1 A nyní, Jákobe, promlouvám k tobě: Ty jsi prvorozený můj ve dnech soužení mého v pustině. A viz, v dětství svém jsi vytrpěl strasti a mnoho smutku pro hrubost bratří svých.

2 Nicméně, Jákobe, prvorozený můj v pustině, ty znáš velikost Boha; a on posvětí strasti tvé ku prospěchu tvému.

3 Pročež, duše tvá bude požehnána, a ty budeš dlíti bezpečně s bratrem svým Nefim; a dny své prožiješ ve službě svému Bohu. Pročež, já vím, že jsi vykoupen pro spravedlivost Vykupitele svého; neboť jsi spatřil, že v plnosti času přijde, aby přinesl lidem spasení.

4 A spatřil jsi v mládí svém slávu jeho; pročež, jsi požehnán, dokonce jako ti, jimž bude sloužiti v těle; neboť Duch je tentýž včera, dnes a na věky. A cesta je připravena od pádu člověka a spasení je bezplatné.

5 A lidé jsou dostatečně poučeni, aby rozeznali dobro od zla. A lidem je dán zákon. A zákonem není žádné tělo ospravedlněno; neboli zákonem jsou lidé odříznuti. Ano, časným zákonem byli odříznuti; a také duchovním zákonem hynou tomu, co je dobré, a stávají se na věky bídnými.

6 Pročež, vykoupení přichází ve Svatém Mesiáši a skrze něj; neboť on je pln milosti a pravdy.

7 Vizte, dává sebe jako oběť za hřích, aby naplnil smysl zákona pro všechny ty, kteří mají srdce zlomené a ducha zkroušeného; a pro nikoho jiného nemůže býti smysl zákona naplněn.

8 Pročež, je tak důležité obeznámiti s těmito věcmi obyvatele země, aby mohli věděti, že není žádného těla, jež může dlíti v přítomnosti Boží, aniž by to bylo skrze zásluhy a milosrdenství a milost Svatého Mesiáše, který pokládá život svůj podle těla a opět jej bere mocí Ducha, aby mohl uskutečniti vzkříšení mrtvých, jsa prvním, kdo vstane.

9 Pročež, on je prvotinami Bohu, poněvadž se přimluví za všechny děti lidské; a ti, kteří v něj věří, budou spaseni.

10 A pro tuto přímluvu za všechny přijdou všichni lidé k Bohu; pročež, budou státi v přítomnosti jeho, aby jím byli souzeni podle pravdy a svatosti, jež je v něm. Pročež, smysl zákona, jejž Svatý dal k uložení trestu, který je připojen, kterýžto trest, jenž je připojen, je v protikladu k onomu štěstí, které je připojeno, aby byl naplněn smysl usmíření –

11 Neboť musí nezbytně býti, aby byl protiklad ve všech věcech. Kdyby tomu tak nebylo, prvorozený můj v pustině, spravedlivost by nemohla býti uskutečněna, ani zlovolnost, ani svatost ani bída, ani dobré ani zlé. Pročež, všechny věci by musely nezbytně býti sloučením v jedno; pročež, kdyby bylo jen jedné části, musela by nezbytně zůstati jako mrtvá, nemaje žádného života ani smrti, ani porušitelnosti ani neporušitelnosti, štěstí ani bídy, ani citu ani necitlivosti.

12 Pročež, muselo by to nezbytně býti stvořeno k ničemu; pročež, nebyl by žádný účel ani smysl stvoření jeho. Pročež, toto by muselo nezbytně zničiti moudrost Boha a jeho věčné záměry, a také moc a milosrdenství a spravedlnost Boží.

13 A řeknete-li, že není žádného zákona, řeknete také, že není žádného hříchu. Řeknete-li, že není žádného hříchu, také řeknete, že není žádné spravedlivosti. A není-li žádné spravedlivosti, není žádného štěstí. A není-li žádné spravedlivosti ani štěstí, není žádného trestu ani bídy. A nejsou-li tyto věci, není žádného Boha. A není-li žádného Boha, nejsme my ani země; neboť by nemohlo býti žádného stvoření, ani toho, co působí, ani toho, na co je působeno; pročež, vše by muselo pominouti.

14 A nyní, synové moji, promlouvám k vám tyto věci k vašemu prospěchu a k poučení; neboť Bůh jest a on stvořil vše, jak nebesa, tak zemi, a vše, co na nich je, jak to, co působí, tak to, na co je působeno.

15 A aby uskutečnil věčné záměry své ohledně smyslu člověka poté, co stvořil naše první rodiče a zvěř polní a ptactvo ve vzduchu a zkrátka vše, co je stvořeno, muselo nezbytně býti protikladu; dokonce zakázané ovoce v protikladu k ovoci stromu života; jedno bylo sladké a druhé hořké.

16 Pročež, Pán Bůh dal člověku, aby jednal sám za sebe. Pročež, člověk by nemohl jednati sám za sebe, ledaže by byl nutkán jedním nebo druhým.

17 A já, Lehi, podle toho, co jsem četl, se musím nezbytně domnívati, že anděl Boží podle toho, co je napsáno, padl s nebe; pročež, stal se ďáblem usilovav o to, co je zlé před Bohem.

18 A protože padl s nebe a stal se na věky bídným, usiloval také o bídu celého lidstva. Pročež, řekl Evě, ano, dokonce ten starý had, jenž je ďáblem, jenž je otcem všech lží, pročež řekl: Pojez ze zakázaného ovoce a vy nezemřete, ale budete jako Bůh, znajíce dobro a zlo.

19 A poté, co Adam a Eva pojedli ze zakázaného ovoce, byli vyhnáni ze zahrady Eden, aby obdělávali zemi.

20 A přiváděli na svět děti; ano, dokonce rodinu celé země.

21 A dny dětí lidských byly prodlouženy podle vůle Boží, aby mohly činiti pokání, dokud jsou v těle; pročež, stav jejich se stal stavem zkoušky a čas jejich byl prodloužen podle přikázání, jež Pán Bůh dal dětem lidským. Neboť on dal přikázání, že všichni lidé musejí činiti pokání; neboť on ukázal všem lidem, že jsou pro přestupek rodičů svých ztraceni.

22 A nyní vizte, kdyby Adam neučinil přestupek, nepadl by, ale zůstal by v zahradě Eden. A vše, co bylo stvořeno, by muselo zůstati v témže stavu, v jakém to bylo poté, co to bylo stvořeno; a muselo by to zůstati na věky a nemíti žádného konce.

23 A oni by neměli žádných dětí; pročež by zůstali ve stavu nevinnosti, nemajíce žádné radosti, neboť neznali žádné bídy; nečiníce žádného dobra, neboť neznali žádného hříchu.

24 Ale vizte, vše bylo učiněno moudrostí toho, který zná vše.

25 Adam padl, aby lidé mohli býti; a lidé jsou, aby mohli míti radost.

26 A Mesiáš přichází v plnosti času, aby mohl děti lidské z pádu vykoupiti. A protože jsou z pádu vykoupeny, staly se na věky svobodnými, rozeznávajíce dobro od zla; aby jednaly samy za sebe a aby nebylo jednáno za ně, ledaže je to trestem zákona v onen veliký a poslední den, podle přikázání, jež dal Bůh.

27 Pročež, lidé jsou svobodni podle těla; a vše je jim dáno, co je člověku nezbytné. A jsou svobodni, aby si zvolili svobodu a věčný život skrze velikého Prostředníka všech lidí, nebo aby si zvolili zajetí a smrt podle zajetí a moci ďáblovy; neboť ten se snaží, aby všichni lidé byli bídní jako on sám.

28 A nyní, synové moji, chtěl bych, abyste hleděli k tomuto velikému Prostředníkovi a poslouchali veliká přikázání jeho; a byli věrni slovům jeho a zvolili si věčný život podle vůle Svatého Ducha jeho;

29 A nezvolili si věčnou smrt podle vůle těla a zla, jež je v něm, jež dává duchu ďáblovu moc uváděti do zajetí, svésti vás do pekla, aby mohl vládnouti nad vámi ve svém vlastním království.

30 Promluvil jsem těchto několik slov k vám všem, synové moji, v posledních dnech zkoušky své; a já, podle slov prorokových, jsem si zvolil dobrou stranu. A nemám žádného jiného cíle kromě věčného blaha duší vašich. Amen.