32. blok: 1. den

Církevní organizace a programy

Úvod

Tak jak Církev dál roste, Pán inspiruje církevní vedoucí a členy, aby v Církvi zaváděli organizace a programy, které mají žehnat Svatým. Když byly tyto organizace a programy poprvé zavedeny, nebyly zcela nezbytně zapotřebí, jako je tomu v současnosti, ale tak, jak Církev rostla, staly se naprosto zásadní pro práci Církve na spasení Božích dětí.

Církevní organizace a programy nám pomáhají připravovat se a rozvíjet směrem k věčnému životu

Zamyslete se nad tím, jak vám v životě požehnaly nebo žehnají církevní organizace a programy.

Co je podle vás účelem církevních organizací, jakými jsou Mladí muži či Mladé ženy? Jak může členům a členkám nějaké organizace pomoci to, když znají její účel?

Přečtěte si Mojžíše 1:39 a zjistěte, co je záměrem Nebeského Otce ve všem, co činí. Pamatujte na to, že nesmrtelnost znamená žít na věky ve vzkříšeném stavu. Skrze Usmíření Ježíše Krista budou všichni lidé vzkříšeni bez ohledu na svou zlovolnost nebo spravedlivost v tomto životě.Věčný život znamená žít na věky jako rodina v přítomnosti Nebeského Otce a stát se takovým, jako je On.

Vezmeme-li v úvahu, že záměrem Nebeského Otce je uskutečnit nesmrtelnost a věčný život Jeho dětí, co je pak účelem Církve?

Protože záměrem Nebeského Otce je uskutečnit nesmrtelnost a věčný život Jeho dětí, je toto i účelem Jeho Církve. Nebeský Otec založil Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů proto, aby pomohl svým dětem získat věčný život.

1. Do studijního deníku si napište, jak například Církev pomáhá Nebeskému Otci uskutečňovat nesmrtelnost a věčný život Jeho dětí.

Církev má řadu organizací – takzvaných pomocných organizací, které pomáhají kněžství – a dalších programů, jež nám pomáhají činit pokrok na cestě k věčnému životu. Zkuste některé z nich vyjmenovat.

Možná jste zmínili Mladé muže, Mladé ženy, Primárky, Pomocné sdružení a Nedělní školu; nebo programy, jako jsou Semináře a instituty náboženství či rodinný domácí večer.

Abyste porozuměli tomu, jak nám církevní organizace a programy pomáhají učit se evangeliu a růst v něm, abychom mohli obdržet věčný život, přečtěte si níže uvedená slova presidenta Boyda K. Packera z Kvora Dvanácti apoštolů. Tento citát se sice týká programů semináře a institutu, ale uvedenou zásadu lze vztáhnout i na ostatní pomocné organizace a programy Církve.

President Boyd K. Packer

„V historii Církve neexistuje lepší znázornění prorocké připravenosti tohoto lidu než to, které spočívá v zahájení programu semináře a institutu. Tyto programy byly zahájeny, když to sice bylo vhodné, ale nebyly zcela nezbytně nutné. Byl jim dán určitý čas, aby rozkvetly a rozrostly se, a vytvořily tak pro Církev ochrannou hradbu. Staly se nyní darem z nebe pro spasení novodobého Izraele v té nanejvýš obtížné hodině.“ („Teach the Scriptures“ [proslov k učitelům náboženství CVS, 14. října 1977], 3; si.lds.org.)

Pán inspiruje své vedoucí k tomu, aby v Církvi zaváděli mnohé programy a organizace, aby nás tím připravil na životní zkoušky a výzvy a pomohl nám činit pokrok na cestě k věčnému životu.

Při čtení jednotlivých níže uvedených historických shrnutí vyhledejte odpovědi na tyto otázky:

• Jak tato organizace nebo program začal fungovat? (Zvažte možnost označit si odpovědi na tuto otázku.)

• Jak nás podle vašeho názoru připravuje na to, abychom dokázali čelit zkouškám a výzvám dnešní doby?

• Jak nám podle vašeho názoru pomáhá činit pokrok na cestě k věčnému životu?

