“Sione 14–17,” Ngaahi Tokoni Fakafolofolá: Fuakava Foʻoú (2024)
Ngaahi Tokoni Fakafolofolá
Sione 14–17
Hili e ʻOhomohe Fakaʻosí, naʻe akoʻi mo fakafiemālieʻi ʻe Sīsū Kalaisi ʻEne kau ʻAposetoló. Naʻá Ne akoʻi kiate kinautolu ko Ia “ko e halá, mo e moʻoní, pea mo e moʻuí.” Naʻá Ne folofola ange te nau lava ʻo fakahaaʻi ʻenau ʻofa kiate Iá ʻaki hono tauhi ʻEne ngaahi fekaú. Naʻe fakaafeʻi ʻe he Fakamoʻuí ʻEne kau ʻAposetoló ke nau nofo maʻu ʻiate Ia mo akoʻi kiate kinautolu fekauʻaki mo e tufakanga ʻo e Laumālie Māʻoniʻoní. Kimuʻa pea hū ʻa e Fakamoʻuí ki he Ngoue ko Ketisemaní, naʻá Ne fakahoko ʻa e Lotu Hūfakí. Naʻá Ne lotua ʻEne kau ʻAposetoló mo kinautolu kotoa pē ʻoku tui kiate Iá.
Ngaahi Maʻuʻanga Tokoní
Fakatokangaʻi ange: Ko hono fakaʻaongaʻi ha maʻuʻanga tokoni ʻoku ʻikai pulusi ʻe he Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní ʻoku ʻikai ʻuhinga ia ʻoku poupouʻi ia pe poupouʻi ʻa e taha naʻá ne faʻú pe te ne fakafofongaʻi ʻa e tuʻunga fakaʻofisiale ʻo e Siasí.
Puipuituʻá mo e Fakamatalá
Ko e hā e ngaahi nofoʻanga lahi ʻo e Tamaí?
Naʻe akoʻi ʻe he Palōfita ko Siosefa Sāmitá ko e “ngaahi nofoʻanga ʻoku lahi” naʻe folofola ki ai ʻa Sīsuú ʻoku totonu ke mahino ko ha ngaahi puleʻanga ia—ʻi hono fakalea ʻe tahá: “‘‘I he pule‘anga ‘o ‘eku Tamaí ‘oku ‘i ai ha ngaahi pule‘anga lahi,’ koe‘uhí ke mou hoko ko e kau ‘ea-hoko ‘o e ‘Otuá mo kaungā ‘ea-hoko fakataha mo au. … ʻOku ʻi ai ha ngaahi nofoʻanga ai moʻonautolu ʻoku talangofua ki ha fono fakasilesitialé, pea ʻoku ʻi ai mo ha ngaahi nofoʻanga kehe moʻonautolu ʻoku ʻikai ke nau talangofua ki he fonó, ki he tangata [mo e fefine] takitaha ʻo fakatatau mo hono tuʻunga.”
Naʻe akoʻi ʻe Palesiteni Tāleni H. ʻOakesi: “ʻOku tau ʻilo mei he fakahā fakaonopōní ʻoku ʻikai ko e ikuʻanga taupotu taha maʻá e kakai kotoa pē ʻoku moʻui ʻi he māmaní ʻa e fakakaukau taʻe-feʻunga ko e hēvaní maʻá e kakai māʻoniʻoní pea ko e mamahi taʻengata ʻo helí maʻá e toengá. ʻOku kau ʻi he palani angaʻofa ʻa e ʻOtuá maʻa ʻEne fānaú ʻa e foʻi moʻoni ko ʻeni naʻe akoʻi ʻe hotau Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí: ‘ʻI he fale ʻo ʻeku Tamaí ʻoku ai ʻa e ngaahi nofoʻanga ʻoku lahi’ [Sione 14:2]. ʻOku akoʻi mai ʻe he tokāteline kuo fakahā ʻo e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní, ʻa ia kuo fakafoki maí, ko e fānau kotoa pē ʻa e ʻOtuá—tukukehe pē ha ngaahi fakaʻatā makehe ʻoku fuʻu tokosiʻi ia ke fakakau heni—te nau iku ʻo maʻu ha taha ʻo e ngaahi nāunau ʻo e puleʻanga ʻe tolú, ʻo aʻu ki he siʻisiʻi taha ʻʻoku mahulu ange ʻi he meʻa kotoa ʻoku faʻa mahinó’ [Tokateline mo e Ngaahi Fuakava 76:89]].”
ʻOku hoko fēfē ʻa Sīsū Kalaisi “ko e halá”?
Naʻe fie ʻilo ʻe he ʻAposetolo ko Tōmasí ʻa e founga ke aʻu ai ki he feituʻu naʻe hāʻele ki ai ʻa Sīsuú. Naʻe tali ange ʻe Sīsū, “Ko au ko e halá.” ʻOku liliu ʻa e foʻi lea ko e “hala” mei he foʻi lea faka-Kalisi ko e hodos. ʻE lava ke ʻuhinga ia ki ha foʻi hala, ʻaluʻanga, hūʻanga, huʻunga, hala fononga, pe meʻa ke fai. Naʻe akoʻi ʻe ʻEletā Tieta F. ʻUkitofa ʻo pehē: “Ko e Fakamoʻuí ʻa e mālohi fakaʻaiʻai ʻi he meʻa kotoa pē ʻoku tau fakahokó. ʻOku ʻikai ko ha mālōlōʻanga Ia ʻi heʻetau fonongá. ʻOku ʻikai ko ha feituʻu fakaʻofoʻofa Ia he veʻehalá pe ko ha mātanga ʻiloa. Ko Ia ʻko e halá, mo e moʻoní, pea mo e moʻuí: ʻoku ʻikai haʻu ha tangata ʻe taha ki he Tamaí, kae ʻia [Sīsū Kalaisi]’ [Sione 14:6]. Ko e Foungá ia mo hotau ikuʻanga taupotu tahá. … ʻOku ou … fakamoʻoni ko Sīsū Kalaisi ʻa hotau ʻEikí, ko hotau Huhuʻí, pea mo hotau Hala pē ʻe taha ke foki ki heʻetau Tamai Hēvani ʻofeiná.”
Ke maʻu ha ngaahi fakakaukau lahi ange, vakai, “Ngāue 24:14, 22. Ko e hā ʻa e ʻhalá’”?
Ko e hā ha meʻa te tau lava ʻo ako fekauʻaki mo e Tamai Hēvaní mo Sīsū Kalaisí?
ʻI he tali ki he kole ʻa Filipe ke “Fakahā kiate kimautolu ʻa e Tamaí,” naʻe fakamatalaʻi ʻe Sīsū ko hono ʻiloʻi Iá ko e ʻiloʻi foki ia ʻa e Tamai Hēvaní. Naʻe akoʻi ʻe Palesiteni Tāleni H. ʻOakesi ʻo pehē: “Ko e lahi taha e meʻa ʻoku tau ʻilo ki he natula ʻo e ʻOtua ko e Tamaí, ʻoku meimei ke maʻu kotoa ia mei he ngāue mo e ngaahi akonaki ʻa Hono ʻAlo Tofu pē Taha ko Sīsū Kalaisí. … ʻOku ʻi he Tohi Tapú ha fakamoʻoni fakaeʻaposetolo ko Sīsuú ko e ʻtatau ʻaupito’ ʻo ʻEne Tamaí (Hepelū 1:3), ʻo ne fakamahinoʻi ai e akonaki ʻa Sīsū ʻko ia kuó ne mamata kiate aú, kuo mamata ia ki he Tamaí’ (Sione 14:9).”
Sione 14:16–23, 26; 15:26; 16:7
Ko hai ʻa e Fakafiemālie ʻe tahá?
ʻI he Pulusinga ʻa Kingi Sēmisi ʻo e Tohi Tapú, ʻoku liliu e foʻi lea faka-Kalisi ko e paraklētos ko e “Fakafiemālie” ʻi he Sione 14 mo e 15. Ko e paraklētos ko ha tokotaha tokoni, fakalaloa, pe taukapo. Ko ha taha foki ia ʻokú ne fakafiemālie mo fakalotolahi. Naʻe talaʻofa ʻe he Fakamoʻuí ki Heʻene kau ākongá ko e hili pē ʻEne mavahé, he ʻikai ke nau tuenoa. Te Ne fekauʻi mai ha “Fakafiemālie ʻe taha.” Ko e Fakafiemālie ʻe tahá ko e Laumālie Māʻoniʻoní. Ko e talaʻofa ʻa e Fakamoʻuí te Ne ʻoange ki Heʻene kau ākongá ha Fakafiemālie ʻe tahá ʻoku ʻuhinga ia ko e Fakamoʻuí Tonu ko ha Fakafiemālie foki mo Ia. Naʻe pehē ʻe he Palōfita ko Siosefa Sāmitá: “ʻOku ʻi ai ha Fakafiemālie ʻe ua ʻoku lau ki ai. Ko e taha ko e Laumālie Māʻoniʻoní. … Ko [hai] leva ʻa e Fakafiemālie ʻe tahá? ʻOku ʻikai ha toe taha ia ka ko e ʻEiki pē ko Sīsū Kalaisí.”
Ko hai ʻa e “ʻeiki ʻo e māmaní”?
ʻOku ʻuhinga ʻa e kupuʻi lea “ʻeiki ʻo e māmaní” ki he tēvoló. ʻOkú Ne maʻu ha mālohi lahi mo ha ivi tākiekina ʻi he māmani hinga ko ʻení. Ka naʻe akoʻi ʻe Sīsū Kalaisi ʻe toʻo ʻa e tēvoló pea “kapusi … ki tuʻa ʻā” mei he māmani ko ʻení ʻi he taimi ʻo e fakamāú.
Ko e hā ha meʻa te tau lava ʻo ako mei he tala fakatātā ʻo e “vaine moʻoni”?
Naʻe faʻa fakaʻaongaʻi ʻe he kau palōfita ʻo e Fuakava Motuʻá ʻa e fakatātā ʻo e vainé ke fakamatalaʻi ʻaki ʻa ʻIsileli, ko e kakai fuakava ʻa e ʻOtuá. Naʻe maʻu ʻe ʻIsileli ʻa e ivi malava ke fua lelei ka naʻa nau faʻa tōnounou pea nau ʻomi ha fua naʻe kona. ʻI he talanoa ko ʻení, ko e ʻOtuá ʻa e tauhi ngoue ʻo e ngoue vainé. Ko Sīsū Kalaisi ʻa e “vaine moʻoní.” ʻOku ʻamanaki ʻa e tangata tauhi ngoué ki ha vaine te ne ʻomi ha fua ʻoku leleí. Ke maʻu ha fua leleí, kuo pau ke “nofo ʻi he vainé” ʻa e vaʻá. Naʻe akoʻi ʻe ʻEletā Tēvita A. Petinā ʻo pehē: “ʻOku fakahoko mai ʻe he ʻEiki ko Sīsū Kalaisí ha fakaafe kiate kitautolu takitaha ke nofo ʻiate Ia [vakai, Sione 15:4–9]. Ka ʻoku founga fēfē nai ʻetau ako pea haʻu ʻo nofo ʻiate Iá?
“ʻOku ʻuhinga ʻa e foʻi lea nofó ki he taʻefeliliuaki pe tuʻu maʻu mo kātaki kae ʻikai tukuloló. Naʻe fakamatalaʻi ʻe ʻEletā Sefilī R. Hōlani ko e ʻnofó’ ko ha ngāue ia ʻoku ʻuhinga ʻ“[ke] nofo—kae nofo ʻo taʻengata.” Ko e fakaafe ia ʻa e pōpoaki ʻo e ongoongoleleí ki he tokotaha kotoa … ʻi he māmaní. Haʻu, kae haʻu ke nofo. Haʻu mo ha loto fakapapau mo faʻa kātaki. Haʻu ʻosi, koeʻuhí ko koe mo e ngaahi toʻutangata ʻamuí.’ Ko ia, ʻoku tau nofo ʻia Kalaisi ʻi heʻetau taʻefeliliuaki mo tuʻumaʻu ʻi heʻetau līʻoa ki he Huhuʻí mo ʻEne ngaahi taumuʻa māʻoniʻoní, ʻi he ngaahi taimi leleí mo ʻikai leleí fakatouʻosi [vakai, Sione 15:10].”
Ko e hā e ʻuhinga naʻe fiemaʻu ai ke mavahe ʻa Sīsū kimuʻa pea toki lava ke maʻu ʻe Heʻene kau ākongá ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní?
“ʻI ha faʻahinga ʻuhinga naʻe ʻikai fakamatalaʻi mahino ʻi he folofolá, naʻe ʻikai ngāue kakato ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní ʻi he lotolotonga ʻo e kau Siú lolotonga e ngaahi taʻu ʻo e fononga fakamatelie ʻa Sīsuú (Sione 7:39; 16:7). ʻOku pau pē ko e ngaahi fakamatala ko ia ʻo pehē naʻe toki haʻu ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní hili ʻa e toetuʻu ʻa Sīsuú, naʻe ʻuhinga ia ki he kuonga pē ko iá, he naʻe mahino ʻaupito pē naʻe ngāue ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní ʻi he ngaahi kuonga kimuʻa aí.”
Ko e hā ʻa e Lotu Hūfekiná?
Kimuʻa pea hāʻele ʻa e Fakamoʻuí ki he Ngoue ko Ketisemaní, naʻá Ne lotu ki Heʻene Tamaí maʻa ʻEne Kau ʻAposetoló pea mo kinautolu kotoa pē ʻoku tui kiate Iá. ʻOku faʻa ui ʻeni ko e Lotu Hūfakí. ʻOku tali fakalūkufua ko e lotu hūfekiná ko ha kole ia “ʻoku fai maʻa ha taha” pea ʻokú ne fakaafeʻi ʻa e “ʻOtuá ke ngāue ʻo tali.”
ʻI he lotu ko ʻení, naʻe fakahaaʻi ai ʻe he Fakamoʻuí Hono fatongia ko hotau Fakalaloa, pe Taukapo, ki he Tamai Hēvaní. Naʻe akoʻi ʻe Palesiteni Lāsolo M. Nalesoni ʻo pehē: “ʻOku maʻu e foʻi lea taukapó mei ha lea faka-Latina ʻoku ʻuhinga ko ha ‘leʻo ki ha,’ pe ‘ko ha taha ʻokú ne taukapoʻi ha taha kehe.’ ʻOku fakaʻaongaʻi ha ngaahi lea fekauʻaki kehe ʻi he folofolá, hangē ko e fakalaloá (vakai, 1 Tīmote 2:5; 2 Nīfai 2:28; T&F 76:69). ʻOku tau ako mei he Tohi ʻa Molomoná naʻe tomuʻa ʻiloʻi pē ʻa e fatongia ko ʻení kimuʻa ʻi Hono ʻaloʻí: ʻ[ʻE] fai [ʻe Sīsū] ha taukapo ki he ʻOtuá maʻá e fānau ʻa e tangatá; pea ko kinautolu kotoa pē ʻoku tui kiate iá ʻe fakamoʻui ʻa kinautolu’ (2 Nīfai 2:9). Naʻe hā mahino ʻa e misiona ko ʻení ʻi he lotu hūfekina manavaʻofa ʻa Sīsuú.”
ʻOku ʻuhinga ki he hā ke ʻiloʻi ʻa e ʻOtuá?
ʻI he veesi ko ʻení, ʻoku liliu ʻa e veape faka-Kalisi ko e ginōskō ki he “ke ʻiloʻi.” ʻOku fokotuʻu mai ʻe he foʻi lea ginōskō ʻa e ʻilo ʻoku maʻu ʻi he aʻusia mo e talangofua. Naʻe akoʻi ʻe Sīsū, “Pea ko ia ia ʻe fai ki [he] finangalo [ʻo e ʻOtuá], te ne ʻilo ʻa e akonakí, pe ʻoku ʻi he ʻOtuá ia, pe ko ʻeku lea ʻiate au pē.” Ko hono maʻu ʻo e faʻahinga ʻilo ko ʻení “ʻoku fiemaʻu ki ai ʻa e loto fie faí, ko ha ʻatamai longomoʻui, telinga ʻoku fanongo lelei, mo moʻui totonu ʻaki ʻa e ʻilo ko iá ʻi he moʻui fakaʻahó.” Naʻe tohi ʻe ʻEletā Tēvita A. Petinā fekauʻaki mo e faʻahinga ako ko ʻení ʻo pehē, “ʻI heʻetau hoko ko e kau ākonga ʻa e Fakamoʻuí, ʻoku ʻikai ko haʻatau feingá pē ke lahi ange ʻetau ʻiló, ka ʻoku fiemaʻu ia ke tau fai maʻu pē ʻa ia ʻoku tau ʻilo ʻoku leleí, pea te tau hoko ai ʻo lelei ange.”
Te tau lava fēfē ʻo hoko ʻo taha mo e Tamaí, ʻAló, pea mo e kau ākonga kehe ʻa Sīsū Kalaisí?
Naʻe akoʻi ʻe ʻEletā D. Toti Kulisitofāsoni:
“Ko e hoko ʻo tahá ko ha kaveinga ia ʻoku toutou akoʻi ʻi he ongoongolelei ʻo Sīsū Kalaisí pea ʻi he fengāueʻaki ʻa e ʻOtuá mo ʻEne fānaú. Fakatatau ki he kolo ko Saioné ʻi he kuonga ʻo ʻĪnoké, ʻoku pehē ‘naʻa nau loto-taha pē mo fakakaukau taha’ [Mōsese 7:18]. ʻOku lekooti ʻi he Fuakava Foʻoú ʻa e fuofua Kāingalotu ʻo e Siasi ʻo Sīsū Kalaisí ʻi he kuonga muʻá ʻo pehē, ʻNaʻe loto mo laumālie taha pē ʻa kinautolu kotoa pē naʻe tuí’ [Ngāue 4:32].
“ʻI hotau kuongá, naʻe naʻinaʻi ʻa e ʻEikí, ʻʻOku ou pehē kiate kimoutolu, ke mou taha pē; pea kapau ʻoku ʻikai te mou taha, ʻoku ʻikai ʻaʻaku ʻa kimoutolu’ [Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 38:27]. …
“Hangē ko ia ʻoku ʻafio ʻa e ʻOtuá ʻi he loto mo e ʻatamai kotoá, ʻoku fakamatalaʻi ʻa e kakai ko iá ʻoku ʻtaha pē, ko e fānau ʻa Kalaisi’ [4 Nīfai 1:17; tānaki atu e fakamamafá]. …
“… ʻOku fakafou ʻi heʻetau mateakiʻi fakafoʻituitui mo ʻofa ʻia Sīsū Kalaisí ʻa ʻetau ʻamanaki ke tau tahá—taha ʻi hotau lotó, taha ʻi ʻapi, taha ʻi he Siasí, pea faifai ʻo tau taha ʻi Saione, pea mahulu hake aí, ke tau taha mo e Tamaí mo e ʻAló pea mo e Laumālie Māʻoniʻoní.”
Ko hai ʻa e “foha ʻo e malaʻiá”?
ʻI he Lotu Hūfekiná, naʻe lotua ʻe Sīsū ʻEne kau ʻAposetoló, “ko kinautolu [naʻe] foaki [ʻe he ʻOtuá] kiate [Iá].” ʻOku ʻuhinga ʻa e “foha ʻo e malaʻiá” naʻe molé kia Siutasi ʻIsikaliote, ʻa ia naʻá ne lavakiʻi ʻa Sīsuú. Ko e foʻi lea faka-Kalisi ʻoku liliu mei ai e “malaʻiá” ko e (apōleia) ʻokú ne fakahaaʻi mai ha tuʻunga ʻo e hē pe fakaʻauha. ʻI ha lea ʻa Palesiteni Sefilī R. Hōlani fekauʻaki mo Sutasi ʻIsikalioté, naʻá ne pehē ai: “ʻOku faingataʻa ko e fakakaukau atu ki he lava ko ia ke lavakiʻi [ʻa e] moʻui [ʻa Sīsū Kalaisí], koeʻuhí ko ha konga siliva ʻe 30, ʻe ha taha ʻo ʻEne kau fakamoʻoni makehe naʻe nofo ʻi Hono vaʻé ʻo fanongo ki Heʻene lotú, mamata ki Heʻene faifakamoʻuí, mo ongoʻi ʻa Hono toʻukupú. Kuo teʻeki hoko ʻi he hisitōlia ʻo māmani ko ʻení hano fetongi ʻaki ha kiʻi paʻanga siʻisiʻi, ha ongoongo ʻiloa fau kae fakamā pehē. ʻOku ʻikai ʻatautolu ke fakamāuʻi ʻa e ikuʻanga ʻo Siutasí, ka naʻe folofola ʻa Sīsū ʻo fekauʻaki mo e tokotaha te ne lavakiʻi Iá, ‘Naʻe lelei ki he tangata ko iá ʻo ka ne ʻikai fanauʻi ia’ [Mātiu 26:24].”
Ko e hā ʻa e [fakamāʻoniʻoniʻi]?
Ko e fakamāʻoniʻoniʻí ko e “founga ia ʻoku tau tauʻatāina ai mei he angahalá ʻo haohaoa, maʻa, mo māʻoniʻoni tuʻunga he Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí.” Naʻe akoʻi ʻe ʻEletā D. Toti Kulisitofasoni: “ʻOku toʻo ʻe he fakamāʻoniʻoniʻí ʻa e ʻuli pe nunuʻa ʻo e angahalá. …
“[ʻOku] fakahoko ia ʻi he ʻaloʻofa ʻa Kalaisí, ʻa ia ko e ʻaloʻofá ko ha meʻaʻofa ia kiate [kitautolu] ʻo makatuʻunga ʻi he tuí. Ka ko ʻetau tauʻatāina ke filí ko ha konga mahuʻinga foki ia ʻi he founga fakalangi ko ʻení. Kuo pau ke tau holi ke fakatomala pea ngāue ke fakatomala. Kuo pau ke tau fili ke papitaiso mo maʻu ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní, pea kuo pau ke tau fili ke tauhi mateaki ʻetau ngaahi fuakavá ʻi he hili iá. Ke maʻu ʻa e meʻafoakí kuo pau ke tau ngāue ʻo fakatatau mo e founga kuó Ne fakanofó.”
Ako Lahi Ange
Ko Sīsū Kalaisi “ʻa e Halá”
-
Lawrence E. Corbridge, “The Way,” Liahona, Nov. 2008, 34–36
Ko e Fakafiemālié
-
Henry B. Eyring, “Ko e Fakafiemālié,” Liahona, Mē 2015, 17–21
Lotu Hūfekiná
-
Russell M. Nelson, “Lessons from the Lord’s Prayers,” Liahona, May 2009, 46–49
Mītiá
Vitiō
“Jesus Warns Peter and Offers the Intercessory Prayer” (5:02)
ʻĪmisi
Maʻanautolu ʻe Tui Kiate Aú, tā fakatātā ʻa Dan Wilson