Učení presidentů
Kapitola 21: Milujte Boha víc, než milujete svět
předchozí další

Kapitola 21

Milujte Boha víc, než milujete svět

„Musíme dosáhnout … vyšší úrovně – musíme milovat Boha víc, než milujeme svět.“

Ze života Lorenza Snowa

Krátce poté, co byl Lorenzo Snow pokřtěn a konfirmován v Kirtlandu v Ohiu, se skupina Svatých posledních dnů, včetně několika církevních vedoucích, obrátila proti Proroku Josephu Smithovi. Podle Lorenza Snowa bylo toto odpadlictví podpořeno finančními spekulacemi neboli jinými slovy neobvyklými obchodními tahy v naději na rychlé zbohatnutí. Lidé byli zaslepeni touhou po časných věcech tohoto světa a obraceli se zády k věčným požehnáním evangelia.

Když o 50 let později president Snow sloužil jako president Kvora Dvanácti apoštolů, promlouval ke skupině Svatých posledních dnů v Loganu v Utahu. Vyprávěl jim o protivenství, které zažil v Kirtlandu, a varoval je, že brzy zažijí podobné zkoušky. „Rychle se blíží něco, co vás prověří – možná tak, jako nikdy předtím,“ řekl. „To, co však nyní musíme udělat, je prozkoumat, kde jsou naše chyby a slabiny, pokud nějaké máme. Pokud jsme v minulosti nebyli věrní, obnovme své smlouvy s Bohem a odhodlejme se, skrze půst a modlitbu, že získáme odpuštění hříchů, aby na nás mohl spočívat Duch Všemohoucího, abychom snad mohli uniknout těmto mocným pokušením, která se blíží. Mračna se začínají černat. Vy víte, jaké důsledky přinesl v Kirtlandu duch spekulativního jednání. Mějte se proto na pozoru.“1

Vzhledem k tomu, že varování presidenta Snowa se vztahuje i na Svaté posledních dnů v dnešní době, obsahuje tato kapitola velkou část jeho kázání ke Svatým v Loganu. Řekl: „Možná, že by bylo přínosné zmínit několik věcí ohledně našich podmínek v oné době [v Kirtlandu], které by nám mohly posloužit – které by nám mohly poskytnout několik důležitých ponaučení.“2 [Viz námět č. 1 na straně 250.]

Učení Lorenza Snowa

Když lidé dopouštějí, aby jejich mysl a srdce prostoupila světskost, obracejí se zády k věčným zásadám.

Velmi jasně si vzpomínám na obtížnou dobu, kterou jsme prožívali v Kirtlandu, … kde přebýval prorok Boží a kde se zjevil a projevil ve své slávě sám Bůh, a to Ježíš, Syn Boží. Stál na hrazení kazatelnice chrámu postaveného na základě přikázání. Pod Jeho nohama bylo vydlážděné dílo z ryzího zlata v barvě podobající se jantaru. Jeho vlasy byly bílé jako čistý sníh. Jeho tvář zářila jako slunce v plné síle. Jeho hlas byl jako zvuk valících se vod. [Viz NaS 110.] K tomuto úžasnému projevu došlo v chrámu, který byl zbudován na Jeho počest. Byl jsem v té době v Kirtlandu; zažívali jsme situace, které se, jak se mi někdy zdá, nyní začínají opakovat. Okolnosti, v nichž se tehdejší Svatí posledních dnů nacházeli, byly velmi zvláštního rázu; přinejmenším byly zvláštní důsledky těchto okolností na lidi. … V té době prostupoval mysl lidí tohoto národa duch spekulativního obchodování. Jednalo se o finanční spekulování, bankovní spekulování, spekulování s pozemky, spekulování s nemovitostmi a spekulování v celé řadě dalších oblastí. Tento duch spekulování povstal ze světa a přehnal se přes srdce Svatých jako mocná vlna nebo jako valící se proud, a mnozí mu podlehli a odpadli.3

Někteří z nich [Svatí v Kirtlandu] začali spekulativně obchodovat; zapomněli na své náboženství, zapomněli na zásady, které jim byly zjeveny, a mnozí z nich propadli duchu tehdejší doby a spekulování je zcela pohltilo. Vznikly potíže – závist a spory –, a protože Pán v nich nenašel zalíbení, vnesl do jejich středu zničení, které vedlo až k jejich roztříštění.4

Těsně před tímto velkým odpadlictvím vylil Pán na lid úžasná požehnání. Dary evangelia – poklady věčnosti – byly vylévány v pozoruhodné míře. Navštěvovali je andělé. Syn Boží, jak jsem již zmínil, promlouval ke svým služebníkům. Požehnání, která lid získal při zasvěcení chrámu, byla úžasná. Během oné požehnané doby Boží přízně jsem se i já sám účastnil různých shromáždění, která se v chrámu konala. Měli jsme modlitební shromáždění a svědecká shromáždění; a svědectví, která při nich bratří a sestry vydávali, byla úžasná. Prorokovali, mluvili v jazycích a měli v pozoruhodné míře i dar vykládání jazyků. Tato požehnání byla k dispozici téměř všem lidem v Kirtlandu. Byli tehdy v srdci oddaní; měli pocit, že by dokázali obětovat cokoli, co vlastnili. Měli pocit, jako by téměř přebývali v Boží přítomnosti, a mít tento pocit bylo pod vlivem takových zázraků zcela přirozené.

Těsně před tím, než přišel čas, kdy do srdce lidí začal pronikat duch spekulování, se Svatí posledních dnů těšili ze všech těchto požehnání a z mnohých dalších, která nemám ani čas vyjmenovat. Člověk by si myslel, že po obdržení tak úžasných projevů by Svaté nemohlo přemoci žádné pokušení. Ale přesně to se stalo, a rozehnalo je to takříkajíc na všechny světové strany.

Ač se to zdá podivné, tento duch spekulování pronikl i do Kvora Dvanácti apoštolů a do kvora sedmi presidentů Sedmdesáti; ve skutečnosti neexistovalo v Církvi jediné kvorum, kterého by se více či méně tento duch spekulování nedotkl. Tak jak se tento duch šířil, přibývalo nejednotnosti. Bratří a sestry začali jeden druhého osočovat a hádat se, protože jejich zájmy byly odlišné.

Nastane totéž i u Svatých posledních dnů, ke kterým nyní promlouvám? Obávám se, že se to blíží, avšak jak dalece vás to ovlivní, nedokáži říci. Tou zkušeností si však projdete; a možná je nanejvýš nezbytné, aby tomu tak bylo.

… Polovina kvora apoštolů v kirtlandské době propadla těmto zlým vlivům. To, co způsobilo takovéto žalostné následky, bylo spekulativní obchodování, láska ke zlatu – bohu tohoto světa. A jestliže to takto ovlivnilo i ty, kteří byli nositeli nejvyššího kněžství na zemi, jaký vliv by to mělo na nás, kteří možná neoplýváme takovým poznáním a tolika informacemi a zkušenostmi jako oni? …

Jste dobří lidé. … Bůh vás miluje. Raduje se z vaší spravedlivosti a nechce, aby se opakovalo to, … co se stalo v Kirtlandu. Není třeba, aby tomu tak bylo. Ve svých vlastních rukou máme moc ochránit se před tím, co rozdělilo Svaté v Kirtlandu a přemohlo polovinu členů Dvanácti. Pán si nepřeje, abychom byli v dnešních dnech opět svědky něčeho podobného.5

Svatí posledních dnů mají být již mnohem moudřejší a chytřejší, než aby propadli nástrahám tohoto typu. Nevyplácí se to. Nikomu se nevyplatí obracet se zády k těmto vznešeným zásadám a k tomu, co jsme obdrželi z věčných světů – obracet se k tomu zády, nechat se zmást a oddávat se bídným věcem tohoto světa. Nevyplatí se nám to. Ať na nás přijde jakékoli pokušení, nebo ať jsme jakémukoli pokušení nyní vystaveni, máme brát ohled na ponaučení z minulosti a nemáme dopustit, abychom byli přemoženi, jinak toho budeme velice litovat.6 [Viz námět č. 2 na straně 250.]

Uzavřeli jsme smlouvu, že se oddělíme od světskosti a zasvětíme se království Božímu.

Bohem tohoto světa je zlato a stříbro. Svět tohoto boha uctívá. Je pro ně všemocný, ačkoli to možná nejsou ochotni přiznat. Záměrem Boží prozřetelnosti je to, aby Svatí posledních dnů dokázali, zda již získali tolik znalostí, moudrosti a Boží moci, že je bůh tohoto světa nemůže přemoci. Musíme se dostat do tohoto bodu. Musíme také dosáhnout jiného měřítka, vyšší úrovně – musíme milovat Boha více, než milujeme svět, více, než milujeme zlato nebo stříbro, a musíme milovat své bližní jako sami sebe.7

Pokud … nebudeme dodržovat smlouvy, které jsme uzavřeli, totiž že budeme využívat čas, talenty a schopnosti k budování království Božího na zemi, jak můžeme rozumně očekávat, že vyjdeme v jitru prvního vzkříšení a budeme součástí onoho velkého díla vykoupení? Pokud svými způsoby, zvyklostmi a jednáním napodobujeme … svět, čímž se s ním ztotožňujeme, myslíte bratří, že nám Bůh udělí požehnání, které si přejeme zdědit? Říkám vám nikoli, neudělí! … Musíme se upevnit v nebeské spravedlivosti a zasadit do svého srdce spravedlivost Boží. Pán pravil skrze proroka Jeremiáše: „Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem.“ [Jeremiáš 31:33.] Právě o toto Pán usiluje, a tohoto v nás docílí, podřídíme-li se Jeho vůli.8

Děkuji Bohu za to, že v této době zkaženosti a zlovolnosti ve světě máme svaté a spravedlivé muže a ženy, kteří dokáží věnovat vznešené talenty, jež jim Bůh udělil, k Jeho chvále a slávě. A dále mohu prohlásit, že Pán shromažďuje z národů tisíce ctnostných a čestných mužů a žen, kteří jsou také ochotni věnovat svůj čas a talenty tomu, aby přispívali k uskutečnění Božího díla ve prospěch Jeho dětí.9 [Viz námět č. 3 na straně 250.]

Spasitelův příklad následujeme tím, že odmítáme vyměnit slávy věčnosti za bohatství světa.

Můžete očekávat, … že na cestě životem narazíte na překážky, které v nejvyšší možné míře prověří vaši odhodlanost; a někteří z vás mohou být pokoušeni, aby se odchýlili z cesty pravdy a cti a podobně jako Ezau se vzdali slávy věčnosti pro několik pomíjivých okamžiků uspokojení a potěšení [viz Genesis 25:29–34]; chopte se … v takových situacích příležitosti napodobit příklad Spasitele, který, když Mu byla nabídnuta sláva tohoto světa, pokud by se snížil k pošetilému skutku, odvětil svému pokušiteli: „Jdi pryč ode mne, satanáši.“ [Viz Lukáš 4:5–8.]10

Když přemýšlím o životě, docházím k závěru, že tento svět je v porovnání s věčností krátký; že naše inteligence, ona božská podstata v nás, existovala vždy, nebyla nikdy stvořena, a bude existovat na vždy po celou věčnost. [Viz NaS 93:29.] Vzhledem k těmto skutečnostem je na nás, jakožto na inteligentních bytostech, abychom si uvědomili, že tento život za pár dní skončí a poté nastane život, který je věčný; a do té míry, do jaké jsme dodržovali přikázání, máme výhodu nad těmi, kterým se nepodařilo dosáhnout tohoto pokroku.11

Evangelium spojuje srdce všech těch, kteří podle něho žijí; nečiní žádné rozdíly, nedělá rozdíly mezi bohatými a chudými; všichni jsme spojeni v jedno, abychom mohli vykonávat povinnosti, které jsou na nás vloženy. … Dovolte mi, abych vám nyní položil otázku: Komu [doopravdy] něco patří, kdo může skutečně a popravdě nazvat něco z tohoto světa svým vlastnictvím? Já bych se k tomu neodvážil, jsem pouze správcem nad málem a budu se před Bohem zodpovídat z toho, jak jsem s tím nakládal a zacházel. Svatí posledních dnů obdrželi zákon evangelia skrze zjevení od Boha, a je sepsán tak jednoduše, že je srozumitelný pro každého. A kdybychom porozuměli stavu, kterého jsme dosáhli, když jsme se tomuto zákonu podřídili tím, že jsme uzavřeli jeho smlouvu prostřednictvím křtu na odpuštění hříchů, musíme si být stále vědomi skutečnosti, že zákon vyžaduje, abychom hledali nejprve království Boží a abychom mu podřizovali svůj čas, talenty a schopnosti. [Viz Matouš 6:33; 3. Nefi 13:33.] Kdyby tomu tak nebylo, jak bychom mohli po tomto životě očekávat, že až se tato země stane místem, kde bude přebývat Bůh a Jeho Syn, zdědíme věčný život a budeme s Ním žít a panovat?

Kdo může říci, že bohatí nebo ti, kteří mají mnoho talentů, mají větší naději nebo lepší vyhlídky zdědit tato požehnání než chudí nebo ti, kteří mají jen jeden talent? Rozumím tomu tak, že člověk, který vykonává nějaké řemeslo, ať už je krejčí, truhlář, švec, nebo pracuje v jakémkoli jiném oboru, a který žije podle zákona evangelia a je poctivý a věrný ve svém povolání, je stejně tak způsobilý obdržet tato a všechna další požehnání nové a věčné smlouvy jako kdokoli jiný; skrze svoji věrnost obdrží trůny, knížectví a moci, a jeho děti se stanou tak početnými jako hvězdy na obloze nebo jako písek na mořském břehu. Kdo, ptám se, má úžasnější vyhlídky, než jsou tyto?12 [Viz náměty č. 3 a 4 níže.]

Náměty ke studiu a k výuce

Při studiu této kapitoly nebo při přípravě na výuku zvažte níže uvedené náměty. Další užitečné informace najdete na stranách v–viii.

  1. Zamyslete se nad příběhem na stranách 243–245. Co je na světských věcech tak přitažlivého, že lidi kvůli tomu zapomínají na své náboženství? Jak můžeme uspokojovat své časné potřeby, aniž bychom se nechali přemoci světskostí?

  2. Přemýšlejte o oddíle, který začíná na straně 245. Jak nám naše láska k Bohu může pomoci vyvarovat se toho, aby nás přemohla světskost?

  3. President Snow učil, že jsme uzavřeli smlouvu, že „budeme využívat čas, talenty a schopnosti k budování království Božího na zemi“. (Strana 247.) Přemýšlejte o tom, co můžete dělat pro to, abyste tuto smlouvu dodržovali.

  4. Projděte si poslední oddíl této kapitoly. Jak nám následující pravdy mohou pomoci dodržovat naše smlouvy? „Tento svět je v porovnání s věčností krátký.“ Nikdo nemůže „skutečně a popravdě nazvat něco z tohoto světa svým vlastnictvím“.

Související verše z písem: Matouš 6:19–24; Jan 17:15; 1. Janova 2:15–17; Jákob 2:13–19; Mormon 8:35–39; NaS 38:39; 63:47–48; 104:13–18

Pomůcka k výuce: Diskuse v malých skupinkách umožňují „většímu počtu lidí, aby se zapojili do lekce. Ti, kteří se obvykle zdráhají do lekce zapojit, mohou v menších skupinkách vyjádřit myšlenky, které by neřekli před celou skupinou studentů.“ (Učení – není většího povolání, 161.)

Odkazy

  1. Deseret Semi-Weekly News, June 4, 1889, 4.

  2. Deseret Semi-Weekly News, June 4, 1889, 4.

  3. Deseret Semi-Weekly News, June 4, 1889, 4.

  4. Deseret News, Apr. 11, 1888, 200; z podrobného opisu kázání, které Lorenzo Snow přednesl na generální konferenci v dubnu 1888.

  5. Deseret Semi-Weekly News, June 4, 1889, 4.

  6. Deseret News, Apr. 11, 1888, 200.

  7. Deseret Semi-Weekly News, June 4, 1889, 4.

  8. Deseret News: Semi-Weekly, Jan. 23, 1877, 1.

  9. Deseret Semi-Weekly News, June 4, 1889, 4.

  10. Eliza R. Snow Smith, Biography and Family Record of Lorenzo Snow (1884), 486.

  11. Brigham City Bugler, Supplement, Aug. 1, 1891, 2.

  12. Deseret News: Semi-Weekly, Jan. 23, 1877, 1.

Dokonce i po zázračných projevech v chrámu Kirtland mnoho Svatých v Kirtlandu odpadlo.

Podobně jako onen bohatý mladý muž, který mluvil se Spasitelem (viz Matouš 19:16–22), jsou i dnes lidé pokoušeni obracet se zády k potřebným.