Lub Tuam Rooj Sab Laj
Xwv Kom Lawv Yuav Paub Koj
Kaum Hli Ntuj xyoo 2022 lub tuam rooj sab laj


Xwv Kom Lawv Yuav Paub Koj

(Yauhas 17:3)

Kuv cia siab hais tias nej yuav los paub Yexus tej npe thiab nej yuav rais los mus ua neeg zoo li Nws.

Ob peb xyoos tas los lawm, kuv raug ib yam dab tsi uas pauv kuv lub neej thaum nyob hauv txoj kev sib ntsib noj lub cim nco txog hauv peb pawg ntseeg hauv Arizona. Xws li zaj lus thov Vajtswv rau lub cim nco txog qhia tias peb kam “ris Yexus Khetos lub npe,”1 tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv qhia kuv tias Yexus muaj lub npe. Ces kuv txawm muaj ib lo lus nug hauv kuv nruab siab hais tias: “Lub lim tiam no kuv yuav ris Yexus lub npe twg?”

Kuv txawm xav txog peb lub npe, ces tau muab tej ntawd sau cia hauv ntawv. Peb lub npe ntawd muaj Yexus tej qhov cwj pwm uas kuv xav muaj hauv kuv tus kheej thiab. Hauv lub lim tiam tom qab ntawd, kuv tau xav ntsoov txog peb lub npe ntawd thiab tau sim coj raws li tej cwj pwm thiab yam ntxwv ntawd. Txij thaum ntawd los, kuv pheej nug lo lus nug ntawd hauv kuv txoj kev teev tiam uas yog: “Lub lim tiam no kuv yuav ris Yexus lub npe twg?” Txoj kev teb lo lus nug ntawd thiab sim kho kuv lub siab kom muaj Yexus tej cwj pwm ntawd tau foom koob hmoov rau kuv lub neej.

Hauv Nws zaj Lus Thov Vajtswv, Yexus qhia cov lus tseeb no: “Txoj sia ntev mus ib txhis ntawd, yog qhov uas neeg paub koj thiab paub hais tias koj tib leeg yog Vajtswv thiab paub kuv, tus uas yog Yexus Khetos uas koj txib los.”2 Hnub no kuv xav qhia nej txog tej koob hmoov thiab lub hwj chim uas los thaum peb paub Yexus Khetos tej npe.

Ib qho yooj yim uas pab peb paub txog ib tug neeg yog qhov uas peb paub hu lawv npe. Luag hais tias “thaum ib tug neeg twg hnov luag hu lawv lub npe uas lawv yam lus yog ib qho zoo mloog heev.”3 Nej puas nco qab txog ib zaug uas koj hu lwm tus neeg ua lub npe tsis yog los sis tsis nco qab lawv lub npe li? Kuv tus poj niam Alexis, thiab kuv muaj ob peb zaug uas wb hu wb ib tug me nyuam ua “Lola.” Tu siab kawg, tam li nej xav, Lola yog peb tug aub xwb! Yog ib qho tsis zoo los sis phem los, qhov uas yus tsis nco qab ib tug neeg lub npe qhia tias tej zaum koj tsis paub lawv zoo.

Yexus paub thiab hu neeg raws li lawv lub npe. Rau Ixayees thaum ub, tus Tswv hais tias, “Tsis txhob ntshai: vim kuv tau txhiv nej dim, kuv tau hu nej lub npe; nej yog kuv li.”4 Hnub Easter yav sawv ntxov, Maivliag pom tus Khetos tom qab Nws sawv rov los thaum uas Yexus tuav nws lub npe.5 Ib yam li ntawd, Vajtswv tau hu Joseph Smith lub npe thaum nws los teb Joseph zaj lus thov Vajtswv.6

Tej lub sij hawm, Yexus muab tej npe tshiab rau Nws cov thwj tim uas qhia seb lawv muaj cwj pwm, peev xwm, thiab cuab kav li cas. Yehauvas tis Yakhauj ua npe tshiab hu ua Ixayees, uas txhais tau hais tias “ib tug uas yeej nrog Vajtswv” los sis “cia Vajtswv yeej.”7 Yexus tis Yakaunpaus thiab Yauhas hu ua Npau-anekes, uas txhais tau hais tias “xob quaj cov tub.”8 Vim pom tias yav tom ntej nws ua tau ib tug thawj coj, Yexus hu Ximi-oos uas Xefas los yog Petus, uas txhais tau hais tias pob zeb.9

Ib yam li Yexus paub peb sawv daws lub npe, ib qho uas yuav pab peb haj yam paub Yexus yog thaum peb kawm Nws tej npe. Zoo li lub npe Ixayees thiab Petus, Yexus tej npe pab qhia peb ntxiv txog Nws txoj hauj lwm, lub ntsiab, tus cwj pwm, thiab tej yam ntxwv. Thaum peb los paub txog Yexus ntau ntau lub npe, peb yuav haj yam to taub Nws txoj hauj lwm thiab Nws tus cwj pwm. Thaum paub txog Nws tej npe kuj pab txhib peb lub siab kom peb xav rais los mus ua neeg zoo li Nws—kho peb tus kheej kom peb muaj Yexus tej cwj pwm uas yuav coj kev zoo siab los rau hauv peb lub neej.

Ob peb xyoos tas los lawm, Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson kawm txhua nqe vaj lug kub uas qhia txog Yexus Khetos hauv Topical Guide.10 Ces nws tau caw cov neeg hluas los kawm tib cov vaj lug kub no. Hais txog Yexus tej npe, Thawj Tswj Hwm Nelson hais tias, “Kawm seb Yexus Khetos yog dab tsi thaum ua tib zoo thov Vajtswv thiab sim to taub Nws tej npe thiab tej hauj lwm yog li cas hais txog koj tus kheej.”11

Tom qab Thawj Tswj Hwm Nelson caw li no, kuv tau pib sau kuv ib daim ntawv txog Yexus tej npe. Tsam no kuv daim ntawv muaj ntau tshaj 300 lub npe, thiab kuv paub tias tseem tshuav tej ntxiv uas kuv tseem nrhiav tsis to taus.

Txawm muaj ib co npe uas yog rau Nws nkaus xwb,12 kuv xav qhia tsib lub npe uas tsim nyog peb sawv daws siv thiab. Kuv caw nej los sau nej ib daim ntawv thaum nej kawm paub txog Yexus thiab Nws tej npe. Yog ua li no, nej yuav nrhiav pom lwm cov npe—nrog tej cwj pwm uas Khetos muaj—uas nej yuav xav los ris ntawm nej tus kheej ua Yexus cov ntseeg.13

Lub npe thib ib, Yexus yog tus Tswv Yug Yaj Zoo.14 Ua li ces, Yexus pab Nws cov yaj,15 “nws cuab nws pab yaj tej npe,”16 thiab, ua Vajtswv tus Me Nyuam Yaj, Nws tau pub Nws txoj sia rau Nws cov yaj.17 Ib yam li ntawd, Yexus xav kom peb yuav ua cov neeg yug yaj zoo, nyob rau hauv peb tsev neeg thiab ua cov kwv tij thiab muam uas saib xyuas cov neeg ntseeg. Ib yam peb ua tau kom qhia peb txoj kev hlub rau Yexus yog thaum peb pub Nws cov yaj.18 Rau cov yaj uas ploj mus ua yuam kev, cov yug yaj zoo mus hauv roob moj qab qhua nrhiav cov yaj uas ploj lawm, ces nrog lawv nyob mus txog thaum lawv rov qab los.19 Ua cov yug yaj zoo thiab raws li tsim nyog ua hauv nej qhov chaw, peb yuav tsum siv sij hawm ntau npaum li peb siv tau mus txhawb pab neeg hauv lawv vaj lawv tsev. Nyob hauv peb tej kev txhawb pab no, kev xa ntawv hauv xov tooj thiab lwm yam txuj ci yog ntxiv rau peb tej kev sib txuas lus xwb, tsis yog pauv qhov uas yus sib raug zoo tim ntsej tim muag.20

Lub npe thib ob, Yexus yog tus Pov Thawj Hlob rau Tej Yam Zoo uas Yuav Los.21 Txawm paub tias tshuav ob peb xuab moos ces nws yuav raug muab Ntsia Saum Ntoo Khaub Lig los, Yexus hais tias: “Kuv qhia tej no rau nej kom nej cov uas txuas rau ntawm kuv muaj kev kaj siab. Neeg ntiaj teb yuav tsim txom nej. Tiam sis nej [cia li zoo siab], rau qhov kuv twb kov yeej lub ntiaj teb no lawm.”22 Niaj hnub nim no, thaum peb lub ntiaj teb nyias nyob nyias sib tawm tsam, peb yuav tsum qhia txog thiab xyaum kom muaj lub siab zoo, cia siab rau yav tom ntej, thiab muaj kev hlub. Txawm peb raug kev nyuaj siab npaum li cas yav tas los, kev ntseeg yeej muab peb tig mus rau yav tom ntej,23 muaj kev cia siab, uas cia peb ua raws li Yexus txoj kev caw los muaj kev zoo siab.24 Txoj kev muaj kev zoo siab ua raws li txoj moo zoo pab peb rais los mus ua cov thwj tim txog tej yam zoo uas tseem yuav los.

Lwm lub npe rau Yexus yog qhia tias Nws yog tib tug Nag Hmo, Hnub No, thiab Mus Ib Txhis Li.25 Kev ua zoo li qub yog Yexus ib tug cwj pwm. Yexus ib txwm ua raws li Leej Txiv lub siab nyiam,26 thiab Nws pheej xyab tes los cawm, pab, thiab kho peb.27 Thaum peb pheej ua raws li txoj moo zoo, peb yuav haj yam ua neeg zoo li Yexus ua.28 Txawm lub ntiaj teb yuav xav tias ib yam twg yog qhov zoo ces tsis ntev yuav nyiam lwm yam tib neeg ua ub ua no thiab khaws nkaus rau tej lus qhuab qhia uas nto moo xwb,29 txoj kev pheej ua raws li txoj moo zoo qhia pab peb rau siab ntso thiab tsis raug txav mus los thaum twg muaj cua daj cua dub.30 Peb kuj xyaum txoj kev pheej ua thaum peb ua raws li Thawj Tswj Hwm Nelson kev caw los “siv sij hawm rau tus Tswv.”31 Peb sab ntsuj plig yuav muaj zog thaum peb ua tej yam me me uas yooj yim ua32 zoo li ua kom muaj “tej yam dawb huv thiab ncaj ncees”33 uas yog niaj hnub thov Vajtswv, hloov siab lees txim, kawm vaj lug kub, thiab ib leeg pab ib leeg.

Lub npe thib plaub, Yexus yog Ixayees tus Dawb Huv.34 Yexus yog tus yam ntxwv txog kev dawb huv. Thaum peb coj raws li Yexus, peb ua tau ib tug neeg dawb huv hauv Ixayees.35 Peb haj yam ua neeg dawb huv thaum peb ib sij mus xyuas lub tuam tsev, nyob ntawd “Kev Dawb Huv rau tus Tswv” yog muab txaug rau saum txhua lub qhov rooj nkag los. Txhua zaus peb teev tiam hauv lub tuam tsev, peb txais vaj txiaj ntsim es haj yam muaj hwj chim los pab kho peb tej tsev ua chaw dawb huv thiab.36 Rau nej cov uas tsis muaj daim ntawv tso cai nkag mus hauv lub tuam tsev dawb huv tas sim no, kuv caw nej mus ntsib nej tus npisov thiab npaj nej tus kheej mus hauv los sis rov qab mus hauv qhov chaw dawb huv ntawd. Txoj kev siv sij hawm hauv lub tuam tsev yuav pab peb haj yam muaj kev dawb huv.

Lub npe kawg rau Yexus yog Nws hu ua tus Neeg Mob Siab thiab Rau Siab Ntso.37 Yam li Yexus yeej mob siab thiab rau siab ntso, Nws kuj xav kom peb yuav muaj tej cwj pwm no hauv peb lub neej thiab. Thaum peb txoj kev ntseeg qaug zog, peb mam li qw rau Yexus hais tias, “Tus Tswv, thov koj pab kuv,” ib yam li Petus qw thaum nws pib tog mus hauv tus dej hiav txwv Kalilais.38 Hnub ntawd, Yexus tau ncav tes mus pab tus thwj tim uas tab tom poob deg. Nws twb ua tib yam li ntawd rau kuv, thiab Nws yuav ua tib yam li ntawd rau nej. Tsis txhob poob siab rau Yexus—vim Nws yeej yuav tsis tso nej tseg!

Thaum peb mob siab thiab rau siab ua, peb thiaj ua raws li Yexus txoj kev hu peb los “nrog kuv nyob.”39 Thaum twg peb muaj lus nug, luag thuam peb vim yog peb txoj kev ntseeg, thaum cov neeg hauv lub ntiaj teb lub tsev loj thiab dav taw tes luag thuam peb, thov kom peb yuav rau siab ntseeg thiab rau siab ntso. Thaum muaj tej lub sij hawm zoo li no, thov kom peb yuav nco txog Yexus cov lus taij thov: “Ntsia ntsoov kuv nrog txhua txoj kev xav; tsis txhob xyem xyav, tsis txhob ntshai.”40 Thaum peb ua li no, Nws ua rau peb muaj kev ntseeg, kev cia siab, thiab lub dag zog uas pab peb nrog Nws nyob.41

Cov kwv tij thiab cov muam, Yexus xav kom peb paub Nws vim Nws yog tib lub npe hauv qab ntuj khwb no uas yuav cawm tau peb dim.42 Yexus yog Txoj Kev, yog Qhov Tseeb, thiab yog Txoj Sia—tsis muaj leej twg rov mus cuag tau Leej Txiv tsuas yog mus ntawm Nws mus xwb thiaj tau.43 Yexus yog tib txoj kev nkaus xwb! Yog vim li ntawd, Yexus thiaj hu hais tias, “Los cuag kuv,44 “Nrog kuv mus,”45 “Nrog kuv taug kev,”46 thiab “Kawm txog kuv.”47

Nrog tag nrho kuv siab kuv ntsws, kuv hais lus tim khawv txog Yexus Khetos—tias Nws muaj sia nyob, Nws hlub nej, thiab tias Nws paub nej lub npe. Nws yog Vajtswv Leej Tub,48 Nws yog Leej Txiv Tib Leeg Tub.49 Nws yog peb lub Pob Zeb, peb Chaw Nyob Ruaj Khov, peb Daim Tiv Thaiv, peb Chaw Khiav Nkaum, thiab peb tus Cawm Dim.50 Nws yog txoj Kev Kaj uas Ci hauv Kev Tsaus Ntuj.51 Nws yog peb tus Cawm Seej52 thiab peb tus Txhiv Dim.53 Nws yog Txoj Kev Sawv Rov Los thiab yog Txoj Sia.54 Kuv cia siab hais tias nej yuav los paub Yexus tej npe thiab nej yuav rais los mus ua neeg zoo li Nws thaum nej coj cwj pwm li Nws coj hauv nej lub neej es kuv hais li no. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.