2017
ʻO Hangē ko ʻEku ʻOfa Kiate Kimoutolú
February 2017


Pōpoaki ʻa e Kau Palesitenisī ʻUluakí

“ʻO Hangē ko ʻEku ʻOfa Kiate Kimoutolú”

ʻĪmisi
Father with children

ʻI he ngaahi taʻu lahi kuo maliu atú, naʻe talanoa mai ai ha kaungāmeʻa ko Lui fekauʻaki mo ʻene faʻē angaʻofá. ʻI heʻene mālōloó, naʻe ʻikai te ne tuku ki hono ngaahi tama tangatá mo e tama fefiné ha paʻanga lahi ka ko ha tukufakaholo ʻo e tuʻumālie ʻi he sīpingá, feilaulaú mo e talangofuá.

Hili e ngaahi lea ʻi he meʻafakaʻeikí mo e fononga loto mamahi ki he faʻitoká, naʻe fakamāʻopoʻopo ʻe he fāmilí ʻa e kiʻi koloa ne tuku ʻe he fineʻeikí. Naʻe ʻilo ai ʻe Lui ha kiʻi tohi mo ha foʻi kī. Naʻe pehē ʻe he tohí: “ʻOku ʻi ai ha kiʻi puha siʻisiʻi ʻi he toloa taupotu ki lalo ʻo ʻeku toloá, he tuliki ʻo e loki mohé. ‘Oku ‘i ai e koloa ‘oku ou mataʻikoloa ʻakí. Ko e kī ko ʻení te ne fakaava e puhá.”

Naʻa nau fifili kotoa pe ko e hā naʻe fuʻu mahuʻinga fau ki heʻenau faʻeé ke lokaʻí.

Naʻe toʻo e puhá mei hono tukuʻangá pea naʻe fakaava fakalelei ʻaki e kií. ʻI hono vakaiʻi ʻe Lui mo e toengá e meʻa ʻi loto he puhá, naʻa nau maʻu ai ha laʻitā fakafoʻituitui ʻo e tamasiʻi takitaha mo hono hingoá mo e ʻaho fāʻeleʻí. Naʻe toʻo hake leva ʻe Lui ha valenitaine ngaohi ʻi ʻapi. ʻI ha tohinima fakatamasiʻi, ʻa ia naʻá ne ʻiloʻi ko ʻene mataʻitohí, naʻá ne lau e ngaahi lea naʻá ne tohi he taʻu ʻe 60 kimuʻá: “Siʻi Faʻē, ʻoku ou ʻofa ʻiate koe.”

Naʻe ongongofua e ngaahi lotó, molū mo e leʻó, loʻimataʻia e taha kotoa. Ko e koloa ʻa e fineʻeikí ko hono fāmili taʻengatá. Ko hono mālohí naʻe maʻu ia ʻi he fakavaʻe pau ʻo e “ʻOku ou ʻofa ʻiate koe.”

ʻI he kuongá ni, ʻoku ʻikai mo ha toe feituʻu ʻe fie maʻu lahi ange ai e fakavaʻe pau ko ia ʻo e ʻofá ka ko ʻapi. Pea ʻoku ʻikai totonu ke ʻilo ʻe māmani ha sīpinga lelei ange ʻo e fakavaʻe ko iá ka ʻi he ʻapi ʻo e Kāingalotu ʻo e Ngaahi ʻAho Kimui Ní ʻa ia kuo hoko e ʻofá ko e uho ʻo e moʻui honau fāmilí.

Kiate kitautolu ko ia ʻoku pehē ko e kau ākonga ʻo e Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí, naʻá Ne ʻomi e fakahinohino tuʻuloa ko ʻení:

“ʻOku ou tuku ʻa e fekau foʻou kiate kimoutolu, Koeʻuhí ke mou feʻofaʻaki kiate kimoutolu; pea hangē ko ʻeku ʻofa kiate kimoutolú, ke mou feʻofaʻaki foki kiate kimoutolu.

“ʻI he meʻá ni ʻe ʻilo ai ʻe he kakai kotoa pē ko ʻeku kau ākonga ʻa kimoutolu, ʻo kapau te mou feʻofaʻaki kiate kimoutolu.”1

Kapau te tau tauhi ʻa e fekau ke feʻofaʻakí, kuo pau ke tau feangaleleiʻaki mo fefakaʻapaʻapaʻaki, ʻo fakahaaʻi ʻetau ʻofá ʻi he ngaahi fengāueʻaki fakaʻahó. ʻOku ʻomi ʻe he ʻofá ha lea ʻofa, ha tali ʻi he faʻa kātaki, ha ngāue taʻesiokita, ha telinga mahino, mo ha loto faʻa fakamolemole. ʻI heʻetau ngaahi feohí kotoa, ʻoku tokoni ʻeni mo ha ngaahi ngāue kehe ke hāsino ʻa e ʻofá ʻi hotau lotó.

Naʻe pehē ʻe Palesiteni Kōtoni B. Hingikelī (1910–2008): “Ko ʻofa … ko e kulo koula ia ʻi he ngataʻanga ʻo e ʻumatá. Ka ʻoku ope atu ia ʻi he ngataʻanga ʻo e ʻumatá. ʻOku ʻi he kamataʻangá foki ʻa e ʻofá, pea ʻokú ne ʻomi ʻa e fakaʻofoʻofá ʻi ha ʻaho ʻaoʻaofia. Ko e ʻofá ʻa e malu ʻoku tangi ki ai e fānaú, ʻa e fakaʻānaua ʻo e toʻu tupú, ʻokú ne haʻi e nofo-malí, mo e lolo ʻokú ne taʻofi ʻa e fekeʻikeʻi fakamamahi ʻi he ʻapí, ko e melino ia ʻo e taʻu motuʻá, mo e huelo ʻo e ʻamanaki leleí ʻoku ulo ʻi he maté. ʻOku koloaʻia ʻa kinautolu ʻoku fiefia ai ʻi heʻenau feohi mo e fāmilí, kaungāmeʻá, lotú, mo e kaungāʻapí.”2

Ko e ʻofá ko e ʻelito moʻoni ia ʻo e ongoongoleleí, ko e ʻulungaanga fakaʻeiʻeiki taha ia ʻo e laumālie ʻo e tangatá. Ko e ʻofá ʻa e faitoʻo ki he ngaahi fāmili palopalemaʻiá, tukui kolo mahamahakí, mo e puleʻanga faingataʻaʻiá. Ko e ʻofá ko ha fofonga malimali, taʻataʻalo, lea angaʻofa, pea mo ha lea fakahikihiki. Ko e ʻofá ko e feilaulau, ngāue tokoni mo ngaue taʻesiokita.

Ngaahi husepāniti, ʻofa ʻi homou uaifí. Anga fakaʻeiʻeiki mo fakahoungaʻi kinautolu. Kau fafine, ʻofa ki homou husepānití. Fakaʻapaʻapaʻi mo poupouʻi kinautolu.

Ngaahi mātuʻa, ʻofa ʻi homou fānaú. Lotua kinautolu, akoʻi kinautolu, pea fakamoʻoni kiate kinautolu. Fānau, ʻofa ʻi homou mātuʻá. Fakaʻapaʻapaʻi kinautolu, fakahā e houngaʻia mo talangofua kiate kinautolu.

Kapau he ʻikai e ʻofa haohaoa ʻa Kalaisí, ʻoku naʻinaʻi mai ʻa Molomona, “ko e meʻa noa pē ʻa [kitautolu].”3 Ko ʻeku lotú ʻofa ke tau muimui ʻi he naʻinaʻi ʻa Molomona ke “lotu ki he Tamaí ʻaki e ivi kotoa ʻo e lotó, koeʻuhi ke fakafonu ʻa [kitautolu] ʻaki ʻa e ʻofá ni, ʻa ia kuó ne foaki kiate kinautolu kotoa pē ʻoku muimui moʻoni ʻi hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí; koeʻuhi ke [tau] hoko ko e ngaahi foha ʻo e ʻOtuá; koeʻuhi ka hoko ʻa e taimi te ne hā mai aí te tau tatau mo ia.”4