2012
‘Kuó Ne Toe Tuʻu’—ko e Fakamoʻoni ʻa ha Palōfita
ʻEpeleli 2012


Pōpoaki ʻa e Kau Palesitenisī ʻUluakí

Kuó Ne Toe Tuʻu

Ko e Fakamoʻoni ʻa ha Palōfita

ʻĪmisi
Palesiteni Thomas S. Monson

Naʻe fakahā ʻe Palesiteni Tōmasi S. Monisoni, kuo toe tuʻu ʻa Sīsū ʻo Nāsaletí mei he maté, “Ko ha ui ʻeni ki he kau Kalisitiane kotoa pē ke nau ngāue. ʻOku ʻomi ʻe hono moʻoni ʻo e Toetuʻú ki he tokotaha kotoa pē ʻa e melino ko ia ʻoku mahulu atu ʻi he mahino ʻoku tau maʻú” (vakai, Filipai 4:7).1

Ko e vahevahe ʻe Palesiteni Monisoni ʻa ʻene fakamoʻoni mo e houngaʻia he Toetuʻu ʻa e Fakamoʻuí peá ne fakahā ʻi he ngaahi leá ni ʻe toe moʻui kotoa e fānau ʻa e Tamaí naʻe haʻu ki māmaní, he kuo ikunaʻi ʻe he ʻAló ʻa e maté.

Moʻui hili ʻa e Moʻui Fakamatelié

“ʻOku ou tui he ʻikai lava ke mahino kakato ki ha taha ʻa hono mahuʻinga ʻo e meʻa ne fakahoko ʻe Kalaisi maʻatautolu ʻi Ketisemaní, ka ʻoku ou fakamālō he ʻaho kotoa ʻo ʻeku moʻuí ko ʻEne feilaulau fakalelei maʻatautolú.

“Naʻá Ne mei lava pē ke tafoki he momeniti fakaʻosí. Ka naʻe ʻikai ke Ne fai ia. Naʻá Ne hāʻele hifo ki lalo ʻi he ngaahi meʻa kotoa kae lava ke Ne fakahaofi e ngaahi meʻa kotoa pē. ʻI Heʻene fai iá, naʻá Ne ʻomi ai e moʻuí kiate kitautolu, ʻo mahulu atu ia he moʻui fakamatelié. Naʻá Ne fakahaofi kitautolu mei he Hinga ʻa ʻĀtamá.

“ʻOku ou fakamālō kiate Ia ʻaki hoku lotó kotoa. Naʻá Ne akoʻi mai ʻa e founga ke tau moʻui aí. Naʻá Ne akoʻi mai ʻa e founga ke tau mate aí. Naʻá Ne fakapapauʻi mai ʻa hotau fakamoʻuí.”2

Ko Hono Tatala Atu e Fakapoʻuli ʻo e Maté

“ʻI ha taimi ʻe niʻihi, ʻi he taimi ʻo e puke lahí mo e tōtuʻa ʻo e mamahí, ʻoku hangē leva ʻa e maté ia ko ha ʻāngelo ʻo e ʻaloʻofá. Ka ko e taimi lahi, ʻoku tau fakakaukau ko e maté ko e fili ia ʻo e fiefia ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá.

“Ko e maama pē ʻo e moʻoní te ne lava ʻo tatala ʻa e fakapoʻuli ʻo e maté. Naʻe folofola ʻa e ʻEikí, ‘Ko au ko e toetuʻú mo e moʻuí. Ko ia ʻoku tui kiate aú, ka ne mate ia ʻe moʻui pē ia: Pea ko ia ʻoku moʻui mo tui kiate aú, ʻe ʻikai ʻaupito mate ia.’

“Ko e fakapapau—mo e fakamoʻoni māʻoniʻoni ko ʻeni—ʻo e moʻui hili ʻa e maté, ʻe lava ke tau maʻu ai ha nonga ʻo hangē ko e talaʻofa ʻa e Fakamoʻuí ʻi Heʻene fakalotolahiʻi ʻEne kau ākongá: ‘ʻOku ou tuku ʻa e melinó kiate kimoutolu, ko ʻeku melinó ʻoku ou foaki kiate kimoutolú: ʻoku ʻikai hangē ko e foaki ʻa māmaní, ʻa ʻeku foaki kiate kimoutolú. ʻOua naʻa mamahi homou lotó, pea ʻoua naʻa manavahē ia.’”3

ʻOku ʻIkai ʻi Heni Ia

“Naʻe toe moʻui hotau Fakamoʻuí. Kuo fakahoko ʻa e meʻa nāunauʻia, fakafiemālie mo fakanonga taha ʻi he hisitōlia kotoa ʻo e tangatá—ko hono ikunaʻi ʻo e maté. Kuo matafi atu e langa mo e fakamamahi ʻo Ketisemani mo Kalevalé. Kuo fakapapauʻi mai ʻe fakamoʻui ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá. Kuo toe maʻu e Hinga ʻa ʻĀtamá.

