25. blok: 1. den: Církev se stěhuje do severní části státu Missouri

Úvod

V letech 1837 a 1838 Prorok Joseph Smith a ostatní církevní vedoucí se ctí provedli Církev obtížným obdobím. V důsledku ekonomických problémů, chamtivosti, hledání chyb na druhých a pronásledování odpadlo odhadem deset nebo patnáct procent Svatých v Kirtlandu ve státě Ohio, včetně některých významných vedoucích Církve. Věrní Svatí v Ohiu se začali stěhovat, aby se připojili ke Svatým v severním Missouri. Město Far West ve státě Missouri se stalo ústředím Církve a zůstalo jím až do doby, kdy ho byli Svatí na začátku roku 1839 nuceni opustit. Tato lekce vám může pomoci porozumět historickým událostem a poučit se z nich a dát vám nahlédnout do zjevení, která byla přijata během tohoto období.

Těžkosti a odpadlictví v Kirtlandu ve státě Ohio

Zamyslete se nad touto otázkou: Pomáhají vám těžkosti a zkoušky upevnit si víru, nebo vaše víra v takových chvílích slábne?

V letech 1837 a 1838 vedlo období zkoušek mnoho Svatých k tomu, aby si kladli tuto otázku. Zatímco některé zkoušky byly způsobeny tím, že Církev byla pronásledována z vnějšku, mnohé z nich byly důsledkem vnitřních sporů. Při studiu této lekce se zamyslete nad tím, jak naše reakce na zkoušky mohou buď posílit, nebo oslabit naši víru v Ježíše Krista.

Kirtland ve státě Ohio ve vztahu k místům v severní části Missouri

Při četbě tohoto přehledu historických událostí se zamyslete nad tím, jakým zásadám se můžete z popisovaných událostí naučit:

V roce 1837 zažívali Svatí v Kirtlandu v Ohiu finanční problémy. Prorok Joseph Smith a další církevní vedoucí ve snaze pomoci jim k větší finanční soběstačnosti založili společnost podobnou bance – Kirtlandskou spořitelní společnost [Kirtland Safety Society]. Kvůli rozsáhlé hospodářské krizi zkrachovalo v té době v celé zemi mnoho bank. Na podzim 1837 zkrachovala i Kirtlandská spořitelní společnost. Dvě stovky investorů banky přišly téměř o všechno, přičemž největší ztráty utrpěl sám Joseph Smith. I když Kirtlandská spořitelní společnost nebyla financována Církví, někteří Svatí ji považovali za banku Církve nebo Proroka a ze svých finančních problémů obviňovali Josepha. Někteří ho dokonce začali nazývat padlým prorokem. Avšak i přes tento bankovní krach si mnozí další lidé, kteří přišli o peníze, uchovali víru a zůstali Prorokovi věrní. (Viz Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2003], 171–173.)

Mezi mnoha Svatými se šířil duch odpadlictví a hledání chyb na druhých. Brigham Young popsal jeden moment, kdy se někteří členové Církve, včetně církevních vedoucích, shromáždili, aby odvolali Josepha Smitha a ustanovili nového proroka: „Několik z Dvanácti, svědkové Knihy Mormonovy a další autority Církve se sešli k radě v horní místnosti chrámu. Chtěli zjistit, jak by bylo možné Proroka Josepha zbavit úřadu a presidentem Církve jmenovat Davida Whitmera. … Postavil jsem se a zřetelně a důrazně jsem jim řekl, že Joseph je Prorok, a že to vím a že mu mohou spílat a pomlouvat ho, jak chtějí, a přesto nemohou zničit ustanovení Prorokem Božím, mohli by pouze zničit svou vlastní pravomoc, přetrhnout vlákno, které je váže k Prorokovi a k Bohu, a klesnout do pekla.“ (Manuscript History of Brigham Young, 1801–1844, ed. Elden Jay Watson [1968], 15–16.)

Obrázek

President Brigham Young

Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
1. Jakým pravdám se můžeme z těchto historických událostí naučit?
2. Co byste udělali pro to, abyste zůstali věrni Prorokovi během tohoto období, kdy lidé hledali na druhých chyby? Kdy to, že jste vytrvali ve zkoušce s vírou, posílilo vaši víru v Ježíše Krista?
3. Jak jste díky tomu, že jste následovali proroka, byli duchovně ochráněni?

Do června 1837 z Církve odešlo přibližně 200 až 300 odpadlíků, včetně čtyř apoštolů, tří svědků Knihy Mormonovy a jednoho člena Prvního předsednictva. (Viz Church History in the Fulness of Times, 177.) Avšak většina Svatých reagovala na toto období zkoušek s vírou, stejně jako Brigham Young. Pán je posiloval, a oni zůstali věrni svému svědectví. Několik z těch, kteří z Církve během tohoto období odpadlictví odešli, se později vrátilo a žádalo, aby se mohli k Pánově Církvi znovu připojit. Byl to například Oliver Cowdery, Martin Harris, Luke Johnson a Frederick G. Williams.

