Synagoga

Shromažďovací místo používané pro náboženské účely. V novozákonních časech bylo vybavení obvykle jednoduché a sestávalo z truhly obsahující svitky zákona a další posvátné spisy, z pultu na čtení a z míst k sezení pro uctívatele.

Každou synagogu spravovala místní rada starších. Rozhodovali, kdo má býti přijat a kdo má býti vyloučen (Jan 9:22; 12:42). Nejdůležitějším představitelem byl vládce synagogy (Lukáš 13:14; Marek 5:22). Zpravidla to byl zákoník, měl na starost budovu a dohlížel na shromáždění. Služebník vykonával náboženské povinnosti (Lukáš 4:20).

Synagogy byly v každém městě, kde žili Židé, jak v Palestině, tak kdekoli jinde. To bylo velkou pomocí při šíření evangelia Ježíše Krista, protože prvotní misionáři Církve mohli obvykle mluviti v synagogách (Skut. 13:5, 14; 14:1; 17:1, 10; 18:4). Tatáž praktika existovala mezi misionáři v Knize Mormonově (Alma 16:13; 21:4–5; 32:1) i mezi prvními misionáři v této dispensaci (NaS 66:7; 68:1).