2006
Moc osobního svědectví
Listopad 2006


Moc osobního svědectví

Naše pevné osobní svědectví nás bude motivovat, abychom se změnili a potom požehnali svět.

V Knize Mormonově čteme o mladém Nefim, kterému Pán přikázal, aby postavil loď. Nefi tohoto přikázání okamžitě uposlechl, ale jeho bratři byli skeptičtí. „Když moji bratří viděli, že se chystám stavěti loď,“ napsal, „počali proti mně reptati řka: Náš bratr je blázen, neboť si myslí, že může postaviti loď; ano, a také si myslí, že může přeplouti tyto veliké vody.“ (1. Nefi 17:17.)

Nefi se ale nenechal odradit. Neměl žádnou zkušenost se stavbou lodi, ale měl pevné osobní svědectví, že „Pán [připraví] cestu, aby [mohl] uskutečniti věc, kterou jim přikazuje“. (1. Nefi 3:7.) S tímto mocným svědectvím a motivací v srdci postavil Nefi loď, na které přepluli velké vody, nehledě na silné protivenství působené jeho bratry-bezvěrci.

Dovolte mi, abych se s vámi podělil o osobní zkušenost z mládí o moci spravedlivých motivů.

Když utichla vřava druhé světové války, naše rodina skončila ve východním Německu okupovaném Rusy. Když jsem chodil do čtvrté třídy, musel jsem se ve škole jako svůj první cizí jazyk učit ruštinu. Bylo to pro mne dosti obtížné kvůli azbuce, ale jak šel čas, zdálo se, že mi to jde dobře.

Když mi bylo jedenáct, museli jsme východní Německo kvůli politickému smýšlení mého otce přes noc opustit. Nyní jsem chodil do školy v západním Německu, které v té době okupovali Američané. Tam se ode všech dětí ve škole vyžadovalo, aby se učily anglicky a ne rusky. Učit se rusky bylo obtížné, ale angličtina byla jednoduše nad mé síly. Myslel jsem si, že moje ústa nebyla pro angličtinu stvořena. Moji učitelé se trápili. Moji rodiče trpěli. A já jsem s určitostí věděl, že angličtina není můj jazyk.

Potom se ale v mém mladém životě něco změnilo. Téměř denně jsem na kole jezdil k letišti a sledoval jsem, jak letadla vzlétají a přistávají. Četl jsem, studoval jsem a poznával jsem vše, co jsem o létání mohl najít. Mým největším přáním bylo stát se pilotem. Představoval jsem si, jak sedím v kokpitu dopravního letadla nebo vojenské stíhačky. Hluboko v srdci jsem cítil, že to je pro mě to pravé!

Potom jsem se dozvěděl, že chci-li se stát pilotem, musím mluvit anglicky. K naprostému údivu všech se má ústa přes noc jakoby změnila. Angličtina mi už šla. Stále to vyžadovalo hodně práce, vytrvalosti a trpělivosti, ale angličtina mi už šla!

Proč? Kvůli spravedlivému a silnému motivu!

Naše motivy a myšlenky ve svém důsledku ovlivňují naše skutky. Svědectví o pravdě znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista je nejmocnější motivující silou v našem životě. Ježíš opakovaně zdůrazňoval moc dobrých myšlenek a správných motivů: „Hleďte ke mně v každé myšlence; nepochybujte, nebojte se.“ (NaS 6:36.)

Svědectví o Ježíši Kristu a o znovuzřízeném evangeliu nám pomůže poznat v našem životě konkrétní Boží záměr, který s námi má, a poté podle něj jednat. Poskytuje nám ujištění o skutečnosti, pravdě a dobrotě Boha, o učení a usmíření Ježíše Krista a o božském povolání proroků posledních dnů. Naše svědectví nás motivuje k tomu, abychom žili spravedlivě, a spravedlivý život posílí naše svědectví.

Co je to svědectví?

Jednou definicí svědectví je „závažná výpověď někoho o pravdivosti něčeho“, což má původ v latinském slově testimonium, přičemž slovo testis znamená „svědek“ („Testimony“, http://www.reference.com/browse /wiki/Testimony; Merriam-Webster’s Collegiate Dictionary, 11th ed. [2003], „testimony“, 1291).

Pro členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je pojem svědectví vřelým a známým pojmem v náboženském vyjadřování. Je něžné a příjemné. Vždy s sebou nese určitou posvátnost. Když hovoříme o svědectví, máme tím spíše na mysli pocity svého srdce a mysli než nahromadění logických a strohých faktů. Je to dar Ducha, svědectví od Ducha Svatého, že určitá tvrzení jsou pravdivá.

Svědectví je jistá znalost neboli ujištění od Ducha Svatého o pravdivosti a božskosti Pánova díla v těchto posledních dnech. Svědectví je „trvalé, živoucí [a] motivující přesvědčení o pravdách zjevených v evangeliu Ježíše Krista“. (Marion G. Romney, „How to Gain a Testimony“, New Era, May 1976, 8; zvýraznění přidáno.)

Když vydáváme svědectví, prohlašujeme absolutní pravdu poselství evangelia. V době, kdy mnozí považují pravdu za relativní, prohlášení o absolutní pravdě není příliš populární, ani se nezdá politicky korektní nebo příhodné. Svědectví o „věcech, jaké skutečně jsou“, (Jákob 4:13) jsou smělá, pravdivá a zásadní, protože mají věčné důsledky pro lidstvo. Satanovi by nevadilo, kdybychom o své víře a nauce evangelia hovořili jako o upravitelné podle okolností. Naše pevné přesvědčení o pravdě evangelia je kotvou v našem životě; je stálé a spolehlivé jako Polárka. Svědectví je velmi osobní a může se u každého z nás trochu lišit, protože každý je jedinečný. Avšak svědectví o znovuzřízeném evangeliu Ježíše Krista bude vždy obsahovat tyto jasné a prosté pravdy:

  • Bůh žije. Je naším milujícím Otcem v nebi a my jsme Jeho děti.

  • Ježíš Kristus je Syn živého Boha a Spasitel světa.

  • Joseph Smith je prorok Boží, skrze nějž bylo evangelium Ježíše Krista znovuzřízeno v posledních dnech.

  • Kniha Mormonova je slovo Boží.

  • President Gordon B. Hinckley, jeho rádci a členové Kvora dvanácti apoštolů jsou proroci, vidoucí a zjevovatelé v naší době.

Když získáme hlubší poznání těchto pravd a plánu spasení mocí a darem Ducha Svatého, můžeme dojít k poznání „[pravdy] ohledně všech věcí“. (Moroni 10:5.)

Jak získáme svědectví?

Všichni víme, že je snazší o svědectví hovořit než ho získat. Proces jeho získání je založen na zákonu sklizně: „Nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti.“ (Galatským 6:7.) Žádná dobrá věc nepřichází bez úsilí a oběti. Musíme-li proto, abychom získali svědectví, tvrdě pracovat, učiní to nás i naše svědectví ještě silnějšími. A budeme-li se dělit o své svědectví, poroste.

Svědectví je nejdrahocennější vlastnictví, protože se nezískává pouze logikou nebo rozumem, nelze ho koupit za světský majetek a nelze ho dát jako dar nebo zdědit od svých předků. Nemůžeme spoléhat na svědectví jiných lidí. Potřebujeme to vědět sami. President Gordon B. Hinckley řekl: „Každý Svatý posledních dnů má zodpovědnost vědět pro sebe s jistotou nad veškerou pochybnost, že Ježíš je vzkříšený žijící Syn živého Boha.“ („Fear Not to Do Good“, Ensign, May 1983, 80.)

Zdrojem této jisté znalosti a pevného přesvědčení je božské zjevení, „svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví“. (Zjevení 19:10.)

Toto svědectví přijímáme, když Svatý Duch hovoří k duchu, který se nachází v nás. Obdržíme tichou a neochvějnou jistotu, která bude zdrojem našeho svědectví a přesvědčení nehledě na naši kulturu, rasu, jazyk nebo společenskoekonomickou situaci. Tato nabádání Ducha, a nikoli pouhá lidská logika, se stanou pravým základem, na němž postavíme své svědectví.

Středem tohoto svědectví bude vždy víra v Ježíše Krista, který v písmech o sobě říká „Já jsem ta cesta, i pravda, i život“ (Jan 14:6), a v Jeho božské poslání, a také znalost Ježíše i Jeho poslání.

Jak tedy získáme osobní svědectví zakořeněné ve svědectví Ducha Svatého? Návod je uveden v písmech:

Zaprvé: Mějte přání věřit. Kniha Mormonova nás povzbuzuje: „Jestliže probudíte a povzbudíte své schopnosti, až tak, abyste vyzkoušeli slova má a abyste uplatnili trochu víry, ano, nemůžete-li činiti ničeho více, nežli si přáti, abyste uvěřili“. (Alma 32:27.) Někdo může říci: „Nemohu věřit, nejsem pobožný člověk.“ Jen uvažte, Bůh nám slibuje božskou pomoc, pokud budeme mít i jen pouhé přání věřit, ale musí to být přání opravdové a nepředstírané.

Zadruhé: Bádejte v písmech. Mějte otázky, hloubejte nad nimi, odpovědi hledejte v písmech. Kniha Mormonova má pro nás opět radu: „Jestliže dopřejete místa, aby v srdci vašem mohlo býti zasazeno seménko“ pilným studiem slova Božího, dobré seménko „počne v prsou vašich bobtnati“, pokud mu nebudete s nevírou vzdorovat. Toto dobré seménko rozšíří vaši duši a osvítí vaše porozumění. (Viz Alma 32:28.)

Zatřetí: Čiňte vůli Boží, dodržujte přikázání. Chceme-li sami pro sebe vědět, že království Boží bylo založeno na zemi, nestačí se zapojit do akademické debaty. Povrchní studium také nestačí. Musíme sami vyvinout nějaké úsilí, a to znamená učit se a potom činit Boží vůli.

Musíme přijít ke Kristu a následovat Jeho učení. Spasitel učil: „Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal. Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.“ (Jan 7:16–17; zvýraznění přidáno.) A řekl: „Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte.“ (Jan 14:15.)

Začtvrté: Přemítejte, postěte se a modlete se. Abychom obdrželi znalost od Ducha Svatého, musíme o ni požádat Nebeského Otce. Musíme důvěřovat, že nás Bůh miluje a že nám pomůže rozpoznat nabádání Ducha Svatého. Kniha Mormonova nám připomíná:

„Až budete čísti tyto věci, … [připomínejte si], jak milosrdný byl Pán k dětem lidským od stvoření Adama až do doby, kdy tyto věci obdržíte, a [přemítejte o tom] v srdci svém.

[Tažte se] Boha, Věčného Otce, ve jménu Krista, zda tyto věci nejsou pravdivé; a budete-li se tázati s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem, majíce víru v Krista, on vám projeví jejich pravdivost, mocí Ducha Svatého.“ (Moroni 10:3–4.)

A prorok Alma řekl:

„Svědčím vám, že vím, že tyto věci… jsou pravdivé. A jak myslíte, že vím o jistotě jejich?

… Vizte, po mnoho dnů jsem se postil a modlil, abych mohl poznati tyto věci sám za sebe. A… Pán Bůh mi je projevil svým Svatým Duchem; a toto je duch zjevení.“ (Alma 5:45–46.)

Drazí bratři a sestry, Alma obdržel své svědectví půstem a modlitbou před více než 2000 lety, a my můžeme mít stejnou posvátnou zkušenost dnes.

K čemu je svědectví dobré?

Svědectví poskytuje správnou perspektivu, motivaci a pevný základ pro vybudování smyslu života a osobního růstu. Je to stálý zdroj sebedůvěry, pravý a věrný společník v časech dobrých i zlých. Svědectví nám poskytuje důvod pro naději a veselí. Pomáhá nám pěstovat ducha optimismu a štěstí a umožňuje nám radovat se z přírodních krás. Svědectví nás motivuje, abychom se vždy a za všech okolností správně rozhodovali. Motivuje nás přilnout těsněji k Bohu a dovolit mu, aby On přilnul těsněji k nám. (Viz Jakub 4:8.)

Naše osobní svědectví je ochranný štít, a jako železná tyč nás bezpečně provede temnotou a zmatkem.

Svědectví, které měl Nefi, mu dalo odvahu stát zpříma a být počítán k těm, kteří jsou poslušni Pána. Bez ohledu na okolnosti nereptal, nepochyboval ani se nebál. Když přišla těžká chvíle, řekl: „Půjdu a učiním [to, co] přikázal Pán, neboť vím, že Pán [připraví cestu, aby toho bylo dosaženo].“ (1. Nefi 3:7.)

Právě tak jako Pán znal Nefiho, Bůh zná a miluje nás. Toto je naše doba, toto jsou naše dny. Jsme tam, kde se něco děje. Naše pevné osobní svědectví nás bude motivovat, abychom se změnili a potom požehnali svět. O tom vám vydávám svědectví a zanechávám s vámi své požehnání jako apoštol Páně, ve jménu Ježíše Krista, amen.