2010–2019
Kuo Pau ke Toʻo Kiate Kinautolu Kotoa ʻa e Huafa kuo ʻOmi ʻe he Tamaí
ʻOkatopa 2018


Kuo Pau ke Toʻo Kiate Kinautolu Kotoa ʻa e Huafa kuo ʻOmi ʻe he Tamaí

Ko e huafa ʻo e Fakamoʻuí ʻoku ʻi ai e mālohí pē ʻe taha mo mahuʻingá. Ko e huafa pē ia ʻoku malava ai ʻa e fakamoʻuí.

ʻI he ngaahi uike siʻi kuo hilí, naʻá ku kau atu ki ha papitaiso ʻo ha fānau taʻu valu ʻe niʻihi. Naʻa nau kamata ke ako e ongoongolelei ʻo Sīsū Kalaisí mei heʻenau mātuʻá mo e kau faiakó. Kuo kamata ke tupu e tenga ʻo e tuí ʻoku nau maʻu kiate Iá. Pea ʻoku nau fie maʻu eni ke muimui ʻiate Ia ki he loto vai ʻo e papitaisó ke hoko ko ha kau mēmipa ʻo Hono Siasi kuo fakafoki maí. ʻI heʻeku vakai ki heʻenau loto vekeveké, naʻá ku fifili pe ko e hā e lahi ʻo e meʻa naʻe mahino kiate kinautolu fekauʻaki mo ha taha ʻo e ngaahi meʻa mahuʻinga ʻi heʻenau fuakava papitaisó: ʻa ʻenau tukupā ke toʻo kiate kinautolu e huafa ʻo Sīsū Kalaisí.

Kuo fakahā ʻe he ʻOtuá mei he kamataʻangá, ʻa e mahuʻinga ʻo e huafa ʻo Sīsū Kalaisí ʻi Heʻene palani maʻatautolú. Naʻe akoʻi ʻe ha ʻāngelo ʻetau tamai ko ʻĀtamá ʻo pehē, “Ko ia, ke ke fai ʻa e meʻa kotoa pē ʻokú ke faí ʻi he huafa ʻo e ʻAló, pea ke ke fakatomala, pea ui ki he ʻOtuá ʻi he huafa ʻo e ʻAló ʻo fai atu maʻu ai pē.”1

Naʻe akoʻi ʻe he Tuʻi ko Penisimaní ko ha palōfita ʻi he Tohi ʻa Molomoná hono kakaí ʻo pehē, “ʻE ʻikai tuku mai mo ha toe hingoa kehe pe hala pe founga ʻa ia ʻe lava ʻo hoko ai ʻa e fakamoʻuí.”2

Naʻe toe fakamamafaʻi ʻe he ʻEikí ʻa e moʻoni ko ʻení ki he palōfita ko Siosefa Sāmitá: “Vakai, ko Sīsū Kalaisi ʻa e huafa kuo tuku mai ʻe he Tamaí, pea ʻoku ʻikai toe ʻi ai mo ha hingoa kehe kuo tuku mai ʻa ia ʻe lava ʻo fakamoʻui ai ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá.”3

Kuo akoʻi ʻe Palesiteni Tāleni H. ʻOakesi ʻi hotau kuongá, “ko kinautolu ʻoku nau fakaʻaongaʻi e tui ʻi he huafa toputapu ʻo Sīsū Kalaisí … pea kau ki heʻene fuakavá … te ne lava ʻo maʻu mei he feilaulau fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí.”4

ʻOku finangalo ʻetau Tamai Hēvaní ke mahino ʻaupito ko e huafa ʻo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí, ʻoku ʻikai ko ha huafa pē ʻi ha ngaahi hingoa lahi. Ko e huafa ʻo e Fakamoʻuí ʻoku ʻi ai e mālohí pē ʻe taha mo mahuʻingá. Ko e huafa pē ia ʻoku malava ai ʻa e fakamoʻuí. ʻI hono fakamamafaʻi ʻo e moʻoni ko ʻení ʻi he kuonga fakakosipeli kotoa pē, kuo fakapapauʻi mai ʻe heʻetau Tamai ʻofá ki he kotoa ʻo ʻEne fānaú ʻoku ʻi ai ha hala foki ange kiate Ia. Ka ʻoku ʻikai ʻuhinga e ʻatā mai ha hala paú ʻoku ʻotomētiki pē hono fakapapauʻi mai ʻetau foki angé. ʻOku fakahā mai ʻe he ʻOtuá ʻa e toe meʻa ʻoku fie maʻú: “Ko ia kuo pau ke toʻo ʻe he [tangata mo e fefine] kotoa pē kiate kinautolu ʻa e hingoa kuo tuku mai ʻe he Tamaí.”5

Ke maʻu ʻa e mālohi fakahaofi ʻoku maʻu pē ʻi he huafa ʻo Kalaisí, kuo pau ke tau “fakavaivaiʻi [kitautolu] ʻi he ʻao ʻo e ʻOtuá … ʻo ō mai mo e loto-mafesifesi mo e laumālie fakatomala … pea … loto fiemālie ke toʻo kiate kinautolu ʻa e huafa ʻo Sīsū Kalaisí” ʻo fakafeʻungaʻi ai, hangē ko hoku ngaahi kaungāmeʻa taʻu valú, ke “tali ʻa kinautolu ʻi he papitaisó ki hono siasí.”6

Ko kinautolu kotoa pē ʻoku nau holi fakamātoato ke toʻo e huafa ʻo e Fakamoʻuí kiate kinautolú, kuo pau ke fakafeʻungaʻi mo maʻu e ouau ʻo e papitaisó ko ha fakamoʻoni fakatuʻasino ki he ʻOtuá ʻenau filí.7 Ka ko e papitaisó ko e kamataʻangá pē ia.

Ko e foʻi lea toʻo ʻoku ʻikai ko ha lea taʻe ngāueʻi. Ko ha lea ngāue ia mo ha ngaahi fakaʻuhinga lahi.8 ʻOku pehē pē ʻa e fie maʻu e ngāué ʻi heʻetau tukupā ke toʻo kiate kitautolu ʻa e huafa ʻo Sīsū Kalaisí pea ʻoku ʻi ai hano ngaahi tuʻunga kehekehe.

Hangē ko ʻení, ko e ʻuhinga ʻe taha ʻo e foʻi lea toʻóke maʻu ha meʻa pe ʻai ki ha sino ʻo ha taha, hangē ko haʻatau maʻu ha inu. ʻI heʻetau toʻo kiate kitautolu ʻa e huafa ʻo Kalaisí, ʻoku tau tukupā ke toʻo ʻEne ngaahi akonakí, Hono ʻulungāngá, ʻEne ʻofa taupotú, ʻo fakatō loloto ia kiate kitautolu ke nau hoko ko ha konga ʻo kitautolu. Ko hono mahuʻinga ia ʻo e fakaafe ʻa Palesiteni Lāsolo M. Nalesoni ki he kakai lalahi kei talavoú ke “lotu pea [fekumi] fakamātoato ke mahino ʻa e ʻuhinga takitaha ʻo [e] ngaahi huafa ʻo e [Fakamoʻuí kiate kinautolu] fakatāutahá” 9 mo e keinanga ʻi he folofola ʻa Kalaisi ʻi he ngaahi tohi folofolá, tautautefito ki he Tohi ʻa Molomoná.10

Ko ha ʻuhinga ʻe taha ʻo e foʻi lea toʻó ko hano tali ʻo ha taha pe fatongia pau pe tali e moʻoni ʻo ha foʻi fakakaukau pe tefitoʻi moʻoni. ʻI heʻetau toʻo kiate kitautolu ʻa e huafa ʻo Kalaisí, ʻoku tau tali Ia ko hotau Fakamoʻuí mo hokohoko atu hono tali ʻEne ngaahi akonakí ko ha fakahinohino ki heʻetau moʻuí. ʻI he fili mahuʻinga kotoa pē ʻoku tau faí, te tau lava ʻo toʻo ʻEne ongoongoleleí ko e moʻoní pea moʻui talangofua ki ai ʻaki e kotoa ʻo hotau lotó, mālohí, ʻatamaí, mo e iví.

ʻE lava foki ke ʻuhinga e foʻi lea toʻó ke fakafenāpasi ha taha mo ha hingoa pe ngāue. Ko e tokolahi taha ʻo kitautolú kuo tau aʻusia hono toʻo ha fatongia ʻi he ngāué pe kau atu ki ha ngāue pe taukaveʻi ha fakakaukau. ʻI heʻetau toʻo kiate kitautolu pē e huafa ʻo Kalaisí, ʻoku tau toʻo ai e ngaahi fatongia ʻo ha ākonga moʻoni, ʻoku tau taukaveʻi ʻEne ngāué, pea “tuʻu ko ha kau fakamoʻoni [kiate Ia] ʻi he taimi kotoa pē pea ʻi he meʻa kotoa pē, pea ʻi he feituʻu kotoa pē te [tau] ʻi aí.”11 Kuo ui ʻe Palesiteni Nalesoni ki he “finemui mo e talavou kotoa pē ʻi he vahaʻa ʻo e taʻu 12 ki he 18 … ke kau mai ki he kau tau ʻa e ʻEikí ke tokoni ki hono tānaki fakataha ʻo ʻIsilelí.”12 Pea ʻoku tau houngaʻia kotoa pē ke muimui ki he ui fakaepalōfita ke talaki e hingoa ʻo Hono Siasi kuo fakafoki maí ʻo hangē ko ia naʻe fakahā ʻe Fakamoʻuí Tonu: Ko e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní.13

ʻI heʻetau toʻo e huafa ʻo e Fakamoʻuí kiate kitautolú, kuo pau ke mahino kiate kitautolu ko e ngāue ʻa Kalaisi mo Hono Siasí ʻoku taha pea tatau pē. ʻOku ʻikai lava ke fakamāvahevaheʻi kinaua. Hangē ko iá, ʻoku ʻikai fakamāvahevaheʻi ʻetau ākonga fakataautaha ki he Fakamoʻuí mo e memipasipi ʻi Hono Siasí. Ka tōmohumu ʻetau tukupā ki he tahá, ʻe tōnounou ʻetau tukupā ki he tahá, ʻo tatau mo e pau e muimui ʻa e poʻulí ʻi he ʻahó.

ʻOku ʻi ai ha niʻihi ʻoku nau momou ke toʻo e huafa ʻo Sīsū Kalaisí mo ʻEne ngāué koeʻuhí he ʻoku nau pehē ʻoku fāsiʻi, fakangatangata, mo fakapōpula. Ko hono moʻoní, ʻoku fakatauʻatāina mo fakalahi mai ʻa hono toʻo kiate kitautolu e huafa ʻo Kalaisí. ʻOkú ne fakaake e holi naʻa tau maʻu ʻi heʻetau tali e palani ʻa e ʻOtuá ʻi he tui ki he Fakamoʻuí. ‘I he moʻui ʻa e holi ko ʻení ʻi hotau lotó, te tau lava ʻo ʻilo ʻa e taumuʻa moʻoni ʻo ʻetau ngaahi meʻafoaki fakalangi kuo foaki maí mo e talēnití, aʻusia ʻi Heʻene ʻofa fakaiviá, mo e tupulaki ʻetau tokanga ki he lelei ʻa e niʻihi kehé. ʻI heʻetau toʻo kiate kitautolu ʻa e huafa ʻo e Fakamoʻuí, ʻoku tau puke maʻu moʻoni ai ʻa e meʻa kotoa pē ʻoku leleí mo hoko ʻo hangē ko Iá.14

ʻOku mahuʻinga ke manatuʻi ko ha tukupā fakafuakava ia ke toʻo kiate kitautolu e huafa ʻo e Fakamoʻuí—ʻo kamata mei he fuakava ʻoku tau fakahoko ʻi he papitaisó. Kuo akonaki ʻa Palesiteni Nalesoni ʻo pehē, “ʻE hanga ʻe [heʻetau] tukupā ke muimui ki he Fakamoʻuí, ʻaki hono fakahoko ha ngaahi fuakava mo Ia pea tauhi e ngaahi fuakava ko iá, ʻo fakaava e matapā ki he tāpuaki fakalaumālie mo e faingamālie kotoa pē ʻe lava ke maʻú.”15 Ko e taha ʻo e ngaahi faingamālie maʻongoʻonga taha ʻo hono toʻo e huafa ʻo e Fakamoʻuí kiate kitautolu ʻi he papitaisó ʻa ʻene fakaʻatā mai e ouau hoko ʻi he hala ʻo e fuakavá, ʻa hotau hilifakinimá. ʻI haʻaku fehuʻi ki ha taha ʻo hoku ngaahi kaungāmeʻa taʻu valú e ʻuhinga kiate ia e toʻo ʻo e huafa ʻo Kalaisí, naʻá ne tali mai, “ʻOku ʻuhinga ia teu lava ʻo maʻu ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní.” Ko e moʻoni ia.

Ko e meʻafoaki ʻo e Laumālie Māʻoniʻoní ʻoku maʻu ia ʻi he hilifakinima hili ʻetau maʻu e ouau ʻo e papitaisó. Ko e meʻafoaki ko ʻení ʻa e totonu mo e faingamālie ke maʻu e Laumālie Māʻoniʻoní ko ha takaua maʻu pē. Kapau te tau fanongo mo talangofua ki Heʻene fanafaná mo e kihiʻi leʻo siʻí, te Ne tauhi kitautolu ʻi he hala ʻo e fuakava kuo tau kau ki ai ʻi he papitaisó, fakatokanga mai ʻi hono ʻahiʻahiʻi kitautolu ke mavahe mei aí, pea poupouʻi kitautolu ke fakatomala mo liliu ʻi hono fie maʻú. Ko ʻetau tokanga hili e papitaisó, ke tauhi maʻu ai pē e Laumālie Māʻoniʻoní mo kitautolu koeʻuhí ke lava ʻo hokohoko ʻetau tupulaki ʻi he hala ʻo e fuakavá. ʻE toki lava pē ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní ʻo nofoʻia kitautolu ʻo fakatatau mo ʻetau tauhi ʻetau moʻuí ke maʻa mo ʻikai ha angahalá.

ʻI he ʻuhinga ko ʻení, kuo ʻomi ai ʻe he ʻEikí ha hala maʻatautolu ke hokohoko atu hono fakafoʻou e ola fakamaʻa ʻo hotau papitaisó ʻi ha ouau ʻe taha—ʻa e sākalamēnití. ʻOku tau “fakamoʻoniʻi … ʻoku [tau] loto-fiemālie ke toʻo kiate [kitautolu] ʻa e huafa ʻo ho ʻAló16 ʻaki ʻetau toe ala atu ʻo toʻoe ngaahi fakaʻilonga ʻo e sino mo e taʻataʻa ʻo e ʻEikí ʻi hotau ʻaofinimá—ʻa e maá mo e vaí—mo hono toʻo ia ki hotau lotó tonu. ʻOku toe fakahoko mai leva ʻe he Fakamoʻuí ʻEne fakamaʻa fakaofó pea fakafeʻungaʻi kitautolu ke maʻu e takiekina hokohoko ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní. ʻIkai ko ha fakamoʻoni nai ʻeni ʻo e ʻaloʻofa taʻe-fakangatangata ʻoku maʻu pē ʻi he huafa ʻo Sīsū Kalaisí? Hangē pē ko ʻetau toʻo Hono huafá kiate kitautolú, ʻokú Ne toʻo ʻetau ngaahi angahalá mo e mamahí kiate Ia, pea ʻoku kei “mafao atu” pē ʻa Hono toʻukupú 17ke takatakaiʻi kitautolu ʻi he ongo toʻukupu ʻo ʻEne ʻofá.18

Ko e sākalamēnití ko ha fakamanatu fakauike ia ko hono toʻo kiate kitautolu ʻa e huafa ʻo Sīsū Kalaisí ko ha tukupā ia ʻoku hokohoko atu, kae ʻikai ko ha meʻa pē ʻe taha naʻe hoko pea ʻoku hoko tuʻo taha pē ʻi he ʻaho ʻo hotau papitaisó.19 ʻOku tau toutou fiefia mo hokohoko atu ke maʻu “[ʻa e foaki māʻoniʻoni ko iá, ʻe he tangata ne ʻikai mahino ki ha tahá, ke toʻo ʻetau angahalá pe toʻo hono kakanó mo e taʻataʻá].”20 ʻOku ʻikai ke tau ofo ai ʻi he taimi ʻoku mahino ai ki he fānau ʻa e ʻOtuá e ngaahi tāpuaki mālohi fakalaumālie ʻoku haʻu mei hono toʻo kiate kinautolu ʻa e huafa ʻo Kalaisí, ʻoku nau ongoʻi fiefia maʻu pē pea ko ʻenau holí maʻu pē ia ke fai ha fuakava mo honau ʻOtuá.21

ʻI heʻetau muimui ki he hala fakalangi ʻo e fuakava kuo tofa ko ʻení, ʻe ʻomi ʻe heʻetau tukupā mo e faifeinga ke toʻo kiate kitautolu e huafa ʻo Sīsū Kalaisí e mālohi “ke ʻoua naʻa tāmateʻi [Hono] huafá mei [hotau] lotó.”22 Te tau ʻofa ki he ʻOtuá mo hotau kaungāʻapí pea ongoʻi ha holi ke ngāue fakaetauhi kiate kinautolu. Te tau tauhi ʻEne ngaahi fekaú mo holi ke ʻunu ofi ange kiate Ia ʻaki ʻetau fakahoko ha ngaahi fuakava lahi ange mo Ia. Pea ʻi heʻetau vakai ʻoku tau vaivai pea taʻemalava ke ngāue ki heʻetau ngaahi holi māʻoniʻoní, te tau kolea e mālohi ʻoku maʻu pē ʻi Hono huafá pea te Ne hāʻele mai ke tokonia kitautolu. ʻI heʻetau faʻa kātaki ʻi he faivelengá, ʻe hokosia e ʻaho te tau mamata ai kiate Ia pea nofo mo Ia, pea te tau ʻilo kuo tau hoko ʻo hangē ko Iá, ʻo fakafeʻungaʻi ai ke tau foki ki he ʻao ʻo e Tamaí.

He ʻoku pau e talaʻofa ʻa e Fakamoʻuí: ko kinautolu ʻoku “tui ki he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, pea hū ki he Tamaí ʻi hono huafá, ʻo kātaki ʻi he tui ki hono huafá ʻo aʻu ki he ngataʻangá”23 ʻe fakamoʻui ʻa kinautolu ʻi he puleʻanga ʻo e ʻOtuá. ʻOku ou kaungā fiefia fakataha mo kimoutolu he ʻoku malava ʻa e ngaahi tāpuaki taʻe hano tatau ko ʻení ʻi hono toʻo kiate kitautolu ʻa e huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻa ia ʻoku ou fakamoʻoniʻi mo fakamoʻoni ʻakí, ʻēmeni.

Maʻuʻanga fakamatalá

  1. Mōsese 5:8.

  2. Mōsaia 3:17.

  3. Tokatēline mo e Ngaahi Fuakava 18:23.

  4. Dallin H. Oaks, “Taking upon Us the Name of Jesus Christ,” Ensign, May 1985, 82.

  5. Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 18:24; tānaki atu hono fakamamafaʻí.

  6. Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 20:37; tānaki atu hono fakamamafaʻí.

  7. President Dallin H. Oaks has taught: “ʻOku tau toʻo kiate kitautolu e huafa ʻo e Fakamoʻuí ʻi heʻetau hoko ko e kau mēmipa ʻo e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní. … ʻI heʻetau hoko ko e kau tui moʻoni kia Kalaisí, ko e kau Kalisitiané, ʻoku tau toʻo fiefia hono huafá kiate kitautolu” (“Taking upon Us the Name of Jesus Christ,” 80).

  8. Ko e tikisinale Merriam-Webster ʻi he ʻinitanetí, ʻoku lisi ai ha ngaahi fakaʻuhinga kehekehe ʻe 20 ʻo e veape mo hono ʻopuseki ko e toʻo, ʻa ia ko e tuʻunga ia ʻoku fakaʻaongaʻi ai e veapé ʻi he kupuʻi lea “toʻo kiate kitautolu e huafa ʻo Sīsū Kalaisí” (merriam-webster.com/dictionary/take).

  9. Russell M. Nelson, “Kau Palōfitá, Takimuʻá, mo e Fono Faka-ʻOtuá” (fakataha lotu fakamāmani lahi maʻá e kakai lalahi kei talavoú, San. 8, 2017), broadcasts.lds.org

  10. Vakai, Russell M. Nelson, “Ko e Tohi ʻa Molomoná: Ne Mei Fēfē Nai Hoʻo Moʻuí Ka Ne ʻIkai Ia? Liahona, Nōvema. 2017, 60–63.

  11. Mōsaia 18:9.

  12. Russell M. Nelson, “ ʻAmanakiʻanga ʻo ʻIsilelí” (worldwide youth devotional, Sune 3, 2018), HopeofIsrael.lds.org.

  13. “Naʻá ku fai ʻeni koeʻuhí he naʻe ueʻi ʻe he ʻEikí hoku ʻatamaí ki he mahuʻinga ʻo e hingoa naʻá ne tuʻutuʻuni ki he Siasí, ko e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní. ʻOku ʻi ai ha ngāue ʻi hotau ʻaó ke ʻomi kitautolu ke fenāpasi mo Hono finangaló” (Russell M. Nelson,”Ko e Hignoa ʻo e Siasí” [fakamatala fakaʻofisiale, ʻaho 16 ʻo ʻAokosi 2018], mormonnewsroom.org).

  14. Vakai, Molonai 7:19.

  15. Russell M. Nelson, “ ʻI Heʻetau Laka Fakataha Atu Kimuʻá,” Liahona, ʻEpeleli. 2018, 7.

  16. Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 20:77; tānaki atu hono fakamamafaʻí.

  17. 3 Nīfai 9:14; vakai foki, ʻAlamā 5:33–34.

  18. Vakai, 2 Nīfai 1:15.

  19. “… ʻI he taimi ʻoku tau fakamoʻoniʻi ai ʻetau loto-fiemālie ke toʻo kiate kitautolu ʻa e huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻoku tau fakahaaʻi ai ʻetau tukupā ke fai ʻa e meʻa kotoa pē te tau lavá ke maʻu ai ʻa e moʻui taʻengatá ʻi he puleʻanga ʻo ʻetau Tamaí. ʻOku tau fakahaaʻi ai ʻetau fie kau atu—ʻetau fakapapau ke faifeinga ki he—hakeakiʻi ʻi he puleʻanga fakasilesitialé. …

    “… Ko e meʻa ʻoku tau fakamoʻoni ki aí ʻoku ʻi kai ko e toʻo kiate kitautolu hono huafá ka ʻoku tau loto-fiemālie ke fai ia. ʻI he fakakaukau ko ʻení, ʻoku kaunga ʻetau fakamoʻoní ki ha meʻa ʻe hoko he kahaʻú pe ko há tuʻunga ʻoku ʻikai fakapapauʻi ʻiate kitautolu pē, kae makatuʻunga ʻi he mafai mo e ngāue ʻa e Fakamoʻuí” (Dallin H. Oaks, “Taking upon Us the Name of Jesus Christ,” 82, 83).

  20. “ʻE Tamai Taʻengata,” Ngaahi Himi, fika 94.

  21. Vakai, Mōsaia 5; 6; 18; 3 Nīfai 19.

  22. Mōsaia 5:12.

  23. Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 20:29.