Uprostřed těchto svárů v Kirtlandu se několik odpadlíků pokusilo Josepha Smitha zabít. Luke Johnson, který odpadl od Církve, byl natolik čestný, že Proroka před spiknutím varoval. V lednu 1838 odešli Joseph Smith a Sidney Rigdon z Kirtlandu. Byli pronásledováni celé dny, ale Pán je ochraňoval. V březnu 1838 dorazili se svými rodinami do Far Westu ve státě Missouri.

Severní Missouri

Vyhledejte na mapě, která se nachází na začátku lekce, stát Missouri. Když byli v roce 1833 Svatí vyhnáni z kraje Jackson v Missouri, obyvatelé sousedního kraje je uvítali a dočasně jim podali pomocnou ruku, neboť očekávali, že Svatí se tam zdrží jen krátce. Když tam však Svatí žili již téměř tři roky, tito lidé na ně začali naléhat, aby jejich kraj opustili.

Při četbě tohoto přehledu historických událostí se zamyslete nad tím, jakým zásadám se můžete z popisovaných událostí naučit:

V roce 1837 použili John Whitmer a William W. Phelps, dva rádci v předsednictvu kůlu Missouri, finanční prostředky Církve k zakoupení pozemků na místě známém jako Far West v severním Missouri. Když však nabízeli parcely přicházejícím Svatým, prodávali jim pozemky s malým ziskem, který si nechali pro sebe. Nicméně vysoká rada v Missouri jim odpustila a pověřila přidělováním těchto pozemků jiné členy. John a William se však i nadále pokoušeli mít z prodeje pozemků vlastní užitek. V roce 1838 je vysoká rada vyloučila z Církve. (Viz Church History in the Fulness of Times, 183–185.)

Joseph Smith postup rady podpořil, a William se kvůli tomu urazil. V listopadu 1838 podepsal proti Prorokovi místopřísežné prohlášení. Toto prohlášení přispělo k tomu, že Joseph a další muži byli zatčeni a na zimu uvrženi do žaláře v Liberty.

Prorok Joseph Smith a ti, kteří byli s ním, nesmírně trpěli, a to nejen kvůli nesnesitelným podmínkám, ve kterých byli vězněni, ale také kvůli zprávám o tom, jak jsou Svatí vyháněni z domovů a jak je jim různě ubližováno. Lůza v Missouri, které v tom guvernér nijak nebránil, ničila lidem majetek a u mlýna, který patřil jistému Jacobu Haunovi, zabila 17 lidí.

William W. Phelps kvůli svým činům duchovně trpěl a napsal Josephovi dopis, v němž ho žádal o odpuštění. Prorok mu odepsal:

Obrázek
Joseph Smith

„Je pravda, že jsme v důsledku tvého chování mnohé vytrpěli – [kalich hořkosti], již tak dost plný, aby z něj smrtelník pil, byl vskutku naplněn tak, že až přetékal, když ses obrátil proti nám. …

Avšak kalich byl vypit, vůle našeho Otce byla vykonána a my jsme stále naživu, za což děkujeme Pánu. …

Protože věřím, že tvé vyznání je opravdové a tvé pokání upřímné, rád ti znovu podám pravou ruku přátelství a budu se radovat z návratu marnotratného. …

,Pojď, drahý bratře, neboť válka je již za námi, a původní přátelé jsou nakonec znovu přáteli.‘“ (History of the Church, 4:163–164.)

Část dopisu Josepha Smitha adresovaného Williamu W. Phelpsovi

Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
1. Proč je těžké odpustit příteli, který vás zradil a kvůli kterému jste trpěli?
2. Jaké zásadě se můžeme naučit z příkladu Josepha Smitha? (Tato zásada vám může připomenout verše z mistrovství v písmu, které se nacházejí v Nauce a smlouvách 64:9–11. Mohli byste si je znovu projít, abyste zjistili, jak souvisejí se zkušeností Josepha Smitha a W. W. Phelpse.)
3. Čemu ještě se z tohoto příběhu můžeme naučit?
Vyberte si jednu ze zásad, které jste v těchto dvou přehledech historických událostí rozpoznali. Do studijního deníku si napište něco o tom, kdy například jste ve svém životě nebo v životě někoho, koho znáte, byli svědkem uplatnění této zásady.

Události, které vedly k vyhnání Svatých ze severní části státu Missouri

Byli jste někdy svědkem toho, jak některý člen Církve učinil nějaké rozhodnutí, kvůli kterému někdo jiný získal o Církvi negativní představu? Také byste se mohli zamyslet nad tím, jak vaše vlastní skutky ovlivňují názor druhých na Církev.

Proč je důležité, abychom mysleli na to, jak se naše skutky nebo slova odrážejí na postoji druhých vůči Církvi?

