Buďte věrni Bohu a Jeho dílu
Všichni musíme usilovat o vlastní svědectví o Ježíši Kristu, držet na uzdě své vášně, činit pokání z hříchů a být věrni Bohu a Jeho dílu.
Vloni v říjnu jsem byl spolu s presidentem M. Russellem Ballardem a starším Jeffreym R. Hollandem pověřen navštívit Velkou Británii, kde jsme všichni tři sloužili jako mladí misionáři. Měli jsme výsadu učit a svědčit a také znovu prožívat rané dějiny Církve na Britských ostrovech, kde byli můj prapradědeček Heber C. Kimball a jeho společníci prvními misionáři.1
President Russell M. Nelson, který si nás ohledně tohoto úkolu dobíral, poznamenal, že je neobvyklé pověřit tři apoštoly, aby navštívili oblast, kde sloužili jako mladí misionáři. Řekl, že všichni si přejí být pověřeni navštívit svou původní misii. S širokým úsměvem na tváři výstižně objasnil tento precedens tím, že pokud by existovala další skupina tří apoštolů, kteří před více než 60 lety sloužili v téže misii, pak by i oni mohli obdržet podobné pověření.
V rámci přípravy na toto pověření jsem si znovu přečetl životopis Life of Heber C. Kimball, který napsal jeho vnuk Orson F. Whitney, jenž byl později povolán apoštolem. Tuto knihu mi dala má drahá matka, když mi bylo téměř sedm let. Připravovali jsme se tehdy na zasvěcení památníku This Is the Place, které 24. července 1947 provedl president George Albert Smith.2 Maminka chtěla, abych se dozvěděl o svém předkovi Heberu C. Kimballovi něco více.
Tato kniha obsahuje hlubokomyslná slova připisovaná presidentu Kimballovi, která mají význam i pro dnešní dobu. Než se o tato slova podělím, dovolte mi uvést několik historických souvislostí.
Zatímco byl Prorok Joseph Smith vězněn v žaláři v Liberty, apoštolové Brigham Young a Heber C. Kimball měli za nesmírně nepříznivých okolností zodpovědnost dohlížet na evakuaci Svatých ze státu Missouri. Evakuace byla do značné míry nutná kvůli vyhlazovacímu dekretu vydanému guvernérem Lilburnem W. Boggsem.3
O téměř 30 let později Heber C. Kimball, tehdy člen Prvního předsednictva, vzpomínal na tuto událost s novou generací a řekl: „Dovolte mi vám říci, že mnozí z vás zažijí dobu, kdy budete čelit veškerému trápení, zkouškám a pronásledování, které jen dokážete snést, a budete mít mnoho příležitostí projevit, že jste věrni Bohu a Jeho dílu.“4
Heber pokračoval: „Abyste se vypořádali s těžkostmi, které přicházejí, bude nezbytné, abyste znali pravdivost tohoto díla sami pro sebe. Tyto těžkosti budou takové povahy, že muž či žena, kteří toto osobní poznání nebo svědectví mít nebudou, padnou. Pokud svědectví nemáte, žijte správně, volejte k Pánu a neustávejte, [dokud] je [neobdržíte]. Nebudete-li tak činit, neobstojíte. … Přijde čas, kdy žádný muž ani žena nebudou moci přežít z vypůjčeného světla. Každý bude muset být veden světlem, které má v sobě. … Jestliže ho nemáte, neobstojíte; usilujte proto o svědectví o Ježíšovi a přimkněte se k Němu, abyste snad neklopýtli a nepadli, až přijde čas zkoušek.“5
Každý z nás potřebuje osobní svědectví o Božím díle6 a o klíčové roli Ježíše Krista. V 76. oddíle Nauky a smluv se mluví o třech stupních slávy a celestiální sláva se přirovnává ke slunci. Terestriální sláva se pak přirovnává k měsíci.7
Je zajímavé, že slunce září vlastním světlem, ale světlo měsíce je jen odražené neboli „vypůjčené“. V 79. verši se o terestriálním království píše: „Toto jsou ti, kdož nejsou udatní ve svědectví o Ježíšovi.“ Celestiální království a život s Bohem Otcem nemůžeme získat s vypůjčeným světlem; potřebujeme vlastní svědectví o Ježíši Kristu a o Jeho evangeliu.