Nedělní škola

Třída nedělní školy

V roce 1849 měl jistý člen Církve – Richard Ballantyne – pocit, že děti potřebují určité místo, kde by se mohly během sabatního dne učit evangeliu. Svatí ve Velké Británii již třídy Nedělní školy měli a bratr Ballantyne začal v Utahu ve svém sboru v Salt Lake City učit první třídu Nedělní školy v prosinci 1849. Krátce poté začaly tuto výuku zavádět i ostatní sbory, přičemž každý sbor učil podle vlastních osnov. V roce 1867 vedoucí Církve vytvořili sdružení Deseret Sunday School Union, které podporovalo sjednocení učebních osnov. Do roku 1870 bylo vytvořeno více než 200 tříd Nedělní školy. V dnešní době mají sbory a odbočky několik různých tříd Nedělní školy.

Mladé ženy

tři mladé ženy

President Brigham Young se 28. listopadu 1869 sešel doma se svými dcerami a požádal je, aby se staly vedoucími a pomáhaly svým vrstevnicím získat svědectví o evangeliu, slušně se oblékat, chovat se zdrženlivě a vyhýbat se světským trendům a chování. V roce 1870 byla založena oficiální organizace mladých žen, která měla tyto cíle prosazovat. Tato organizace nakonec vešla ve známost jako Vzájemné osvětové sdružení mladých žen a později byl její název změněn na Mladé ženy. Na začátku 70. let 20. století vedoucí zavedli program Osobní pokrok. V roce 1985 byly zavedeny hodnoty a téma Mladých žen.

Mladí muži

dva mladí muži

Vzájemné osvětové sdružení mladých mužů bylo zorganizováno 10. června 1875 pod vedením presidenta Brighama Younga. Tato organizace měla za cíl pomáhat mladým mužům rozvíjet se duchovně i duševně a také pro ně zajišťovat rekreační činnosti a akce. V roce 1913 navázala Církev ve Spojených státech spolupráci se skautskou organizací Boys Scouts of America. Tam, kde to bylo vhodné, byla i v dalších zemích vytvořena partnerství s ostatními skautskými programy. Název organizace se rovněž vyvíjel – nejprve se změnil na Aronovo kněžství-MIA, poté na Aronovo kněžství a pak na Mladé muže. V roce 2001 vedoucí Církve zavedli program Povinnost vůči Bohu.

Primárky

čtyři děti zpívají

V roce 1877 měla Aurelia Spencer Rogersová „silný pocit, že se musí něco udělat s chováním chlapců ze sousedství, kteří se dnem i nocí neomezeně potulovali městem. Měla pocit, že se tyto děti neučily základním zásadám a hodnotám, které by je, ať již s ohledem na znalosti nebo na chování, [připravily] k tomu, aby nesly evangelium kupředu, či přinejmenším aby byly dobrými rodiči nebo občany.“ („History of Primary“, lds.org/callings/primary/getting-started/history-of-primary.) Sešla se tedy s Elizou R. Snowovou, která v té době sloužila jako generální presidentka Pomocného sdružení, a od presidenta Johna Taylora získaly svolení zorganizovat v utažském Farmingtonu pod vedením biskupa Johna Hesse Primárky. První shromáždění Primárek se konalo 25. srpna 1878 a zúčastnilo se ho 224 chlapců a dívek. V roce 1880 byla povolána generální presidentka Primárek a třídy Primárek začaly být organizovány v mnoha dalších sborech.

Semináře a instituty náboženství

třída mládeže

V roce 1888 zřídila Církev generální Komisi vzdělávání a církevních akademií a vytvořila třídy náboženství, aby těm, kteří nenavštěvovali církevní akademie, poskytla duchovní základ pro světské vzdělání. V roce 1912 Joseph F. Merrill, profesor a člen Církve, předložil plán, který by studentům ve veřejných školách umožňoval navštěvovat v rámci školní výuky třídy náboženství. Nazýval se seminář a výuka v prvních třídách, do nichž se zapsalo 70 studentů, se konala poblíž střední školy Granite High School v Salt Lake City v Utahu. Když se program semináře rozšířil, byl zaveden podobný program i pro mladé vysokoškolského věku. Byl nazván Institut náboženství Svatých posledních dnů a třídy institutu začaly probíhat v roce 1926 v Moscow ve státě Idaho. Na začátku 50. let 20. století začal v Kalifornii fungovat program ranního semináře a v 60. letech 20. století byl zahájen program semináře formou domácího studia. Semináře a instituty náboženství jsou nadále organizovány po celém světě.