Skutky a slova některých členů Církve posílily v roce 1838 negativní pocity, které někteří obyvatelé Missouri vůči Svatým posledních dnů chovali. Při četbě následujícího přehledu historických událostí se zaměřte na to, co z toho, co někteří Svatí řekli nebo udělali, uškodilo Církvi a jejím členům. Zvažte možnost si to, co najdete, označit.

V letech 1837 a 1838 někteří členové, kteří se Církvi odcizili a byli z ní vyloučeni, ale stále žili mezi Svatými v missourském Far Westu, začali podávat na Církev soudní žaloby a pronásledovat ji. Někteří Svatí začali s těmito odštěpenci ztrácet trpělivost. V červnu 1838 Sidney Rigdon pronesl velice emocionální projev, který vstoupil ve známost jako „kázání o soli“. S odkazem na Matouše 5:13 řekl, že pokud sůl ztratila chuť, není dobrá k ničemu a má se vyhodit, čímž naznačoval, že Svatí mají ze svého středu vyvrhnout ty, kteří z Církve odešli. 84 členů Církve pak podepsalo listinu, která odpadlíkům přikazovala, aby odešli z tohoto kraje. O dva týdny později, 4. července, Sidney pronesl řeč, v níž pohrozil, že Svatí se budou bránit, i kdyby mělo dojít k „vyhlazovací válce“. I když bylo zřejmé, že oba tyto proslovy odporují Pánovu pokynu vznášet „prosbu míru“ (NaS 105:38), oba byly publikovány a mezi lidmi mimo Církev způsobily velké pozdvižení. (Viz Church History in the Fulness of Times, 191–192.)

6. srpna 1838 se skupina Svatých pokusila zúčastnit voleb v missourském městě Gallatin, ale byli napadeni skupinou místních obyvatel. Svatí se bránili, a na obou stranách došlo ke zranění několika lidí. Tato příhoda vedla k dalším konfliktům a výhrůžkám a posílila nedorozumění mezi Svatými posledních dnů v Missouri a jejich sousedy. (Viz Journals, Volume 1: 1832–1839, vol. 1 of the Journals series of The Joseph Smith Papers [2008], 298–301.)

V této době jistý obrácený jménem Sampson Avard zavázal tajnou přísahou ty, kteří byli ochotni spolu s ním vytvořit skupinu lupičů, kterou nazvali Danité. Avard je naváděl k tomu, aby obyvatelům Missouri kradli a drancovali jejich majetek, a říkal, že tím pomohou budovat království Boží.

Avard své následovníky přesvědčil, že pokyny, které jim dává, pocházejí od Prvního předsednictva. Později však vyšla pravda najevo a Avard byl z Církve vyloučen. Avardovo jednání však značně očernilo pověst Církve a stalo se jednou z příčin uvěznění Proroka v žaláři v Liberty.

V říjnu 1838 došlo ke konfliktu mezi několika členy Církve a příslušníky milice státu Missouri. Přehnané zprávy o této šarvátce se dostaly ke guvernéru Boggsovi, který poté vydal vyhlazovací dekret: „S mormony se musí zacházet jako s nepřáteli a musí se vyhladit nebo vyhnat ze státu, bude-li to nutné pro veřejné dobro.“ (History of the Church, 3:175.) Město Far West brzy poté obklíčila milice, jejíž síly byly pětkrát větší než síly Svatých. Prorok Joseph Smith a další církevní vedoucí byli uvězněni v žaláři v Liberty, kde zůstali celou zimu. Ostatní Svatí byli donuceni opustit stát. (Viz Church History in the Fulness of Times, 199–200, 204, 208.)

Svatí byli donuceni opustit Far West ve státě Missouri.

Jedna ze zásad, které bychom mohli na základě tohoto období rozpoznat, zní: Naše skutky a slova mohou mít vliv na to, jak druzí pohlížejí na Církev Ježíše Krista.

Proč je podle vás důležité, abychom si uvědomili, že skutky některých z prvních členů Církve posílily negativní mínění, které o Církvi měli někteří obyvatelé Missouri?

I když naše špatná rozhodnutí mohou způsobit, že druzí budou pohlížet na Církev negativně, můžeme rovněž druhým skrze svá slova a skutky pomoci na ni získat pozitivní názor.

Do studijního deníku si napište něco o okamžiku, kdy jste byli svědkem toho, že něčí slova nebo činy ovlivnily někoho tak, že získal na Církev pozitivní náhled.

Během následujícího týdne vyhledávejte příležitosti k tomu, abyste mohli Církev Ježíše Krista pozitivně reprezentovat. Pán vám ve vašem úsilí požehná.

Jedna z nejdůležitějších zásad, kterým se můžeme z tohoto období církevní historie naučit, zní: Jestliže se rozhodneme reagovat na zkoušky s vírou namísto pochybností, může to posílit naše svědectví.

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Co budu dělat jinak díky naukám a zásadám, kterým jsem se dnes naučil(a)?
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si lekci nazvanou „Církev se stěhuje do severní části státu Missouri“ a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: