Studijní pomůcky
Nefi, syn Nefiho, syna Helamanova


Nefi, syn Nefiho, syna Helamanova

Jeden ze dvanácti nefitských učedníků vyvolených vzkříšeným Ježíšem Kristem v Knize Mormonově (3. Nefi 1:2–3; 19:4). Tento prorok se mocně modlil k Pánu ve prospěch svého lidu. Nefi slyšel hlas Páně (3. Nefi 1:11–14). Nefi byl také navštěvován anděly, vymítal ďábly, vzkřísil svého bratra z mrtvých a vydával svědectví, jemuž nebylo možno nevěřiti (3. Nefi 7:15–19; 19:4). Nefi vedl záznamy písem (3. Nefi 1:2–3).

Kniha 3. Nefi

Kniha v Knize Mormonově napsaná Nefim, synem Nefiovým. Kapitoly 1–10 ukazují naplnění proroctví o příchodu Páně. Byla dána znamení Kristova narození; lidé činili pokání, ale pak se vrátili ke zlovolnosti. Nakonec vichry, zemětřesení, prudké bouře a veliké zničení ohlásily smrt Kristovu. Kapitoly 11–28 zaznamenávají Kristův příchod do Amerik. Toto je ústřední část knihy 3. Nefi. Mnohá Kristova slova jsou podobná jeho kázáním zaznamenaným v Bibli (například Mat. 5–7 a 3. Nefi 12–14). Kapitoly 29–30 jsou Mormonova slova k národům posledních dnů.

Kniha 4. Nefi

Tato kniha má pouze čtyřicet devět veršů, všechny v jedné kapitole, přesto pokrývá skoro tři sta let nefitských dějin (34–321 po Kr.). Několik pokolení pisatelů, včetně Nefiho, přispělo do záznamu. Verše 1–19 mluví o tom, že po návštěvě vzkříšeného Krista byli všichni Nefité a Lamanité obráceni k evangeliu. Vládly mír, láska a soulad. Tři nefitští učedníci, jimž Kristus dovolil zůstati na zemi až do svého druhého příchodu (3. Nefi 28:4–9), sloužili lidem. Nefi přenechal záznam svému synu Amosovi. Verše 19–47 jsou záznamem o Amosově službě (84 let) a o službě jeho syna Amose (112 let). V roce 201 po Kr. začala pýcha způsobovati problémy mezi lidmi, kteří se rozdělovali do tříd a začali budovati falešné církve, aby dosahovali zisku (4. Nefi 1:24–34).

Závěrečné verše ve 4. Nefi ukazují, že lid se opět vrátil ke zlovolnosti (4. Nefi 1:35–49). V roce 305 po Kr. zemřel Amos, syn Amosův, a jeho bratr Ammaron ukryl všechny posvátné záznamy, aby byly v bezpečí. Ammaron později svěřil záznamy Mormonovi, jenž zaznamenal mnoho událostí z vlastního života a potom je zkrátil (Morm. 1:2–4).