Pomáhejme chudým a sklíčeným
Církev Ježíše Krista je oddána službě potřebným a také je odhodlána s druhými v tomto úsilí spolupracovat.
Bratři a sestry, náš milovaný president Russell M. Nelson k nám na tomto zasedání promluví později. Požádal mě, abych byl prvním řečníkem.
Mé dnešní téma se týká toho, co Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů a její členové dávají chudým a sklíčeným a co pro ně dělají. Budu také mluvit o dalších dobrých lidech, kteří dávají podobně. Dávat potřebným představuje zásadu, která se objevuje ve všech abrahámovských a také dalších náboženstvích.
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů před několika měsíci poprvé podala zprávu o rozsahu naší humanitární práce po celém světě.1 V roce 2021 činily celkové výdaje pro potřebné ze 188 zemí po celém světě 906 milionů dolarů – téměř miliardu dolarů. Kromě toho naši členové témuž úsilí dobrovolně věnovali více než 6 milionů hodin práce.
Tyto údaje samozřejmě nejsou úplnou zprávou o tom, jak dáváme a pomáháme. Nezahrnují osobní službu, kterou naši členové poskytují individuálně, když si slouží v povoláních a v dobrovolné službě mezi sebou navzájem. A naše zpráva za rok 2021 se nezmiňuje ani o tom, co naši členové dělají individuálně prostřednictvím nespočetných charitativních organizací, které s naší Církví nemají žádný oficiální vztah. Začnu právě tímto.
V roce 1831, necelé dva roky poté, co byla zorganizována znovuzřízená Církev, přišlo od Pána toto zjevení, které má vést její členy, a jak jsem přesvědčen, všechny Jeho děti po celém světě:
„Vizte, není vhodné, abych přikazoval ve všech věcech; neboť ten, kdo je nucen ve všech věcech, ten je nedbalý a není moudrým služebníkem. …
Vpravdě pravím, lidé mají býti horlivě zaměstnáni v dobré věci a konati mnoho věcí ze své vlastní svobodné vůle a uskutečňovati mnoho spravedlivosti;
Neboť ta moc je v nich, čímž jednají sami za sebe. A nakolik lidé konají dobro, neztratí nikterak odměnu svou.“2
Za více než 38 let jakožto apoštol a během více než 30 let ve své profesi jsem byl svědkem mnohého štědrého úsilí organizací a jednotlivců takové povahy, o níž se toto zjevení zmiňuje jako o „dobré věci“ a jako o „[uskutečňování mnohé] spravedlivosti“. Existuje bezpočet příkladů takovéto humanitární služby po celém světě, která probíhá za našimi hranicemi, aniž bychom o ní běžně věděli. Když o tom uvažuji, myslím na proroka a krále Beniamina z Knihy Mormonovy, jehož kázání zahrnovalo tuto věčnou pravdu: „Když jste ve službě bližních svých, jste pouze ve službě svého Boha.“3
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů a my, jakožto její členové, učíme o mnohých zásadách sociální péče a humanitární služby se zaměřením na naše bližní a tyto zásady praktikujeme. Například první neděli každého měsíce se postíme a přispíváme přinejmenším obnosem v hodnotě nespotřebovaného jídla na pomoc potřebným v našich kongregacích. Církev také věnuje ohromné příspěvky humanitárním a dalším službám po celém světě.
Nehledě na to, co naše Církev dělá přímo, většinu humanitární služby dětem Božím po celém světě vykonávají lidé a organizace, s nimiž naši Církev nespojuje žádný oficiální vztah. Jak poznamenal jeden z našich apoštolů: „Bůh využívá více lidí než jen jednoho k uskutečňování svého velikého a podivuhodného díla. … Toto dílo je pro kteréhokoli jednotlivce příliš rozsáhlé, příliš náročné.“4 Jakožto členové znovuzřízené Církve si musíme být více vědomi služby druhých a musíme si jí více vážit.
Církev Ježíše Krista je oddána službě potřebným a také je odhodlána s druhými v tomto úsilí spolupracovat. Nedávno jsme věnovali velký dar Světovému potravinovému programu OSN. Během mnoha desetiletí naší humanitární práce vynikají jako hlavní spolupracovníci dvě organizace: Projekty s organizacemi Červený kříž a Červený půlměsíc poskytly v desítkách zemí dětem Božím významnou pomoc během přírodních katastrof a konfliktů. Podobně dlouhou tradici má i naše spolupráce s katolickou charitou Catholic Relief Services. Tyto organizace nás toho v oblasti poskytování pomoci po celém světě mnohému naučily.
Plodnou spolupráci jsme navázali také s dalšími organizacemi, včetně Muslim Aid, Water for People a IsraAID, mám-li zmínit jen několik z nich. Ačkoli každá humanitární organizace se zaměřuje na svou oblast specializace, sdílíme společný cíl zmírňovat utrpení mezi Božími dětmi. Toto vše je součástí Božího díla určeného Jeho dětem.
Novodobé zjevení učí, že náš Spasitel Ježíš Kristus je „to pravé světlo, jež osvěcuje každého člověka, jenž přichází do světa“.5 Takto jsou všechny děti Boží osvěcovány, aby sloužily Bohu i sobě navzájem podle svých nejlepších znalostí a schopností.
Kniha Mormonova učí tomu, že „každá věc, která vyzývá a nutká činiti dobro a milovati Boha a sloužiti mu, je inspirována Bohem“.6
A dodává:
„Neboť vizte, Duch Kristův je dán každému člověku, aby mohl rozeznávati dobro od zla; pročež, ukazuji vám způsob, jak souditi; neboť každá věc, která vyzývá činiti dobro a přesvědčuje věřiti v Krista, je vyslána mocí a darem Krista. …
A nyní, bratří moji, … [vy] znáte světlo, kterým můžete souditi, kteréžto světlo je světlo Kristovo.“7
Zde je několik příkladů toho, jak Boží děti pomáhají dalším Božím dětem se zajišťováním životně důležitých potřeb, jako jsou potraviny, lékařská péče a výuka:
Před deseti lety Kandhariovi, sikhský manželský pár ze Spojených arabských emirátů, osobně zahájili pozoruhodné úsilí sytit hladové. Prostřednictvím sikhského chrámu Guru Nanak Darbar nyní vydávají přes 30 000 porcí vegetariánských jídel každý víkend komukoli, kdo projde dveřmi chrámu, bez ohledu na náboženství či rasu. Dr. Kandhari vysvětluje: „Věříme, že všichni jsou jedno; jsme děti jednoho Boha a jsme zde, abychom sloužili lidstvu.“8
Dalším příkladem je poskytování lékařské a stomatologické péče potřebným. V Chicagu jsem se setkal se syrsko-americkým lékařem pro intenzivní péči, dr. Zaherem Sahloulem. Je jedním ze zakladatelů organizace MedGlobal, jež sdružuje kvalifikované lékaře, kteří dobrovolně nabízejí čas, dovednosti, znalosti a vedení, aby pomáhali druhým v krizových situacích, jako například v syrské válce, kde dr. Sahloul riskoval vlastní život při poskytování lékařské péče civilistům. Organizace MedGlobal a podobné organizace (včetně mnoha odborníků z řad Svatých posledních dnů) dokládají, že Bůh podněcuje věřící profesionály k tomu, aby po celém světě přinášeli potřebnou pomoc chudým.9
Mnohé nesobecké děti Boží se zapojují i do výuky druhých – také po celém světě. Dobrým příkladem, o němž víme díky našemu humanitárnímu úsilí, je činnost muže známého jako pan Gabriel, který se stal při několika příležitostech uprchlíkem v důsledku různých konfliktů. Nedávno si všiml toho, že stovky tisíc dětí uprchlíků z východní Afriky potřebují pomoc, aby si uchovaly naději a udržely aktivní mysl. Zorganizoval další učitele z řad uprchlíků a vytvořil takzvané „školy pod stromem“, v nichž se děti scházely na vyučovací hodiny ve stínu stromů. Nečekal na to, až to zorganizují nebo budou řídit druzí, ale osobně vedl úsilí, díky němuž měly tisíce dětí ve věku prvního stupně základní školy příležitost něčemu se naučit během stresujících let, kdy musely pobývat mimo domov.
Samozřejmě že tyto tři příklady neznamenají, že vše, co určité organizace či jednotlivci říkají nebo dělají a co považují za dobré nebo od Boha, tím skutečně je. Tyto příklady ale dokládají, že Bůh inspiruje mnohé organizace a jednotlivce k tomu, aby konali mnoho dobra. Také to ukazuje, že více z nás by mělo rozpoznávat dobro, které druzí konají, a podporovat ho, když k tomu mají čas a prostředky.
Zde je několik příkladů služby, kterou Církev podporuje a kterou podporují rovněž naši členové a další dobří lidé a organizace osobními dary ve formě času i peněz:
Začnu náboženskou svobodou. Tím, že ji podporujeme, sloužíme vlastním zájmům, ale i zájmům ostatních náboženství. Jak učil náš první president Joseph Smith: „Domáháme se výsady uctívati Všemohoucího Boha podle příkazů svého vlastního svědomí a dopřáváme všem lidem stejnou výsadu, nechť uctívají jakkoli, kdekoli nebo cokoli si vyvolí.“10
Dalšími příklady humanitární a další pomoci ze strany znovuzřízené Církve, ke které také dobrovolně přispívají naši členové, jsou naše dobře známé školy, vysoké školy a univerzity a naše méně známé, ale nyní zveřejněné významné příspěvky na pomoc těm, kteří trpí kvůli pohromám a vysídlení v důsledku přírodních katastrof, jako jsou tornáda a zemětřesení.
Dalších charitativních činností, které naši členové podporují svými dobrovolnými příspěvky a úsilím, je až příliš mnoho, než aby bylo možné je uvést, ale zmíníme-li jen těchto několik, získáme představu o jejich rozmanitosti a důležitosti: boj s rasismem a s dalšími předsudky, bádání v oblasti prevence a léčby nemocí, pomoc tělesně postiženým, podpora organizací působících v oblasti hudby a zlepšování morálního i fyzického prostředí pro všechny.
Veškeré humanitární úsilí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se snaží následovat příklad spravedlivého lidu popsaného v Knize Mormonově: „A tak za těchto příznivých okolností neodehnali nikoho, kdo byl nahý nebo kdo byl hladový nebo kdo žíznil nebo kdo byl nemocen…, a… byli štědří ke všem, jak ke starým, tak k mladým, jak k porobeným, tak k svobodným, jak k mužům, tak k ženám, ať již mimo církev, nebo z církve.“11
Svědčím o Ježíši Kristu, jehož světlo a Duch vedou všechny děti Boží v jejich úsilí pomáhat chudým a sklíčeným po celém světě. Ve jménu Ježíše Krista, amen.