8. července 1838 ve Far Westu ve státě Missouri obdržel Prorok Joseph Smith čtyři zjevení, která jsou nyní zaznamenána v Nauce a smlouvách 117–120. V prvním z těchto zjevení (NaS 117) Pán přikázal Williamu Marksovi a Newelu K. Whitneymu, aby rychle vyrovnali své závazky v Kirtlandu v Ohiu a připojili se k věrným Svatým, kteří se shromažďovali ve Far Westu. Pán také přikázal Oliveru Grangerovi, aby se vydal do Kirtlandu jako zástupce Prvního předsednictva. Ve druhém zjevení (NaS 118) Pán povolal nové apoštoly, aby zaujali místo těch, kteří odpadli, a povolal všechny členy Kvora Dvanácti, aby sloužili na misii ve Velké Británii. Ve třetím a čtvrtém zjevení, která jsou zaznamenána v Nauce a smlouvách 119 a 120, učil Pán nauce o desátku a zjevil pokyny určené vedoucím Církve týkající se rozhodování o tom, jak se budou využívat prostředky z desátků.
Pán přikazuje Williamu Marksovi a Newelu K. Whitneymu, aby rychle vyrovnali své závazky a opustili Kirtland
V první části Nauky a smluv 117 Pán promluvil k Williamu Marksovi a Newelu K. Whitneymu. William Marks byl presidentem kůlu v Kirtlandu. Byl vlastníkem knihkupectví. Newel K. Whitney byl v Kirtlandu biskupem. Byl také úspěšným majitelem obchodu a velkou část svého vlastnictví zasvětil Církvi.
Obrázek
průčelí Whitneyova obchodu
26. dubna 1838 Pán přikázal Svatým, aby se shromáždili v missourském Far Westu a na dalších místech. (Viz NaS 115:17–18.) Dne 6. července 1838 odcestovala do Missouri skupina známá jako Kirtlandská výprava, která se skládala z více než 500 Svatých z okolí Kirtlandu. (Viz Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2003], 179.) President Marks a biskup Whitney zůstali v Kirtlandu.
V Nauce a smlouvách 117:1–3 čteme, že Pán přikázal presidentu Marksovi a biskupu Whitneymu, aby rychle vyrovnali své závazky a opustili Kirtland. Tuto cestu měli uskutečnit předtím, než Pán sešle do oblasti sníh. Jinými slovy, měli oblast opustit během přibližně čtyř měsíců.
Z Pánových slov, jež čteme v Nauce a smlouvách 117:4–5, je zřejmé, že se tito muži přehnaně strachovali o majetek v Kirtlandu.
Ve verši 4 si povšimněte této otázky: „Co je majetek pro mne?“ Přečtěte si Nauku a smlouvy 117:5–8 a zjistěte, z jakých důvodů to Pán řekl. (Mohlo by být užitečné vědět, že slova „planin[y] Olaha Šinea“ označují oblast v okolí Adam-ondi-Ahman v Missouri.)
Představte si, že před vámi stojí velký džbán s vaším oblíbeným pitím a velká prázdná sklenice. Nyní si představte, že vám někdo do sklenice nalije kapku onoho pití. Čemu byste dali přednost, plné sklenici, nebo pouhé kapce? Proč?
Co podle vás znamená být „žádostivi toho, co je … kapka, a zanedbáv[ati] závažnější záležitosti“? (NaS 117:8.) Být žádostiv znamená toužit po něčem, co vlastní někdo jiný. V jakém smyslu byly výhody plynoucí ze zachování majetku v Kirtlandu jen „kapka“ ve srovnání s výhodami, které mělo přinést uposlechnutí Pánova příkazu shromáždit se v Missouri?
Do studijního deníku si napište shrnutí toho, čemu Pán tyto muže učil o majetku, kterého byli žádostivi, ve srovnání se svou mocí jim požehnat.
Z Nauky a smluv 117:5–8 můžeme rozpoznat zásadu týkající se toho, co se stane, když budeme žádostivi časných věcí. Tuto zásadu můžeme vyjádřit například takto: Žádostivost časných věcí může způsobit, že budeme zanedbávat závažnější záležitosti.
Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
Co například ve vašem životě představuje časné „kapky“, kvůli nimž možná zanedbáváte závažnější záležitosti evangelia?
Co můžete dělat pro to, abyste se více zaměřovali na záležitosti, které jsou důležité z hlediska věčnosti?
V Nauce a smlouvách 117:10 čteme, že Pán povolal Williama Markse, aby poté, co dorazí do Far Westu v Missouri, i nadále sloužil jako církevní vedoucí. Pán také řekl, že pokud bude president Marks „věrný nad málo věcmi“, bude „vládcem nad mnohými“. (Viz také Matouš 25:23.)
