V létě roku 1831, zatímco Prorok Joseph Smith dohlížel na zasvěcení pozemků v Independence ve státě Missouri, na kterých měli Svatí zbudovat Sion, se někteří členové Církve odvrátili od Pánových přikázání a dopustili se závažných hříchů. Prorok se vrátil do Kirtlandu v Ohiu 27. srpna a 30. srpna obdržel zjevení zaznamenané v Nauce a smlouvách 63. V tomto zjevení Pán varoval Svaté před následky zlovolnosti a vzpoury, slíbil, že požehná těm, kteří budou v posledních dnech věrní, a nabádal své služebníky, aby pamatovali na posvátnost Jeho jména.
Pán varuje Svaté před následky zlovolnosti a vzpoury
Proč je podle vás důležité, abychom jako členové Církve Ježíše Krista žili podle svého přesvědčení?
Projděte si úvod k této lekci. Poté si přečtěte Nauku a smlouvy 63:1–2, 6 a zjistěte, co Pán řekl zlovolným a vzpurným.
Proč je podle vás důležité, aby členové Církve otvírali své srdce a naslouchali Pánovým slovům?
Povšimněte si slov „nechť nevěřící mlčí“ (NaS 63:6). V této době přestali někteří členové Církve věřit v její pravdivost a veřejně kritizovali Josepha Smitha a další církevní vedoucí. Jeden z nejhlasitějších kritiků Církve byl muž jménem Ezra Booth.
Než vstoupil do Církve, byl metodistickým duchovním. O Znovuzřízení se začal zajímat počátkem roku 1831, poté co četl v Knize Mormonově. S Johnem a Alicí Johnsonovými cestoval do Kirtlandu, aby se setkal s Prorokem. Paní Johnsonová trpěla revmatismem, který jí způsoboval bolesti, otoky a ztuhlost v paži. V době, kdy se poprvé setkala s Josephem Smithem, nebyla schopná už dva roky zvednout ruku k hlavě.
„Během rozhovoru se konverzace stočila na téma nadpřirozené dary, jaké byly udíleny za dnů apoštolů. Někdo řekl: ‚Tady paní Johnsonová má zchromlou ruku; dává nyní Bůh člověku na zemi moc, aby ji uzdravil?‘ Za několik okamžiků, kdy se konverzace stočila jiným směrem, [Joseph] Smith povstal, přešel místnost, vzal paní Johnsonovou za ruku a nesmírně vážně a důrazně řekl: ‚Ženo, ve jménu Pána Ježíše Krista ti přikazuji, buď zdráva,‘ a ihned opustil místnost. … Paní Johnsonová okamžitě a bez námahy zvedla [ruku] a druhého dne po návratu domů mohla bez potíží nebo bolestí vykonávat běžné domácí práce.“ (Haydn’s History of the Disciples, citováno v History of the Church, 1:215–216.)
Obrázek
uzdravení ramene paní Johnsonové
Zamyslete se nad tím, jak byste se asi cítili, kdybyste byli svědky takového zázraku.
Ezra Booth byl krátce poté, co byl svědkem tohoto zázraku, pokřtěn.
Přečtěte si Nauku a smlouvy 63:7–9 a zjistěte, čemu Pán učil o znameních a víře. Poté doplňte tuto zásadu: Víra nepřichází prostřednictvím .
Poté, co byl Ezra Booth pokřtěn, obdržel kněžství a byl vyslán na misii do státu Missouri. Tuto misii očividně započal s velikým očekáváním a předpokládal, že bude schopen obrátit mnoho lidí prostřednictvím toho, že bude ukazovat znamení a provádět zázraky. Ale poté, co krátce kázal, aniž by viděl výsledky, které očekával, se „odvrátil“ a odpadl. (Joseph Smith, History of the Church, 1:216.) Prorok Joseph Smith se o Ezru Boothovi vyjádřil takto: „Když ve skutečnosti poznal, že požehnáním předchází víra, pokora, trpělivost a soužení a že Bůh člověka ještě před tím, než ho oslaví, pokoří; [a] místo toho, ‚aby mu Spasitel udělil moc udeřit člověka a přimět ho, aby uvěřil‘, … byl pak zklamaný.“ (History of the Church, 1:216.)
Přečtěte si Nauku a smlouvy 63:10–12 a vyhledejte další zásady týkající se znamení a víry. Ve verši 10 byste si mohli označit slova a části textu, které učí této zásadě: Znamení přicházejí vírou, podle vůle Boží.
Ve studijním deníku vysvětlete, proč podle vás obdržíme znamení až poté, co uplatníme víru. Napište jeden nebo dva příklady lidí z písem, kteří byli svědky velikých znamení nebo zázraků, ale neprojevili trvalou víru nebo spravedlivost. (Potřebujete-li nápovědu, podívejte se na 1. Nefiho 17:43–45.)
Je užitečné pamatovat na to, že znamení a divy se navenek neprojevují vždy působivě. Často, když uplatňujeme víru, můžeme obdržet znamení nebo svědectví o pravdivosti evangelia nenápadně a soukromě. Víru můžeme uplatňovat prostřednictvím modlitby, studia písem, půstu, poskytování služby a života podle zásad evangelia.
Obrázek
Dívka čte písma
Do studijního deníku si napište, jak vám nebo někomu, koho znáte, pomohlo uplatňování víry získat svědectví o pravdivosti evangelia.
Jak je uvedeno výše, kromě toho, že někteří členové Církve hledali znamení, rovněž se „odvrátili od přikázání“ (NaS 63:13) a dopouštěli se závažných hříchů. Přečtěte si Nauku a smlouvy 63:14–19 a vyhledejte některé z hříchů, kterých se dopustili. Abychom lépe porozuměli verši 17, mohlo by být užitečné si uvědomit toto: Smilník je člověk, který se dopouští sexuálního hříchu. Kouzelník je někdo, kdo se zapojuje do činností, které přivolávají vliv zlých duchů. Slova „jeze[ro], které hoří ohněm a sírou“ se používají jako metafora pro stav těžkého strádání, které čeká zlovolné poté, co zemřou. (Viz Mosiáš 3:27.) Slova „druhá smrt“ v Nauce a smlouvách 63:17 se týkají téhož. (Viz také Průvodce k písmům, „Smrt, duchovní“, scriptures.lds.org.)
V Nauce a smlouvách 63:16 byste si mohli označit slova, která učí této zásadě: Pokud hledíme na druhé s žádostivostí, nebudeme mít Ducha a zapíráme tím víru. Žádostivost zahrnuje i sledování pornografie.
Pán slibuje požehnání těm, kteří budou v posledních dnech věrní
Ve zjevení zaznamenaném v Nauce a smlouvách 63 mluvil Pán o zkáze, která v posledních dnech dopadne na zlovolné, ale také dal Svatým mocná zaslíbení.
Když se budete učit o zkáze a požehnáních, o kterých hovořil Pán, označte u následujících vět, zda jsou pravdivé (P), či nepravdivé (N), poté co si přečtete příslušné verše z písem. V písmech byste si mohli označit důležité zásady, kterým se při plnění tohoto úkolu naučíte.
V posledních dnech se během válek zlovolní lidé zničí navzájem. (Viz NaS 63:32–33.)
Svatí snadno uniknou veškerým soudům a zkáze posledních dnů. (Viz NaS 63:34.)
Poté, co Ježíš Kristus znovu přijde, zničí všechny zlovolné lidi, kteří budou ještě na zemi. (Viz NaS 63:34.)
Ti, kteří jsou věrní, nakonec překonají všechny těžkosti tohoto života. (Viz NaS 63:47–48.)
Spravedliví lidé, kteří zemřou před Druhým příchodem, budou vzkříšeni, až přijde Spasitel na zemi. (Viz NaS 63:49.)
Spravedliví lidé, kteří budou žít na zemi v době Druhého příchodu, nikdy nezemřou. (Viz NaS 63:50–51.)
Věta 1 je pravdivá, věta 2 nikoli. Tato slova Proroka Josepha Smitha vysvětlují, proč není věta 2 pravdivá: „Je falešnou myšlenkou, že Svatí uniknou všem soudům, zatímco zlovolní budou trpět; neboť veškeré tělo je podrobeno utrpení a ,spravedliví stěží uniknou‘; přesto mnoho Svatých unikne, neboť spravedliví budou žít vírou; ale i tak mnozí spravedliví padnou za oběť nemoci, moru atd. pro slabost těla, a přesto budou spaseni v království Božím.“ (History of the Church, 4:11.)
Věty 3–5 jsou pravdivé, věta 6 nikoli.
Nauka a smlouvy 63:47 obsahuje Pánovo zaslíbení. Na základě tohoto verše doplňte tuto zásadu: Jestliže budeme , pak .
Jak vám Pán může pomoci „přem[áhat] svět“ v každodenním životě?
Jak Prorok Joseph Smith vysvětlil, v tomto životě nebudeme schopni uniknout všem obtížím tohoto světa. Budeme-li však spravedliví, „přesto bud[eme] spaseni v království Božím“. (History of the Church, 4:11.) Prostudujte si Nauku a smlouvy 63:49 a vyhledejte požehnání, která získají ti, kteří věrně přemáhají svět.
Svoji věrnost můžeme projevovat například prostřednictvím toho, jak používáme jméno Páně, jak je vysvětleno v Nauce a smlouvách 63:59–64. Při studiu těchto veršů vyhledejte slova a části textu, které učí této zásadě: Jméno Ježíše Krista je posvátné a musí být vyslovováno s pozorností. Mohli byste si v písmech označit slova a části textu, které této zásadě učí.
Do studijního deníku si napište některé situace, v nichž můžete vhodně použít jméno Ježíše Krista. Potom odpovězte na tyto otázky:
Proč podle vás používáme Spasitelovo jméno, když se modlíme, vydáváme svědectví a vykonáváme kněžské obřady?
Co můžete dělat pro to, abyste při používání Spasitelova jména pamatovali na to, že je posvátné a musí být vyslovováno s pozorností?
Tato zásada se netýká pouze Spasitelova jména. Přemýšlejte o tom, jaká další slova nebo předměty „přicházejí shůry“, a jsou tedy posvátné. Poté se zamyslete nad tím, jak se můžete ujistit, že o nich mluvíte „s pozorností“.
Obrázek
Starší Dallin H. Oaks
Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že zásada týkající se jména Ježíše Krista, o které jste se dozvěděli, se rovněž týká jména Nebeského Otce: „V našem jazyce neexistují posvátnější nebo významnější slova, než jsou jména Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista.“ („Reverent and Clean“, Ensign, May 1986, 50.)
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 63 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: