Sabatní den

Svatý den vyhrazený v každém týdnu pro odpočinek a uctívání. Poté, co Bůh stvořil všechny věci, sedmý den odpočíval a přikázal, aby jeden den v každém týdnu byl dnem odpočinku, aby pomáhal lidem na něj pamatovati (Ex. 20:8–11).

Členové Církve před vzkříšením Krista zachovávali sobotu jako sabat, jak to činili Židé. Po vzkříšení světili členové Církve, ať Židé nebo pohané, neděli (den Páně), aby si připomínali Pánovo vzkříšení. Církev i dnes zachovává jeden den v každém týdnu jako svatý sabatní den, v němž uctívá Boha, a odpočívá od světských prací.

Sabat připomíná lidem jejich potřebu duchovní výživy a jejich povinnost poslouchati Boha. Když národ přestává pečovati o dodržování sabatu, jsou tím ovlivněny všechny stránky života a jeho náboženský život upadá (Neh. 13:15–18; Jer. 17:21–27).