Následujte Ježíše Krista kroky víry
Kristus nám může pomoci překonat obtížné chvíle. Pomáhal prvním pionýrům a nyní pomáhá i každému z nás.
Děkuji pěveckému sboru za přednes písně „S vírou při každém kroku“. Hudba a slova této písně napsal v roce 1996 bratr Newell Dayley1 v rámci přípravy na oslavy 150. výročí příchodu prvních pionýrů do údolí Solného jezera v roce 1847.
I když tato píseň byla složena v rámci přípravy na zmíněnou událost, její poselství se vztahuje na celý svět.
Vždy se mi moc líbil její refrén:
„My s vírou při každém kroku za Pánem Kristem jdem’,
pro lásku Jeho s nadějí dnes naše píseň zní.“2
Bratři a sestry, svědčím, že když budeme následovat Ježíše Krista kroky víry, existuje naděje. Naděje spočívá v Pánu Ježíši Kristu. V tomto životě je zde naděje pro všechny. Je naděje, že překonáme své chyby, zármutek, obtíže i své zkoušky a starosti. Je zde naděje spočívající v pokání a v tom, že druzí odpustí nám a my jim. Svědčím, že existuje naděje a pokoj v Kristu. Kristus nám může pomoci překonat obtížné chvíle. Pomáhal prvním pionýrům a nyní pomáhá i každému z nás.
Letos si připomínáme 175. výročí příchodu prvních pionýrů do údolí Solného jezera, což mě přimělo zamyslet se nad svými předky, z nichž někteří do údolí Solného jezera došli pěšky z Nauvoo. Mám praprarodiče, kteří přešli přes pláně, když byli mladí. Henrymu Ballardovi bylo 20 let;3 Margaret McNeilové bylo 13;4 a Josephu F. Smithovi, který se později stal šestým presidentem Církve, bylo v době, kdy dorazil do údolí Solného jezera, teprve 9 let.5
Po cestě strádali všemi možnými způsoby, například chladnou zimou, nemocemi a nedostatkem vhodného jídla a oblečení. Když například do údolí Solného jezera přišel Henry Ballard, radoval se, že vidí „zemi zaslíbenou“, ale měl strach, že někdo uvidí jeho, protože oblečení, které měl na sobě, bylo tak rozedrané, že mu zcela nezakrývalo tělo. A tak se celý den až do setmění schovával v křoví. Poté se vydal poprosit o oblečení k nějakému domu, aby mohl pokračovat v cestě a najít své rodiče. Byl vděčný Bohu, že se v bezpečí dostal až do svého budoucího domova.6
Moji praprarodiče následovali Ježíše Krista kroky víry během každé ze svých zkoušek. Jsem jim vděčný za to, že se nikdy nevzdali. Jejich kroky víry požehnaly mně i dalším generacím, stejně jako vaše dnešní kroky víry požehnají vašemu potomstvu.
Anglické slovo pioneer je jak podstatné jméno, tak sloveso. Jako podstatné jméno může označovat osobu, která je mezi prvními, kteří prozkoumávají nebo osídlují nové území. Jako sloveso může být použito ve významu razit nebo připravovat cestu pro druhé, aby po ní mohli kráčet.7
Když se zamyslím nad pionýry, kteří připravovali cestu pro druhé, nejprve si vzpomenu na Proroka Josepha Smitha. Joseph byl pionýrem, protože jeho kroky víry ho zavedly do lesíka, kde poklekl k modlitbě a otevřel nám cestu k získání plnosti evangelia Ježíše Krista. Josephova víra v to, že můžeme žádat od Boha,8 otevřela onoho jarního dopoledne roku 1820 cestu ke Znovuzřízení plnosti evangelia Ježíše Krista, včetně toho, že na zemi měli být opět povoláni ke službě proroci a apoštolové.9 Vím, že Joseph Smith je prorok Boží. Vím, že jeho vírou naplněné kroky ho vedly k tomu, aby poklekl v přítomnosti Boha Otce a Jeho Milovaného Syna Ježíše Krista.
Kroky víry umožnily Proroku Josephovi být nástrojem, jehož prostřednictvím Pán vynesl na světlo světa Knihu Mormonovu, jež je dalším svědectvím o Ježíši Kristu a o Jeho smírné milosti.
Joseph Smith byl díky své víře a vytrvalosti tváří v tvář neuvěřitelným těžkostem a protivenství schopen být nástrojem v rukou Páně k opětovnému založení Církve Ježíše Krista na zemi.
Na poslední generální konferenci jsem mluvil o tom, jak mi požehnala misionářská služba na plný úvazek. Byl jsem požehnán, když jsem učil o velkolepém plánu spasení, který vytvořil náš Nebeský Otec, o Prvním vidění Josepha Smitha a o tom, jak přeložil Knihu Mormonovu. Tato znovuzřízená nauka a učení vedly mé kroky víry, když jsem učil ty, kteří byli ochotni vyslechnout si poselství o Znovuzřízení evangelia.
Naši misionáři jsou dnes novodobými pionýry, protože se dělí o toto úžasné poselství s lidmi po celém světě, a otevírají tak dětem našeho Nebeského Otce cestu, aby mohly poznat Jeho samotného i Jeho Syna Ježíše Krista. Přijetí evangelia Ježíše Krista otevírá cestu všem, aby se připravili na obřady a požehnání Církve a chrámu a aby tyto obřady a požehnání přijali.
President Russell M. Nelson na poslední generální konferenci znovu potvrdil, „že Pán žádá každého způsobilého a schopného mladého muže, aby se připravoval na misii a sloužil na ní“, a že „misie [je] mocnou, avšak dobrovolnou příležitostí“ pro „mladé a schopné sestry“.10
Drazí mladí muži a mladé ženy, vaše kroky naplněné vírou vám pomohou následovat Pánovu výzvu sloužit na misii – být novodobými pionýry – a otevírat cestu Božím dětem, aby našly cestu smlouvy, která vede zpět do Jeho nádherné přítomnosti, a aby na této cestě setrvaly.
President Nelson byl a je pionýrem Církve. Jako apoštol cestoval do mnoha zemí a otevřel je pro kázání evangelia. Krátce poté, co se stal prorokem a presidentem Církve, nás požádal, abychom „rozšířili svou duchovní schopnost přijímat zjevení“.11 Nadále nás učí, že máme posilovat své svědectví. Na jednom zasvěcujícím shromáždění pro mladé dospělé řekl:
„Naléhavě vás žádám, abyste se ujali zodpovědnosti za své svědectví. Pracujte na něm. Přijměte ho za své. Pečujte o ně. Vyživujte ho, aby rostlo. …
[Poté] sledujte, jak se ve vašem životě začnou dít zázraky.“12
President Nelson nás učí, jak se můžeme stát duchovně soběstačnějšími. Řekl, že „v nadcházejících dnech nebude možné duchovně přežít bez stálého vlivu Ducha Svatého, který nás bude vést, řídit a utěšovat“.13
Svědčím o tom, že president Russell M. Nelson je prorok Boží, který působí na zemi v dnešní době.
Náš Spasitel Ježíš Kristus je tím největším pionýrem, který připravuje cestu. On je vskutku „ta cesta“14 k uskutečnění plánu spasení, abychom mohli činit pokání a abychom se – díky víře, kterou v Něj chováme – mohli vrátit k našemu Nebeskému Otci.
Ježíš řekl: „Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“15 Slíbil, že nás neponechá bez útěchy; přijde k nám během našich zkoušek.16 Vybízí nás, abychom k Němu přišli s celým úmyslem srdce, a On nás uzdraví.17
Svědčím o tom, že Ježíš Kristus je náš Spasitel a Vykupitel, náš Přímluvce u Otce. Náš Nebeský Otec nám otevřel cestu, abychom se k Němu mohli vrátit prostřednictvím toho, že budeme s vírou při každém kroku následovat Jeho Milovaného Syna Ježíše Krista.
Moji praprarodiče a další první pionýři se při svém putování do údolí Solného jezera v krytých vozech nebo pěšky s ručními vozíky setkávali s mnoha překážkami. I my budeme na naší osobní cestě životem čelit překážkám. Netlačíme ruční vozíky ani nekočírujeme kryté vozy strmými pohořími a hlubokými závějemi; stejně jako oni se snažíme duchovně překonávat pokušení a překážky, jež s sebou přináší naše doba. Máme tu stezky, po kterých musíme kráčet; máme tu kopce – a někdy i hory – na které musíme vystoupat. I když jsou dnešní zkoušky jiné než ty, se kterými se potýkali první pionýři, nejsou o nic méně náročné.
Je důležité následovat proroka a zůstávat nohama pevně na cestě smlouvy a věrnosti, tak jak to bylo důležité i pro první pionýry.
Následujme Ježíše Krista s vírou při každém kroku. Musíme sloužit Pánu a sloužit jeden druhému. Musíme se duchovně posílit tím, že budeme dodržovat a ctít své smlouvy. Nemáme přijít o schopnost vnímat, jak je naléhavé, abychom dodržovali přikázání. Satan se snaží oslabit náš závazek a lásku k Bohu a k Pánu Ježíši Kristu. Pamatujte prosím na to, že i kdyby někdo sešel z cesty, pro našeho Spasitele nebude nikdy ztracen. Díky požehnání v podobě možnosti činit pokání se k Němu můžeme obracet. A On nám bude pomáhat učit se, růst a měnit se, zatímco budeme usilovat o to, abychom setrvávali na cestě smlouvy.
Kéž vždy kráčíme ve stopách Ježíše Krista a zaměřujeme se na Něj s vírou při každém kroku, s nohama pevně na cestě smlouvy, o to se pokorně modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.