“Ko e ngeʻesi fonualoto ʻi he pongipongi Toetuʻu ko iá, ko e tali ia ki he fehuʻi ʻa Siopé, ‘Kapau ʻe mate [ha] tangata, ʻe toe moʻui ia?’ ʻOku ou talaki atu ki he taha kotoa pē ʻokú ne ongona hoku leʻó, Kapau ʻe mate ha tangata, ʻe toe moʻui ia. ʻOku tau ʻilo ia, he kuo tau maʻu e maama ʻo e moʻoni kuo fakahā maí. …

“Siʻi kāinga ʻofeina, ʻe lava ke tau maʻu ha nonga ʻi he taimi ʻo e faingataʻá, mei he fakalea ʻa e ʻāngeló ʻi he [ʻuluaki] pongipongi Toetuʻu ko iá: ‘ʻOku ʻikai ʻi heni ia: he kuó [ne] toe tuʻu.’”4

ʻE Toe Moʻui ʻa e Kakai Kotoa

“ʻOku tau kakata, ʻoku tau tangi, ʻoku tau ngāue, ʻoku tau vaʻinga, ʻoku tau ʻofa, ʻoku tau moʻui. Hili ko iá ʻoku tau mate. …

“Pea ne tau mei mate ai pē kapau naʻe ʻikai ʻa e Tangata ʻe toko taha mo ʻEne misioná, ʻa Sīsū ʻo Nāsaletí. …

“ʻOku ou ʻohake hoku leʻó ʻi he kotoa ʻo hoku lotó mo e fakamātoato ʻo hoku laumālié, ko ha fakamoʻoni makehe, ʻo u fakahā oku moʻui ʻa e ʻOtuá. Ko Sīsū Kalaisi ʻa Hono ʻAló, ko e ʻAlo Tofu pē Taha ʻo e Tamaí kuo Fakatupu ʻi he kakanó. Ko hotau Huhuʻí Ia, ko hotau Fakalaloa ki he Tamaí. Ko Ia naʻá Ne pekia he kolosí ke fakalelei maʻa ʻetau ngaahi angahalá. Ko e ʻuluaki fua ia ʻo e toetuʻú. Koeʻuhí ko ʻEne pekiá, ʻe toe moʻui ʻa e kakai kotoa pē.”5

Ko ha Fakamoʻoni Fakafoʻituitui

“ʻOku ou fakahā ʻeku fakamoʻoni fakafoʻituitui kuo ikunaʻi ʻa e maté, kuo lavaʻi ʻa hono ikunaʻi ʻo faʻitoká. Fakatauange ʻe hoko ʻo ʻiloʻi ʻe he kakai kotoa pē ʻa e ngaahi folofola naʻe fakatoputapuʻi ʻe he Tokotaha naʻá Ne fakahoko ʻení. Manatuʻi e ngaahi folofola ko ʻení. Tauhi kinautolu ʻi homou lotó. Manatuʻi kinautolu. Kuó Ne Toe Tuʻu6

Maʻuʻanga Fakamatalá

  1. “Kuó Ne Toetuʻu,” Liahona, ʻEpeleli 2003, 7.

  2. “ʻI he Māvaé,” Liahona, Mē 2011, 114.

  3. “Ko ʻEni ʻa e Kuongá,” Liahona, Sān. 2002, 68; vakai foki, Sione 11:25–26; 14:27.

  4. “Kuó Ne Toe Tuʻu,” Liahona, Mē 2010, 89, 90; vakai foki, Siope 14:14; Mātiu 28:6.

  5. “ʻOku ou ʻIlo ʻOku Moʻui Hoku Huhuʻí!” Liahona, Mē 2007, 24, 25.

  6. Liahona, ʻEpe. 2003, 7.

Ko e Faiako mei he Pōpoaki ko ʻEní

Hili hono vahevahe e ngaahi lea mei he pōpoaki ʻa Palesiteni Monisoní, fakatokangaʻi e fakamoʻoni naʻá ne fai ki he ʻuhinga moʻoni ʻo e Toe Tuʻú. Te ke lava ke ʻeke ki he kau mēmipa ʻo e fāmilí e ngaahi fehuʻi ko ʻení: “Ko e hā ʻene ʻuhinga kiate koe ʻa hono fakamoʻoniʻi ʻe ha palōfita moʻui ʻa e ngaahi moʻoni ko ʻení he ʻaho ní? Te ke fakahoko fēfē ia ʻi hoʻo moʻuí?” Fakakaukau ke tānaki atu ki ai hoʻo fakamoʻoní.

Ko Tōmasi Taʻetui, tā ʻe Carl Heinrich Bloch