Přečtěte si Nauku a smlouvy 117:11 a vyhledejte pokárání, které Pán uštědřil Newelu K. Whitneymu. Mikulášenci, o kterých se tento verš zmiňuje, byli členové dávné náboženské sekty. Tvrdili, že jsou křesťané, ale odpadli od zásad evangelia a řídili se světskými praktikami. Jejich uctívání například zahrnovalo páchání sexuálních hříchů. (Viz Doctrine and Covenants Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2001], 290.)
Pokud by se Newel K. Whitney rozhodl, že se raději zaměří na majetek v Kirtlandu, než aby se shromáždil se Svatými, v čem by možná byly jeho skutky podobné skutkům mikulášenců?
William Marks a Newel K. Whitney se kvůli svým obavám o církevní majetek v Ohiu a kvůli pronásledování v Missouri nebyli schopni připojit k Svatým ve Far Westu. Řídili se však radou od Pána a zůstali věrni a později se připojili ke Svatým v Nauvoo v Illinois, kde William Marks sloužil jako president kůlu a Newel K. Whitney jako biskup.
Pán pověřuje Olivera Grangera, aby v Kirtlandu zastupoval První předsednictvo v obchodních záležitostech
Přemýšlejte o církevních povoláních a pověřeních, která byste mohli obdržet. Tato povolání a pověření by mohla zahrnovat službu v předsednictvu kvora nebo třídy, proslov na shromáždění svátosti, službu jako domácí učitel, budování přátelských vztahů s určitou osobou nebo službu jako misionář na plný úvazek. Jaké oběti mohou tato povolání vyžadovat?
Obrázek
kráčející domácí učitelé
Mladí muži, kteří jsou nositeli Aronova kněžství, mohou sloužit jako domácí učitelé.
Pán přikázal muži jménem Oliver Granger, aby opustil Far West v Missouri a vrátil se do Kirtlandu v Ohiu, aby tam „horlivě [bojoval] za vykoupení Prvního předsednictva [Jeho] Církve“. (NaS 117:13.) V rámci tohoto pověření měl prodat majetek Církve a postarat se o obchodní záležitosti Josepha Smitha. Od Olivera, který byl téměř slepý, to vyžadovalo určité oběti. Přečtěte si Nauku a smlouvy 117:12–15 a zjistěte, jaká požehnání Pán Oliverovi slíbil, pokud naplní toto pověření.
Ve verši 13 si povšimněte Pánových slov o tom, že „oběť jeho bude pro mne posvátnější než vzestup jeho“. Z toho je patrné, že Pánovi záleželo více na Oliverově oběti než na penězích, které mohl při plnění svého pověření získat. Z tohoto verše se učíme této zásadě: Oběti, které přinášíme při službě Pánu, jsou pro Něj posvátné. Ve verši 13 si označte slova, která této zásadě učí.
Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
Proč je důležité udělat vše, co je ve vašich silách, abyste naplňovali své pověření nebo povolání?
Jaké pocity ve vás vyvolává to, když se zamyslíte nad tím, že oběti, které přinášíte při službě Pánu, jsou pro Něj posvátné?
Oliver Granger zemřel v Kirtlandu 25. srpna 1841. V té době stále působil jako zástupce Prvního předsednictva pro obchodní záležitosti a byl také povolán, aby předsedal Církvi v Kirtlandu. Ačkoli se mu nepodařilo beze zbytku úspěšně vyřídit veškeré obchodní záležitosti Církve, pracoval na tom, aby zachoval její bezúhonnost a dobré jméno. Byl věrný Pánu a Proroku Josephu Smithovi.
Joseph Smith a další členové Prvního předsednictva popsali v doporučujícím dopise Olivera Grangera jako „muže nejpřísnější bezúhonnosti a mravní ctnosti; zkrátka, jako muže Božího“. (History of the Church, 3:350.) President Boyd K. Packer z Kvora Dvanácti apoštolů řekl:
Obrázek
President Boyd K. Packer
„Co Oliver Granger udělal, že jeho jméno má být chováno v posvátné paměti? Ve skutečnosti nic velkého. Nezáleželo tolik na tom, co udělal, ale kým byl. …
Pán od Olivera nečekal, že bude dokonalý, možná ani to, že uspěje. …
Nemůžeme vždy očekávat, že uspějeme, ale máme se snažit, jak nejlépe umíme.“ („Nejmenší z těchto“, Liahona, listopad 2004, 86.)
Pán určuje nové apoštoly a všechny apoštoly povolává, aby sloužili na misii
8. července 1838 povolal Pán nové apoštoly, aby nahradili ty, kteří odpadli. Pán také povolal Dvanáct apoštolů, aby kázali evangelium.
Přečtěte si Nauku a smlouvy 118:4–5 a zjistěte, kam Pán povolal Dvanáct, aby kázali evangelium. Slova přes „veliké vody“ se týkala cesty přes Atlantský oceán do Velké Británie. V Nauce a smlouvách 118:5 si všimněte místa, kde se měli shromáždit před odchodem na misii. Také si povšimněte data, kdy se podle Pána měli na daném místě shromáždit.
Během několika měsíců poté, co bylo dáno toto zjevení, došlo v Missouri k nárůstu pronásledování. Nakonec byli Svatí z tohoto státu vyhnáni. Za těchto podmínek představovalo pro Dvanáct splnění Pánova příkazu, aby se setkali ve Far Westu, určité nebezpečí. Mnoho občanů Missouri se otevřeně chlubilo tím, že naplnění tohoto zjevení zabrání. Ale Dvanáct bylo rozhodnuto Pánova příkazu uposlechnout.
Ráno dne 26. dubna 1839 se členové Kvora Dvanácti apoštolů shromáždili na chrámovém pozemku. (Ne všichni věrní členové kvora se tam mohli dostavit. Někteří byli uvězněni.) Znovu položili základ chrámu (viz NaS 115:11) prostřednictvím toho, že poblíž jihovýchodního rohu pozemku umístili veliký kámen. Vysvětili nové apoštoly, aby zaplnili volná místa v Kvoru Dvanácti. Poté odešli, aniž by si jich nepřátelé všimli. (Obšírnější vylíčení tohoto zážitku naleznete v knize Teachings of Presidents of the Church: Wilford Woodruff [2004], 139–141.)
Obrázek
úhelný kámen chrámu
Úhelné kameny pro chrám v missourském Far Westu byly položeny v červenci roku 1838.
Nauka a smlouvy 119 a 120 obsahují dvě zjevení týkající se zákona desátku. Ve zjevení zaznamenaném v Nauce a smlouvách 120 Pán nařídil, aby byla zorganizována rada, která bude řídit použití prostředků z desátků Církve. V dnešní době každý sbor nebo odbočka odesílá prostředky z desátků členů do církevního ústředí a této radě, která se nazývá Rada pro disponování desátky. Místní vedoucí nerozhodují o tom, jak budou prostředky z desátků použity.
President Howard W. Hunter vysvětlil: „Tento zákon je jednoduše definován jako ‚jedn[a] desetin[a] veškerého příjmu‘. Příjem znamená zisk, odměna, přírůstek. Je to mzda toho, kdo je zaměstnaný, zisk z podnikatelské činnosti, přírůstek toho, kdo něco pěstuje nebo produkuje, nebo příjem, který člověk získává z jakéhokoli jiného zdroje. Pán řekl, že toto je stálý zákon ‚na věky‘, tak jak tomu bylo v minulosti.“ (Conference Report, Apr. 1964, 35.)
Při čtení následujících slov presidentů Církve vyhledejte požehnání, která můžete obdržet, když budete platit desátek:
Obrázek
President Harold B. Lee
President Harold B. Lee hovořil o Pánově zaslíbení, že otevře okna nebes, aby požehnal těm, kteří platí desátek (viz Malachiáš 3:8–11): „Otevření oken nebes samozřejmě znamená zjevení od Boha těm, kdo jsou ochotni přinést takovéto oběti.“ („The Way to Eternal Life“, Ensign, Nov. 1971, 16.)
Obrázek
President Heber J. Grant
President Heber J. Grant mluvil o duchovních požehnáních, jichž se nám dostává, když platíme desátek: „Prosperita přichází k těm, kteří zachovávají zákon desátku. Když říkám prosperita, nepřemýšlím o ní pouze v pojmech dolarů a centů. … To, co považuji za skutečnou prosperitu, onu jedinou věc ze všech ostatních, jež má velkou cenu pro každého žijícího muže a ženu, je růst v poznání Boha, ve svědectví a v moci žít podle evangelia a inspirovat k tomu i svou rodinu. To je prosperita v pravém slova smyslu.“ (Teachings of Presidents of the Church: Heber J. Grant [2002], 124.)
President Grant rovněž učil tomu, jak například můžeme být, když platíme desátek, požehnáni finančně: „Jestliže dáváme poměrnou část svých prostředků, jestliže platíme desátek, bez ohledu na to, jak nízké máme příjmy, … Bůh, náš Nebeský Otec, rozhojní zbývajících devět dolarů z deseti nebo čtyřicet pět centů z každých padesáti, a vy budete mít dostatek moudrosti k tomu, abyste toho využili ke svému prospěchu, a díky své čestnosti tudíž o nic nepřijdete.“ (Teachings: Heber J. Grant, 124–125.)
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jaká požehnání jste získali nebo získáváte díky tomu, že jste poslušni zákona desátku?
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto: