Laipelí
Moʻui Taʻengatá


ʻĪmisi
ngaahi konga ʻao mo e temipalé

Ako ʻo e Tokāteliné

Moʻui Taʻengatá

Ko e moʻui taʻengatá ko e kupuʻi lea ia ʻoku ngāue ʻaki ʻi he folofolá ke fakaʻuhingaʻi ʻaki ʻa e tuʻunga ʻo e moʻuí ʻoku moʻui ʻaki ʻe heʻetau Tamai Taʻengatá. Naʻe folofola ʻe he ʻEikí, “Ko ʻeku ngāué ʻeni mo hoku nāunaú—ke fakahoko ʻa e moʻui taʻe-faʻa-mate mo e moʻui taʻengata ʻa e tangatá” (Mōsese 1:39). Ko e moʻui taʻe-faʻa-maté ko e moʻui ʻo taʻengata ko ha taha kuo toetuʻu. ʻE maʻu ʻe he tokotaha kotoa pē ʻa e meʻafoaki ko ʻení ʻo makatuʻunga ʻi he Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí. Ko e moʻui taʻengatá pe hakeakiʻí, ko e moʻui ʻi he ʻao ʻo e ʻOtuá pea hokohoko atu ko e ngaahi fāmili (vakai, Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 131:1–4). ʻOku lava ʻa e meʻaʻofa ko ʻení tuʻunga ʻi he Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí, ʻo tatau pē mo e moʻui taʻe-faʻa-maté. Neongo ia, ka ʻoku fie maʻu ʻa ʻetau “talangofua ki he ngaahi fono mo e ngaahi ouau ʻo e Ongoongoleleí” ka tau maʻu ʻa e moʻui taʻengatá (Tefito ʻo e Tui 1:3).

Vakai Fakalūkufuá

Ko e moʻui taʻengatá ko e kupuʻi lea ia ʻoku ngāue ʻaki ʻi he folofolá ke fakaʻuhingaʻi ʻaki ʻa e tuʻunga ʻo e moʻuí ʻoku moʻui ʻaki ʻe heʻetau Tamai Taʻengatá. Naʻe folofola ʻe he ʻEikí, “Ko ʻeku ngāué ʻeni mo hoku nāunaú—ke fakahoko ʻa e moʻui taʻe-faʻa-mate mo e moʻui taʻengata ʻa e tangatá” (Mōsese 1:39). Ko e moʻui taʻe-faʻa-maté ko e moʻui ʻo taʻengata ko ha taha kuo toetuʻu. ʻE maʻu ʻe he tokotaha kotoa pē ʻa e meʻafoaki ko ʻení ʻo makatuʻunga ʻi he Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí. Ko e moʻui taʻengatá pe hakeakiʻí, ko e moʻui ʻi he ʻao ʻo e ʻOtuá pea hokohoko atu ko e ngaahi fāmili (vakai, Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 131:1–4). ʻOku lava ʻa e meʻaʻofa ko ʻení tuʻunga ʻi he Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí, ʻo tatau pē mo e moʻui taʻe-faʻa-maté. Neongo ia, ka ʻoku fie maʻu ʻa ʻetau “talangofua ki he ngaahi fono mo e ngaahi ouau ʻo e Ongoongoleleí” ka tau maʻu ʻa e moʻui taʻengatá (Tefito ʻo e Tui 1:3).

ʻI hono papitaiso kitautolú pea maʻu e meʻafoaki ʻo e Laumālie Māʻoniʻoní, ʻoku tau fononga ai ʻi he hala ʻoku fakatau ki he moʻui taʻengatá. Naʻe akoʻi mai ʻe he palōfita ko Nīfaí:

“Ko e matapā ʻoku totonu ke mou hū aí ko e fakatomalá mo e papitaiso ʻi he vaí; pea ʻoku toki hoko ha fakamolemoleʻi ʻo hoʻomou ngaahi angahalá ʻi he afi mo e Laumālie Māʻoniʻoní.

