Knihovna
Kapitola 1: Učte se vírou
předchozí další

Kapitola 1

Učte se vírou

„Bratří a sestry, pracujme dál ve jménu Pána, našeho Boha; shromažďujme moudrost a inteligenci den za dnem, aby každá situace, která nastane, mohla posloužit k našemu dobru.“

Ze života Lorenza Snowa

Když mladý Lorenzo Snow zrovna neplnil své pracovní zodpovědnosti na rodinné farmě, obvykle si četl – „schoval se někam s knížkou“, jak říkávali členové jeho rodiny. Podle slov jeho sestry Elizy byl „neustále studentem, doma i ve škole“.1 Když dospíval, jeho láska ke studiu se prohlubovala. Řekl, že vzdělání bylo „vůdčí hvězdou“ jeho mládí.2 Poté, co chodil do státních škol, studoval v roce 1835 na soukromé vysoké škole Oberlin College ve státě Ohio. V roce 1836, ještě než vstoupil do Církve, přijal Elizino pozvání přestěhovat se do Kirtlandu ve státě Ohio, kde studoval hebrejštinu ve třídě, v níž studoval i Prorok Joseph Smith a mnozí apoštolové.

Po křtu a konfirmaci svůj zájem nakonec obrátil spíše na „vzdělávání skrze Ducha“3 než na „studium knih“.4 V tomto svém úsilí nikdy neztratil touhu po vzdělávání. Například když mu bylo 80 let a sloužil jako president Kvora Dvanácti apoštolů, promluvil ke Svatým na generální konferenci v říjnu 1894. Zmínil se o kázáních, která onoho dne pronesli jeho méně zkušení bratří, a řekl: „Některé myšlenky byly tak hluboké, že jsem o nich nikdy takto nepřemýšlel, a byly velmi přínosné.“5 O šest let později, když byl presidentem Církve, navštívil konferenci, kterou konala organizace Nedělní školy. Poté, co si vyslechl proslovy ostatních, postavil se nakonec k řečnickému pultu. Proslov začal těmito slovy: „Jsem zcela potěšen a překvapen tím, co jsem viděl a slyšel. … Vskutku mohu říci, že jsem byl poučen; a pokud mohu být poučen já, muž ve věku šestaosmdesáti let, nevidím žádný důvod, proč by všichni dospělí nemohli mít užitek i potěšení z účasti na vašich shromážděních.“6 [Viz námět č. 1 na straně 42.]

Učení Lorenza Snowa

Vzdělávání vyžaduje víru, námahu a vytrvalost.

V tomto náboženském systému, který jsme vy i já přijali, je cosi velkolepého a vznešeného, a každý den se můžeme naučit něčemu novému, co má velkou hodnotu. A není to jen naše výsadní právo, ale je nutné, abychom toto přijímali a abychom shromažďovali tyto nové myšlenky.7

Celá myšlenka mormonismu spočívá ve zdokonalování – duševním, fyzickém, mravním a duchovním. Žádné polovičaté vzdělávání není pro Svaté posledních dnů postačující.8

Je užitečné žít na zemi dlouho a získávat zkušenosti a poznání, které k tomu náleží – neboť Pán nám řekl, že jakékoli inteligence dosáhneme v tomto životě, ta s námi povstane při vzkříšení, a čím většího poznání a inteligence získá člověk v tomto životě, tím větší výhodu bude mít ve světě, který přijde. [Viz NaS 130:18–19.]9

Jsou zde tací, kteří se nevzdělávají a kteří se nezdokonalují tak rychle, jak by mohli, protože jejich oči a srdce nejsou upřeny na Boha; nepřemýšlejí o věcech, ani nemají poznání, které by mít mohli; přicházejí o mnohé, co by bývali mohli obdržet. Než získáme trvalé štěstí, musíme získat poznání; musíme být bdělí vůči věcem Božím.

Ačkoli nyní můžeme být nedbalí ve zdokonalování svého života a v zušlechťování svých rozumových schopností, budeme mít povinnost je jednou zdokonalit. Máme před sebou dlouhou cestu, a pokud se na ni nevydáme dnes, budeme muset o to více ujít zítra.10

Musíme duševně pracovat, musíme používat ony talenty, které nám Bůh dal; musíme je zaměstnávat. Pak, jsouce osvíceni darem a mocí Ducha Svatého, můžeme získat ony myšlenky a onu inteligenci a ona požehnání, která jsou nutná pro to, aby nás připravila na budoucnost, na události, které přijdou.

Tatáž zásada se týká veškerého našeho jednání ve vztahu k věcem Božím. Musíme se namáhat. … Pokud zůstaneme nečinní a nepustíme se do nějaké činnosti, nic nám to neprospěje; zůstaneme-li zcela neteční, ničeho nedosáhneme. Každá zásada, která je zjevena z nebes, je pro náš užitek, pro náš život, pro naše spasení a pro naše štěstí.11

Možná si myslíme, že není nutné se namáhat, abychom zjistili, co od nás Bůh požaduje; neboli, jinými slovy, abychom vyhledávali zásady, které Bůh zjevil a na jejichž základě můžeme obdržet velmi důležitá požehnání. Existují jasně a zřetelně zjevené zásady, jejichž záměrem je povznést Svaté posledních dnů a ochránit je před mnohými starostmi a trápením, přesto však kvůli nedostatečné vytrvalosti v naší snaze je poznat a podřídit se jim nezískáváme požehnání, která jsou s poslušností těchto zásad spojena.12

Bratří a sestry, pracujme dál ve jménu Pána, našeho Boha; shromažďujme moudrost a inteligenci den za dnem, aby každá situace, která nastane, mohla posloužit k našemu dobru a prohloubit naši víru a inteligenci.13 [Viz námět č. 2 na straně 43.]

Vzdělávání skrze Ducha si zaslouží naši největší pozornost.

Existuje druh vzdělávání, který si od všech zaslouží tu největší pozornost a do kterého by se všichni měli zapojit – je to vzdělávání skrze Ducha.14

Malé duchovní poznání je o mnoho lepší než pouhé názory, domněnky a myšlenky nebo dokonce velmi promyšlené argumenty; malé duchovní poznání je velmi důležité a má velký význam.15

Zatímco usilujeme o světské bohatství, nesmíme zanedbávat své duchovní zdokonalování. Je naší povinností vynaložit veškeré úsilí k tomu, abychom se rozvíjeli v zásadách světla a poznání a také abychom kolem sebe rozhojňovali časná požehnání a příjemné stránky tohoto života.16

Pokud jsou naše myšlenky příliš jednostranné a věnujeme příliš pozornosti získávání pozemského majetku, zatímco zanedbáváme bohatství duchovní, pak nejsme moudrými správci.17 [Viz námět č. 3 na straně 43.]

Je pro nás užitečné slyšet opakovaně o zásadách evangelia.

Již jste slyšeli [některé zásady] možná stokrát, a přesto se zdá být nutné, abychom se těmto věcem učili znovu a znovu. Podobá se to tomu, co nacházím, když čtu knihu Nauky a smluv. Pokaždé, když v této knize čtu nějaké zjevení, napadnou mě nějaké nové myšlenky, i když jsem si ono zjevení přečetl již mnohokrát. Předpokládám, že i vy s tím máte zkušenosti; pokud ne, pak se vaše zkušenost velmi liší od té mé.18

S námi je to podobné, jako když se dítě učí abecedu. Učitel řekne dítěti: „Toto je písmeno a; zkusíš si ho zapamatovat?“ A dítě odpoví: „Ano, pokusím se o to.“ Učitel pak jde na další písmeno a řekne: „Toto je písmeno b; mohl by ses na něj podívat a snažit se ho zapamatovat?“ „Ano,“ odpoví dítě. Pak se učitel vrátí k písmenu a. „Co je to za písmeno?“ Ale dítě to zapomnělo. Učitel znovu říká dítěti, že to je a, a pak přejde na písmeno b a zjišťuje, že dítě zapomnělo i toto písmeno a že mu musí znovu vysvětlit, jak vypadá písmeno b. Toto se děje dopoledne. Odpoledne je dítě znovu vyvoláno a učitel znovu zjišťuje, že písmena zapomnělo a že se je musí znovu naučit. A tak se musí učební látka znovu a znovu opakovat, tolikrát, že kdyby učitel neměl již nějaké zkušenosti a nevěděl, co může očekávat, určitě by z toho byl zoufalý. A tak to je i se Svatými posledních dnů. I když nás může unavovat, když slyšíme, jak se věci opakují, musí to tak být, abychom se je naučili důkladně. Musíme se je naučit. Vím, že Svatí posledních dnů se nakonec naučí všechny zákony a přikázání Boží a že se naučí je striktně dodržovat. Avšak do tohoto bodu jsme ještě nedospěli.19 [Viz námět č. 4 na straně 43.]

Když se setkáváme, abychom se učili evangeliu, jak učitel, tak žák potřebují vedení Ducha.

Když se před druhé postaví [učitel], má tak činit s vědomím, že stojí před nimi proto, aby jim předal poznání, aby mohli přijmout pravdu do duše a být zbudováni na spravedlivosti tím, že přijímají další světlo a dál se vzdělávají v zásadách svatosti.

Toho nelze dosáhnout jinak než duševní prací, energií víry a tím, že celým srdcem usilujeme o Ducha Páně, našeho Boha. Totéž platí i na straně posluchačů; pokud nevěnují pečlivou pozornost tomu, co od nich čas od času žádají ti, kteří promlouvají k lidu z tohoto stupínku, a pokud se jednotlivci duševně nenamáhají celou mocí a celou silou v modlitbách k Pánu, neobdrží pro sebe ono dobro a užitek, které by obdržet měli.20

Přeji si, aby Svatí posledních dnů během této konference, až starší povstanou a promluví k nám, použili víru a modlitby ve prospěch každého, kdo bude mluvit, aby mohl říci to, co bude přínosné pro všechny, a abychom mohli mít Ducha, abychom to přijali. Taková je naše výsada a naše povinnost. Nepřišli jsme sem náhodou; přišli jsme na tuto konferenci s očekáváním, že obdržíme něco, co pro nás bude prospěšné.21

Máte žádat Pána, aby umožnil [řečníkům] pronést něco z toho, co chcete vědět – aby vám řekli něco, co vám bude k užitku. Máte-li nějakou touhu poznat určité věci, kterým nerozumíte, modlete se, aby [řekli] něco, co vám osvítí mysl ve vztahu k tomu, co vás znepokojuje, a budeme mít velkolepou a vznešenou konferenci, lepší než kdy předtím. Jakkoli nám to může připadat zvláštní, naše poslední konference se vždy zdá být konferencí nejlepší, a kéž tomu je i v tomto případě; a vy, bratří a sestry, pozvedněte srdce k Pánu a uplatňujte víru, zatímco k vám bratří promlouvají. Nebudeme zklamáni a vy nepůjdete domů a nebudete odcházet z této konference, aniž byste pociťovali, že jste byli velmi a hojně požehnáni.22

Předpokládám, že mnozí z posluchačů, kteří jsou nyní přede mnou, přišli z velké dálky, aby se s námi setkali na této generální konferenci; a že všichni byli pohnuti k tomu, aby se zde shromáždili, z čistých úmyslů – z touhy zlepšit se a zdokonalit se v záležitostech, které se týkají jejich užitečnosti v království Božím. Abychom v tomto nebyli zklamáni, je nezbytné, abychom se v srdci připravili přijímat doporučení, která mohou řečníci pronést během konference a která mohou být inspirována Duchem Páně, a abychom z těchto doporučení měli užitek. Vždy jsem byl přesvědčen, a stále jsem, že to, zda budeme poučeni, nezávisí tolik na řečníkovi jako spíše na nás samotných.23

Když se scházíme …, je naším výsadním právem získat poučení od těch, kteří k nám promlouvají, a pokud nic nezískáváme, je chyba obvykle v nás samotných.24

U některých lidí jsem si všiml něčeho, co považuji za slabost. Někteří z nich se scházejí spíše kvůli tomu, aby se potěšili výmluvností svého řečníka, scházejí se kvůli tomu, aby obdivovali, jakým stylem k nim možná promlouvá, nebo se scházejí spíše kvůli tomu, aby řečníka viděli nebo aby spekulovali o jeho charakteru …, než kvůli tomu, aby přijali ponaučení, která jim prospějí a která je posílí ve spravedlivosti. …

… Pokud nebudeme používat ony schopnosti, které nám byly dány, a nezískáme Ducha Páně, obdržíme od řečníků jen málo poznatků, i když nám mohou být předávány myšlenky, které mají velikou cenu a hodnotu. Třebaže nám dané myšlenky mohou být předávány velmi neobratně, pokud se lidé budou namáhat, … záhy poznají, že se nikdy nevrátí ze shromáždění, aniž by jejich mysl byla díky řečníkům obohacena.25

To, co Svatým posledních dnů přináší největší užitek, není vždy dlouhosáhlé kázání; avšak z různých pronesených kázání můžeme získat určitou myšlenku nebo náš rozum může náhle osvítit určitá zásada, kterou posléze shledáme hodnotnou.26

Sešli jsme se, abychom uctívali Boha a vyřídili záležitosti, které jsou nezbytné pro to, abychom podpořili věc pravdy na zemi. Povaha pokynů bude do značné míry záviset na stavu naší mysli. Měli bychom z ní vypustit světské záležitosti a věnovat svou pozornost účelu této konference.27

Jde-li o poznatky a duchovní znalosti, jsme zcela závislí – cítíme se být závislými – na Pánu. A do té míry, do jaké používáme víru, získáváme informace, které nám jsou předávány skrze služebníky Páně. … Pán k nám promlouvá skrze své služebníky, kteří k nám promlouvají při příležitostech tohoto druhu, když se společně scházíme, abychom uctívali našeho Boha.28 [Viz námět č. 5 na straně 43.]

Náměty ke studiu a k výuce

Při studiu této kapitoly nebo při přípravě na výuku zvažte níže uvedené náměty. Další užitečné informace najdete na stranách v–viii.

  1. Projděte si strany 35–37, na nichž se popisuje celoživotní úsilí presidenta Snowa vzdělávat se. Co vede člověka k tomu, aby se v průběhu celého života nepřestával učit? Zamyslete se nad svým přístupem ke vzdělávání a přemítejte o tom, jak se můžete během celého života dál učit.

  2. Prostudujte si rady presidenta Snowa týkající se úsilí a vytrvalosti při studiu evangelia. (Strany 37–38.) V jakém smyslu vás vzdělávání mění, když tomu věnujete opravdové úsilí? Jak můžeme pomáhat dětem a mládeži usilovat o to, aby se vzdělávali?

  3. President Snow povzbuzoval Svaté, aby usilovali o „vzdělávání skrze Ducha“. (Strana 39.) Co to pro vás znamená? Co se může stát, když se naše vzdělávání až příliš zaměřuje na získání světského bohatství?

  4. Jak příklad dítěte, které se učí abecedu (strany 39–40), souvisí s naším úsilím učit se evangeliu? Když studujete slova dávných proroků i proroků posledních dnů, s jakými zásadami se setkáváte opakovaně?

  5. Jak můžeme připravit své srdce na to, abychom se v církevních třídách a na shromážděních něčemu naučili? Jak se můžeme namáhat, abychom se něčemu naučili, i když jen nasloucháme proslovu na shromáždění svátosti nebo na konferenci? (Několik příkladů je uvedeno na stranách 40–42.)

Související verše z písem: 2. Nefi 9:28–29; 28:30; Mosiáš 2:9; NaS 50:13–22; 88:118, 122; 136:32–33

Pomůcka k výuce: „Církev, aby nám pomohla učit z písem a ze slov proroků posledních dnů, vydala příručky k lekcím a další materiály. Je zapotřebí jen málo dalších výkladů nebo jiných vysvětlujících materiálů.“ (Učení – není většího povolání: Příručka s náměty pro výuku evangelia [1999], 52.)

Odkazy

  1. Eliza R. Snow Smith, Biography and Family Record of Lorenzo Snow (1884), 3.

  2. Biography and Family Record of Lorenzo Snow, 28.

  3. Deseret News: Semi-Weekly, Mar. 31, 1868, 2.

  4. Biography and Family Record of Lorenzo Snow, 28.

  5. „Glory Awaiting the Saints“, Deseret Semi-Weekly News, Oct. 30, 1894, 1.

  6. „Tithing“, Juvenile Instructor, Apr. 1901, 214–215.

  7. Conference Report, Apr. 1898, 13.

  8. „‚Mormonism‘ by Its Head“, The Land of Sunshine, Oct. 1901, 257.

  9. „Old Folks Are at Saltair Today“, Deseret Evening News, July 2, 1901, 1; poselství připravil Lorenzo Snow a přečetl jeho syn LeRoi.

  10. Deseret News, Oct. 21, 1857, 259.

  11. Deseret News, Jan. 28, 1857, 371.

  12. Deseret News: Semi-Weekly, July 16, 1878, 1.

  13. Deseret News: Semi-Weekly, Dec. 7, 1869, 7.

  14. Deseret News: Semi-Weekly, Mar. 31, 1868, 2.

  15. Deseret News, Jan. 22, 1882, 690.

  16. Deseret News, Jan. 19, 1865, 330.

  17. Deseret News, Jan. 19, 1865, 330.

  18. Deseret Semi-Weekly News, Mar. 30, 1897, 1.

  19. Deseret Semi-Weekly News, July 28, 1899, 10; zvýraznění přidáno.

  20. Deseret News, Jan. 28, 1857, 371.

  21. Conference Report, Oct. 1899, 2.

  22. Conference Report, Oct. 1900, 5.

  23. Conference Report, Oct. 1898, 1–2.

  24. Conference Report, Apr. 1898, 61.

  25. Deseret News, Jan. 28, 1857, 371.

  26. Conference Report, Apr. 1899, 2.

  27. Deseret News, Apr. 11, 1888, 200; z podrobného opisu kázání, které Lorenzo Snow přednesl na generální konferenci v dubnu 1888.

  28. Salt Lake Daily Herald, Oct. 11, 1887, 2.

President Lorenzo Snow se během celého života snažil vzdělávat „studiem a také vírou“. (NaS 88:118.)

Měli bychom „se v srdci [připravit] přijímat“ poselství pronášená na generální konferenci i jiných shromážděních a měli bychom z těchto poselství čerpat užitek.

„Vzdělávání skrze Ducha“ si zaslouží naši „největší pozornost“.