Písma
2. Nefi 10


Kapitola 10

Židé ukřižují svého Boha – Budou rozptylováni, dokud v něho nezačnou věřiti – Amerika bude zemí svobody, kde nebude panovati žádný král – Smiřte se s Bohem a získejte spasení jeho milostí. Kolem roku 559–545 př. Kr.

1 A nyní já, Jákob, k vám promlouvám opět, milovaní bratří moji, o této spravedlivé větvi, o které jsem promlouval.

2 Neboť vizte, sliby, které jsme obdrželi, jsou sliby pro nás podle těla; pročež, ačkoli mi bylo ukázáno, že mnohé z dětí našich zahynou v těle pro nevíru, nicméně, Bůh bude milosrdný k mnohým; a děti naše budou znovuzřízeny, aby mohly dojíti k tomu, co jim dá pravou znalost Vykupitele jejich.

3 Pročež, jak jsem vám řekl, je nezbytně nutné, aby Kristus – neboť včera v noci mi anděl sdělil, že toto bude jméno jeho – přišel mezi Židy, mezi ty, kteří jsou zlovolnější částí světa; a oni ho ukřižují – neboť tak to náleží našemu Bohu a není žádného jiného národa na zemi, který by ukřižoval svého Boha.

4 Neboť kdyby byly tyto mocné zázraky vykonány mezi jinými národy, činily by pokání a věděly by, že on je jejich Bůh.

5 Ale pro kněžské lstivosti a nepravosti zatvrdí ti v Jeruzalémě šíji svoji proti němu, a tak bude ukřižován.

6 Pročež, pro nepravosti jejich přijde na ně zničení, hlad, mor a krveprolití; a ti, kteří nebudou zničeni, budou rozptýleni mezi všechny národy.

7 Ale vizte, tak praví Pán Bůh: přijde den, kdy ve mne budou věřiti, že já jsem Kristus, tehdy, jak jsem učinil smlouvu s otci jejich, budou znovuzřízeni v těle na zemi do zemí dědictví svého.

8 A stane se, že budou shromážděni z dlouhého rozptýlení svého, z ostrovů mořských a ze čtyř částí země; a národy pohanů budou veliké v očích mých, praví Bůh, neboť je vynesou do zemí dědictví jejich.

9 Ano, králové pohanů budou pro ně pěstouny a královny jejich se stanou chůvami; pročež, sliby Páně jsou veliké pro pohany, neboť on tak pravil, a kdo se může příti?

10 Ale vizte, tato země, praví Bůh, bude zemí dědictví tvého a pohané budou na této zemi požehnáni.

11 A tato země bude zemí svobody pro pohany a v této zemi nebude žádných králů, kteří budou pohanům vzbuzeni.

12 A opevním tuto zemi proti všem ostatním národům.

13 A ten, kdo bojuje proti Sionu, zahyne, praví Bůh.

14 Neboť ten, kdo pozvedá krále proti mně, zahyne, neboť já Pán, král nebe, budu králem jejich a budu na věky světlem těm, kteří slyší slova moje.

15 Pročež, z tohoto důvodu, aby mohly býti naplněny smlouvy moje, jež jsem učinil s dětmi lidskými a jež s nimi učiním, dokud jsou v těle, musím nezbytně zničiti tajná díla temnoty a vražd a ohavností.

16 Pročež, ten, kdo bojuje proti Sionu, jak Žid, tak pohan, jak porobený, tak svobodný, jak muž, tak žena, zahyne; neboť to jsou ti, kteří jsou smilnicí vší země; neboť ti, kteří nejsou pro mne, jsou proti mně, praví náš Bůh.

17 Neboť já splním sliby své, jež jsem učinil dětem lidským a jež jim učiním, dokud jsou v těle –

18 Pročež, milovaní bratří moji, tak praví náš Bůh: Budu sužovati símě tvé rukou pohanů; nicméně obměkčím srdce pohanů tak, že pro ně budou jako otec; pročež, pohané budou požehnáni a počítáni mezi dům Izraele.

19 Pročež, já zasvětím tuto zemi na věky semeni tvému a těm, kteří budou počítáni mezi símě tvoje, jako zemi dědictví jejich; neboť je to země vyvolená, praví mi Bůh, nade všechny jiné země, pročež chci, aby všichni lidé, kteří na ní dlí, mne uctívali, praví Bůh.

20 A nyní, milovaní bratří moji, když vidíme, že náš milosrdný Bůh nám dal tak veliké poznání těchto věcí, pamatujme na něj a odložme hříchy své a nevěšme hlavu, neboť my nejsme zavrženi; nicméně byli jsme vyhnáni ze země dědictví svého; ale byli jsme přivedeni do lepší země, neboť Pán učinil moře stezkou naší a my jsme na ostrově mořském.

21 Ale veliké jsou sliby Páně těm, kteří jsou na ostrovech mořských; pročež, protože se praví ostrovy, musí jich nezbytně býti více než tento a ony jsou také obydleny bratřími našimi.

22 Neboť vizte, Pán Bůh vyváděl čas od času lidi z domu Izraele, podle své vůle a libosti. A nyní vizte, Pán pamatuje na všechny ty, kteří byli odlomeni, pročež pamatuje i na nás.

23 Tudíž, rozveselte srdce své a pamatujte, že jste svobodni, abyste jednali sami za sebe – zvoliti si cestu věčné smrti nebo cestu věčného života.

24 Pročež, milovaní bratří moji, smiřte se s vůlí Boží, a ne s vůlí ďábla a těla; a pamatujte poté, co se smíříte s Bohem, že je to pouze milostí Boží a skrze ni, že jste spaseni.

25 Pročež, kéž vás Bůh pozvedne ze smrti mocí vzkříšení a také z věčné smrti mocí usmíření, abyste mohli býti přijati do věčného království Božího, abyste ho mohli chváliti pro milost božskou. Amen.

Tisk