“Pea ʻoku mou tuʻu ai ʻi he hala fāsiʻi mo lausiʻi ʻa ia ʻoku fakatau ki he moʻui taʻengatá; ʻio, kuo mou hū ʻi he matapaá; kuo mou fai ʻo fakatatau ki he ngaahi fekau ʻa e Tamaí mo e ʻAló; pea kuo mou maʻu ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní, ʻa ia ʻoku fakamoʻoniʻi ʻa e Tamaí mo e ʻAló, ʻo fakahoko ai ʻa e talaʻofa kuó ne faí, kapau te mou hū ʻi he matapaá te mou maʻu ia” (2 Nīfai 31:17–18).

Naʻe fakamamafaʻi ʻe Nīfai ka hili ʻetau hū ʻi he “hala fāsiʻi mo lausiʻi” ko ʻení, kuo pau ke tau kātaki ki he ngataʻangá ʻi he tui:

“Ka hili hoʻomou hū ki he hala fāsiʻi mo lausiʻi ko iá, ʻoku ou fie fehuʻi kiate kimoutolu, kuo mou fai ʻa e meʻa kotoa pē? Vakai, ʻoku ou pehē kiate kimoutolu: ʻIkai; he kuo ʻikai te mou aʻusia ki he potu ko iá kā ne taʻeʻoua ʻa e folofola ʻa Kalaisí mo e tui taʻe-fakaʻaloʻalongaua kiate ia, ʻo falala kakato ki he ngaahi lelei ʻaʻana ʻa ia ʻokú ne māfimafi ke fakamoʻuí.

“Ko ia kuo pau ke mou vivili atu ki muʻa ʻi he tui mālohi kia Kalaisi, pea maʻu ʻa e ʻamanaki ʻoku mālohi haohaoa, mo ha ʻofa ki he ʻOtuá mo e kakai fulipē. Ko ia, kapau te mou vilitaki atu, pea keinanga ʻi he folofola ʻa Kalaisí, pea kātaki ki he ngataʻangá, vakai, ʻoku folofola ʻe he Tamaí: Te mou maʻu ʻa e moʻui taʻengatá” (2 Nīfai 31:19–20).

Hili ʻetau papitaiso mo maʻu ʻa e meʻafoaki ʻo e Laumālie Māʻoniʻoní, ko e konga lahi ʻo ʻetau fakalakalaka ki he moʻui taʻengatá ʻoku makatuʻunga ia ʻi heʻetau maʻu ʻa e ngaahi ouau kehe ʻo e fakamoʻuí: ki he houʻeiki tangatá, ko e fakanofo ki he Lakanga Taulaʻeiki Faka-Melekisētekí; ki he houʻeiki tangata mo fafine, ko e ʻenitaumeni ʻi he temipalé mo e sila ʻo e mali i he temipalé. ʻI he taimi ʻoku tau maʻu ai e ngaahi ouau ko ʻení pea tauhi ʻa e ngaahi fuakava ʻoku haʻu fakataha mo kinautolú, ʻoku tau teuteuʻi kitautolu ke tau maʻu ʻa e moʻui taʻengatá.

Lekooti e Ngaahi Ongo ʻOkú ke Maʻú

Ngaahi Tefito Fekauʻakí

Ngaahi Folofolá

Ngaahi Fakamoʻoni Fakafolofolá

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni Ako Folofolá

Ngaahi Pōpoaki mei he Kau Taki ʻo e Siasí

Ngaahi Pōpoaki Lahi Angé

 

 

 

ʻĪmisi
Fakaʻilonga hingoa ʻo e Kuaea Tāpanekalé

Ngaahi Vitiō ʻa e Kuaea Tāpanekalé

Come, Let Us Anew (Tau Fakaake)

Press Forward, Saints (Tau Laka Atu he Tui Kia Kalaisi)

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni Fakaakó

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni Fakalūkufuá

 

 

 

Ngaahi Tohi Lēsoni Akó

 

 

Ngaahi Akonaki ʻa e Kau Palesiteni ʻo e Siasí

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni Ki Hono Akoʻí

Ngaahi Fokotuʻutuʻu Ki Hono Akoʻí

Mītiá

 

 

 

Mūsiká