Fakamoʻoni ʻa e Kau ʻAposetoló,” Liahona, Mē 2017)

Ko Sīsū Kalaisi ʻa hotau Fakalaloa mo e Taukapo ki he Tamaí. (1 Tīmote 2:5; Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 45:3; Thomas S. Monson, “They Showed the Way,” Liahona, Mē 1997, 52; Joseph Fielding Smith, ʻi he Conference Report, Oct. 1953, 57)

Ngaahi Tefito Fekauʻakí

Ngaahi Folofolá

Ngaahi Fakamoʻoni Fakafolofolá

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni Ako Folofolá

Ngaahi Pōpoaki mei he Kau Taki ʻo e Siasí

Ngaahi Pōpoaki Lahi Angé

 

 

ʻĪmisi
fakaʻilonga ʻo e Kuaea Tāpanekalé

Ngaahi Vitiō ʻa e Kuaea Tāpanekalé

Come, Follow Me (Muimui ʻIate Au)

Come unto Jesus (Haʻu Kia Sīsū)ʻ

Dear to the Heart of the Shepherd (ʻOku ʻOfa ʻa e Tauhí)

Lord, I Would Follow Thee (ʻEiki Te U Muimui Atu)

Master, the Tempest Is Raging (Naʻe Tala pē ʻe Sīsū)

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni Fakaakó.

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni Fakalūkufua

Ko e Kalaisi Moʻuí: Ko e Fakamoʻoni ʻa e Kau ʻAposetoló,” ChurchofJesusChrist.org

 

ʻŪ Makasini ʻa e Siasí

Kim Webb Reid, “ʻI he Kei Siʻi ʻa Sīsuú,” Liahona, Fēpueli 2017

Kelly Hunsaker, “Moʻui Taau ʻa Mini-Suné,” Liahona, Sānuali 2017

Jacob F. Frandsen, “Ko e Toʻo kiate Au Hono Huafá,” Liahona, ʻAokosi 2011

Jane Bleak, “Naʻá Ne Fuesia Hoku Ngaahi Mamahí,” Liahona, Sune 2011

Joshua J. Perkey, “Faifolau Moʻoni ʻi he ʻOtu Motu Māsoló,” Liahona, ʻEpeleli 2011

Diane L. Mangum, “Ko Sīsū ʻi Heʻene Kei Siʻí,” Liahona, Sānuali 2011

Ko Sīsū Kalaisi ʻa e ʻAlo Pē Taha ʻo e ʻOtuá Naʻe Fakatupú,” Liahona, Tīsema 2010

Mālohi ke Liliú,” Liahona, Sune 2010

David A. Edwards, “‘Ko Au ko e Halá,’Liahona, Māʻasi 2008

Ngaahi Tohi Lēsoni Akó

 

 

 

Ngaahi Akonaki ʻa e Kau Palesiteni ʻo e Siasí

Ngaahi Talanoá

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni Ki Hono Akoʻí

Ngaahi Fokotuʻutuʻu Ki Hono Akoʻí

 

 

Mītiá

Hivá