Rodinný domácí večer

rodina s písmy

President Joseph F. Smith učil, že církevní programy mají být „doplňkem naší výuky a školení v domově. Pokud by prostředí domova, příklad a výuka rodičů byly v souladu s pravdou obsaženou v Kristově evangeliu, ani jedno dítě ze sta by nesešlo z cesty.“ („Worship in the Home“, Improvement Era, Dec. 1903, 138.) V roce 1909 zahájil kůl Granite Stake v Salt Lake City v Utahu každotýdenní program rodinného večera, který byl podle slov presidenta Smitha inspirován. V roce 1915 První předsednictvo doporučilo, aby se rodinné večery konaly jednou měsíčně v celé Církvi. Členové Prvního předsednictva slíbili: „Budou-li Svatí poslušni této rady [konat rodinné večery], slibujeme, že výsledkem budou veliká požehnání. Láska v rodině vzroste a děti budou více poslouchat rodiče. V srdci mládeže Izraele se bude rozvíjet víra, a ona získá moc bojovat se zlými vlivy a pokušeními, která ji obklopují.“ (James R. Clark, comp., Messages of the First Presidency of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 6 vols. [1965–1975], 4:339.) O padesát let později Církev vydala příručky, které mohou rodiny používat pro každotýdenní výuku evangelia. V roce 1970 vyhradili vedoucí Církve pro rodinný domácí večer pondělní večery a oznámili, že v tento večer se nemají konat žádné jiné církevní akce.

Jednotlivé církevní organizace a programy původně fungovaly nezávisle na ostatních. Když se v 50. letech 20. století začala Církev výrazně rozrůstat, vedoucí Církve si uvědomovali, že je zapotřebí zhodnotit, jak církevní organizace naplňují cíle a záměry Církve. Rozhodli se sjednotit a zkoordinovat všechny církevní organizace a programy z hlediska jejich správy i z hlediska výběru učebních osnov. Tyto změny pomohly organizacím a programům lépe vyhovět rozmanitým potřebám rostoucí Církve a posilovat rodiny. Díky této korelační činnosti všechny církevní organizace fungují pod vedením kněžských vedoucích, kteří drží klíče předsednictví.

Kromě toho bylo pod vedením Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů vytvořeno Korelační oddělení, které kontroluje, hodnotí a koreluje všechny materiály, jež Církev vydává. Bylo vytvořeno z toho důvodu, aby byla nauka zachována ve své čistotě, aby tak nedocházelo k mylnému pochopení učení Církve.

Přemítejte o tom, jak může sjednocení pomocných organizací Církve a jejich korelace pod vedením kněžství pomáhat lépe dosahovat záměru, který má Nebeský Otec se svými dětmi.

2. Přemítejte o této zásadě: Když se zapojujeme do církevních organizací a programů, získáváme požehnání, která jsou skrze ně dostupná. Poté si do studijního deníku napište odpovědi na tyto otázky:

   1. Jak vám v životě požehnaly nebo žehnají církevní organizace a programy?

   2. Jak vám v životě žehná program Povinnost vůči Bohu nebo Osobní pokrok?

3. Do studijního deníku si napište jeden nebo dva cíle, pomocí nichž se budete snažit zlepšit svou aktivní účast v pomocných organizacích a programech Církve. Následující otázky vám možná pomohou rozmyslet si, jaké cíle si stanovit: Jak se budete v plnější míře zapojovat do Mladých mužů nebo Mladých žen? Do Nedělní školy? Do rodinného domácího večera? Do semináře?

4. Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak vám zapojení do těchto pomocných organizací a programů může pomoci připravit se na přijetí Melchisedechova kněžství nebo na přechod do Pomocného sdružení?

5. Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

   Prostudoval(a) jsem si lekci „Církevní organizace a programy“ a dokončil(a) jsem ji (datum).

   Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: