Chrám se týká rodin
Když přijdete do chrámu, budete pociťovat ke své rodině hlubší lásku, než jakou jste pociťovali kdy dříve.
Jak se právě zmínil president Hinckley, nedávno zasvětil 123. chrám Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v Sacramentu v Kalifornii. Tento nádherný chrám slouží více než 80 000 úžasných a nadšených členů Církve v Sacramentu a okolních oblastech. Více než 168 000 návštěvníků prošlo chrámem během dnů otevřených dveří. Bylo jim řečeno, že v těchto velkolepých budovách mohou členové přilnout ke Spasiteli Ježíši Kristu těsněji než kdekoli jinde na světě. Naši členové vědí, že skrze Něj mohou najít pokoj a naději, které budou podporovat je i jejich rodiny v dnešním ztrápeném světě.
Když přijdete do chrámu, budete pociťovat ke své rodině hlubší lásku, než jakou jste pociťovali kdy dříve. Chrám se týká rodin. Když jsme s mou manželkou Karen zintezívnili svou chrámovou službu, prohloubila se naše vzájemná láska i láska k našim dětem. A tam to nekončí. Sahá to k rodičům, bratrům, sestrám, tetám, strýcům, bratrancům, našim předkům, a zejména k našim vnoučatům! Toto je duch Eliášův, který je duchem práce na rodinné historii a který, když je inspirován Duchem Svatým, nabádá k obrácení srdce otců k dětem a srdce dětí k otcům. Díky kněžství jsou navzájem pečetěni manželé a manželky, děti jsou pečetěny ke svým rodičům na věčnost, a tak se rodina stává věčnou a nebude oddělena smrtí.
Když jsme s manželkou byli mladými rodiči a měli jsme doma malé děti, dali jsme jim za úkol, aby se nazpaměť naučily Články víry. Cenou nebo odměnou za splnění byl večer strávený s tatínkem ve městě. Měli jsme radost, že tři nejstarší děti úkol splnily. Když se náš sedmiletý syn poprvé naučil zpaměti všech třináct Článků víry, posadili jsme se, abychom vybrali večer a činnost, kterou budeme společně dělat. Byl jsem tak zaneprázdněn prací, společenskými akcemi a církevními zodpovědnostmi, že jsem v příštích dvou týdnech nemohl synovi žádný večer nabídnout. Velmi ho to zklamalo. Zjistil jsem však, že ve městě, kde jsme žili, byla bowlingová herna s celonočním provozem. Okamžitě jsme vybrali datum a rozhodli se naši akci zahájit v pět hodin ráno. Plánovali jsme, že vstaneme ve čtyři hodiny, dáme si snídani a potom pojedeme do města.
Když nadešel onen den, cítil jsem, jak mi někdo velmi časně ráno třese ramenem. A když jsem se snažil otevřít oči, slyšel jsem svého syna, jak se ptá: „Tatínku, už je čas?“ Podíval jsem se na budík, byly teprve dvě hodiny ráno!
„Jdi si lehnout, synku,“ řekl jsem. „Ještě je brzy.“
Za hodinu se to opakovalo. „Tatínku, tatínku, už je čas jít?“ Když jsem ho podruhé poslal do postele, nemohl jsem nepociťovat jeho nadšení.
Potom jsme ve čtyři hodiny vstali, posnídali jsme a odjeli do bowlingové herny. Měli jsme se tam báječně.
Kéž bych mohl říci, že jsem podnikal podobné nezapomenutelné činnosti pravidelně se všemi dětmi, ale nemohu. Patřím k rodičům, kteří si často přejí, aby se mohli vrátit a udělat některé věci znovu.
Stejně jako vy ani já nechci ztratit žádné ze svých dětí. Chci být navěky s celou svou rodinou. Chrám nám všem dává mimořádnou naději na pokračování a zlepšování těchto vztahů i po tomto životě. Pečeticí obřady prováděné v chrámu slibují další požehnání.
„Prorok Joseph Smith prohlásil – a nikdy neučil nauce, která by přinášela více útěchy – že věčné zpečetění věrných rodičů a božská zaslíbení, která jim byla dána za odvážnou službu ve věci Pravdy, nespasí jen je, ale rovněž jejich potomstvo. I když některé ovce mohou bloudit, oko Pastýře je sleduje a oni dříve či později pocítí chapadla Božské Prozřetelnosti, která se po nich natáhnou a přivedou je zpět do stáda. Oni se vrátí, buď v tomto životě, nebo v životě příštím. Budou muset splatit svůj dluh spravedlnosti; budou trpět za své hříchy, a možná projdou trnitou cestou; avšak pokud je nakonec dovede, podobně jako kajícného marnotratného syna, k srdci a domovu milujícího a odpouštějícího otce, pak tato bolestivá zkušenost nebude zbytečná.“1
Není toto prohlášení povzbuzující zprávou pro rodiče, kteří k sobě mají připečetěny své děti?
Zamysleme se nad několika dalšími požehnáními chrámu. Dům Páně je útočištěm před světem. Členové v Sacramentu se s hosty při dnech otevřených dveří dělili o toto prohlášení: „Někdy je naše mysl natolik zaneprázdněna problémy a tolik věcí najednou se dožaduje pozornosti, že prostě nemůžeme myslet jasně. Zdá se, že v chrámu se prach rozptýlení usadí, mlha a šero se nadzvednou a my můžeme vidět to, co jsme předtím vidět nemohli.“2
Obzvláště celestiální místnost je v chrámu místem pokoje, klidu a krásy. Je to klidný přístav, kde člověk může přemýšlet, přemítat, modlit se, meditovat a pociťovat lásku Nebeského Otce a Spasitele. Když přemítáme a meditujeme v chrámu, naše myšlenky se přirozeně zaměřují na členy naší rodiny.
Ve 2. Samuelově 22:7 čteme Davidova slova: „V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.“ Chrám je místem osobního zjevení, které nám požehná v našem správcovství.
President Hinckley nám řekl, že „právě tak, jako náš Vykupitel dal svůj život jako zástupnou oběť za všechny lidi, a tím se stal naším Spasitelem, tak se i my, v malé míře, když se účastníme zástupné práce v chrámu, stáváme spasiteli těch na druhé straně, již nemají žádnou možnost postupu, pokud obyvatelé země neudělají něco v jejich zastoupení“.3
Toto je tak smysluplná služba, kterou poskytujeme, protože naši zesnulí bratři a sestry jsou tím doslova připojováni k nám.
Chrám je místem poznání Otce a Syna. Je to místo, kde zakoušíme božskou přítomnost. Prorok Joseph Smith pronesl tuto prosbu: „Radím všem: … bádejte hlouběji a hlouběji v tajemstvích božskosti.“4 A kde máme bádat? V domě Božím.
Staňme se lidem, jenž navštěvuje a miluje chrámy. Vydávám svědectví, že chrám se týká rodin. Vydávám také svědectví, že chrám svědčí o Ježíši Kristu. Je tam vidět příklad lásky a služby. Chrám je Jeho svatý dům. Vím, že je Synem Božím, naším Spasitelem, naším Vykupitelem, naším Prostředníkem a naším Přímluvcem u Otce. Má nás rád a chce, aby naše rodiny byly šťastné a byly spolu navěky. Přeje si, abychom všichni byli pilní v Jeho chrámu.
Ve jménu Ježíše Krista, amen.