Nemoc, nemocný Porucha zdraví nebo choroba. V písmech někdy tělesná nemoc slouží jako symbol pro nedostatek duchovního blaha (Iz. 1:4–7; 33:24). Slyšel jsem modlitbu tvou, viděl jsem slzy tvé: viz, já tě uzdravím, 2. Král. 20:1–5 (2. Par. 32:24; Iz. 38:1–5). Ježíš chodil, uzdravuje všelikou nemoc a všeliký neduh, Mat. 4:23–24 (1. Nefi 11:31; Mos. 3:5–6). Ti, kteří jsou zdraví, nepotřebují lékaře, ale ti, kteří jsou nemocní, Mat. 9:10–13 (Marek 2:14–17; Lukáš 5:27–32). Je někdo nemocný mezi vámi? Nechť zavolá starší, Jakub 5:14–15. Kristus na sebe vezme bolesti a nemoci lidu svého, Alma 7:10–12. Ježíš uzdravil všechny nemocné mezi Nefity, 3. Nefi 26:15. Vyživujte nemocné s něžností bylinami a lehkou stravou, NaS 42:43 (Alma 46:40). Pamatujte ve všech věcech na nemocné a sužované, NaS 52:40. Vkládej ruce své na nemocné, a oni se uzdraví, NaS 66:9.