Žijeme ve světě, v němž se rozhojňuje nepravost8 a srdce se odvrací od Boha kvůli lidským předpisům.9 Jeden z nejpřesvědčivějších příkladů z písem týkajících se starostí Hebera C. Kimballa ohledně usilování o svědectví o Božím díle a o Ježíši Kristu je obsažen v Almových radách určených jeho třem synům – Helamanovi, Šiblonovi a Koriantonovi.10 Dva z jeho synů byli věrni Bohu a Jeho dílu. Ale jeden syn učinil několik špatných rozhodnutí. Pro mě je na Almových radách nejvýznačnější to, že je udílel jako otec pro dobro svých vlastních dětí.
Almova první starost, podobně jako u Hebera C. Kimballa, se týkala toho, aby měl každý z jeho synů svědectví o Ježíši Kristu a byl věrný Bohu a Jeho dílu.
Alma ve svém pozoruhodném učení, které bylo určeno jeho synu Helamanovi, pronáší významné zaslíbení, že ti, kteří „vloží důvěru svou v Boha, [budou] míti ve zkouškách svých a v trápeních svých a v strastech svých oporu a [budou pozvednuti] posledního dne.“11
Alma obdržel projev, v němž spatřil anděla, ale toto se stává zřídkakdy. Typičtější jsou vnuknutí přicházející od Ducha Svatého. Tato vnuknutí mohou být stejně tak důležitá jako andělské projevy. President Joseph Fielding Smith učil: „Dojmy pocházející od Ducha Svatého, které pocítí duše, jsou mnohem významnější než vidění. V takovou chvíli mluví Duch k duchu a otisk na duši lze vymazat mnohem obtížněji.“12
To nás vede k Almovým radám určeným jeho druhému synu Šiblonovi. Šiblon byl spravedlivý jako jeho bratr Helaman. Rada, kterou chci zdůraznit, se nachází v Almovi 38:12, kde se mimo jiné píše: „Hleď…, abys držel na uzdě všechny vášně své, abys mohl býti naplněn láskou.“
Uzda je zajímavé slovo. Když jedeme na koni, ovládáme ho pomocí uzdy. Vhodným synonymem může být řídit, kontrolovat nebo krotit. Starý zákon nám říká, že když jsme se dozvěděli, že budeme mít fyzické tělo, jásali jsme radostí.13 Tělo není nic hříšného – je krásné a nezbytné – ale některé vášně, nejsou-li správně používány a vhodně ovládány, nás mohou od Boha a Jeho díla oddělit a nepříznivě ovlivnit naše svědectví.
Promluvme si konkrétně o dvou vášních – zaprvé o hněvu a zadruhé o chtíči.14 Je zajímavé, že obě tyto vášně, nejsou-li drženy na uzdě neboli nejsou-li ovládány, mohou způsobit velký zármutek, oslabit vliv Ducha a oddělit nás od Boha a od Jeho díla. Protivník využívá každé příležitosti, aby plnil náš život obrazy násilí a nemorálnosti.
V některých rodinách není neobvyklé, že rozzlobený manžel nebo manželka udeří manželského partnera nebo dítě. V červenci jsem se v Londýně ve Velké Británii zúčastnil všestranického fóra All-Party Parliamentary Forum.15 Násilí páchané na ženách a mladistvých bylo označeno za významný celosvětový problém. Kromě násilí se lidé dopouštějí i slovního týrání. Prohlášení o rodině nám říká, že ti, „kteří týrají či zneužívají manželského partnera nebo potomstvo…, se jednoho dne budou zodpovídat před Bohem“.16
President Nelson na to kladl důraz včera dopoledne.17 Rozhodněte se prosím, že ať již vás rodiče týrali nebo zneužívali, či nikoli, vy svého manželského partnera ani děti fyzicky, slovně ani citově týrat nebudete.
Jednou z nejvýznačnějších výzev v dnešní době jsou sváry a slovní urážky související se společenskými záležitostmi. V mnoha případech rozumné uvažování, diskusi a zdvořilost nahrazuje hněv a urážlivý jazyk. Mnozí se zříkají nabádání Spasitelova služebně nejstaršího apoštola Petra, aby usilovali o takové křesťanské vlastnosti, jako je zdrženlivost, trpělivost, zbožnost, bratrská laskavost a pravá láska.18 Zříkají se také takové křesťanské vlastnosti, jako je pokora.
Kromě ovládání hněvu a držení dalších vášní na uzdě musíme vést čistý mravný život tím, že budeme ovládat své myšlenky, řeč i skutky. Musíme se vyhýbat pornografii, posuzovat vhodnost pořadů, které doma sledujeme, a vyhýbat se každé formě hříšného chování.
To nás vede k Almovým radám určeným jeho synu Koriantonovi. Korianton se na rozdíl od svých bratrů Helamana a Šiblona dopustil morálního přestupku.
Vzhledem k tomu, že Korianton se dopustil nemorálnosti, bylo nutné, aby ho Alma učil o pokání. Musel ho učit o závažnosti hříchu a poté tomu, jak činit pokání.19
Almovou preventivní radou tedy bylo držet své vášně na uzdě, ale těm, kteří se již prohřešili, radil činit pokání. President Nelson udělil členům důležité rady ohledně pokání na generální konferenci v dubnu 2019. Dal jasně najevo, že každodenní pokání je nedílnou součástí našeho života. „Pokání není událost; je to proces. Je klíčem ke štěstí a pokoji mysli,“ učil. „Každodenní pokání vede k čistotě a čistota je zdrojem moci.“20 Kdyby Korianton udělal to, co president Nelson radil, činil by pokání hned poté, co se začal zabývat nečistými myšlenkami. A k závažným přestupkům by nedošlo.
Závěrečné rady, které dal Alma svým synům, představují jednu z nejdůležitějších nauk v celých písmech. Týká se Usmíření, které uskutečnil Ježíš Kristus.
Alma svědčil o tom, že Kristus odejme hřích.21 Bez Spasitelova Usmíření by věčná zásada spravedlnosti vyžadovala trest.22 Díky Spasitelově Usmíření může v případě těch, kteří činí pokání, zvítězit milosrdenství a může jim umožnit návrat do Boží přítomnosti. Bylo by dobré, kdybychom o této úžasné nauce přemítali.
Nikdo se nemůže navrátit k Bohu pouze na základě vlastních dobrých skutků; všichni potřebujeme přínos Spasitelovy oběti. Všichni zhřešili a jedině prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista můžeme obdržet milosrdenství a žít s Bohem.23
Alma dal také Koriantonovi úžasnou radu, která se týká každého z nás, kteří jsme prošli nebo budeme procházet procesem pokání, nehledě na to, zda se jedná o hříchy malé, nebo tak závažné, jako jsou ty, jichž se dopustil Korianton. Ve 29. verši v Almovi 42 čteme: „A nyní, synu můj, přeji si, abys již nedovolil těmto věcem, aby tě trápily, a pouze dovol hříchům svým, aby tě trápily oním trápením, které tě sníží ku pokání.“
Korianton Almových rad uposlechl, činil pokání a sloužil se ctí. Díky Spasitelovu Usmíření je uzdravení dostupné všem.
V Almově době, v Heberově době, a zcela určitě i v dnešní době musíme všichni usilovat o vlastní svědectví o Ježíši Kristu, držet na uzdě své vášně, činit pokání z hříchů, nacházet pokoj prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista a být věrni Bohu a Jeho dílu.
President Russell M. Nelson to v jednom nedávném proslovu a opět dnes dopoledne řekl takto: „Naléhavě vás žádám, abyste se ujali zodpovědnosti za své svědectví o Ježíši Kristu. Pracujte na něm. Přijměte ho za své. Pečujte o ně. Vyživujte ho, aby rostlo. Poté sledujte, jak se ve vašem životě začnou dít zázraky.“24
Jsem vděčný, že si nyní budeme moci vyslechnout presidenta Nelsona. Svědčím o tom, že president Nelson je Pánovým prorokem pro naši dobu. S láskou si cením oné podivuhodné inspirace a vedení, které jeho prostřednictvím získáváme.
Jako apoštol Pána Ježíše Krista vydávám neochvějné svědectví o Spasitelově božskosti a o tom, že Jeho Usmíření je skutečné, ve jménu Ježíše Krista, amen.